Jak dobře ví Wikipedie, Plot pro dingům (Dingo Fence) je jedním z divů dnešního světa. Jde o největší drátěný plot na planetě. Vede napříč Austrálii a v současné podobě měří 5 614 kilometrů. Vyrostl zhruba před 140 lety jako ochrana proti invazním králíkům. Králíci měli z plotu legraci, projekt selhal a 180 cm vysoký plot chátral.
Od počátku 20. století se plot opravuje a stal se z něj oficiální Plot proti dingům, který má chránit úrodnou část Austrálie před útoky dingů na dobytek i lidi. Ani proti dingům není tato ochrana úplně stoprocentní, ale funguje podstatně lépe než v případě králíků. Na jih od Plotu téměř žádní psi dingo nežijí. Austrálie tím získala podivuhodnou megastrukturu, která pochopitelně ovlivňuje nejen krajinu, ale i organismy, které v ní žijí.
A tyto změny mohou být překvapivě rychlé. Rex Mitchell z australské Flinders University a jeho kolegové zjistili, že mláďata v populacích klokanů rudých (Osphranter rufus), které žijí na straně plotu bez psů dingo, rostou zřetelně pomaleji, než je tomu v populacích na „straně psů dingo.“ V populacích, které žijí bez kontaktu se psy dingo, se rovněž rodí celkově více mláďat a je mezi nimi více samic.
Badatelé využili data z něčeho, co poněkud mrazivě označují „licensed scientific shooting programme.“ Vzhledem k tomu, že tito klokani jsou jednou z oblíbených položek na jídelním lístku psů dingo, vlastně vůbec není zvláštní, že populace klokanů reagují na přítomnost či naopak nepřítomnost predačního tlaku dingů. Klokani žijící se psy dingo se „snaží“ co nejrychleji uniknout z tělesné velikosti, která je činí zranitelnými. Jinými slovy, rostou rychleji, aby je dingové nemohli snadno lovit.
Vědce každopádně překvapilo, jak rychlé takové změny mohou být. V oblasti, kde prováděli výzkum, byl Plot proti dingům v troskách ještě asi tak před 50 lety. Ke zřetelným změnám v růstu klokanů, o nichž je řeč, tedy muselo dojít během této doby, což představuje asi 17 generací klokanů.
Opět se potvrdilo, jak hluboce podceňujeme sílu evolučních mechanismů. Obvykle si představujeme, že něco takového musí trvat tisíce nebo i miliony generací. Ale to je zjevně omyl. Za příznivých okolností, pokud je přírodní výběr dostatečně zlý, což u tlaku predátorů určitě platí, se nám evoluce, v tomto případě pochopitelně mikroevoluce, odehrává přímo před očima. Výzkum vlivu Plotu proti dingům na australskou přírodu bude pokračovat. Další zajímavé objevy nejsou vyloučeny.
Video: World's longest fence protecting Australia's sheep from dingoes gets a makeover | ABC News
Literatura
Evoluce je zřejmě mnohem rychlejší a mocnější, než jsme si mysleli
Autor: Stanislav Mihulka (01.06.2022)
Přírodní výběr v akci: V Černobylu zčernaly rosničky!
Autor: Stanislav Mihulka (01.10.2022)
Nezastavitelná evoluce: Invazní vetřelci v Austrálii se mění na nové druhy
Autor: Stanislav Mihulka (09.02.2023)
Diskuze:
Problémem je...
Tomáš Novák,2023-06-14 10:46:53
...že se těžce přemnožil druh Homo sapiens. Kdo bude limitovat jeho populační růst?
Australská kanifobie
Martin Drašner,2023-06-12 09:14:36
Australané znovu prokázali svoji xenofobii vůči nativnímu (inu, posledních asi 30,000 let) druhu a zakázali mu násilně pohyb po domácím území, a tím zvýhodnili jiný druh, vegetariánský, Jde jen o dingy, nebo o obecnější nenávist vůči karnivorům? Jak to, že tamní Aboriginci neprotestují?
:-)
Re: Australská kanifobie
Marek Zelenka,2023-06-12 11:08:14
Martin Drašner: Nativní druh aboriginců, obývajících Austrálii přes 65.000 let, se totiž jednáním původně Evropanů ocitl v násilně zakázaném pohybu po domácích území také. Dnes jsou k vidění ve větším počtu v uzavřených rezervacích na Severu, případně se s nimi člověk setká když žebrají, aby jim dotyčný koupil alkohol, který si koupit nesmí. V 70. letech ještě domorodcům Evropané odebírali jejich mláďata na křesťanskou převýchovu. O tom je třeba film Rabbit Proof Fence. Původně aboriginci totiž putovali roční okruhy po území Austrálie ve svém teritoriu a na tom bylo postaveno jejich tisícileté přežití. Jejich uzavření tedy vedlo k jejich zániku.
A klokani, ty se přemnožují proto, že farmáři chovem dobytka zúrodňují půdu a roste tam mnohem víc trávy. Někdy si v noc zaskočí i na anglický zavlažovaný trávníček :-)
Re: Re: Australská kanifobie
Martin Drašner,2023-06-13 08:40:56
V případě Aboriginců, pravděpodobných vrahů dnes oplakávané australské megafauny, popisujete situaci z 50. let. V současnosti to vypadá spíš takhle: https://en.wikipedia.org/wiki/Indigenous_land_rights_in_Australia
A ke zjištění, že se některé populace nedokáží zapojit do většinové společnosti, netřeba chodit dál, než v Praze do Nuslí a v SZ Čechách třeba na Chánov.
Re: Re: Re: Australská kanifobie
Marek Zelenka,2023-06-13 09:45:12
Martin Drašner: Já nepotřebuji od vás nějaké vaše odkazy na Wikipedii, Austrálii jsem poznal důvěrně a strávil v ní ty nejlepší leta svého života. Takový názor, jaký vy máte, to už je prakticky čistokrevný fašismus, neskutečná hloupost, kterou snad nemá smysl ani dál komentovat. Je mi vás líto.
Genetická variabilita v rámci jednoho druhu
Petr Nováček,2023-06-11 10:18:35
Genetická variabilita v rámci jednoho druhu je široká. Pomalu rostoucí klokani tak mají menší šanci, že se dožijí dospělosti, protože je sežere pes dingo. Stačí tak několik generací, kdy působí pes dingo a většina jsou jen rychle rostoucí klokani.
Toto je evolouce v tom smyslu, že část druhu vymizí.
Je to podobné jako s výškou lidí v Holansku. Ještě před 200 lety byli Holanďané nejmenším národem v Evropě. Pak začala být v Holansku móda, aby ženy upřednostňovali vysoké muže. Výsledkem je, že jsou nyní Holanďané jedním z nejvyšších národů v Evropě. Ženy svým výběrem vysokých mužů v podstatě provedli genocidu genů malých mužů.
Re: Genetická variabilita v rámci jednoho druhu
Jiří Brtnický,2023-06-13 08:24:56
V tak rychlých změnách hraje roli epigenetika, Nejedná se o evoluční změny v genetické výbavě. V rychle se měnícím prostředí hraje epigenetika klíčovou roli přežití druhů. Organismy reagují plasticky až po určitou mez. Kdyby se mělo čekat na skutečné změny v genetické výbavě, většina organismů by dříve vymřela.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
