Při rekordním přenosu dat bylo dosaženo rychlosti 1,84 petabitů za sekundu  
Optický systém skandinávských inženýrů pokořil rekord v rychlosti přenosu dat, v optickém vláknu o délce 7,9 kilometru. Výkonem 1,84 Pbit/s překonali globální internet, který přenáší cca 1 Pbit/s. A je to prý jen začátek. Se svojí technologií si věří na budoucí rekordy, které by měly být ještě podstatně vyšší.
Významnou roli v rekordu sehrál laserový paprsek. Kredit: Jeff Keyzer / Wikimedia Commons.
Významnou roli v rekordu sehrál laserový paprsek. Kredit: Jeff Keyzer / Wikimedia Commons.

Rekordy v rychlosti přenosu dat padají jeden za druhý. Nejnověji tento rekord pokořili skandinávští inženýři, kteří použili sestavu s jedním světelným zdrojem a optickým čipem. Přenesli data ohromující rychlostí 1,84 petabitů za sekundu, což je téměř dvojnásobek globálního přenosu dat na internetu.

 

Leif Katsuo Oxenløwe. Kredit: DTU.
Leif Katsuo Oxenløwe. Kredit: DTU.

Jak trefně poznamenávají komentátoři, takovou rychlost si lze jen obtížně představit. Dnešní obvyklé domácí připojení k internetu dosahuje megabitových rychlostí. Někdy dokáže i pár gigabitů za sekundu. 1 petabit je ovšem 1 milion gigabitů. Dosažená rekordní rychlost více než 20krát překračuje rychlost sítě ESnet6, což by měl být nadcházející upgrade americké akademické sítě, kterou využívá například NASA.

 

Co je ještě lepší, rekordního přenosu dat bylo dosaženo s jediným světelným zdrojem, což byl infračervený laser, a jediným optickým čipem, který fungoval jako frekvenční hřeben (frequency comb).

 

Logo. Kredit: DTU.
Logo. Kredit: DTU.

Hřeben rozdělil laserový paprsek na stovky různých frekvencí, v nichž pak byla zakódována data modulací amplitudy, fáze a polarizace záření na každé z těchto frekvencí. Poté došlo k jejich složení do jediného paprsku, který byl prohnán optickým vláknem.

 

Tým odborníků dánské Technical University of Denmark (DTU) a švédské Chalmers University of Technology, který vedl Leif Katsuo Oxenløwe z DTU, přenesl data optickým vláknem o délce 7,9 kilometru. Experimentem poněkud zahanbili celosvětový internetový přenos, který se v dnešní době odhaduje na cca 1 petabit za sekundu. Zhruba stejné hodnoty (1,02 Pbit/s) dosahoval předešlý rekord v přenosu dat, který pocházel z letošního května, ale byl založený na jiné technologii. Předchozí nejlepší výkon při přenosu podobným optickým systémem byl přitom dosažen v polovině roku 2020 a jeho hodnota byla cca 44 Tbit/s.

 

Držitelé nového rekordu si věří a jsou přesvědčeni, že jejich optický systém s rekordy ještě rozhodně neskončil. Podle jejich modelů by v budoucnu měli zvládnout dech beroucích 100 petabitů za sekundu. Podle Oxenløweho je v trik v tom, že jejich systém je možné dále rozšiřovat, například navyšováním počtu frekvencí záření pro kódování dat.

 

Literatura

New Atlas 23. 10. 2022.

Nature Photonics online 20. 10. 2022.

Datum: 25.10.2022
Tisk článku



Diskuze:

Hmm mnohem lepší čísla

Lukáš Langšádl,2022-10-29 13:14:30

Konečně něco použitelného na teleportaci
před nějakým časem se tu řešilo že tleportace pres wifi by trvala déle než existence celého vesmíru no s tímto ti je nějakých 22 000 let na průměrného 70kg člověka kpripadne mě někdo opravte počítám 10bit kódování atomů
předpokládám že by se tak dal kodovat I stav
TJ. 1 člověk asi 7x10^28 bitu bez komprese

Pocitaje s rychlostí 100 Pb 1×10^17
Ale I tak bych dával přednost Yb rychlostem s kompresí
Přesná data jsou potřeba pouze u zhruba 1.5-2kg z celé váhy cloveka člověka

Odpovědět


Re: Hmm mnohem lepší čísla

Vladimír Bzdušek,2022-10-29 21:03:36

Teleport. To je celkom zaujímavá otázka.
Postupnosť náhodných čísel sa dá definovať aj tak, že je to taká postupnosť, ktorú nie je možné viac skomprimovať. Skomprimovať sa dá napr. ružový diamant veľkosti zrelého melóna, pretože jeho vnútorná štruktúra je daná kryštálovou mriežkou, vonkajšie rozmery súradnicami a farba prímesou chrómu alebo hliníka na danom mieste mriežky. Ale, ak popis nejakej kvantovej konfigurácie len pár entít vo všetkých stavoch zaberie gigabajty, tak zabudnite. To sa nedá skomprimovať. Nie je tam žiadna pravidelnosť ako v kryštále. Sám by som sa rád zoznámil so svojím teleportom, už len preto, či by sa nám obom páčili černovlásky ...

Odpovědět


Re: Hmm mnohem lepší čísla

D@1imi1 Hrušk@,2022-10-29 22:37:39

Ta Vaše naprosto nepraktická aplikace mi připomněla tuto scénu z filmu Karlíkova továrna na čokoládu :-)
https://www.youtube.com/watch?v=YkemmfsewdQ

Jinak bych řekl, že u teleportace lidí byste měl mnohem větší potíž s tím, že tělní tekutiny by vám nechtěly čekat na místě, než tiskárna dokončí celého člověka a mezitím by se rozlévaly dle svojí libosti na nechtěná místa. A to i v případě, že by tisk trval sekundu.

Odpovědět

Úprimne poviem

Vladimír Bzdušek,2022-10-26 19:49:45

že optiku som nikdy namal rád ako fyzikálnu disciplínu ... Laser OK, monochromatický zdroj. Ale ako sa dá monochromatika rozložiť do akéhosi hrebeňa-spektra čiar?

Odpovědět


Re: Úprimne poviem

Vít Kreisinger,2022-10-26 23:45:38

V mikrorezonátoru (Kerr) vybudili laserem spektrum. Tím dostali 223 frekvencí, které jednotlivě namodulovali a poslali to skrzevá 37 jádrovej skleněněj drát 7.9km daleko. Toť můj neodborný překlad z nature.com

Odpovědět


Re: Re: Úprimne poviem

Vladimír Bzdušek,2022-10-29 19:49:27

To číslo 37 je extrémne zaujímavé. Prvočíslo. Nepočul som o kábli, ktorý by mal zrovna 37 vláken. Ale budiž. Číslom 37 by bolo treba deliť ten bitový tok, aby bol normovaný na jedno vlákno. A keď už, tak prečo na mikrorezonátore vzniklo zrovna 223 frekvencií? Skôr by som bral párne číslo ??? A 223 je tiež prvočíslo? Vznikla delička na prvočísla?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace