Ostře sledovaný americký startup SpinLaunch vyvíjí pozoruhodnou technologii vystřelování nákladu na oběžnou dráhu výkonným „kosmickým“ prakem. Jejich technologie zaujala celý svět. Spojili síly s NASA a dalšími partnery, s jejichž pomocí testují odpaly do vesmíru, tedy zatím jen do výšky, a ověřují, zda je to životaschopná alternativa k tradičním nosným raketám s chemickým pohonem.
Před pár dny SpinLaunch úspěšně provedl desátý odpal svým katapultem Suborbital Accelerator v poušti v Novém Mexiku. Jak jeho jméno napovídá, je určený pro testy, které zatím nemíří na oběžnou dráhu. Podle dostupných informací byl během desátého testu poprvé odpálen náklad nikoliv s maketami, ale s větším počtem reálných zařízení, které pro test poskytli NASA, Airbus, Cornell University a Outpost Space.
Hlavním cílem tohoto testu bylo zjistit, zda elektronická zařízení vydrží brutální zrychlení při vypálení z katapultu Suborbital Accelerator. Tento odpalovací systém o výšce 12 metrů roztočí náklad rychlostí přes 8 tisíc kilometrů za hodinu a pak ho vystřelí vzhůru odpalovací trubicí.
NASA měla při desátém testu jako želízko v ohni zařízení Data Acquisition Unit (DAQ), vybavené soustavou senzorů, včetně dvou akcelerometrů, gyroskopu, magnetometru a senzorů pro tlak, teplotu a vlhkost. Po přistání byl odpálený náklad nalezen, vyzvednut a odborníci analyzovali funkčnost testovaných přístrojů.
Výsledkem je naprostý úspěch. Veškerá testovaná zařízení přežila bez úhon děsivé přetížení i vystřelení z katapultu.
Jak říká zakladatel a šéf SpinLaunch Jonathan Yaney, desátý odpal představuje klíčový bod ve vývoji této technologie. SpinLaunch se otevřel vůči partnerům a zákazníkům, i když prozatím v podobě testů.
Data získaná během tohoto testu jsou podle Yaneyho velmi cenná jak pro SpinLaunch, kterému pomohou s vývojem orbitálního praku Orbital Launch, tak i pro partnery, kteří mohou počítat s kosmickým prakem pro levnou dopravu malých a odolných nákladů na orbitu. Uvidíme, co SpinLaunch odpálí příště.
Video: Flight Test #10 - The First Payloads
Literatura
SpinLaunch testují svůj neuvěřitelný vesmírný katapult Suborbital Accelerator
Autor: Stanislav Mihulka (10.11.2021)
NASA otestuje vrh pozoruhodného katapultu SpinLaunch na suborbitální dráhu
Autor: Stanislav Mihulka (12.04.2022)
Hypersonické dělo Green Launch dostřelí na oběžnou dráhu
Autor: Stanislav Mihulka (16.04.2022)
Diskuze:
Důvody
Max Karas,2022-10-13 12:58:11
Když tu tak čtu ty návrhy na různá děla a způsoby dopravy čehokoliv da oběžnou dráhu, tak si tak říkám, proč je vlastně potřeba tam tolik věcí tahat. Co tam s tím? K čemu by to bylo vůbec dobré? Pokrok je fajn, ale měl by se dělat pro lidi, ale obávám se, že prakticky jakýkoliv nový vynález nebo vylepšení povede ke zhoršení života a životních podmínek/prostředí. Jestli je něco potřeba, tak regulace porodnosti a snížení lidstva na polovinu, ne vymýšlení toho, jak podporovat další množení a přelidněnost, k čemuž většina novinek vede (více jídla, více energií, více efektivity...). Takže i kdyby existoval způsob, jak na oběžnou dráhu levně dopravit neomezené množství materiálu, tak k čemu by tam byl dobrý?
Re: Důvody
Vojtěch Kocián,2022-10-13 15:46:34
Třeba kvůli planetární obraně před asteroidy? To pořádně neumíme, sonda DART byla jen takový nesmělý začátek. Bude na to potřeba ještě spousta testů (a kvůli nim spousta vytahaného materiálu) a může se to týkat všech lidí a nejen jich na této planetě. Pro ty, co nechtějí žít jako divoši jsou samozřejmě zajímavé i všemožné satelitní technologie. Ve vzdálenější budoucnosti by mohlo být možné postavit i nějaký hvězdolet a neomezovat se jen na jednu planetu.
Přelidnění bylo způsobené především vynálezem umělých hnojiv v kombinaci s masivním využíváním fosilních paliv. Než se s tím lidská společnost vypořádá a počet obyvatel se stabilizuje, chvíli to potrvá. Nicméně rozvinutější civilizace už se tolik nemnoží a i ty méně civilizované už brzdí. Jestli a jak do toho řízeně zasahovat, je věc politiky a ne přírodní vědy. Jistě by nebylo jednoduché prosadit celosvětově něco jako čínskou politiku jednoho dítěte.
Re: Re: Důvody
Max Karas,2022-10-13 17:25:12
Kromě té obrany, u které ale lze pochybovat o možnostech úspěchů, jste toho moc důležitého neuvedl. Vše k ještě větší rozcapenosti a rozežranosti lidstva :-( Ono je to tedy úplně jedno, píši to jen jako odezvu na tu možnost sjednocení lidstva a vybudování třeba vesmírného výtahu. Byl bych proti.
Re: Re: Re: Důvody
Vojtěch Kocián,2022-10-14 08:40:29
"Mnozí tvrdili, že bylo chybou slézat ze stromů. Někteří dokonce říkali, že bylo chybou na ty stromy lézt."
- Douglas Adams, Stopařův průvodce po Galaxii (možná ne úplně přesná citace).
Sonda DART zrychlila oběh asteroidu Dimorphos poměrně výrazně (asi o 4 %). Očekávalo se méně (kolem 1 %). Jde sice o malé těleso, ale zhruba stejně velký mohl být asteroid, který způsobil Tunguzskou událost. Trefit ho touto sondou v dostatečné vzdálenosti, mohl Zemi minout. Na asteroid o velikosti toho, co vyhubil dinosaury to samozřejmě nestačí, ale s Vaším přístupem bychom se k tomu nedopracovali nikdy. Mimochodem, na jedné věci, která vede k ještě větší rozcapenosti a rozežranosti lidstva čtete tento text (a to i kdyby to byla vytištěná stránka).
Re: Re: Re: Re: Důvody
Max Karas,2022-10-14 10:15:33
Naprostá pravda z technického hlediska. Ale to je tak vše. Sem tam nějaký ten Tunguzský meteorit je potřeba aby lidi probral, stejně tak nejsem nadšen z toho, že toto mohu číst a psát. Vývoj už dávno překročil základní lidské potřeby ke spokojenému životu v souladu s okolím. Vývoj chápu, ale to neznamená, že s ním souhlasím. Nějaká zajímavá sluneční aktivita, co by vyřadila elektronickou komunikaci, nebo nějaký ten konflikt, co by lidstvo zredukoval na 1/4, případně i nějaký ten meteorit, co by vrátil civilizaci pár tisíc let zpět, bych neodmítl. Asi se mi to nesplní, ale v každém případě to snad odpovídá na otázku, proč se lidstvo nemůže sebrat a spojit k nějakému velkému projektu.
Re: Re: Re: Re: Re: Důvody
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-14 11:42:13
"Vývoj už dávno překročil základní lidské potřeby ke spokojenému životu v souladu s okolím."
S tím bych dost nesouhlasil. Spokojený život generace současné i několika předchozích byl možný jen díky závislosti na omezených surovinových zdrojích, které se v horizontu desítek až nižších stovek let vyčerpají a pak už nebudou (v první řadě fosilní paliva, ale také rudy aj.) Aby současný spokojený život byl dlouhodobě udržitelný, buď je třeba nalézt nové technologie získávání surovin a energií a nebo je nutné snížit světovou populaci na méně než 10% současného stavu. Ale i při snížení populace by ty vyspělé technologie byly opět nezbytné, protože by se zvětšily vzdálenosti mezi lidskými sídly. Takže dálková komunikace a efektivní doprava by byly nutné.
Jinak ten spokojený život je dost relativní věc. Když máte štěstí na dobré zdraví a nejste rodička, můžete žít šťastně i jako domorodec. Většinu lidí ale nějaké neduhy v průběhu života potkají (přinejmenším zubní kazy a zhoršování zraku s věkem). Nemluvě o léčitelných infekcích a podobně. To, že nemáte 10% pravděpodobnost úmrtí manželky při porodu a máte vysokou pravděpodobnost, že se vaše děti dožijí bez postižení dospělosti, je taky fajn věc. Jenže tyto věci nejsou dlouhodobě udržitelné, pokud si lidstvo nezachová technologickou úroveň a navíc neudosáhne pokroku v hospodaření se zdroji.
Možná by Vaší spokojenosti více přispělo, kdybyste se učil všímat si těch drobných samozřejmostí, které technologie přinášejí. Tyhle řeči jsou jenom takové kavárenské tlachání, dokud nejste v situaci, že Vám hnisá stolička a Vy nemáte k dispozici anestezii při jejím vytržení. Nebo dokud Vám v bolestech neumírá dítě, které by díky moderním technologiím mohlo spokojeně žít.
Ano, lidé si s rychlým nástupem technologií nevědí rady. Nebyli na to připravení, ta změna životního stylu je moc rychlá a najít si zdravé návyky v novém prostředí trvá dlouho. Ale cesta je v tom, naučit se s moderními technologiemi zdravě fungovat, nikoliv ty technologie odvrhnout.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Důvody
Max Karas,2022-10-14 11:59:09
Naprostá pravda, s tím nelze než souhlasit (tedy pokud pominu, že navzdory tomu, že ani lidstvo a ani jiné živočišné druhy tuto zdravotné péči nikdy dříve neměli, a přesto se dostaly až do dnešních dní). Ale toto se nikdy nestane, protože lidi jsou lidi. A ani jim to nelze moc vyčítat, ovšem řešení je jedno jediné - potlačení demokracie. A to dobrovolně nenastane, tedy například jaderný konflikt nebo nějaká přírodní katastrofa jsou jediným řešením. Ostatně jak jsem tak zjistil, tento názor není osamocený, viz třeba finský filozof Pentti Linkola. Jeho přístup můj názor vystihuje asi nejlépe.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Důvody
Vojtěch Kocián,2022-10-14 12:15:44
V podstatě říkáte, že k potlačení katastrofy, která na nás nejspíš čeká potřebujeme katastrofu srovnatelných rozměrů. Navíc nikdo nezaručí, že by se lidé, kteří tu katastrofu přežijí, poučili a chovali se k přírodě a zdrojům ohleduplněji. Podle mého by se situace dříve nebo později opakovala.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Důvody
Max Karas,2022-10-14 12:41:40
Opět máte ve všem naprostou pravdu. Nemám, co bych dodal. Jen z toho každý vyvozujeme jiné závěry a volili bychom jiné postupy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Důvody
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-15 09:44:19
Já jenom dodám, že lidé sice v minulosti současné výdobytky neměli, ale také potřebovali věřit různým lživým náboženstvím, aby se z té tvrdé životní reality nezbláznili. V případě nemocí chodili za šamany nebo kněžími, kteří problémy řešili absurdními postupy a různými oběťmi. Teď, když se aspoň části lidstva podařilo z tohoto marastu vyhrabat, bychom to měli zahodit?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Důvody
Max Karas,2022-10-15 12:27:35
A zapomněl jste zmínit nižší dobu dožití, lidé umírali mnohem mladší. Takže jo, opět máte pravdu. Problém je v tom, že lidé si toho neváží. A ani nebudou, krátkodobé sobecké zájmy vždy převládnou, zejména když se většina chová jako ovce a do vedení se dostávají různé druhy psychopatických osobností. A že bychom se dostali dostali do vesmíru na tom nic nezmění, i když byste tam vybudoval vesmírné město, tak je to k ničemu, jen z toho uděláte další stupeň krysích závodů. Teoreticky by mělo stačit rozvinout zdravotnictví, které by zabezpečilo péči o půl miliardy obyvatel země, a tím to končí. A směr, kterým se lidstvo ubírá, je na restart. Takže celosvětová válka či katastrofa, zredukovat obyvatelstvo na desetinu a začít znovu. A klidně kolem dokola. Ke spokojenému životu v souladu s lidskou podstatou (vývoj ze zvířete) fakt není potřeba mít robota na Marsu. Ono by ani nebylo potřeba mít letadla, neexistuje důvod, proč by se mělo tolik lidí pořád někam přepravovat. Tedy opět kromě jejich marnotratnosti, viz. třeba dovolené nebo jablka z NZ, když jich máme plné české sady.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Důvody
Radomir Dlouhy,2022-10-15 14:39:34
Procitam si vase vlakno a nestacim se divit - nejdriv jsem to povzoval za podivny trolling, ale po te co vase myslenky rozvijite stale do obludnejsich rozmeru, neda mi to abych nezareagoval.
Predevsim mam opravdu husi kuzi, kdyz nekdo mluvi o potrebe regulovat lidskou populaci. Na tohle jsme tu v prubehu historie meli kabrnaky, co na tom pilne pracovali a doufam, ze kdyz se nad tim zamyslite, nechcete se stavet s nimi do siku.
Jakykoli socialni inzenyring, nedej boze na celoplanetarni urovni, by nevyhnutelne vedl k obrovskym katastrofam a utrpeni navic k tem vsem hruzam, ktere povazujete za nezbytne resit.
Zeme by bezpochyby nemela problem s tim, kdyby tu nebyli zadni lide, ale ono te planete je jedno i to jestli tu jsou - je to kus sutru, co se pohybuje vesmirem (alespon pro ateisty to tak bude hadam). Ale pokud nektery jednotlivec ma pocit, ze lide jsou hlavni problem nasi planety, pak mi prijde logicke, aby on sam se uz vic na teto planete netrapil, protoze miliardam jinych lidi to plahoceni po svete ocividne i se vsemi problemy za to stoji. Alespon muze jit prikladem, kdo vi, treba strhne davy a pripoji se k nemu dalsi a jeho problem tak opravdu zmizi.
Co povazuji za opravdu spatne, je byt presvedcen o sve pravde natolik, ze bych chtel mit moc nad tim, kdo se narodi, jak bude zit a jak umre. Cine to jde tak dobre, ze sice populaci za ty desitky let nesnizila, zato tam umirala a trpela spousta deti, kteri se nenarodili jako chlapci a tim padem pro rodinu by jejich prijeti znamenalo ukonceni rodove linie a osobni katastrofu-usmrceni novorozenci, deti co radeji odvezli kamsi na venkov a uradum je nenahlasili, aby to mohli rodice zkusit znovu a lepe. No stat-cina se s tim nejak vyrovna a na koncovych uzivatelich systemu tam nikomu moc nezalezi. Nakonec vic deti zase povolila, ale az ve chvili, kdy si nekdo spocital, ze tech mladych lidi, kteri se musi postarat o ty stare proste neni dost. Socialni inzenyring v praxi…
No a jestli lidi potrebuji letadla, auta, mikroskopy, umela hnojiva, ropu a cokoli dalsiho? Spis ano, ale urcite by byl nesmysl hledat zpusoby jak cokoli z toho zakazat, protoze by to melo nedozirne nasledky. Ja treba neletam, autem skoro nejezdim a umelym hnojinem se nehnojim. Chapu ale, ze diky vsem tem vecem mam co jist, moje deti maji obleceni, leky, vzdelani i zabavu. Ma matka zase topeni, ktere ridi z mobilniho telefonu, kdyz uz nemuze moc chodi. Tohle vsechno a mnohem vic mame prece prave diky autum, letadlum, vedeckemu pokroku, rope a mikroskopum. Vedecky vyzkum napriklad umoznuje ze se pri vyrobe spotrebovava mene sajrajtu, vznika cistsi energie, lepsi lekarstvi, snadnejsi pristup k informacim … no a diky internetu se zase mnohem mene musi jezdit autem a letat!
Myslim si, ze rodiny meli drive vzdycky kupu deti, protoze museli pocitat s tim, ze jich velka cast predcasne umre. Tim padem by se o ne nemel ve stari kdo postarat. V dnes bohatych zemich uz se trend davno otocil, vime ze nase deti maji obrovskou sanci na doziti do dospelosti a proto v prumeru ma vyspely svet uz mene nez dve deti na par. V tech chudsich zemich je trend uplne stejny, chce to jen cas - a neni potreba k tomu vymyslet zadna stupidni nedomyslena narizeni.
Vase obavy castecne chapu, ale byt o sve pravde natolik presvedcen, ze bych byl ochotny kvuli domelemu, a zdaleka ne jistemu riziku, radeji vyhladit miliardy lidi je myslim nejvic nebezpecny zpusob uvazovani. A ano, demokracie je hodne nedokonala, ale navrat k totalite, ve ktere nekolik jedincu rozhoduje o zivotech pokud mozno vsech je jedno z tech hlavnich rizik, proti kterym bych se rad stavel. Hledejme radeji cesty pro co nejvetsi svobody jednotlivce a decentralizaci nez utahovani statnich retezu a povysovani rizeni az na uroven planety. Kdyz na vrcholu tohoto rizeni stane clovek nebo nekolik lidi, kteri podobne myslenky vyslysi, bude skoro nemozne jim ucine zabranit v realizaci jakychkoli silenych planu
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Důvody
Max Karas,2022-10-15 17:02:53
Asi nemá smysl to komentovat, máte úplně jiný způsob myšlení. Chápu Vás, ale nesouhlasím. Ostatně je to stejné, jako pravice/levice, demokraté/republikáni... I nyní jsou lidé (a není jich málo), kteří by migranty na člunech nechali se utopit, stejně tak jsou lidé, co je zachraňují.
Nesouhlasím prakticky se všemi vývody, které jste uvedl a s tím, čeho Vy se děsíte, bych problém asi neměl, důvody rozvádět nebudu, stejně se nepochopíme.
A že podobné myšlenky má více lidí? Najděte si něco o finském filozofovi Pentti Linkola (např. https://zavodny.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=719983 ) , tam najdete shrnuto asi vše, prakticky nemám výhrady k jeho názorům a myšlení.
Dělo může být kratší
Ivo Petrouš,2022-10-13 12:07:06
Spin launch má přetížení = v^2/r
Lineární dělo má přetížení = v^2/2h
v - rychlost, r - poloměr, h - výška děla
Tedy při stejném přetížení (po mnohem kratší dobu) mi stačí dělo 4x kratší, než je průměr spin launch. Nebo při stejné výšce celého zařízení dosáhnu dvojnásobné úsťové rychlosti při stejném přetížení.
Výhodou Spin Launch je postupné dodávání energie. Dělo musí energii předat projektilu velmi rychle, ovšem výbuch máme dnes poměrně zvládnutý a určitě se dá i nadále zdokonalovat. Dnešní tankové kanóny umí již >1800 m/s, tedy něco, co je téměř u vzletného cíle Spin Launch. To hovořím o masově vyráběném zařízení pro hrubé zacházení a stupidní obsluhu. https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9As%C5%A5ov%C3%A1_rychlost
PS: spočítal jsem si délku děla pro případný start lidí až na oběžnou dráhu s příjemnými 10G a vyšlo mi 300 km. Ale je to jen trubka, téměř vodorovně, byť ústí by se vyplatilo někde, kde je řidší vzduch – třeba takových 15-20 km nad mořem. Přijde mi to jako realizovatelné, byť netvrdím, že by se to vyplatilo. Pohonem by tady musel být asi lineární elektromotor.
Ovšem Spin launch podobných parametrů by musela být plechovka o průměru 1200 km
A co takto
Macko Pu1,2022-10-12 21:24:50
A co urobit elektro delo niekde na osemtisicovke? Ziadne velke g, a vlieta to o dost redsej atmosfery? Tu by stacilo mozno 500m az 1000m lesenie naviac. Budovy sa takmer do 500m stavaju...
Re: A co takto
Josef Šoltes,2022-10-12 22:06:57
Ideální je na to Rwanda. Fakticky na rovníku a hory kolem 4500 metrů n.m. Stačilo by kolem 20–40 mld. Euro a nákladní elmag dělo na oběžnou dráhu by mohlo fungovat.
Re: A co takto
Florian Stanislav,2022-10-12 22:41:42
Píšete :"A co urobit elektro delo niekde na osemtisicovke? Ziadne velke g, a vlieta to o dost redsej atmosfery?
A) 6378 km (poloměr rovníkový) a – 6357 km (poloměr polární).
Na rovníku je g = 9,78 m s–2, na pólech g= 9,83 m s–2.
Rozdílu vzdálenosti od středu Země 21 km odpovídá změna g =0,05 m/s2.
To je asi 0,5%. Čili nesmyslně složitým vynesením odpalovacího zařízení na osmitisícovku nezískáte vůbec nic.
B) Jiná věc je odpálení na rovníku ve směru rotace Země max. v =465,1 m.s-1.
Čili skoro 0,5 km /s. Využívá toho kosmodrom v Guyaně, na této zeměpisné šířce přidává zemská rotace raketě rychlost 460 m/s.
C) Řidší atmosféra na osmitisícovce. Ano, každých 5,5 km výšky se snižuje tlak na polovinu. Jde ale o hustotu vzduchu, ta je ve výšce 8 000 m as 0,525 kg/m3, proti 1,225 kg/m3 při hladině moře. Tedy odpor vzduchu bude asi 43% proti staru u hladiny moře. Odpor vzduchu závisí podstatně na čtverci rychlosti, která bude prakticky stejná, jen odpor vzduchu střelu bude méně brzdit.
D) Výšku 8 km při rychlosti 8 km/s ulétne v prvním přiblížení za 1 sekundu.
První kosmická rychlost při povrchu Země je 7,9 km/s.
Ve výšce 300 km je tato rychlost 7,37 km/s.
Čili se s výškou nad povrchem nijak podstatně nemění.
je to moc male
David Pešek,2022-10-12 18:11:10
ale kdyby se někomu podařilo postavit tubus který by ústil ve výšce 30 km, nevedl by kolmo ale stoupal by pod ostrým úhlem, klidně 100 a více km, už by to mohlo dávat smysl, náklad by bylo možné urychlovat pozvolna a šok při opuštění tubusu by byl také minimální, i při rychlostech v několika km/s
Re: je to moc male
Florian Stanislav,2022-10-12 18:43:15
Ach, jo.
Bylo možno postavit šikmý tubus 100 km dlouhý, kdyby tu nebyla gravitace. Bez gravitace vystřelit něco do kosmu by pak šlo snadno.
Re: Re: je to moc male
David Pešek,2022-10-12 19:00:39
myslíte že by současnými technologiemi nebylo možné vybudovat stavbu 30km vysokou?
Re: Re: Re: je to moc male
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-12 19:23:19
Asi něco jako Velká pyramida v Gize. Celá jedna generace tehdejší Egyptské civilizace zasvětila svůj život budování jediného mementa se zanedbatelným praktickým užitkem. Možná kdyby se na to monstrum obětovalo 10% světového HDP po dobu dvaceti let, použily by se vysoce pevné, lehké a drahé materiály a konstrukce, která by byla dole robustní, ale směrem nahoru čím dál více odlehčená, tak by se podařilo tak vysokou stavbu vytvořit. A užitek?
Re: Re: Re: Re: je to moc male
David Pešek,2022-10-12 20:22:55
Užitkem by bylo rapidní snížení ceny za vynášený náklad, snížení emisí, zvýšení kadence. Nákladní kapsle vybavena tepelným štítem a iontovými motory, urychlena na 1. kosmickou, po vyložení nákladu deorbituje a přistává na padácích. Bylo by možné na orbitu vybudovat konstrukce o několik řádů větší než iss, obytné komplexy nebo meziplanetární lodě. Lidská rasa potřebuje zálohovat, expandovat
Re: Re: Re: Re: Re: je to moc male
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-12 21:03:11
Lidská rasa si v první řadě potřebuje nepodříznout větev sama pod sebou. Dnes se všechno řeší s výhledem maximálně na jednu generaci dopředu. "Zálohu" jsme neměli tisíce let a najednou bychom se během jedné generace měli zbláznit a obětovat velkou část světových zdrojů na projekt, jehož technická realizovatelnost vůec není jistá?
Navíc sjednotit na takovém projektu by se lidstvo nedokázalo ani omylem. Kdyby to dokázalo, mnohem lepší by bylo se teď sjednotit na omezení porodnosti a plýtvání zdroji.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: je to moc male
Radomir Dlouhy,2022-10-15 14:52:50
Zajimalo by mne, jak by takove sjednocene lidstvo dokazalo urcit co je plytvani a co je vlastne investice do budoucnosti a dost mozna do nasobne uspornejsi budoucnosti. Zda se mi ze to se da urcit velice tezko a to az pri pohledu zpet na minulost a vubec ne pri pohledu do budoucnosti.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: je to moc male
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-15 15:21:07
Dá se to určit lehko. Těžko se dá určit pouze to, kde přesně prochází hranice. Myslím, že sjednocené lidstvo by nemělo problém určit, že válčení je plýtvání zdroji. Pravděpodobně také masivní výroba a provoz válečné techniky. No a potom je otázka, jestli by za plýtvání považovali milionářské jachty, pravidelné dovolené letadlem, jízdu po dálnici rychleji než 120km/h, jablka z Chile v evropských obchodech... tam už ta hranice není ostrá a shoda všech by se hledala těžce.
Je to jen utopická hypotéza, stejně jako je utopická hypotéza, že by lidstvo dávalo po dobu 20ti let stranou prostředky v hodnotě 10% HDP (pro srovnání USA dává na zbrojení tuším přes 4% svého HDP).
V současnosti měří nejvyšší stavba necelý kilometr. Ta má ale jádro ze železobetonu. Kdyby se místo toho použil titan nebo uhlíkové kompozity, možná by šlo postavit něco extrémně vysokého, ale náklady (energetické, materiálové i lidské) by byly také asteonomické.
Zrychleni/vibrace
Karel Marsalek,2022-10-12 11:27:55
"Hlavním cílem tohoto testu bylo zjistit, zda elektronická zařízení vydrží brutální zrychlení při vypálení z katapultu Suborbital Accelerator... Veškerá testovaná zařízení přežila bez úhon děsivé přetížení i vystřelení z katapultu."
Odpalovane soucasti jsou namahany odstredivym zrychlenim a take jeho "okamzitym" poklesem na nulu (prvni derivace zrychleni je velka).
Elektronicke soucastky nejsou na takova zrychleni koncipovany, ani vyrobcem testovany. Vyrobce ani nezarucuje jejich funkcnost pri takovem namahani. V clanku popsany jeden test, po kterem zarizeni (mozna jen nahodou) funguje, neni dostatecny na prokazani dlouhodobe spolehlivosti elektroniky po takovem odpalu.
Pred startem elektroniky do kosmu se musi testovat, zda elektronika snese vibrace, ktere pri startu rakety vznikaji. Kazdy typ rakety ma jiny profil vibraci (amplitudy/frekvence/trvani) a take zalezi, zda je elektronika pevne spojena s raketou anebo je ulozena v polstrovane cargo transfer bag, kde jsou vibrace utlumeny.
Takze takovy jeden test jako zminen ve clanku, je pro mne jen PR vykrik, ktery nema vypovidaci schopnost. Snad jen pro politicke ucely ...
Re: Zrychleni/vibrace
Gábor Vlkolinský,2022-10-12 12:59:58
Mnoho štátov má vo výzbroji delostrelecké granáty riadené laserom. To bez elektroniky nejde.
Re: Re: Zrychleni/vibrace
Josef Hrncirik,2022-10-12 13:34:12
Ty jsou vystřelovány pouze z dalekonosných děl ráží nad cca 6´´ rychlostí jen 800 m/s tj. max. M2,9 a vysunují křidélka až ve výši nad ?30km v řídkém vzduchu při M1 . Aby si nevyhubili ozařovače cíle, ozařují jej jen 1-2 s při ha ha ha koneřné rychlosti broku ze vzduchové vzduchovky cca M0,7 brzděním křidýlky.
Granát musí být extrémně tuhý a pevný. Cca polovinu objemu má z oceli. Potom není problém krovky či serva chránit proti zrychlení naložením do hustého chutného láku.
Zkoušel nějaký zbrojíř střelbu diesel H2 vzduchovkou nebo čistě H2 bombou?
H2 M0,7 = pěkných M3,1
Re: Re: Zrychleni/vibrace
Karel Marsalek,2022-10-12 16:39:07
Dostredive zrychleni SpinLaunch: v^2 / r = (2222 m/s)^2 / 6 m = 820 000 m/s^2 = 84 000 g :-(
Takove zrychleni zrejme pri vystrelu delostreleckeho granatu nebude.
Pri takovych silach to odtrhne i priletovane soucastky z desky s elektronikou :-)
Re: Re: Re: Zrychleni/vibrace
Václav Dvořák,2022-10-12 23:13:47
Elektronika pro tyto účely musí být samozřejmě komplet zalitá v nějakém pevném materiálu (pryskyřice).
Gábor Vlkolinský,2022-10-12 08:07:56
Rozmery toho zariadenia sú pôsobivé. Mne sa zdá schodnejšie iné zariadenie. V blízkosti jadrovej elektrárne s nejakým úložiskom energie vybudovať prerastený elektrický katapult z lietadlových lodí, ktorý by nahradil prvý stupeň kozmickej rakety. Prvý stupeň s chemickým pohonom je tá najťažšia časť všetkého, čo sa chce dostať na obežnú dráhu.
No tak nevím
Vlasta Holeček,2022-10-11 20:06:18
První kosmická rychlost stále je a stále bude 7,9 kilometrů za sekundu. Co se stane až opustí náklad touto rychlosti vakuovou komoru… U toho bych být snad ani nechtěl.
Re: No tak nevím
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-11 20:20:48
Neopustí. SpinLaunch má nahrazovat pouze první raketový stupeň.
Vysněnou úsťovou rychlost mají 2km/s. Jestli to je dosažitelná, se uvidí za pár let, stačí si počkat.
Re: Re: No tak nevím
Vítěslav Smrčný,2022-10-11 21:23:23
Článek je starý osm až deset let. Tedy výsledek žádný. Ovšem je třeba zdůraznit, že tento katapult nikdy nebyl koncipován pro poZemské využití, ale jako jednoduchý katapult pro podmínky nízké gtavitace, panující např. na měsíci, či okolních asteroidech. Na snadě je využití při přepravě vytěžených surovin zpět na Zemi, tzn je možné ho využít k bombardování zemského opovrchu "gravitačními bombami" s relativně nízkými náklady a s účinností několika desítek až stovky jaderných náloží, tudíž se oficiální výsledky již nikdy nedozvíme, páč je projekt vojenskoprůmyslově zaměřen a tedy utajen, ostatně jako vše, co by mohlo zbavit lidstvo okovů "nenažraného pařátu regulovaně volného liberálního(rozuměj fašistickobolševického) trhu.
Par problemu na obzoru
Ivo Brabec,2022-10-11 17:11:39
Myslenka je to zajimava, nicmene zasadni problem je v tom, ze oni to ted testuji na podstatne nizsi rychlost, nez kterou potrebuji pro alespon priblizeni se potrebne unikove rychlosti. Jestli se nepletu, jsou asi tak na jedne desetine rychlosti. Tzn. ze treni uvnitr komory nedosahuje takovych hodnot a tudiz ani nemusi komoru drzet v buhvi jak nizkem vakuu. Tomu take odpovida velikost G, kterou naloz podstupuje, v realu bude jeste nasobne vyssi. A to ani nemluvme o momentu, kdy strela opusti komoru a stretne se se vzduchem, tam teprve zazije sok.
Mimochodem nevite nekdo, jake G by strela podstoupila, kdyby ji proste nacpali do kanonu a vystrelili konvencnimi zpusoby vzhuru a jak vysoko lze ocekavat, ze by predimenzovany kanon cokoliv vystrelil? Oproti nutnosti zdlouhaveho roztaceni naloze v komore by proste znovu nabili a vystreleni by bylo cobydup.
Ale rad se necham presvedcit o opaku, pokud k tomu ma nekdo nejaka cisla.
Re: Par problemu na obzoru
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-11 18:05:48
K tomu předimenzovanému kanónu: ono to zas tak jednodušší není.
- Zaprvé úsťová rychlost kanónů je fyzikálně limitovaná použitými hnacími plyny. Nemůže být vyšší než je rychlost zvuku ve spalinách. Ale už při přibližování se rychlosti zvuku ve spalinách bude klesat účinnost. Z konvenčních zbraní mají nejvyšší úsťovou rychlost tanková děla - kolem 1600m/s. Jenže ten Spinlaunch se měl dostat na 2km/s, aby dával smysl. Kdyby takové rychlosti měl dosáhnout kanón, asi by musel použít speciální střelný prach, explozi nějaké směsi lehkých plynů nebo jiné speciální řešení.
- Zadruhé energie ve formě elektřiny je rozhodně levnější než energie ve formě střelného prachu, navíc výstřel z děla nemá kdovíjakou účinnost, takže se velká část té energie ztratí.
- Zatřetí opotřebovávání hlavně, zvlášť při tak velkých rychlostech, by asi bylo velké. Takže byste se zbavil jednoho problému a jiný byste vytvořil.
Čemu vlastně vadí, že se musí projektil nějakou dobu roztáčet?
Jiná věc je, jestli lze ten SpinLaunch s existujícími materiály skutečně naškálovat pro úsťovou rychlost 2km/s. Největší otazník mám ohledně zavěšení projektilu na konci ramene a jeho vypouštění. Ten mechanismus by musel vydržet obrovské síly a zároveň by vypouštění muselo být extrémě přesně načasované. S načasováním evidentně problém nemají, to už prokázali. Ale s menším projektilem a s mnohem nižším přetížením.
Re: Re: Par problemu na obzoru
Ivo Brabec,2022-10-11 19:24:28
No mne prijde, ze tocit neco treba hodinu (coz si myslim, ze bude minimum nez se dostanou na ty otacky) a nechat to tedy podstupovat takto dlouhou dobu vysokemu G je horsi, nez to behem sekundy vystrelit.
Navic je potreba brat v uvahu, ze celou tu komoru musi dostat do vakua, coz zabere urcite par hodin. Pak to cele nejak zazatkovat ale jen tak, aby ta strela tu zatku protrhla - to mi take neni jasne jak, protoze odpovidajici vakuum potrebuji poradne pevnou zatku a nestaci nejaky papir, co tam ukazuji ted.
A jestli se nepletu, tak aby to davalo smysl, musela by rychlost byt blize 10km/s, cimz tedy asi pada ta moznost strilet delem pokud ma ustova rychlost omezeni, o ktere pisete, ale jak pisu, myslim, ze oni nedosahli jeste ani 1000m/s, takze troufam si tvrdit, ze na tom propali dalsich par desitek milionu dolaru, aby zjistili, ze tudy cesta nevede. Ale je to hezky projekt na otestovani fyzikalnich (ne)moznosti napadu.
Re: Re: Re: Par problemu na obzoru
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-11 19:47:15
Vakuum by po výstřelu mělo v komoře zůstat. Mají to řešené tak, že projektil musí prolétnout tubusem, který má na obou koncích vysokorychlostní dvířka. První dvířka jsou na začátku otevřená a začnou se zavírat, hned jak je projektil v tubusu. Zároveň se začnou otevírat vnější dvířka, která brání vniknutí atmosféry dovnitř. Vnitřní dvířka se za projektilem zavřou rychleji než k nim stihnou doletět molekuly vzduchu z vnějšího konce tubusu. Po výstřelu stačí obnovit vakuum v tubusu. Vakuum v hlavní komoře výstřel neovlivní.
Hodinu to roztáčet nebudou. Odhaduji nejvýše pár minut.
Zajímavostí je také, jak mají řešené vyvážení ramene po vypuštění projektilu - upuštěním protizávaží z opačné strany ramene. U nějakého staršího článku se ten problém v diskusi řešil, ale informace o protizávaží myslím nezazněla. Nejsem si jistý, jestli neplánují do buducna nějaké sofistikovanější řešení. Toto vlastně spotřebuje polovinu energie výstřelu.
Re: Re: Re: Re: Pár projectilů synchronně. 1. do PRC, 2. přes EU do CCCP
Josef Hrncirik,2022-10-11 22:06:11
Re: Re: Re: Re: Par problemu na obzoru
Jan Pokorný1,2022-10-12 13:29:34
Napadá mě možnost mít přímo na ose rotace umístěné závaží, které bude v okamžiku vypuštění přesunuto a použito místo náhle ztracené hmoty. Pokud by bylo závaží těžší než odpalovaný objekt, nemuselo by se posouvat tak daleko.
Jestli je to technicky proveditelné, to netuším.
Re: Re: Re: Re: Re: Par problemu na obzoru
Josef Hrncirik,2022-10-12 13:41:45
Naladěno na komorní A to bude HI FI.
Kdy to ale ramena zahluší?
Re: Re: Re: Re: Re: Par problemu na obzoru
Václav Dvořák,2022-10-12 23:17:19
Posunout rychle proti odstředivé síle do středu ??? To by museli odpálit nějakou raketkou, jinak asi nemožné.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Par problemu na obzoru
Jan Pokorný1,2022-10-13 14:22:50
Právě naopak. Posunutí zátěže by bylo od středu směrem ke konci náhle lehčího ramene.
Představoval jsem si to jako v podstatě setrvačník, který se v momentě vypuštění posune jen o relativně malý kousek, jenže při těch fofrech by to muselo být provedeno extrémně rychle a přesně.
Protože by bylo závaží velice těžké (kompenzuje 200 kg náklad), jeho posun, potažmo zastavení na nové pozici by celé věci dalo pecku, která by nejspíš byla fatální.
Proto moje poznámka o technické proveditelnosti.
Tedy nejvíc mě překvapil ten bagr na konci.
Miroslav Gretschelst,2022-10-11 16:33:24
Že by se k nim ještě nedostala informace o padácích? A pak, proč to nezkombinují s nějakou chemickou raketkou? Vždyť i taková ohňostrojová by to mohla posunout kousek dál.
Re: Tedy nejvíc mě překvapil ten bagr na konci.
Vojtěch Kocián,2022-10-13 07:24:28
Asi zatím nemají padák a vypouštěcí mechanismus, který by takové přetížení zvládl.
A raketa nebyla nutná. Šlo o test různých elektronických zařízení ne o dosažení rekordu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
