NASA otestuje vrh pozoruhodného katapultu SpinLaunch na suborbitální dráhu  
Americká kosmická agentura NASA uzavřela dohodu Space Act se společností SpinLaunch. Ještě letos hodlají uskutečnit suborbitální test katapultu v prostoru Spaceport America v Novém Mexiku, při němž bude náklad vržen „pomalejší“ rychlostí Mach 1,3 na suborbitální let.
Orbitální katapult. Kredit: SpinLaunch.
Orbitální katapult. Kredit: SpinLaunch.

Není to tak dávno, co jsme na OSLU užasli na orbitálním katapultem společnosti SpinLaunch. Jejich cíl je prostý a zároveň dechberoucí. Vrhat náklad (který to vydrží) do velké výšky. Nepotřebují kompletní nosnou raketu ani klasický kosmodrom. Jen katapult, který vrhne vzhůru „druhý“ stupeň rakety s nákladem. Jako kdyby středověk prorazil do jednadvacátého století.

 

Útroby katapultu. Kredit: SpinLaunch.
Útroby katapultu. Kredit: SpinLaunch.

Katapult s ramenem z uhlíkových vláken je elektrický a dovede vrhnout náklad hypersonickou rychlostí. SpinLaunch už mají za sebou pilotní testy, které podle všeho dopadly úspěšně. Do věci se vložila NASA, která potvrdila, že otestuje středověkou/kosmickou technologii SpinLaunch. Při tomto typu startu na oběžnou dráhu působí na náklad přetížení kolem 10 tisíc G. Vrhnutý náklad přitom opouští katapult rychlostí vyšší než Mach 6 (8 047 kilometrů za hodinu).

 

Podle SpinLaunch je to sice fyzikálně náročné, ale náklad o hmotnosti do 200 kg, jehož součástí budou kompaktní malé satelity, by to měl vydržet. Když má náklad podobu „druhého“ raketového stupně, dojde ve vhodnou chvíli ke spuštění pohonu a raketa, která je mnohem menší než při startu ze zemského povrchu, dopraví náklad na nízkou oběžnou dráhu.

 

Prosadí se katapulty v dopravě nákladů na oběžnou dráhu? Kredit: SpinLaunch.
Prosadí se katapulty v dopravě nákladů na oběžnou dráhu? Kredit: SpinLaunch.

Výhody tohoto přístupu jsou na první pohled patrné. Podle společnosti SpinLaunch vynechání prvního (a největšího) raketového stupně vede k úspoře asi 70 procent paliva a struktur, které jinak vyžaduje srovnatelný let nosné rakety na oběžnou dráhu. SpinLaunch jsou přesvědčeni, že oproti klasickým nosným raketám zvládnou dopravit náklad na orbitu za zhruba desetinu ceny.

 

Technologie orbitálního katapultu zaujala řadu zájemců. Jedním z nich je i zmíněná NASA, která se společností SpinLaunch právě podepsala dohodu Space Act. Jejím cílem je vývoj a testování nákladu NASA pro tento kinetický odpalovací systém. K prvnímu letovému testu by přitom mělo dojít už letos, v prostoru Spaceport America v Novém Mexiku.

 

SpinLaunch v současnosti provádějí „pravidelné“ suborbitální vrhy. Takový by měl být i test pro NASA na Spaceport America. Půjde o „pomalejší“ vrh s počáteční rychlostí při vypuštění nákladu Mach 1,3, čili 1 600 kilometrů za hodinu. Při tomto testu bude vrhnut náklad prošpikovaný senzory, které pořídí celou řadu měření. Získaná data budou analyzovat jak odborníci NASA, tak i společnosti SpinLaunch, pro kterou jde o další milník na cestě k prvnímu vrhu na oběžnou dráhu, k němuž by mělo dojít v roce 2025.

 

Video: SpinLaunch

 

Video: SpinLaunch Suborbital Accelerator - First Launch

 

Literatura

New Atlas 10. 4. 2022.

Datum: 12.04.2022
Tisk článku

Související články:

Američtí studenti vypustili první studentskou raketu, co doletěla do vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (23.05.2019)
Veliký autonomní dron Ravn X bude vynášet satelity     Autor: Stanislav Mihulka (06.12.2020)
SpinLaunch testují svůj neuvěřitelný vesmírný katapult Suborbital Accelerator     Autor: Stanislav Mihulka (10.11.2021)



Diskuze:

Ucel sa da spresnit

Macko Pu1,2022-04-15 22:21:06

Ak si zvazime ze existuju hypersonicke rakety,takato hracka odpalujuca za vedro brokov by mohla byt zaujimava .... Vyvoj urobia vedci za par drobnych.

Odpovědět


Re: Ucel sa da spresnit: Levná paĺba termonukleárnými ĺahvicema z Každej u Krajiny , ľebo kybla brokov náprotiv

Josef Hrncirik,2022-04-16 10:52:56

i 9 střel 1 ranou kontejneru, ale zruší se nezbytné vákum ve vaku i kat a pult .
Nebude to zakázáno?

Odpovědět


Re: Re: Ucel sa da spresnit:

Josef Hrncirik,2022-04-16 11:16:45

Jednostupňový RAM M1,5 - 9
či SCRAM M4,5 - ?16
ev. + 2. stupeň Scram či raketa

Odpovědět


Re: Re: Re: Ucel sa da spresnit:

Josef Hrncirik,2022-04-16 11:20:57

Startovat nárazem do husté atmosféry při M4,5 bude dost nápadné i z daleka.

Odpovědět


protože pevně přikurtováno k rameni kata pultu, nebohé těleso rotuje kol svého těžiště též otáčkami kata pultu

Josef Hrncirik,2022-04-16 13:40:11

tj. při M6 a rameni 25m cca 12 Hz. Kurtování lze zrušit ustřižením bleskovicí, ale rotační moment 200 kg rakety naplacato 12 Hz bude muset být neutralizován během max cca 3*2 m dráhy/ 1800 m/s = 3 ms impulzem cca 2000 N.m.s, ? nebo to ufackuje přes orvané stabilizátory nekompromisní 6M atmosféra?
Proč však dřu zdarma na NASA, když mi zdraží plyn?, elektřinu i teplo a chleba?

Odpovědět


je to sice fyzikálně náročné, ale náklad o hmotnosti do 200 kg, jehož součástí budou kompaktní malé satelity, by to měl vydržet. Když to mám vydržet já.která je mnohem menší než při startu ze zemského povrchu, dopraví náklad na nízkou oběžnou dráhu.protož

Josef Hrncirik,2022-04-16 14:17:51

Podle SpinLaunch je to sice fyzikálně náročné, ale náklad o hmotnosti do 200 kg, jehož součástí budou kompaktní malé satelity, by to měl vydržet. Když má náklad podobu „druhého“ raketového stupně, dojde ve vhodnou chvíli ke spuštění pohonu a raketa, která je mnohem menší než při startu ze zemského povrchu, dopraví náklad na nízkou oběžnou dráhu.
6M by vyletělo nahoru max. 130 km, řekněme že i když orváno jen 100. Chybí 200 km, tj. cca. 55M**2, kruhová**2 = cca (26M)**2; Chybí tedy 26**2+55=731M**2 tj, dodat ještě 27 M = 8,1 km/s.
Šploucháním LOXH v odstředívce pádí pára až 4,8 km/s. LN 8,1/4,8=1,69. EXP 1,69=5,41; 200kg/5,41=brutto = 37 kg - vypitá raketa = NE TTO? = y kg kompaktně slisovaných satelitů s malými chladičky a anténkami a solárkami.

Odpovědět

No, nevím

Vlasta Holeček,2022-04-15 12:49:43

Sama firma udává startovací přetížení až deset tisíc. Takže dostat na oběžnou dráhu užitečné zatížení řekněme půl tuny plus půl tuny na motor druhého stupně. Takže suma sumárum by musel ten startovací setrvačník vydržet odstředivou sílu deset tisíc tun!
Tak na to si tedy “rád počkám”. Ale raději tady v Evropě, příze až tohle monstrum prdne…

Odpovědět


Re: No, nevím

Tomáš Černák,2022-04-15 14:23:34

a to jsi ještě milosrdný. Půl tunový motor (předpokládám, že myslíš motor na TPH) dodá půltunové užitečné zátěži v naprosto ideálním případě 2300 m/s, což když přidáš k těm 6 Machům nestačí ani na pořádný suborbitální let.

Odpovědět

Aj takto sa to da riesit ;)

Radoslav Porizek,2022-04-15 11:42:36

Spomenul som si, ze som kedysi cital o podzemnom jadrovom vybuchu, pri ktorom im zmizol zelezny poklop uzatvarajuci sachtu (na jednom policku filmu este bol, na dalsom uz nie). Dalsou analyzou dospeli k tomu, ze bol najpravdepodobnejsie bol katapultovany a to takou rychlostou, ktora je uz postacujuca pre orbitalnu drahu...

Odpovědět


Re: Aj takto sa to da riesit ;)

Tomáš Černák,2022-04-15 14:25:08

no dokonce to bylo nejrechlejší těleso urychlené člověkem, vypočtená rychlost přes 60 km/s. Nicméně je dost pravděpodobnné, že víko nevydrželo průlet atmosférou.

Odpovědět


Re: Re: Aj takto sa to da riesit ;)

Josef Hrncirik,2022-04-16 14:37:10

Pád meteorického víka na Kouli x jeho bohatýrský Start (stejnou rychlostí) z Koule x Ppozůstatky z Rakevtoplánu po tečném přiblížení ke K..

Odpovědět

Nazdar

Welder Welder,2022-04-15 01:05:04

A tímto článkem se osel propadl na úroveň novinek či blesku, sbohem navždy bulváre

Odpovědět

Martin Zeithaml,2022-04-14 10:18:21

Když by ten finální katapult měl průměr 50m a obvodovou rychlost Mach 6, tak by tam bylo přetížení cca 169400 G a ne kolem 10000. Ta jejich dvou set kilová raketka by působila silou 33900 kN. Chtěl bych vidět materiál který to vydrží a co to rameno udělá až ji pustí:)
Pokud jsem to spočítal špatně tak mi nenadávejte, jen to opravte.

Odpovědět


Re:

Tomáš Černák,2022-04-14 12:37:45

Tak 50 metrů průměru už je hodně, jsem překvapen kam až "míří", nicméně ti fakt nesedí čísla.

Prvně dostředivá síla Fd=m×v^2/r. Rychlost 6M je cca 2000 m/s. Při průměru 50m, je poloměr 25 metrů. Tedy Fd=m×166464 kg.m/s^2, z čehož a=Fd/m=166464m/s^2, z čehož g=a/9,81=16969, takže tady ti ulétl řád.

Co se vyvíjené síly týče, tak tam to kupodivu dobře, je to opravdu F=m×a=200*166464=33293 kN.

mírné odchylky jsou způsobeny různými hodnotami pro rychlost zvuku.

O faktu, co asi tak vynese druhý stupeň o hmotnosti 200 kg na orbitu, když má startovací rychlost 2km/s pak snad ani nemluvě. Raketa by musela mít i s nákladem prázdná méně než 25 kg, aby se alespoň vyškrábala na LEO. To je konstrukční číslo 8 a vyšší. Ne, že by to bylo nedosažitelné, ale takovéhle konstrukční čísla příliš dobře neodolávají přetížení v řádu tisíců g.

Odpovědět


Re: Re:

Martin Zeithaml,2022-04-14 22:04:41

Dík, jen překlep. Ulítly v NASA :)

Odpovědět


Re: Re:

Martin Zeithaml,2022-04-14 22:17:07

Těch 50 metrů je jen střízlivý odhad z toho obrázku "prosadí se katapulty v dopravě" jako poměr toho zařízení k těm autům co tam jsou namalované :)
Je smutné že v dnešní době lze najít investory na sebevětší hovadinu.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Tomáš Černák,2022-04-15 01:07:26

njn, je to tak. Jen díky tomuto fenoménu se mohl blábolící imbecil Musk stát nejbohatším člověkem planety. NASA poslední dobou opravdu dotuje kdejakou blbost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Radoslav Porizek,2022-04-15 11:47:09

Ako Muska nemusim, ale jeho rakety uspesne dopravuju ludi na ISS. Je to nepopieratelny uspech, takze minimalne v tomto ma od blaboliaceho imbecila naozaj daleko.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Tomáš Černák,2022-04-15 14:44:03

To se přece nevylučuje.

Falcon je asi tak jeho raketa, jako je Sojuz raketa Chruščovova.

Odpovědět

Je to dobré!

Karel Brezina,2022-04-13 11:21:02

Dle filmu Dictator (2012) raketa musí být "pointy" a to tahle je, takže to celé začíná dávat smysl.

Odpovědět

podvod

Jaroslav P.,2022-04-12 18:15:15

Vypadá to jako podvod. https://youtu.be/9ziGI0i9VbE

Odpovědět

Blbost?

Vojtěch Kocián,2022-04-12 18:04:31

Možná to vypadá jako blbost, ale pro testy zařízení ve vysokých přetíženích působících relativně dlouhou dobu nebo tepelných štítů, to může být zajímavé zařízení.
Na vypuštění něčeho na orbitu nebo vyšší suborbitální dráhu to nevidím. Leda by někdy bylo třeba dopravovat materiál z Měsíce pro stavbu velkých kosmických stanic a meziplanetárních lodí.

Odpovědět


Re: Blbost?

Josef Hrncirik,2022-04-16 14:47:30

Ani na svítícím W drátu.
Ohřev, chlazení, ablace ev. spalovací reakce i proudění silně závisí i na tlaku a zajímavé jsou hlavně v extrémních výškách atmosféry v okolí návratových rychlostí, kde aerodynamické tunely jsou malé, nízkoenergetické a krátkodobé.
Ostré střelby ničím nenahradíš.

Odpovědět

NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-12 15:19:12

NASA v posledních letech už zcela blbne. Když odkývali Muskovi dildo jako lander pro měsíc, budiž. Nechtěli ho a Musk nabídl nejmenší částku pro spálení při zbytečném vývoji. Když povolili, aby si soukromníci udělali z ISS hotel, budiž, škody to snad nenadělá a ISS je beztak na konci životnosti.

Ale tohle je už síla. To už musí být přece i uklízečkám v NASA jasné, že to nebude nikdy fungovat.

1) Zrychlení 100 km/s-2 znamená, že metr dlouhá ocelová tyč bude namáhaná silou 800 N/mm2 (nebo 800 MPa) a každý metr délky tuto jednotkovou hodnotu zdvojnásobí. Finta je, že oceli mají pevnost v tahu 250-500 N/mm2 (250-500 MPa), některé speciální více, ale ani s uhlíkovými vlákny se nedostaneme přes 2500 N/mm2 (2,5 GPa). To znamená, že už při délce ramena 3 metry, není materiál, ze kterého bychom to mohli udělat. Úmyslně vynechávám scifi materiály typu grafen.

2) V momentě kdy opustí raketa vakuovou komoru rychlostí 2 km/s bude vystavena nejen obrovskému zpomalení, ale hlavně tepelnému ohřevu. Ne, ne že by s tím nešlo nic dělat, existují projektily, které takovou rychlostí bylo možné vypouštět, ale ty měly ablativní, tedy velmi těžké, stínění. užitečná nosnost bude tak výrazně snížena.

3) odolnost proti 10000 g je odolnost třídy používané v chytrých projektilech děl (tam je dosahováno právě až 100 km/s-2). Ta elektronika je příšerně drahá. Právě proto dosud selhaly všechny projekty dalekonosných děl, protože projektil kvůli odolnosti na zrychlení vyjde stejně draho nebo i dráže, nežli raketa/řízená střela. A ze stejné elektroniky by musely být konstruované prvky v užitečném nákladu tohoto katapultu. Ovšem oproti dělům nejen v podélném, ale i příčném směru, protože zatímco v dělech působí toto zrychlení pouze v jednom směru, u tohoto praku ve dvou směrech (nejprve dostředivá síla, následně setrvačná a proti ní odporová). Tedy drahá elektronika v satelitech, která však bude mít opodstatnění jen a právě při startu (pak již bude její certifikace na vysoká zrychlení zbytečná).

Tyto tři body jsou nepřekonatelné překážky. Nedají se obejít. Systém tak nemůže reálně fungovat aby se ekonomicky vyplatil.

To už by bylo efektivnější najít si nějakej hodně vysoký kopec a na jeho stráni vybudovat 5-10 km dlouhý vakuový tunel a následně do něj nainstalovat "railgun". Vyřešily by se problémy s přetížením, tepelným ohřevem pevností materiálů a dodaný impuls by dalece převyšoval možnosti toho, co nabízí v článku popsaný nesmysl. (Například při pro běžné přístroje akceptovatelném podélném přetížení 100 g by se z 5 km vysoké hory dal do prostoru s atmosférickým tlakem polovičním než u moře vystřelit raketový projektil rychlostí přes 4 km/s, což je sice stále hodně, ale už by se s tím dalo nějak pracovat).

Odpovědět


Re: NASA blbne

Josef Šoltes,2022-04-13 09:24:31

Vidím to podobně. Railgun o délce 40 km, ideální místo je ve Rwandě, mají hory vysoké 4,5 km a jsou na rovníku. Výstavba by nebyla až tak drahá a mohly by tam startovat i kapsle s posádkou.

Odpovědět


Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-13 16:36:38

To je dobré umístění. Ty hory jsou stratovulkány, takže ideální pro takovou instalaci. Navíc bez sněhu a je to slunné místo, takže by se to dalo napájet přes baterky solárama.

Nejsem si jist, jestli by posádka ocenila ten přechod z vakuové trubice do atmosféry ve výšce 4,5 km. Při 4km/s, průměru rakety 5 metrů a součiniteli odporu 0,75 (typická raketa) totiž dojde k nárazu silou 75 MN, což znamená přetížení při hmotnosti takové rakety dejme tomu 150 tun (to je hodně velký druhý stupeň) 50 násobek gravitačního zrychlení Země. Došlo by IMHO k vážným zraněním.


Jiank dobrý tip na místo. díky.

Odpovědět


Re: Re: Re: NASA blbne

Ladislav Šeps,2022-04-13 21:17:13

Ona by ta trubice nemusela byt cela vakuova. Treba poslednich 10km postupne zvysovat tlak na uroven vrcholu kopce 100 mensich narazu po 100m usecich by melo byt pro posadku OK. Nebo mit nejaky vnejsi obal, ktery by deformaci pohltil cast energie a rozlozil zpomaleni atmosferou pro naklad na delsi drahu a pak odpadl jak 1 stupen rakety. Je to lepe resitelne nez cekat na rameno katapultu z neexistujiciho materialu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-13 21:32:09

No to by už bylo jednodušší prostě místo trubice udělat jen nějakej maglev. Protože ono při těch hypersonických rychlostech ta plazma musí někam odejít a v trubce na to nebude místo.

Problém je, že tím prostě prodloužíme tepelné namáhání trupu rakety.

Obecně je tedy lepší uvažovat o tom, že všechny tyhle systémy budou prostě pro náklad.

Osobní dopravu bych řešil systémem buď jako je stratolaunch a nebo pomocí SSTO typu Skylon.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: NASA blbne

Antonín Lejsek,2022-04-14 03:09:46

Ten hlavní problém není přechod z vakua do nevakua. Problém je, že několik dalších kilometrů nad kopcem bude pořád dost hustá atmosféra, takže bude kapsli brzdit. A to brzdění bude dělat to přetížení. Ve výšce 5km je hustota atmosféry pořád ještě 60% toho, co je u hladiny moře.

Odpovědět


Re: Re: Re: NASA blbne

Josef Šoltes,2022-04-13 22:10:20

50 G není nic zásadně problematického. Na dobrém sedadle orientovaném správným směrem, které je na to připraveno, to nepovede ke zranění. Ostatně 50 G zažívají lidé běžně, při autonehodách v autě při rychlosti kolem 100 km/h. A tam je těch proměnných hodně a to auto na to primárně není stavěno a lidé sedí špatným směrem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-14 00:19:43

A tím mi jako vyvracíš tezi, že by docházelo ke zraněním? Autonehodou ve 100 km/h? To jsou chlape obvykle smrťáky, v lepším případě invalidity. Navíc při autonehodě se jedná o zlomek sekundy, kdy na tebe takové zrychlení působí, v tomto případě by se jednalo o několik sekund. Rusové mají zkušenosti s aktivací LAS na svých Sojuzech, docházelo u nich k cca 20g po dobu 2-3 sekund a výsledkem bylo vždy zranění. V jednom případě dokonce takové, že kosmonaut musel být z kosmického programu vyřazen. A při aktivaci LAS působilo zrychlení v ideálním směru, tedy tlačilo kosmonauta přes hruď do sedačky. Ve výše uvažovaném případě by se jednalo o druhý nejhorší směr, tedy tlačení kosmonauta do popruhů.

V tomto jsi mně nepřesvědčil.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: NASA blbne

Antonín Lejsek,2022-04-14 02:48:20

Rekord Johna Stappa, který sice s problémy, ale přežil, je 46G. Letci stíhaček ve speciálních kombinézách jsou vystavováni maximálně 9G.

Odpovědět


Re: NASA blbne

Vojto F,2022-04-13 10:59:18

Rychlost nad 100km/h sa neda prezit, vytiahne vsetok vzduch z pluc.
Ludia nepreziju v kozme, zabije ich ..... (dopln co uznas za vhodne)
Clovek sa nemoze ponorit pod hladinu hlbsie ako x metrov - rozdrvi ho to, umrie na(dopln si co chces)
atd.....

vsak pockaj, daj tomu cas, uvidime. mozno to nastartuje nieco comu budeme radi.
hlavne nehovor hned na zaciatku, ze to nikdy nebude fungovat.
ano moze sa stat, ze nie. ale nezabi napad ked este nebol ani poriadne odskusany

Odpovědět


Re: Re: NASA blbne

Pepa Vondrák,2022-04-13 11:33:23

souhlas, lidi co nemají fantazii by asi vůbec neměli komentovat věci, které jsou zatím ve vývoji, říkat že něco nejde umí každý, hledat řešení je úkol hodný vědce

Odpovědět


Re: Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-13 16:18:36

Úkolem vědce je hledat řešení, ale i včas odhadnout, kudy cesta nevede. Jinak to není vědec, ale parazit.

Odpovědět


Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-13 16:17:53

takovéhle kecy si nech od cesty. Tady jde o to, že to "nefugnuje" ani teoreticky. Je fakt rozdíl jestli si člověk jako ty myslí, že to teoreticky může fungovat a jestli si to myslí odborníci z NASA.

Jenže to je jako u EM Drive, tam taky NASA nakonec zainvestoval prachy, aby přišla na to, že zákony zachování se porušovat fakt nedají.

Prostě kdyby to schvaloval odborník s technickým vzděláním, tak to zamítne hned od stolu už jen pro důvody, co jsem popsal já.

Odpovědět


Re: Re: Re: NASA blbne

Pavel A1,2022-04-13 19:57:54

Pokud vím, tak EM Drive si u NASA na čistě komerčním základě pronajal laboratoř, tam provedl své testy a pak tvrdil, že výsledky byly potvrzené v laboratoři NASA (což vlastně byla pravda, i když s tím NASA nic neměl společného). Takže do EM Drive NASA neinvestoval, ten na tom vydělal.

Předpokládám, že tady se jedná o zcela stejný způsob "spolupráce".

Odpovědět


Re: Re: Re: NASA blbne

Vojto F,2022-04-13 20:21:23

Ale vsak ano, vsetci su blazni, len ty si lietadielko :)

viac k tebe nemam co dodat.

Odpovědět


Re: NASA blbne

Pepa Vondrák,2022-04-13 11:28:25

ad 3) už jste slyšel o inerciálním tlumiči?

Odpovědět


Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-13 16:19:17

Jo ve star treku.

Odpovědět


Re: Re: Re: NASA blbne

Pepa Vondrák,2022-04-14 13:18:32

... chytrému napověz, už jste prozkoumal jak to ve Star Treku funguje? Musíte se zaměřit na to co je cílem a spojit požadavek s možnostmi. Takže nápověda pro vás jak se vyhnout rozdrcení přetížením a zároveň získat potřebné zrychlení. Každé zvlášť máte, nyní to musíte jen propojit. Jak to uděláte?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: NASA blbne

Radoslav Porizek,2022-04-15 11:58:41

Je dobre rozlisovat realitu od fantazie. Vo filme do producent moze previest podla svojej fantazie - to ale nevypoveda absolutne nic o tom, ci je to preveditelne aj v realite.

Gravitacne pole alebo ekvivaletne zrychlenie sa neda zosilnit ani zoslabit - tolko k tomu Vseobecna teoria relativity.

Odpovědět


Re: NASA blbne

Pepa Vondrák,2022-04-13 11:29:23

ad 2) o to více bude urychlen o co více poveze chlazení.

Odpovědět


Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-13 16:21:44

Jdou proti sobě druhá (aerodynamická odporová síla) a třetí (objemová hmotnost ablativního štítu) mocnina. Takže kdo myslíš, že vyhraje?

Odpovědět


Re: Re: Re: NASA blbne

Pepa Vondrák,2022-04-14 13:14:01

... chytrému napověz, tak tedy: hmotnost není objem, ablativní štít je technologie stará 70 let, nyní jsou na stole minimálně 2 jiné metody aktivního chlazení

... no a vzato kolem a kolem, jsou i vesmírná tělesa, kde žádná atmosféra není, že? Ale jak se říká, chytrému napověz, to by mělo stačit...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-14 15:56:13

vondráku, nechoď kolem horké kaše. Rád si poslechnu, jak uděláš inerciální tlumiče bez schopnosti manipulovat gravitační sílu ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: NASA blbne

Pepa Vondrák,2022-04-14 16:38:02

netykejte mi chlapečku

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-14 19:23:00

na internetu se vyká pouze lidem, které si vážíš. Tebe si vážit, pro to není jediný rozumný důvod.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: NASA blbne

Pepa Vondrák,2022-04-14 16:39:01

snadné to je, ale s hovádkem se bavit nebudu

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: NASA blbne

Jan Novák9,2022-04-14 19:35:45

Inerciální tlumiče? Jednoduché, hodí tam několik set metrů dlouhé péro s olejovým tlumičem :-)))

Pro inerciální tlumení musí rozložit zrychlení nebo zpomalení v čase...
Takže zpomalit změnu rychlosti kabiny/nákladu nebo zrychlit čas :-)))

Jo, jo, když mi bylo 15 všechno bylo možné a snadné. Neštěstí je když to někomu vydrží do dospělosti a ještě s takovým přístupem řídí energetickou politiku celé Evropy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-14 20:28:53

přesně tak

Odpovědět


Re: NASA blbne

Pepa Vondrák,2022-04-13 11:30:04

ad 1) elektromagnet

Odpovědět


Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-13 16:22:31

opět další neznalost. Elektromagnet který vykompenzuje pevnost v tahu oceli? V jakém scifi seriálu jsi to viděl?

Odpovědět


Re: Re: Re: NASA blbne

Pepa Vondrák,2022-04-14 13:15:48

... chytrému napověz, tak se tedy podíváme na které "tyči" drží elementární částice v LHC? Nemluvě o rychlostech, kterých dosahují? To by jako nápověda mohlo stačit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-14 16:00:12

Bože ty jsi hlupák. Už jsi viděl kolikrát větší je každý magnetický segment, který drží nabité části v LHC v trubce (a pozor, stejně je neudrží všechny) oproti té částici?

Schválně si to převeď v poměru ku té uvažované raketě, jak velké by byly segmenty? Jako hora? Jako kontinent? Jako planeta? Jako sluneční soustava? Bingo!!!

Odpovědět


Re: NASA blbne

Michal Kára,2022-04-13 17:55:41

Děkujeme za další díl humoristického seriálu "Český Pepík (pardon, Tomáš) vykládá od svého stolu v hospodě odborníkům, co dělají blbě" :-D

Odpovědět


Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-13 18:49:35

Jsme na populárně vědeckém webu, tak se podle toho chovej. Místo osobního ataku rozporuj svými údaji, výpočty.

Odpovědět


Re: NASA blbne

Jaromír Kostník,2022-04-13 18:07:31

ad 1) 3 metry platí pouze pro jednoduchou tyč konstantního průřezu a pouze pro ocel. To rameno však nemusí mít po celé délce stejný průřez. A uhlíkové vlákno má mnohem menší hustotu než ocel.

Pokud vezmeme v úvahu hustotu 1750 kg/m3, pevnost 2500 MPa, tak už i pro tu jednoduchou tyč to vychází na 14 metrů dlouhé rameno.

Odpovědět


Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-13 18:48:30

Ne, to ti vychází pro "lano" z uhlíkových vláken, ne pro tyč. Lano, které sice má vysokou odolnost v podélném směru (ovšem rádo se časem trhá) a mizernou odolnost v příčném směru. A to je u točivého stroje problém ;-)

Nicméně, oceňuji, že ty se alespoň snažíš vést diskuzi a hledat cesty. Ještě dopiluj znalosti a bude to super.

Samosebou, že přes optimalizace tvaru a materiálů navýšíš mnou udávaná čísla. Ale uvědom si co vlastně řešíme - udělat rameno, které unese samo sebe! A kde máš tu užitečnou zátěž? Pro praktické nasazení v řádu desítek tun!

Proto člověk s technickým vzděláním a bez motivu někoho podvést (jako to mají ti tvůrci tohoto stroje) to lehce teoreticky nastřelí a hned zavrhne jako jasnou slepou cestu.

Odpovědět


Re: Re: Re: NASA blbne

Jan Novák9,2022-04-14 19:48:02

Lano by nevadilo. Pro počáteční zrychlení jde použít pomocné rameno a pak už se to odstředivou silou natáhne. Ovšem urychlování by trvalo dlooouho. Spíš kombinace lana a lineárního motoru.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: NASA blbne

Tomáš Černák,2022-04-14 20:35:17

Ano, přesně tak, ale pak už je zbytečné se dělat s rotačním katapultem, prostě uděláš trubku, dlouhou a do kopce a do ní dáš ten railgun.

Odpovědět


Re: Re: Re: NASA blbne

Radoslav Porizek,2022-04-15 12:07:16

> Ne, to ti vychází pro "lano" z uhlíkových vláken, ne pro tyč.

Nehovoriac o tom, ze keby sme to lano z uhlikovych vlakien mali v dostatocnej kvalite a dlzke, tak by sme ho jednoducho natialhli do vesmiru a spravili si kozmicky vytah, ktory by dopravoval material a ludi na obeznu drahu prakticky zadarmo. Tomu by sa vesminy katapult nemohol rovnat.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace