Sesuvy Storeggy. Kredit: Sharrocks & Hill (2023), Journal of Quaternary Science.

V Norském moři, kus od pobřeží Norska, na kraji kontinentálního šelfu, se nachází kontinentální svah, kterému se říká Storegga, čili „Velká hrana.“ Storegga vypadá docela nevinně a z hladiny není nijak patrná. Ve skutečnosti jde ale o jednu z největších reálných hrozeb v této části světa.

Jon Hill. Kredit: University of York.

Tenhle kontinentální svah je totiž náchylný k sesouvání. U Storeggy byla objevena gigantická masa materiálu, tedy štěrku a kamení, která pochází z minulých sesuvů kontinentálního svahu. Délka těchto akumulací je asi 800 kilometrů a jejich celkový objem se odhaduje kolem 5 600 kilometrů krychlových. Sesuvy nejspíš neskončily a je jen otázkou času, kdy dojde k dalšímu. Globální oteplování nejspíš přitápí pod kotlem. Unikající metan a další plyny zřejmě destabilizují kontinentální svahy.

Masivní sesuvy kontinentálních svahů mívají drastické následky, mohou totiž vyvolat brutální tsunami. Podle dřívějších výzkumů se jedna taková tsunami, vytvořená gigantickým sesuvem materiálu Storeggy, odehrála v holocénu, asi před 8 175 až 8 120 lety. Podle Patricka Sharrockse a Jona Hilla z britské University of York tato paleotsunami zmasakrovala mezolitická lidská osídlení v severní Británii, která se v té době nacházela převážně na pobřeží.

Logo. Kredit: University of York.

Shodou okolností se totiž paleotsunami Storegga odehrála v době, kdy podle archeologů došlo v severní Británii ke dramatickému poklesu počtu obyvatel. Smysl by to rozhodně dávalo. Podle odhadů tehdy dorazily na Shetlandy vlny o výšce přes 20 metrů, což zřejmě nepřežil nikdo, pokud tam byli nějací lidé. Pobřeží severní Británie zalily vlny o výšce 3 až 6 metrů, což rovněž mělo smrtící následky. Osady tehdejších mezolitiků podle všeho nebyly příliš odolné proti velké vodě.

Další věc je, že paleotsunami Storegga mohla mít podíl na zaplavení Doggerlandu, lidmi osídlené krajiny, která se v mezolitu rozkládala mezi Británii a kontinentální Evropou. Doggerland samozřejmě mizel postupně, během roztávání světa po nejmladší době ledové, kvůli vzestupu mořské hladiny. Paleotsunami mohla tento proces urychlit nebo zintenzivnit.

Badatelé analyzovali sedimenty z významné mezolitické lokality Howick v Northumberlandu na severu Anglie. S využitím počítačových modelů simulovali různé scénáře účinků paleotsunami na tehdejší krajinu. Simulace ukázaly, že dotyčná oblast zřejmě opravdu byla po sesuvu Storeggy zaplavená. Navíc šlo o tak intenzivní vlny, že přinesly nejen písek, ale i hrubý štěrk. Přímo na pobřeží, kde tehdy lidé měli osady, protože tam bylo nejvíc zdrojů, nejspíš prakticky všichni okamžitě zemřeli.

To ale nebylo všechno. Paleotsunami zaplavila i rozsáhlé oblasti ve vnitrozemí, což vedlo ke zničení vegetace, včetně keřů lísky, která byla pro mezolitické osady zásadním zdrojem obživy. Následky paleotsunami proto podle badatelů mohly vést k pozorovanému dramatickému poklesu počtu obyvatel na severu Británie v období mezolitu.

Video: Storegga Slide Tsunami

Literatura

IFL Science 9. 1. 2024.

Journal of Quaternary Science online 19. 12. 2023.