Ohromující objev: Kovy se mohou samy zacelit  
Šťastná souhra okolností vedla k objevu fenoménu, předpovězeného v roce 2013. Experiment se sledováním prasklin v nanokrystalické platině potvrdil, že se praskliny v kovu mohou samovolně a beze stopy zacelit. Pokud to bude možné využít v praxi, rozpoutá to revoluci v konstrukcích.
Pozorování prasklin v kovu elektronovým mikroskopem. Kredit: Craig Fritz / Sandia Labs.
Pozorování prasklin v kovu elektronovým mikroskopem. Kredit: Craig Fritz / Sandia Labs.

Je skvělé, když nějaký poškozený materiál opraví sám sebe. Takové více či méně samoopravné materiály se již objevily. Většinou šlo ale o plasty či kompozitní materiály. Prakticky nikdo nečekal, že by se taková schopnost mohla objevit u kovu. Ne, že by to nebylo žádoucí, ale vlastnosti kovů to z pohledu odborníků do značné míry vylučovaly.

 

Zeleně zvýrazněná část se samovolně zaceluje. Kredit: Dan Thompson / Sandia Labs
Zeleně zvýrazněná část se samovolně zaceluje. Kredit: Dan Thompson / Sandia Labs

Tyhle představy se právě zbortily jako domeček z karet. Může za to tým odborníků, který vedl materiálový vědec Brad Boyce z laboratoří Sandia National Laboratories. S kolegy se stali jako první svědky pozoruhodného jevu, kdy se kusy kovu zacelily bez lidské intervence.

 

Pokud se ukáže, že pozorovaný jev je prakticky využitelný, mohlo by to přinést revoluci v konstrukci strojů i staveb. Samoopravné motory, letadla nebo třeba mosty by byly bezpečnější pro okolí, a také by déle vydržely. Ekonomický přínos by mohl být závratný. Jen v USA spolknou rozličné poruchy a opotřebení materiálu stovky miliard dolarů ročně.

 

Logo. Kredit: Sandia Labs.
Logo. Kredit: Sandia Labs.

Boyce si to vyloženě užívá. Bylo podle něj naprosto ohromující poprvé sledovat něco takového. Blesk z čistého nebe to ale úplně nebyl. V roce 2013 Michael Demkowitz z MIT přišel s novou teorií, založenou na počítačových simulacích, podle které by kovy za jistých okolností mohly samy zacelovat praskliny vzniklé při používání materiálu.

 

Nikdo ale nečekal, že se doklad pro tuto teorie najde při výzkumu Boyceho týmu. Jejich cíl byl úplně jiný. Sledovali vznik a šíření prasklin v nepatrném kusu platiny, s pomocí speciální metody pozorování elektronovým mikroskopem. Během experimentu si všimli, že došlo k úplnému zacelení vytvořené praskliny, aniž by bylo patrné, že tam předtím nějaká byla.

 

Vše nasvědčuje tomu, že materiáloví vědci spustí rozsáhlý výzkum objeveného fenoménu. Jak to bývá, hned se vyrojila spousta otazníků. Jak vlastně funguje samoopravný proces u kovu? A bude ho možné prakticky využít. Boyce připomíná, že jejich tým pozoroval samoopravení v nanokrystalickém kovu, který byl umístěný ve vakuu. S kolegy chtějí pochopitelně zjistit, co se stane, když půjde o běžný kov a v pokojových podmínkách. Demkowitz je objevem nadšený, především proto, že by mohl materiálové vědce povzbudit k pátrání po nečekaných fenoménech.

 

Video: Inventing a New Metamaterial at Sandia National Laboratories

 

Literatura

Sandia Labs 19. 7. 2023.

Nature online 19. 7. 2023.

Datum: 23.07.2023
Tisk článku



Diskuze:

Praktické využití

Jitka Laubová,2023-07-25 14:27:17

Problém vidím v tom, že to samozcelování pozorovali jenom na platině (která netvoří povrchové oxidy) ve vakuu (kde se netvoří povrchové oxidy) a pod elektronovým mikroskopem, který bombarduje vzorek elektrony které zahřívají mřížku, emitují fonony a vibrace při dopadu a samy o sobě působí redukčně na zbytky kovových oxidů.

Tzn. situace je to umělá a těžko přenositelná do reálné praxe. Za pokojových podmínek by se jim trhliny asi nespojily ani v platině. Jinak studeným svařováním lze spojovat řadu kovů a obvykle se jim přitom pomáhá ultrazvukem, který zřejmě bude podporovat i samozcelování kovů.

Odpovědět


Re: Praktické využití

Josef Hrncirik,2023-07-25 15:43:01

Pokud by se veškerá energie kmitů uvedených 200 Hz amplitudy 0,2% plně a rovnoměrně měnila v Pt na teplo, Pt by se zahřívala rychlostí cca 530°C/s, i když to zdaleka není ultrazvuk. Tření zrn o sebe v okolí špice praskliny by mohlo podpálit mouku nebo gun pudr.
Prachů mají dost!

Odpovědět

Jó, to jsou Ti kteří zjistili, že gumy ze slitiny Pt-Au nelze ošoupat.

Josef Hrncirik,2023-07-23 19:30:03

Zlato už dávno zmizelo, ale Pt mají stále dost.

Odpovědět


Jak vidno zříti v čl. v Nature k zázračnému samoscelení docházelo vždy po 666666 cyklech natahování na mikroskřipci frekvencí 200 Hz s amplitudou 0,2 %

Josef Hrncirik,2023-07-23 21:28:23

Při E modulu tahu = 170 GPa tak v mučené Pt vznikalo tahové napětí cca 340 N/mm2, tj. za její pevnosti cca 100 N/mm2 (dle: www.azom.com/article.aspx?ArticleID=9235)

Odpovědět


Při uváděné povrchové energii Pt 2 J/m2 by v trhlině uváděné tl. 5nm vznikalo scelovací kapilární napětí 0,4 GPa

Josef Hrncirik,2023-07-23 21:35:31

Dá se tedy věřit, že trhlina se samozcelovala jimi uvedenou rychlostí 860 m/s (M=0,5 v Pt)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz