Nejvíce magnetická hvězda ve vesmíru umírá do magnetaru  
Dvojhvězda HD 45166 zahrnuje zvláštní Wolf-Rayetovou hvězdu, která je výjimečná i na poměry v této skupině extrémních hvězd. Dramaticky chrlí hmotu do okolního prostoru a zároveň ji svírá magnetické pole o indukci 43 tisíc gaussů (4,3T), což z ní dělá magnetického rekordmana mezi masivními hvězdami ve známém vesmíru. Až vybuchne jako supernova, zřejmě skončí jako brutálně magnetická neutronová hvězda, čili magnetar.
Extrémní páreček HD 45166. Kredit: NOIRLab/AURA/NSF/P. Marenfeld/M.
Extrémní páreček HD 45166. Kredit: NOIRLab/AURA/NSF/P. Marenfeld/M.

Hvězdu HD 45166 známe už přes 100 let. Je to Wolf-Rayetova hvězda, čili divoké hvězdné monstrum v závěrečné fázi svého velmi krátkého života, které v tomto případě pozorujeme ve vzdálenosti asi 3 tisíce světelných let v souhvězdí Jednorožce. Obsahuje velké množství hélia a má svého hvězdného společníka. Všechny Wolf-Rayetovy hvězdy jsou výjimečné a upřímně, také dost děsivé. Jako když velkou hvězdu posedne démon.

 

Tomer Shenar. Kredit: T. Shenar.
Tomer Shenar. Kredit: T. Shenar.

Jenomže HD 45166 je výjimečná i mezi Wolf-Rayetovými hvězdami. Vyvrhuje ještě více hmoty, než je u těchto divokých obrů obvyklé a dělá to i odlišným způsobem. Odborníci si již dlouho lámou hlavu, co je tahle hvězda vlastně zač. S pozoruhodnou odpovědí přichází tým astronomů, který vedl Tomer Shenar z nizozemské University of Amsterdam.

 

Badatelé zjistili, že tohle speciální hvězdné monstrum má úžasně silné magnetické pole, jehož magnetická indukce dosahuje 43 tisíc gaussů (4,3T).

 

Magnetické monstrum. Kredit: ESO/L. Calçada.
Magnetické monstrum. Kredit: ESO/L. Calçada.

Pokud jde například o Slunce, v oblasti sluneční skvrny se tam vyskytuje magnetické pole o indukci kolem 1 500 gaussů. Hvězda HD 45166 se právě oficiálně stala nejvíc magnetickou ze všech známých masivních hvězd ve vesmíru. Podle Shenara jde o novou kategorii hvězdných objektů, které se nám schovávaly před očima.

 

Pozorování Shenarova týmu rovněž ukázala, že dotyčná Wolf-Rayetova hvězda je lehčí, než se původně předpokládalo. Váží jako 2 Slunce. Se svým společníkem, kterým je modrobílá žhavá a jasná hvězda spektrální třídy B, se oběhne jednou za 8 200 pozemských dní. Vědcům není jasné, jak se tato konkrétní Wolf-Rayetova hvězda stala tak nesmírně magnetickou. Domnívají se, že by k tomu mohlo dojít třeba po srážce a splynutí dvou menších hvězd. V takovém případě je otázkou, zda magnetary mohou vznikat jen tímto velmi výjimečným scénářem nebo i jinými cestami.

Co bude s výjimečnou Wolf-Rayetovou hvězdou dál? Během pár milionů let by měla explodovat jako supernova. Její jádro se zhroutí do sebe a koncentruje dosavadní magnetické pole této hvězdy do stísněného prostoru. Výsledkem by mělo být zcela ohromující magnetické pole s indukcí kolem 100 bilionů gaussů. Jinými slovy, v případě hvězdy HD 45166 jsme zřejmě narazili na první známý prekurzor magnetaru.

 

Video: Artist’s animation of HD 45166, the most magnetic massive star ever found

 

Literatura

Science Alert 18. 8. 2023.

Science 381: 761–765.

Datum: 20.08.2023
Tisk článku

Související články:

Silný magnetar v srdci Mléčné dráhy     Autor: Stanislav Mihulka (30.08.2013)
Extrémně divný rádiový magnetar zhasl a po pár letech se opět spustil     Autor: Stanislav Mihulka (16.03.2019)
Extrémní kosmické mládě: Astronomové objevili nejmladší magnetar     Autor: Stanislav Mihulka (20.06.2020)
Další kosmologické objevy Webbova vesmírného teleskopu     Autor: Vladimír Wagner (26.06.2023)
Přepíšou nové poznatky o nejstarších galaxiích historii vývoje vesmíru?     Autor: Dagmar Gregorová (18.07.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz