Astronomové chytili jednorožce – holé a pulzující jádro masivní hvězdy  
Žhavé jádro hvězdy, ve kterém běsní fúzní reakce, je obvykle obalené dalšími vrstvami horkého plazmatu a plynů. Jen velmi vzácně se stane, že hvězda o vnější vrstvy přijde a zůstane jen holé jádro, které po krátké době exploduje jako supernova. Prvním známým holým jádrem masivní hvězdy se stala Gama Columbae ze souhvězdí Holubice.
Jádro je motorem hvězdy. Kredit: Kelvinsong / Wikimedia Commons.
Jádro je motorem hvězdy. Kredit: Kelvinsong / Wikimedia Commons.

Jádro je nejhustší a nejžhavější částí hvězdy. V jádru probíhají termojaderné fúzní reakce a vzniká tam veškerá energie Slunce. Obvykle je skryto pod vnějšími vrstvami hvězdy, jako je konvektivní zóna nebo fotosféra. Teorie praví, že v extrémních případech se mohou objevit samotná jádra hvězd, pokud je okolnosti připraví o vnější vrstvy. Zatím ale nikdo nikdy takové holé jádro (stripped core) neviděl. Jsou jako jednorožci.

 

Andreas Irrgang. Kredit: FAU.
Andreas Irrgang. Kredit: FAU.

Andreas Irrgang z německé Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg (FAU) a jeho spolupracovníci takového jednorožce chytili a vystopovali holé jádro hvězdy. Přiznávají, že šlo o úplnou náhodu. Pozorovali skupinu hvězd a všimli si, že jedna z nich, Gama Columbae ze souhvězdí Holubice, vykazuje neobvyklá data.

 

Logo. Kredit: FAU.
Logo. Kredit: FAU.

Dotyčnou hvězdu prozkoumali detailněji a překvapeně zjistili, že je to podle všeho jádro bez vnějších vrstev. Původně to byla masivní hvězda, která přišla o vnější vrstvy.

 

Holé jádro hvězdy se neobjeví jen tak. Původně se muselo nacházet vnitru masivní hvězdy, jejíž hmotnost vědci odhadují na 12 Sluncí. Teď je to jen jádro, které váží asi jako 4 až 5 Sluncí. Irrgang a spol. rozhodně mají důvod k radosti. Holá jádra hvězd jsou očividně nesmírně vzácná. Objevují se například na sklonku bouřlivé kariéry Wolf–Rayetovy hvězdy, když rozfouká své vnější vrstvy. Další věc je, že holá jádra hvězd v této podobě existují jen velmi krátce, alespoň ve vesmírném měřítku. Vydrží tak asi 10 tisíc let.

 

Před astronomicky krátkou dobou došlo k tomu, že původní, masivní Gama Columbae spotřebovala dostupný vodík a přišla o své vnější vrstvy. Teď je to samotné jádro hvězdy, které „spaluje“ helium. Za nějakou dobu spustí fúzi těžších chemických prvků a exploduje jako supernova holého jádra (stripped core supernova). Nakonec se z Gamy Columbae stane neutronová hvězda.

 

Literatura

Phys.org 1. 11. 2022.

Nature Astronomy 31. 10. 2022.

Datum: 05.11.2022
Tisk článku

Související články:

Tiché díry: Rychle rotující hvězdy se mohou zhroutit bez supernovy     Autor: Stanislav Mihulka (12.06.2020)
Bílý trpaslík, který přežil. Svou smrt v supernově     Autor: Stanislav Mihulka (20.07.2020)
Konečně! Astronomové poprvé sledovali umírání hvězdy a explozi supernovy     Autor: Stanislav Mihulka (09.01.2022)



Diskuze:

To je divné

Jan Jančura,2022-11-06 17:26:34

To je divné, aby ta hvězda mohla spalovat helium musí mít od vnějších vrstev (které údajně nemá), obrovský tlak, který odolává tlaku záření z jádra, kde se probíhá spalování He a který tu hvězdu drží pohromadě.

Odpovědět

Nedávno a nedaleko

Mintaka Earthian,2022-11-05 18:24:40

Hvězda Gama Columbae by měla být vzdálená cca 850ly.
O ty vnější vrstvy nejspíše přišla "nedávno" bouřlivou akcí.

Není o tom v kronikách nějaká zmínka?
https://en.wikipedia.org/wiki/Baptism_of_Jesus

Odpovědět

Možno

Vladimír Bzdušek,2022-11-05 17:38:07

by bolo -nielen pre mňa- zaujímavé napísať, v čom je nameraná odlišnosť, nielen, že "vykazuje neobvyklá data"

Odpovědět


Re: Možno

Radoslav Porizek,2022-11-05 18:08:38

Rovnako, rozpisat co konkretne je to "že je to podle všeho jádro bez vnějších vrstev."

Odpovědět


Re: Re: Možno

František Liška,2022-11-05 19:53:12

S tím souhlasím, nicméně odhaduji z textu, že na povrchu nejspíš bude místo normálně většinově zastoupeného vodíku hlavně helium

Odpovědět


Re: Re: Re: Možno

Vladimír Bzdušek,2022-11-05 22:52:55

To je celkom zaujímavý a inovatívny pohľad na osla, odhadovať z článku, že "co tím asi tak chtěl básník řici"

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Možno

Florian Stanislav,2022-11-06 23:28:30

Článek píše srozumitelně:
"Teď je to jen jádro, které váží asi jako 4 až 5 Sluncí. "
Takže gravitační síla dostatečná, termojaderná fúze probíhá v nitru hvězdy při teplotách miliony K.
"Před astronomicky krátkou dobou došlo k tomu, že původní, masivní Gama Columbae spotřebovala dostupný vodík a přišla o své vnější vrstvy. Teď je to samotné jádro hvězdy, které „spaluje“ helium".
Takže vyjádření jasné, odlišnost je třeba od budoucnosti Slunce, které vnější vrstvy nesmírně rozepne a pak skončí jako bílý trpaslík.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Možno

Radoslav Porizek,2022-11-07 22:25:33

> Takže vyjádření jasné, odlišnost je třeba od budoucnosti Slunce, které vnější vrstvy nesmírně rozepne a pak skončí jako bílý trpaslík.

Ehm, odlisnost musi byt ale v pritomnosti, nie v buducnosti. Otazka stale ostava, cim konkretne sa v pozorovaniach lisi tato hviezda od ostatnych pozorovani a s akou istotou sa da z tychto rozdielov vyvodit zaver, ze to iba jadro hviezdy spalujuce helium.

Mna napadlo, ze by to mohlo byt horucejsie, ked pozorujeme priamo jadro bez obalu. Aj ked asi nie v tych milionov stupnov, lebo to by uz hviezda vyzarovala v oblasti Rontgenoveho ziarenia. Dalsia moznost je, ze v spektre ziarenia su indetifikovane ciary helia, a teda vieme, ze je na povrchu hviezdy.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz