Gravitační observatoř LIGO by mohla detekovat planetární kosmické lodě  
Mezinárodní tým fyziků spočítal, že by LIGO mohlo vystopovat gigantické mimozemské lodě. Podmínkou je, že budou velké alespoň jako náš Jupiter a že se budou pohybovat desetinou rychlosti světla. Otázkou je, jakou odpověď bychom nechtěli slyšet víc? Že je kolem nás čilý provoz nevyzpytatelných objektů, které by Zemi strčily do kapsy nebo že je vesmír opravdu úplně prázdný?
Potulují se v okolním vesmíru hvězdné lodě planetárních velikostí? Kredit: Shane Crotty.
Potulují se v okolním vesmíru hvězdné lodě planetárních velikostí? Kredit: Shane Crotty.

Gravitační astronomie je trendy. Vědci hledali gravitační vlny velice dlouho, a když je konečně našli, tak není divu, že si je chtějí pořádně užít. Gravitační observatoře, s jistou nadsázkou, rostou jako houby po dešti. A když už je fyzici mají, mohou s nimi pátrat po zajímavých věcech, u nichž lze předpokládat, že rozvlní gravitační moře.

 

Luke Sellers. Kredit: UC Santa Barbara.
Luke Sellers. Kredit: UC Santa Barbara.

Tým extravagantně uvažujících fyziků, který vedl Luke Sellers z University of California Los Angeles a laboratoří Advanced Propulsion Laboratory at Applied Physics, navrhuje použít gravitační observatoř LIGO k pátrání po mimozemských hvězdoletech. Tedy po velmi masivních a rychle se pohybujících hvězdoletech.

 

Vědci i nadšenci jsou podle všeho stále více frustrovaní tím, že okolní vesmír je prázdný. Nejen, že je to skličující, je to přímo výsměch našim fantaziím o pestrém a kvetoucím vesmírném společenství, kde bychom si mohli vyměňovat technologie a módní výstřelky s exotickými bytostmi. Zároveň víme, že přinejmenším Mléčná dráha je plná teoreticky obyvatelných planet. V čem to tedy vězí? Jedni vymýšlejí rozmanité hypotézy pro vysvětlení Fermiho paradoxu. A druzí jsou přesvědčeni, že nepátráme správným a dostatečným způsobem.

 

LIGO (Hanford), náš maják v moři gravitačních vln. Kredit: Umptanum.
LIGO (Hanford), náš maják v moři gravitačních vln. Kredit: Umptanum.

K nim očividně náleží i Sellersův tým. Výsledky jejich studie, která je v podobě preprintu, naznačují, že je v zásadě možné i se soudobými gravitačními observatořemi pátrat po stopách, sexy řečeno „technosignaturách“, mimozemských kosmických lodí. Musely by samozřejmě být obrovské, abychom byli schopni detekovat jejich gravitační vlny. Asi jako náš Jupiter. Ze stejného důvodu by se musely pohybovat velice rychle, asi tak jednou desetinou rychlosti světla. Sellers a spol. takovým objektům říkají RAMAcraft (Rapid And/or Massive Accelerating spacecraft), i když legendární objekt Ráma z klasického sci-fi Arthura C. Clarka byl jen válec o délce 50 km a průměru 20 km.

 

Zní to dost divoce. Ale naše představy o pokročilých mimozemských civilizacích jsou bezbřehé. Proč by nemohly mít takové kosmické lodě? Pokud opravdu existují a splňují výše uvedené podmínky, LIGO by mohlo detekovat jejich gravitační vlny až z úctyhodné vzdálenosti kolem 326 tisíc světelných let. To mimochodem zahrnuje nejen celou Mléčnou dráhu, ale i Velké a Malé Magellanovo mračno plus pár dalších trpasličích galaxií.

 

Badatelé k tomu dodávají, že by gravitační observatoře mohly detekovat i kosmické lodě s warp pohonem, pokud existují. I v takovém případě by totiž nejspíš vznikaly gravitační vlny. Zároveň je ale dobré vzít v úvahu, že tohle jsou nebezpečné otázky, které mohou vést k nebezpečným odpovědím. Co když zjistíme, že takové lodě opravdu existují a že kolem nás panuje rušný provoz? A ještě hůř, co když zjistíme, že okolní vesmír je opravdu pustý a prázdný?

 

Literatura

Phys.org 16. 12. 2022.

arXiv:2212.02065.

Datum: 17.12.2022
Tisk článku

Související články:

Oslepuje nás při hledání mimozemšťanů kosmická gorila?     Autor: Stanislav Mihulka (17.04.2018)
Zneklidňující vysvětlení Fermiho paradoxu: Žijeme v pochmurném Temném lese?     Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2021)
Jak osídlit vesmír bez gigantických lodí? Stopněte si potulnou planetu     Autor: Stanislav Mihulka (28.05.2022)
Nejtemnější vysvětlení Fermiho paradoxu představuje hypotéza Berserk     Autor: Stanislav Mihulka (23.11.2022)



Diskuze:

otázkou je

Jaroslav Kalina,2022-12-18 11:06:41

zda na tom nejsme jako nějaká velryba, žirafa , která vypráví, že ji něco píchlo a pak ji "něco" dalo do těla nějakou cizí věc nebo na krk tuhle tu věc (obojek). Tak jako my zvířatům obojky na krky, tak možná někdo i nám. Většina zkoumaných zvířat pravděpodobně ani neví co se děje a my stěží rozeznáme také. Na druhou stranu, taková civilizace co léta volně cestují vesmírem, nejspíš nepotřebuje k přežití a k pohonu nějaké "bio" zdroje z planety Země, musí je mít všude kolem a my pro ně můžeme být leda tak nějakou raritou u níž čistě z vědecké zvídavosti by se mohlo zjistit, jak se to tady liší od té planety, kde se zastavili minule..

Odpovědět

Superlodě

Jiří Brtnický,2022-12-17 21:13:11

Tak tento článek je skutečná okurková sezóna v prosinci.

Odpovědět

aktivisti

Jiří Macek,2022-12-17 20:22:52

Zajímalo by mě, jestli na jiné planetě se taky nějací aktivisté lepí k asfaltu, když někdo chce tam stavět neekologické kosmické lodě velikosti Jupitera.

Odpovědět


Re: aktivisti

Igor Němeček,2022-12-18 14:56:37

Není důvod si myslet, že je to jinde jiné. Na pokrok je potřeba konkurenční prostředí a takový aktivista se vždycky hodí i když si často naivně myslí, že je tam především za svou věc. A to zřejmě bude platit v jakékoli galaxii.

Odpovědět


Re: Re: aktivisti

Jirka Naxera,2022-12-19 16:54:05

Tak treba kdyz vezmete scifi, tak spolecnosti popsane na Ramovi nezni vubec ani trochu nerealne. Opravdu netreba si myslet, ze jsme vyjimecni a ze podle nas se musi ridit cely Vesmir.
(A opravdu moc velmi rad bych videl nase soucasne destruktivni aktivisty v pavouci spolecnosti)

Odpovědět

skepse

Josef Nýč,2022-12-17 20:08:47

Bohužel a netěší mne to, ale vývoj k vyspělé civilisaci ovlivňuje převeliké množství překážek a náhod : viz naše planeta a množství událostí posouvajících vývoj a stačí málo, aby život byl zničen

Odpovědět

Gábor Vlkolinský,2022-12-17 19:41:46

To je užitočné ako hľadanie dvojmetrového trusu.

Odpovědět

gravitácia kozmickej lode

Martin Smatana,2022-12-17 15:31:49

Akú hmotnosť a príťažlivosť by mala kozmická loď veľkosti Jupitera? Predpokladám, že by bola vybudovaná z kovových alebo keramických materiálov a tie, ak majú mať dostatočnú pevnosť a súdržnosť, tak by mali aj nejakú hmotnosť, vyššiu ako plyny, k ktorých je zložený Jupiter. Takže by mala aj vyššiu priemernú hustotu. Ja len aby sa tá kozmická loď gravitačne nezrútila sama do seba...

Odpovědět


Re: gravitácia kozmickej lode

Jirka Naxera,2022-12-18 10:09:11

Tak jak se muzete (kdyz da pocasi) presvedcit pohledem na nocni oblohu, tak ten Jupiter se uz nijak moc nehrouti, navic coby stit proti kosmickemu prachu a zareni, i pri 0.1c, zajiste poslouzi velmi dobre. A navic, kdyz ho cast spalite, tak mate i palivo na jeho urychleni.

Trochu tu predstavu kazi to, ze ho dost velkou cast jedinym zrychlovanim propalite, a pak technicky problem, jak kabinu pro posadku odstinit od motoru, ktere zrychluji celou planetou

Odpovědět


Re: Re: gravitácia kozmickej lode

Martin S.,2022-12-18 19:32:13

On sam Jupiter je zdrojem zareni, takze je to z blata do louze.
https://lite.duckduckgo.com/lite/?q=jupiter+radiation

Odpovědět


Re: Re: Re: gravitácia kozmickej lode

Jirka Naxera,2022-12-19 16:50:48

A v cem je problem? Myslim, ze na obezne draze Jupiteru tomu zareni odola i papirova vlastovka, natoz kosmicka lod. Voyagery si nestezovaly ;-)

(mozna si nerozumime v setupu)

o ( ) ---> smer letu 0.1c pri g~10m/s^2

o == samotna vesmirna lod, "( )" zrychlujici Jupiter, vzdalenost mezi nimi takova, aby na lod pusobilo stejne zrychleni jako na Jupiter takze se bude za nim vznaset (nemuzeme ji nechat obihat, jak neni ve stinu planety, tak tu lod spolehlive neco pri 0.1c znici)
Problem samozrejme bude zpomaleni, ktere v tomto setupu nebude fungovat.

Odpovědět

johnz

John Zacek,2022-12-17 14:36:54

Fyzika v celém vesmiru funguje stejně, proto ET mimozemšťané používají stejné antigravitační pohony jako my, a náš Fizně-anihilační antigravitační pohon vytváří stovky tisíc antigravitačních rázových vln za sekundu (LIGO ho může detekovat jen na malou vzdálenost = zapnutí a vypnutí). Nicméně antigravitační vlny generují sekundární fotony na mezihvězdném plynu a na příletu při rychlosti letu blížící se rychlosti světla, se množství fotonů v radiové oblasti sčítá za celý let a můžeme v určitém radiovém pásmu vidět světelné roky dlouhé čáry, které nám říkají odkud kam létají, můžeme tak zjistit které hvězné soustavy jsou obydleny inteligentními ET v naší galaxii.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace