Čínská společnost Beijing Betavolt New Energy Technology nedávno představila novou modulární baterii, která využívá radioaktivní izotop nikl-63 v kombinaci s diamantovým polovodičem 4. generace. Výsledná baterie by měla vydržet poskytovat energii 50 let, což v dnešní době stále zní jako science-fiction.
Jak trefně zmiňuje David Szondy na platformě New Atlas, technologie jaderných baterií působí dojmem něčeho superprůlomového, ale opak je pravdou. Různé koncepty jaderných baterií a podobných technologií se objevují od počátku padesátých let. Ve většině případů šlo o rozmanité podoby radioizotopového termoelektrického generátoru, které se používají především v kosmických aplikacích, někdy i na Zemi, například pro automatické monitorovací stanice v odlehlých oblastech.
Jak jsme psali na OSLU, v roce 2016 se objevil nový princip jaderných baterií, který vsadil na vrstvy z diamantu, dopované radioaktivním izotopem. První pokus v tomto směru využil nejprve nikl-63 a pak důvěrně známý radioaktivní uhlík-14. Tato technologie je založená na použití izotopů s beta zářením. Dotyčné izotopy vyzařují vysokoenergetické elektrony nebo pozitrony. Diamantová matrice pak funguje jako polovodič a generuje elektrický proud.
Nová baterie společnosti Betavolt, která nese označení BV100, obsahuje monokrystalové polovodičové diamantové vrstvy o tloušťce 10 mikronů, mezi nimiž je umístěna 2mikronová vrstva izotopu nikl-63. Každý „sendvič“ diamantových vrstev a vrstvy izotopu může generovat elektrický proud. Baterie má modulární design, který může zahrnovat klidně stovky takových modulů.
Kompletní baterie je uložená v odolném obalu, který chrání okolí před radiací a vnitřek baterie před poškozením. V tomto případě má baterii BV100 rozměry 15 krát 15 krát 5 milimetrů a generuje 100 mikrowattů při napětí 3 V. Betavolt věří, že taková baterie jednou bude pohánět chytrý telefon, který nebudete muset nikdy nabíjet nebo třeba malý dron, který nebude muset nikdy přistát kvůli doplnění energie.
Podle všeho to nebude dlouho trvat. Betavolt zařizují patenty a baterie BV100 je prý už v pilotní výrobě. V roce 2025 by se navíc měla objevit větší 1wattová varianta. Jak upozorňují Betavolt, baterie BV100 by měla mít uloženou energii v 10krát vyšší hustotě než srovnatelné lithiové baterie. Zároveň by neměla hořet ani explodovat. Příjemným bonusem je, že se nikl-63 přeměňuje na vcelku neškodný neradioaktivní stabilní izotop měd-63 a v zásadě není problém takovou baterii recyklovat.
Výzkum a vývoj baterií bude pokračovat. Betavolt pošilhávají po dalších izotopech, jako je stroncium-90, promethium-147 a deuterium, s nimiž by mohli vytvořit další typy diamantových jaderných baterií. Konstruktéři chytrých telefonů, dronů a mnoha podobně na energii náročných zařízení by měli zbystřit. Například, v dohledné době by se to mohlo projevit na bojištích.
Video: Gravitas | China's Nuclear Battery innovation could make 'charging' a thing of the past | WION
Literatura
O vznik života se možná zasadily diamanty
Autor: Josef Pazdera (06.08.2008)
Baterie z jaderného odpadu a diamantů vydrží 5 tisíc let
Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2016)
Nanodiamantové jaderné baterie by mohly změnit svět
Autor: Stanislav Mihulka (26.08.2020)
K čemu všemu se můžou hodit nanodiamanty?
Autor: Vladimír Wagner (28.08.2020)
Diskuze:
Už zase?
Petr Mikulášek,2024-01-18 18:00:47
Chtěl jsem k tomu něco napsat, ale na tohle téma už měl videoblog Dave Jones a nějak řekl, co jsem chtěl napsat... https://www.youtube.com/watch?v=5M5MF6KE-jY
Re: Už zase?
D@1imi1 Hrušk@,2024-01-19 11:13:12
Když dáváte takto odkazy, je lepší stručně shrnout, co se v něm člověk zhruba dozví. I knihu bez názvu nebo článek bez nadpisu bych přešel bez povšimnutí ;)
Re: Re: Už zase?
Petr Mikulášek,2024-01-21 18:50:24
Ok. Je to od jednoho australskýho elektro inženýra, který občas na video blogu věnuje nějaký video i různým podvodníkům v oboru. Třeba solárním silnicím, solárním železnicím, ale i tomuhle nesmyslu. Rozebral tam, proč je to jenom další bouda na investory...
Re: Už zase?
Florian Stanislav,2024-01-21 22:26:52
Na podvod to moc nevypadá.
Článek zde píše " Podle všeho to nebude dlouho trvat. Betavolt zařizují patenty a baterie BV100 je prý už v pilotní výrobě. V roce 2025 by se navíc měla objevit větší 1wattová varianta. Jak upozorňují Betavolt, baterie BV100 by měla mít uloženou energii v 10krát vyšší hustotě než srovnatelné lithiové baterie."
neeed.tiscalli.cz : "Bude určena pro roboty, drony, a zařízení umělé inteligence. Později by ale podle vyjádření zástupců firmy měla pohánět chytré telefony a hodinky i notebooky které tak nikdy nebudou potřebovat nabíjet...Společnost CityLabs uvedla v roce 2012 do prodeje baterii NanoTritium. Ta k tvorbě elektrického napětí využívá rozpadu radioaktivního prvku tritia (vodík se dvěma neutrony v jádře). Baterie se vejde na špičku prstu, stojí 3 500 až 4 500 dolarů, to je zhruba 92 000 korun. Betavolt tvrdí, že její baterie budou levnější. Odhad její ceny však nezmiňuje."
Re: Re: Už zase?
D@1imi1 Hrušk@,2024-01-21 22:54:43
10x vyšší hustota uložené energie je strašně málo na to, že jde o jaderný zdroj. Pokud to má výkon rozložený do 50 let, znamenalo by to, že stejně velká lithiová baterie by vydržela v provozu 5 let, což je pro většinu aplikací naprosto dostatečné. A kde to dostatečné není, stačí dát baterii větší. Narozdíl od jaderného zdroje je ale baterie flexibilní. Když není energie potřeba, nevybíjí se, zároveň je schopna podat mnohem větší jednorázový výkon.
Pokud nejde o podvod, případy praktického využití budou strašně vzácné. Možná napájení nějaké autonomní meteorologická stanice za polárním kruhem, která půl roku nemá možnost využívat solární energii a čelí teplotám, kdy běžné chemické baterie přestávají fungovat.
Re: Re: Re: Už zase?
Florian Stanislav,2024-01-22 00:06:09
Asi nerozumím.
Když má (budoucí) diamantová baterie 10 x větší hustotu uložení energie, tak to znamená hlavně to, že je 10x objemově menší na stejný výdej energie = výkon x čas.. Energii dodává 50 let a nedobíjí se. Na rozdíl od Li-ion baterie.
Hlavní potíž je cena, protože zařízení, které v elektronice má funkci 50 let prakticky nikdo nepotřebuje. Řeknu hodně laicky. Výměna baterie v mobilu nebo notebooku je problém. Počítá se s tím, že spíš dožije s životností a mění se celý přístroj, který nejde dobře aktualizovat. Takže bych to viděl jako diamantová baterie jako zdroj s na desítky let stejným konektorem zvenku, asi jako zastrčíme flash disk nebo bezdrátovou myš.
Re: Re: Re: Re: Už zase?
D@1imi1 Hrušk@,2024-01-22 00:42:20
Já naopak myslím, že jste většinu bodů pochopil, akorát nenabízíte žádný smysluplný "usecase". Ten musí odpovídat kladům a záporům toho jaderného zdroje:
+ vysoká kapacita
+ dlouhá životnost
- extrémně vysoká cena (i kdyby byla o řád nižší, pořád bude velmi vysoká)
- velmi nízký špičkový výkon
- i při nulovém odběru elektřiny se vybíjí stejně rychle
Jako nejbližší přímou konkurenci pro tento zdroj nevidím lithiové akumulátory, ale lithiové primární články. Poměrové měřáky tepla na radiátorech nebo bytové vodoměry jsou jimi vybavené a jsou schopné měřit a pravidelně vysílat data asi deset let v kuse. Baterii v nich nikdo nevyměňuje, vyměňuje se celý přístroj (i kvůli zajištění správné kalibrace). Digitální hodinky Casio, které už nenosím, ale pořád je mám schované, stále fungují na originální baterii - letos 19 let. A ty baterie nejsou drahé. CR2032 koupíte v maloobchodě zhruba za dvacku, tužkovou lithiovku asi za padesát korun. Skladovatelnost přes 10 let a funkčnost v širokém rozsahu teplot.
Většina zařízení má nějaký bazální odběr (vnitřní časomíra apod.), ale jednou za čas mají špičkovou odběr (např. na odvysílání datového paketu). Ten jaderný zdroj pro takovouto zátěž není vůbec vhodný, protože poskytuje konstantní výkon. Buď ho tedy musíte hodně naddimenzovat, aby zvládnul i ten špičkový odběr (ale potom bude většinu času nevyužitý) a nebo musíte využít nějaký akumulátor, který bude sloužit pro špičkový odběr. Tím ale vzroste složitost a velikost zařízení.
Při zvážení všech těchto informací bych si musel lámat hlavu ohledně smysluplného využití.
... a energetici nebudou mít co žrát!
Marcel Brokát,2024-01-18 08:17:41
(jedná se o pokus o vtip)
Smartfon ? Ani nahodou
Martin Kresak,2024-01-18 05:02:18
Vazne som len ja skepticky k vyuzitiu v smartfonoch ? To proste absolutne nedava zmysel. Nie po stranke technickej, to je v poriadku, casom to asi pojde este zmensit. Ale vykon potrebny pre smartfon znamena, ze dane zariadenie bude naozaj celkom slusnym ziaricom. Priemerny prikon smartfonu je radovo cca na urovni 0,4W (celkova kapacita baterie/vydrz) a bude k sebe potrebovat litiovku, ktora sa bude nonstop dobijat.
Je to prilis velke bezpecnostne riziko. Extrakciu niklu z takto dostupnych baterii zvladne ziak strednej skoly. Ak vo svete panuju obavy z veci ako ortut, kadmium, ci dokonca olovo, beta ziarice budu v poriadku ?
Tym samozrejme nerozporujem vyuzitie vo veciach, kde je to naozaj v minimalnych mnozstvach, naprikald spominana senzorika, alebo implantaty. Ale spotrebna elektronika, konkretne smartfon je snad to najnevhodnejsie vyuzitie ake ma napada.
Mimochodom, deuterium nie je ziaric...
Re: Smartfon ? Ani nahodou
Oldřich Vašíček st.,2024-01-18 07:46:14
Beta záření lze velice lehce odstínit. Není to "nebezpečný" zdroj. I kdyby toho v tom smartfonu bylo 10x tolik, tak to nemá na expozici radioaktivitou žádný vliv.
Pokud uvádíte, že spotřeba smartonu je 0,4W, tak již jeden kus této baterie to skoro splňuje (0,3W). Navíc v kombinaci s malým Li akumulátorem to dává smysl. Tato baterie generuje napětí neustále. Tedy její životnost není závislá na odběru (zda odebíráte či ne). A tak ji zkombinovat s malým akumulátorem pro překrytí špiček by neměl být problém. Vzhledem k velikosti jich může být v telefonu více. 1,5x1,5x0,5cm není velkého a klidně tam můžou být 4. Jen ta tloušťka by mohla být menší.
Extrakcí Ni63 se získá jen vyšší koncentrace beta zářiče. Co s tím? Může způsobit popáleniny, případně by se dal použít jako specifický jed (možná). Jadernou bombu z toho nikdo neudělá.
Ale máte pravdu, co s hromaděním "vysloužilých" zařízení se stále funkční baterií? Např, smartfon se mění v průměru po 3 letech. Zůstanou tisíce i miliony nechtěných, ale stále funkčních baterií. Pokud se nesesbírají a nezrecyklují, může to být slušný problém. A nejedná se jen o těch 50 let. Předpokládám, že je to doba, kdy baterie dodává ještě použitelný výkon, ale i po těch 50 letech tam bude cca 1/2 izotopů, atd.
Re: Re: Smartfon ? Ani nahodou
Martin Kresak,2024-01-18 08:27:40
Uvadzaju vykon 100 uW, to jest 0,0001 W. Potreboval by som teda 400 clankov. Co je uz dost...
Ale nech sa to nejak podari zmensit a velkost prestane byt problemom. Stale ostava faktom, ze adekvatne zvyseniu vykonu to musi proste ziarit.
Ano, beta ziarenie je mozne odtienit, ja nerozporujem bezpecnost hotoveho modulu.
Problem vidim v spinavych bombach alebo proste len v jednoduchom rozptyle do okolia. No a takto rozptyleny Nikel, v podobe napriklad nejakej soli, alebo pod. je rozhodne znacnym rizikom.
Zatial to proste nedava v smartfonoch zmysel.
Re: Re: Re: Re: Smartfon ? Ani nahodou
Martin Kresak,2024-01-18 14:57:28
Samozrejme, preklep... Cize este "lepsie".
Re: Re: Re: Smartfon ? Ani nahodou
Oldřich Vašíček st.,2024-01-19 08:24:42
Omlouvám se. Máte pravdu. Spletl jsem si jednotky. V tomto výkonu je to opravdu těžko použitelné. Před tímto článkem jsem četl na jiném webu obrobnou informaci o stejné firmě i baterii a mám dojem, že tam uváděli 100mA (nebyl to zrovna "technicky" zaměřený web a špatně přeložených slov tam bylo více :)), což by odpovídalo mnou uváděnému výkonu. Pak jsem si opravy údajů nevšiml.
Re: Re: Smartfon ? Ani nahodou
Pavel- Piskač,2024-01-18 10:00:34
po 50 letech zbyde v baterii cca 70% izotopu 63Ni.
Re: Re: Smartfon ? Ani nahodou
Florian Stanislav,2024-01-18 10:11:48
Jedinec vážící 70 kg má aktivitu kolem 8 000 Bq, Převážně z draslíku 40 K.
Jaký podíl navíc představuje zdroj Ni63 nedokážu odhadnout.
https://cs.frwiki.wiki/wiki/Becquerel
Ni-63 - Je to čistý beta emitor . Koncentrace aktivity: 2,1 x 10E 12 Bq / g
Beaselay odhaduje (1986), že „900 MWe reaktor v provozu 40 let na 80% svého výkonu má ve své struktuře v době odstavení přibližně 4 x 10E16 Bq z 63 Ni“
Pro vojenské účely může být zdroj mobilního telefonu, který se nemusí dobíjet týdny hodně důležitý v terénu mimo kontakt s vlastní jednotku.
normální baterie
Petr Petr,2024-01-18 04:14:19
V kalkulačce z 80tých let mám malou baterku (nikoli akumulátor) skoro 40 let a kalkulačka stále funguje (nemá solární články). Ani za ta léta nevytekla. Řekl bych, že třeba rtuť či olovo je menší problém než radioaktivní prvky. Takže pro aplikace s malým výkonem není třeba takový vývoj. A pro velký výkon budou takové baterie pochopitelně nezdravě radioaktivní stejným násobkem výkonu (třeba milionkrát).
Nechtěl bych být tím konstruktérem
Pavel Polouček,2024-01-17 22:36:37
... "na energii náročných zařízení", do kterého mi někdo bude chtít strčit tuto diamanty vyvažovanou baterii, jejíž průměrný výkon na jednotku hmotnosti je (podle údajů v článku) minimálně 1000x menší než stávajících Li-ion akumulátorů, o špičkovém výkonu ani nemluvě.
Asi bych zvážil možnost dát do takto energeticky náročných zařízení alkalické baterky za pár korun a jednou za pár let je vyměnit.
Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Jirka Naxera,2024-01-17 23:11:51
Treba na plynovodech mate spoustu krabicek, ktere se parkrat denne proberou, po GSM to odesle telemetrii, a pak to jde zase do sleepu, a objizdet to fakt nechcete, i kdyz je to jednou za par let ;-).
Presne tady by to byl velmi (jeden z mnoha) velmi dobrych use cases.
Samozrejme neco jineho jsou zarizeni potrebujici spickovy vykon, tam asi nuklearni baterie neni dobry napad.
Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Marek Fucila,2024-01-18 00:15:59
Pre obcasny spickovy vykon by to mohlo dobijat litiovu bateriu.
Ale do mobilov to asi aj tak nebude. Ak to ma 10-nasobnu hustotu energie a poskytuje ju 50 rokov, potom za 5 rokov z toho vycucame tolko energie, ako z jednej litiovej baterie. Mobil to zvladne za 1 den. To je zhruba 2000 x rychlejsie.
Re: Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Oldřich Vašíček st.,2024-01-18 07:52:43
Asi ta kombinace s akumulátorem bude použitelná. Tuto baterii nevybijete rychleji, pokud ji připojíte k vyššímu výkonu. Ona ten výkon prostě nedá (i kdyby jste ji zkratoval). Bude dávat těch 0,3W cca těch 50 let a nijak to neukecáte. A právě výhoda i nevýhoda je, že napětí generuje i když nic neodebíráte( a stejně tak stárne). Prostě od výroby má životnost 50 let a jestli budou celou dobu v šuplíku, tak to na životnosti nic nemění. Stejně tak, pokud ji zkratuji, tak budu 50 let ohřívat drát výkonem 0,3W. :)
Re: Re: Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Josef Hrncirik,2024-01-19 06:38:31
Klamavá REK((T)lama yen 60 dB, zato krásných 50 let!
Re: Re: Re: Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Oldřich Vašíček st.,2024-01-19 08:26:23
Omlouvám se, spletl jsem si jednotky výkonu. Není to 0,W, ale 0,0001W. S tím ten drát více ohřeji jen mezi prsty ruky. :)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Josef Hrncirik,2024-01-19 09:07:01
oo = oo mnoho
Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Florian Stanislav,2024-01-18 17:52:12
Ano, riziko radioaktivity. Do kapsy u kalhot bych si to nedal. Jak píšete u nějakých odložených přístrojů je to nadějné.
Když jdete na tzv. radioizotopové vyšetření, dostanete asi tak 2-3 roční dávky.
Výkon na objem diamantové baterie není špatný. Doufám, že jsem se neukvapil.
Diamantová baterie, objem 1,1 cm3
I=P/U = 0,0001/3 = 3,3E-5 [A]
Za hodinu (1*3600) bude 0,126 Ah a bude to dávat ještě pár let. Asi 3,78 Wh.
Přepočet na objem 0,115 Ah na cm3
Akum: Li-Ion; 14430,4/5AA; 3,7V; 950mAh; Ø14,3x45,8mm; 1,8A;
Objem 7,3 cm3, za hodinu bude dávat 0,95 A = 950 mAh a bude vybitá= znovu nabít. Při přepočtu na objem bude 0,95/7,3 = 0,130 Ah na cm3.
Baterie (česky se myslí akumulátor) pro Samsung Galaxy S3 mini, 3,8V, 1500mAh.
Mělo by to být 5,7 Wh.
Rozměry jsem nenašel, ale je Li-ion.
Re: Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Jiri Tesitel,2024-01-18 18:43:06
??? 33uA neni 0.126Ah za hodinu...
za 50let 50*365*24*0.000033 = 14.45Ah - to je 43Wh. Ale je to za 50let!
(v praxi to pude postupne klesat a vydrzi mozna dyl nez 50let, mozna ne, podle toho jak bude degradovat zarenim ten polovodic.)
Nemam moc aplikaci pro SPOTREBNI elektroniku na 50 let vydrz baterie.
Ta energie tam je, ale neda se vzit rychlejc, a to je hlavni nevyhoda.
Re: Re: Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Josef Hrncirik,2024-01-19 06:54:22
14.45Ah = cca 3 nabití mobilu/50 let nepodmíněně.
Na ujgurské převýchovný tábor zbytečné plýtvání radioaktivitou a diamanty.
Re: Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Jirka Naxera,2024-01-18 19:13:29
Tak to ja zase alfa nebo beta minus zaric si klidne do kapsy nebo na krk v pohode dam (ten elektron dal nez na nejblizsi kus kovu nedoleti. A pokud by to proslo necim, co by ten nikl dostalo do organismu (treba nejaka HE munice), tak by tu nejspis nezbyl ani kousek toho organismu ;). A jestli jednou bude potreba, tak klidne i do kardiostimulatoru.
Re: Re: Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Florian Stanislav,2024-01-18 20:37:22
Zkontrolujte, prosím, můj výpočet z 100 mikrowatů a 3V na Ah.
Asi máte pravdu, píše se, že beta záření lze odstínit Al folií.
ALE.
Nejjednodušším příkladem beta minus přeměny je přeměna tritia na helium-3, která probíhá s poločasem 12,32 roku. Tritium v organismu je problém. A poločasy s Ni- 63 ( 100 let) tak různé nejsou.
Takže jako vždy záleží na množství a délce působení.
Chemicky Ni v organismu podporuje vznik alergií atd. takže když tak někde obíhá v organismu. takže s čerty v podobě Ni-63 nejsou žerty.
Re: Re: Re: Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Jirka Naxera,2024-01-19 02:09:44
Vsak nejsme ve pri.
Cokoli, co se normalne odstini (beta minus na kusu alobalu nebo i skla (elektronky nebyly nic jineho, nez elektronove zarice...) nebo alfa) se nesmi dostat do organismu do krve nebo bunek, pak je to skodlive hodne moc. Polonium 210 je extremnejsim pripadem.
To riziko by opravdu bylo, az kdyz by se nikl dostal z toho diamantoveho polovodice ven, coz si i pri dost drasticke "civilni" manipulaci dost dobre nedovedu predstavit (palit to autogenem?). A riziko zneuziti jako radilogicke zbrane? No mam pocit, ze pro pripadneho terroristu by bylo snadnejsi a ucinnejsi si "zapujcit" cesiovy zaric...
Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Martin Novák2,2024-01-18 23:28:02
"Treba na plynovodech mate spoustu krabicek, ktere se parkrat denne proberou, po GSM to odesle telemetrii, a pak to jde zase do sleepu, a objizdet to fakt nechcete, i kdyz je to jednou za par let ;-).
Presne tady by to byl velmi (jeden z mnoha) velmi dobrych use cases."
Nemyslím si že byste chtěl použít spoustu senzorů každý s baterií v ceně v desítkách až stovkách tisíc.
Re: Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Jirka Naxera,2024-01-19 02:13:35
"Cost is a major hurdle, with Betavolt estimating the initial price of the BV100 to be around $500."
To nezni zase tak hrozne.
Re: Re: Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
D@1imi1 Hrušk@,2024-01-19 11:29:32
A nebylo by jednodušší dát tam jednu CR2032 placatou baterii za dolar, která při minimálním odběru bude spolehlivě fungovat nejméně deset let? A narozdíl od jaderného zdroje je schopná podat i špičkový výkon.
V bedně se starými krámy, které by se mohly hodit, mám digitálky Casio staré asi 20 let a pořád běží na stejnou baterii.
Taktéž v bytových měřácích tepla a vody předpokládám, že je taková baterie. A má i dost výkonu na pravidelné odvysílání naměřených dat (tuším 2x za minutu).
Re: Re: Re: Re: Re: Nechtěl bych být tím konstruktérem
Jirka Naxera,2024-01-19 17:54:07
Je to uz 15 let co jsem se bavil s vyvojari jedne z tech krabicek, ale jak tak koukam, tak se zase tolik nezmenilo https://www.fiedler.company/cs/produkty/male-telemetricke-stanice-dataloggery a tech 5 let bejvalo tak horni limit i tenkrat.
Na druhou stranu dnes by se asi dalo na drtive vetsine mist dobijet i malym slunecnim kolektorkem, takze vse bude otazkou ceny.
Deuterium?
Jirka Naxera,2024-01-17 21:15:12
Mozna to bude vypadat, ze porad jen kritizuji, ale nevadi, ze jsou tam pesunk a koleje? Chci rici, nevadi, ze je deuterium stabilni?
Ty pouziti na bojistich, no nevim nevim. Jako beta zarice jsou vcelku neskodne, ale ne ve chvili, kdy se z toho stane neco, co se dostane do organismu, tak bych tam moc chodit teda nechtel.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
