Jak předělat planetku na vesmírný habitat během pouhých 12 let  
Vysloužilý inženýr Jensen navrhuje poslat k planetce 163693 Atira kapsuli se čtyřmi samoreplikujícími se roboty a elektronikou pro výrobu dalších robotů. Za 12 let a 4,1 miliardy dolarů by se z Atiry měl stát vesmírný habitat pro pozemšťany, toužící po vesmírném dobrodružství.
Habitat typu torus. Kredit: Jensen (2023), arXiv.
Habitat typu torus. Kredit: Jensen (2023), arXiv.

Myšlenka předělat vhodnou planetku na rotující vesmírný habitat je už dost stará. Lidé si ale obvykle myslí, že nemáme potřebné technologie, což tento nápad přesouvá do oblasti fantazií science-fiction. Jak se ale ukazuje, když máte čas a chuť se na takový projekt soustředit, nemusí to být až tak nereálné.

 

Vesmírná města jsou svůdná. Kredit: NASA/Rick Guidice.
Vesmírná města jsou svůdná. Kredit: NASA/Rick Guidice.

Když jste v důchodu, jako David W. Jensen, předtím zaměstnaný v Rockwell Collins, tak máte času spoustu. Využil toho a dal dohromady 65stránkový projekt, který představuje srozumitelný, relativně levný a víceméně proveditelný plán přeměny planetky na vesmírný habitat.

 

Jensen řeší především tři klíčové problémy: výběr planetky, volbu konstrukce habitatu a cestu k planetce. Pokud jde o samotnou planetku, záleží na jejím složení, dostupnosti ze Země a na její velikosti. Autor studie provedl důkladný výběr a dospěl ke slibnému kandidátovi, kterým je kamenná planetka 163693 Atira. Její průměr je asi 4,8 kilometru a má dokonce vlastní měsíc o průměru cca 1 kilometr na těsné oběžné dráze.

Vesmírný habitat Stanford torus. Kredit: NASA/Donald Davis / Wikimedia Commons.
Vesmírný habitat Stanford torus. Kredit: NASA/Donald Davis / Wikimedia Commons.

 

K Zemi se Atira dostává nejblíž na asi 80násobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem, což není zase tak málo. Je ale na stabilní oběžné dráze, která se nachází uvnitř „obyvatelné“ zóny Sluneční soustavy. Pokud jde o tvar habitatu, který by mohl vzniknout z planetky Atira, Jensen zvolil torus, čili tvaru donutu (toroidu, anuloidu, koblihy, americké koblihy) a detailně propočítal jeho proporce.

 

Jak takovou stanici vybudovat? Podle Jensena by řešením měli být samoreplikující se roboti s pracovní základnou. Ze Země odletí kapsule se 4 „pavoučími“ konstrukčními roboty a jednou pracovní základnou, která bude mít na palubě elektroniku pro dalších 3 tisíce robotů. Taková kapsule by měla mít hmotnost kolem 8,6 tun, což je v možnostech dnešních nosných raket. Veškerý další potřebný materiál by měli roboti sehnat na planetce Atira.

 

Co by to stálo? Jensen to spočítal na 4,1 miliardy dolarů, což je v podstatě pakatel. Výsledkem projektu by byla zhruba 1 miliarda metrů čtverečních nového povrchu pro pozemšťany. Ještě příznivější je časový plán. Podle Jensena by to mělo trvat 12 let. Otázkou samozřejmě je, nakolik je to celé reálné. Zároveň je ale nepochybně lepší mít alespoň nějaký plán a ten strhat – nebo ještě lépe vylepšit – než nemít nic.

 

Video: Asteroid Mining & Orbital Settlements

 

Literatura

Universe Today 8. 8. 2023.

arXiv online 2023.

Datum: 10.08.2023
Tisk článku

Související články:

Co takhle zkusit přitáhnout asteroid k Zemi?     Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2011)
Na Titanu by mohla fungovat velká lidská kolonie     Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2017)
Osídlíme vesmír v městech uvnitř rotujících nafouklých planetek?     Autor: Stanislav Mihulka (20.12.2022)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)     Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)     Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz