Výroba betonu a oceli jsou v dnešní době významnými zdroji emisí uhlíku. Nová technologie, s níž přišli odborníci britské University of Cambridge, současně zajistí recyklaci obou těchto materiálů. Přidání starého betonu do pecí pro zpracování oceli zvýší čistotu oceli a zároveň jako vedlejší produkt vytvoří „reaktivovaný“ cement. Pokud se k tomu použije zelená energie, vznikne uhlíkově neutrální cement.
Beton je nejrozšířenějším stavebním materiálem moderní civilizace. Jeho výroba přitom není moc vstřícná k životnímu prostředí, Mimo jiné odpovídá za asi 8 procent globálních emisí oxidu uhličitého. Kromě toho je, bohužel, obtížné beton recyklovat, tedy používat starý beton k výrobě nového.
Cyrille Dunant a jeho spolupracovníci vyvinuli postup, kterým je možné beton přeměnit na materiál pro opětovnou výrobu betonu. Udělali ze starého betonu slínek (clinker), tedy hrudky či konkrece o velikosti do cca 25 mm, složené z různých vápenných silikátů, které vznikají slinováním, čili spojením bez tavení. Slínek obvykle vzniká v cementářské peci a představuje suchou komponentu cementu.
Jak popisuje Dunant, nejprve měl vágní představu, že by bylo zajímavé zkusit rozdrtit starý beton, dostat z něj kamenivo a písek a zahřátím zbylého materiálu odstranit vodu, čímž by vznikl slínek. S kolegy dospěli k názoru, že by takové reakci prospěla lázeň kapalného kovu a že by byla užitečná elektrická oblouková pec, co se používá k recyklaci oceli.
Zpracování oceli v elektrické obloukové peci obvykle vyžaduje tavidlo, typicky vápno, které zajistí „vyčištění“ oceli. Tavené vápno vychytává nečistoty v oceli a pak probublává k povrchu, kde vytváří ochrannou vrstvu, díky které není nová ocel tolik vystavená vzduchu. Na konci celého procesu se tavidlo vyhodí jako odpad.
Nová metoda z Dunantova týmu je založená na výměně vápenného tavidla za recyklovanou cementovou pastu. Výsledkem procesu přitom není jen nová ocel. Pokud se zbylá struska rychle zchladí na vzduchu, stane se z ní nový portlandský cement. Z toho pak lze udělat nový beton s vlastnostmi srovnatelnými s původním betonem, jehož recyklací vznikl slínek. Podstatné je, že tento postup kromě radikálního ořezání emisí uhlíku zásadně nezdražuje produkci oceli ani betonu.
Technologie recyklace betonu v peci na recyklaci oceli už má za sebou testy v laboratorním prostředí, kde vědci vyrobili pár desítek kilogramů cementu. Podle Dunanta a spol. právě teď probíhají testy technologie v průmyslovém měřítku. Hodlají vyrobit asi 66 tun cementu za dvě hodiny. Vedoucí laboratoře Julian Allwood mluví o uhlíkově neutrálním cementu jako o zázraku. Tak proč toho nevyužít. Ambice mají veliké. V roce 2050 očekávají výrobu miliardy tun „elektrického cementu“ ve světě ročně.
Video: The world's first process for making zero emissions cement
Literatura
Použité roušky nalezly nový život v betonu
Autor: Stanislav Mihulka (02.05.2022)
Cement tvořený bakteriemi z odpadních materiálů
Autor: Dagmar Gregorová (16.05.2022)
Úspěch materiálové vědy: Kvalitní beton s plnivem ze starých pneumatik
Autor: Stanislav Mihulka (13.08.2022)
Cement se sazemi promění beton na prakticky využitelný superkapacitor
Autor: Stanislav Mihulka (03.08.2023)
Převratný cement se vyrábí elektrolýzou za pokojové teploty
Autor: Stanislav Mihulka (20.09.2023)
Diskuze:
Velmi Velké Oči malé GB bez kolonií
Josef Hrncirik,2024-05-31 09:54:50
el. Os:
„Technologie recyklace betonu v peci na recyklaci oceli už má za sebou testy v laboratorním prostředí, kde vědci vyrobili pár desítek kilogramů cementu. Podle Dunanta a spol. právě teď probíhají testy technologie v průmyslovém měřítku. Hodlají vyrobit asi 66 tun cementu za dvě hodiny (290 kt/rok; při ?870 kt - 7,8 Mt oceli; prý až – 14 Mt oceli/UK).
Vedoucí laboratoře Julian Allwood mluví o uhlíkově neutrálním cementu jako o zázraku. Tak proč toho nevyužít. Ambice mají veliké. V roce 2050 očekávají výrobu miliardy tun „elektrického cementu“ ve světě ročně,.. "
tj. při recyklaci cca 10 Gt ? proč ne tedy prý 20 Gt oceli?
Calcined clay limestone cements (LC3)
https://doi.org/10.1016/j.cemconres.2017.08.017
The amount of slag available worldwide is around 5%–10% of the amount of cement produced (Fig. 1). This proportion is unlikely to increase as the demand for steel is increasing less rapidly than the demand for cement and, due to environmental pressures, more steel is being recycled.
Furthermore the production of iron (and therefore slag) is concentrated in a relatively small number of countries so availability is even more limited in countries where demand for cement is increasing most.
The amount of fly ash available is somewhat higher (around 30% compared to cement) but the quality is very variable with less than one third suitable for blending in cement.
Furthermore, with increasing pressure to reduce environmental emissions, the burning of coal to produce electricity is being questioned in many countries, so in the long term the availability of fly ash is also in doubt.
Although limestone is abundantly available, the addition of > 10% of limestone alone to cement tends to result in increased porosity and poorer properties [5].
Re: Velmi Velké Oči malé GB bez kolonií
F M,2024-05-31 10:26:48
Proto tam (tedy zde) někde u konce navrhují vyrábět jako hlavní produkt ten strusko-cement, nebo alespoň změnit ten poměr ocel/struska. Ty pěkné grafy se samozřejmě týkají té recyklované pasty získané z recyklace betonu a nejlepších z dosažených výsledků, jakákoli změna složení se dá čekat k horšímu. A samozřejmě jelikož je to celé elektrifikované neomezenými a "ha bezemisními ha" zdroji zdarma tak jim to vychází (finančně i to CO2).
V reálu je samozřejmě potřeba mit ocelárnu a recyklaci betonu relativně blízko u každého místa produkujícího ten beton a jak to v EU vypadá s ocelářským průmyslem taženým těmi OZE zdroji netřeba komentovat.
Tedy u tohoto počinu bych jim fandil, ale mám hodně obavy kvůli realitě výsledek/provoz, finance/reálná ekologie a především z násilného prosazování.
Re: Velmi Velké Oči malé GB bez kolonií
Josef Hrncirik,2024-05-31 11:55:04
V 2023 world cement production byla 4 Gt. 2050 bude vyrobeno cca 4,4 Gt.
V 2050 world crude steel bude cca 2,2 Gt cca? 0,55 Gt via electric arc furnaces
V 2023 global crude steel 1,9 Gt; 0,5 Gt via electric arc furnaces; strusky pro PC běžně cca 17 Mt; max. 150 Mt, pokud by se někdo obtěžoval zregenerovat z betonu cca 150 Mt dehydrované cementové pasty a navíc roztavit je celkem teplem nutným od beton k získání taveniny min. 323 Mt jen kovu šrotu. Energie na zocelení šrotu by stoupla cca 2x0 = ?20x = cca 2x heating before crushing = cca 2x65 L/t st rusky = 3,9 Kč/kg st rusky.
Zá zračné jsou náklady dopravy suppl. tab.5 road cca 2,4 Kč/t.km; moře 1,8 hal/t.km.
Záhadné však je additional operator 80 kL/rok = cca 500 Kč/h ? to pič, ři dič, ka pitán.
Do stávky!!!
Nicvíce však při recyklaci betonu se vápenný podíl zne čistí pískem, takže re álně lze ušetřit a nevypalovat pouze polovinu vápna. Haha.
Celé to po dělá cena calcinated clay. A = do děláno.
Napřed tvrdili, že písek z roztvrzeného betonu nemá cenu, v tab. ho ale prodávají za 1 K,-/kg (málo zaoblený; franco Sahara, Dakar).
uložiště energie
David Pešek,2024-05-27 10:32:23
jak zajistit kontinuální dodávku z oze? no přece použijeme uložiště energie! jaké uložiště? No ideální by byly přečerpávací vodní elektrárny, jako Dlouhé stráně, jen by jich bylo potřeba několik desítek kusů. Kontinuální výroba čehokoliv není možná s oze, vždy musí mít nějaký špičkový vykrývací zdroj na kapalné nebo plynné fosilní palivo, protože ups dokáže řešit v rozumné ekonomické rovině minuty (!) provozu, je to právě čas k náběhu fosilního točivého zdroje. Ať už je to výroba oceli nebo jiných kovů, recyklace betonu nebo výroba chemikálií, i plánovaná akumulace do vodíku potřebuje kontinuální provoz elektrolyzéru (zde je možné škálovat, ale klesá už tak mizerná efektivita), a teď se držte - lithium-iontové baterie je ideální nabíjet v režimu cc/cv, to znamená konstantní proud, zpravidla násobky C, a pokud dosáhne napětí 4,2V na článek tak přepnout na konstantní udržovací napětí, není to jak dle představ propagovačů oze - kýbl co se plní vodou a vyprazdňuje jak je ctěná libost, nepleťte si baterii s kondenzátorem, teda možný ten režim je, ale pak nelze dosáhnout životnosti a počtu cyklů baterie jak je uvádí výrobce. Určitou robustnost nabízí technologie lithium-titanit, ale je ještě o dost dražší a má nižší hustotu uložené energie, to by pak nezbývalo moc do kapsiček pohlavárů a podobných dotačních pijavic, a budou se bít v prsa jak jsou zelení a ekologičtí, a za každou oze instalací bdí uhelná elektrárna v režimu horké zálohy, ikdyž je přes den cena záporná, musí se horká záloha držet na noc. Jaderná elektrárna s možností regulovat výkon je proti oze čistá jako slovo boží a to i s odpadem co se nechce nikomu zpracovávat a bude se zahrabávat do skalního masivu na tisíce let (oni ho budoucí generace ještě rády vykopou a přepracují)
Re: uložiště energie
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-27 12:01:39
Souhlasím. Jen s těmi Li-Ion to pravda není. Metoda nabíjení CC/CV je pouze NEJRYCHLEJŠÍ způsob, jak je bez poškození nabít. Pokud nabíjení v průběhu přerušíte, absolutně jim to nevadí. A pokud nabíjecí proud snížíte z toho konstantního, dokonce jim to prospívá.
Taktéž nabíjení násobky C není u stacionárních úložišť běžné. To se využívá u mobilů nebo elektroaut, když nechcete čekat a je to na úkor mírného snížení životnosti.
Libor Zak,2024-05-24 12:00:15
Hned, jak jsem v nadpisu viděl "uhlíkově neutrální", bylo mi jasné, že jde o zelený nesmysl. Nic takového jako přebytečná energie z obnovitelných zdrojů sice neexistuje, ale zato ve spoustě vědeckopolulárních článků pohání nejrůznější vzdušné zámky a revoluční bezuhlíkové technologie. Další použitý termín "podstatně nezdražuje" znamená, bude to dražší a bude to fungovat jen na dotace. Chápu, že pokud se bude beton náhodou recyklovat někde, kde se dá těžit energie z mořských vln, tak to může fungovat. Ale na rozmarné sluníčko a větříček zapomeňte, pokud nejste někde na poušti nebo někde, kde pořád fučí. Naše společnost postavila v Rakousku "ekologickou elektrickou pec poháněnou solárním polem na výpaly" a kromě toho, že jsou velké problémy s výrobou (ty se časem vychytají), tak bez dotací by to bylo šíleně ztrátové.
Panu redaktorovi Mihulkovi jsem za články velmi vděčný a chválím, že je píše zajímavě. Bohužel mám poslední dobou pocit, že se tak trochu chytil na zelenou propagandu a velká část článků je tím ovlivněna. Naštěstí se tu čas od času objeví i články, které davovou antiCO2 posedlost krotí a uvádí na pravou míru. Jen mám strach, že EU a náš stát mohou takové opoziční příspěvky prohlásit za dezinformaci a zakázat je.
Re:
Petr Nováček,2024-05-24 12:42:40
V EU je schváleno, že od roku 2030 budou nové budovy emisně neutrální neboli budou povinné soláry, které budou mít přebytky. Veřejné budovy a parkoviště budou mít tuto povinnost ještě dříve. Prostě nyní si připlatíte při stavbě za zateplení a tepelné čerpadlo, navíc přibude FVE bez dotace.
Tato elektřina bude prakticky zadarmo. Na noc budou baterie, což už téměř zadarmo nebude, ale stále to bude levnější než pálit uhlí nebo plyn z důvodu vysokých cen emisních povolenek.
Takto se může cement vyrábět u nás klidně 8 měsíců v roce. V zemích, kde mají příznivější podmínky pro soláry se může vyrábět třeba celý rok.
Re: Re:
Kamil Kubu,2024-05-24 13:22:09
"Tato elektřina bude prakticky zadarmo."
Můj ty bože, to je snad nějaké zaklínadlo nebo spíš modlitba zeleného náboženství. Na světě nikdy nic není zadarmo. Tím méně elektřina z obnovitelných zdrojů. Všechny tyhle energeticky náročné provozy, a ty vyžadující prakticky nepřetržitý provoz kvůli technologii, nemohou z principu běžet na OZE. Protože samotné OZE nedokážou zajistit nepřetržitou dodávku potřebné energie. A její cena v tom nehraje žádnou roli.
Re: Re: Re:
Petr Nováček,2024-05-24 13:56:38
Elektřina bude prakticky zadarmo v době kdy svítí a zaplatí to lidi, kteří si budou muset FVE pořídit, protože to nařídí zákon. Jinak by nedostali stavební povolení na výstavbu nebo rekonstrukci.
K solárům jsou dobré baterky. Cementárny mívají pravidelnou zimní odstávku, což je přesně čas, kdy se staví málo staveb a kdy nebudou přebytky z OZE.
Re: Re: Re: Re:
Jirka Naxera,2024-05-24 18:39:53
Myslim, ze do te doby budou nejmene dvoje volby, kde se da ocekavat, ze to dopadne podobne jako v Nizozemsku. takze podobne budovatelske vykriky skonci ve smetisti dejin.
Re: Re: Re: Re: Re:
Petr Nováček,2024-05-25 08:57:00
Budovatelské úsilí ohledně větrníků a solárů se v EU nezastaví. Wilders v Nizozemsku je hlavně proti migraci, tam jde o život. U green dealu jde jen akorát o schudnutí a ztrátu konkurenceshopnosti, to se dá přežít. Green deal není migrant, který Vás chce fyzicky napadnout. Proto taky Wilders nyní mluví o migraci a ne o Green dealu. V Nizozemsku navíc už mají hodně v OZE - vítr a soláry. Když fouká a svítí, tak hodně vyváží.
U nás je proti Green dealu pouze SPD, Pětikoalice i ANO jsou pro Green deal - alespoň tak hlasují v Evropském parlamentu. Malou část ODS, která je proti GD nepočítám. Takže ani volby nic nezmění. To by musely vyhrát všude strany typu SPD, což se nestane. Navíc jsou země jako třeba Španělsko a Portugalsko, kde OZE tvoří většinu výroby elektřiny už nyní.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-25 12:37:23
Zchudlý stát transformaci energetiky a průmyslu nezaplatí. Zchudlé obyvatelstvo také ne. Buď stopku vystaví voliči nebo ekonomická realita.
Jinak jen u nás proti green dealu vystupuje kromě SPD také Trikolora a PRO. Ti poslední jsou asi nejvíc usazeni svým programem v realitě. Bohužel nevím o straně, která je proti GD a současně nechce Ukrajinu odepsat Rusku. Nějaký tip?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jirka Naxera,2024-05-25 13:07:35
ad volby v Nizozesku - ono neslo jen/hlavne o migraci (ktera sama o sobe je obrovskym prusvihem), nezapominejme, ze onem volbam predchazely velmi silne protesty mistnich zemedelcu proti likvidaci zemedelstvi. Takze hazet to jen na migraci s tim, ze GD je vlastne OK je velmi manipulativni a nepresne.
ad koho volit - Taky mam velmi tezke najit, komu ano. Do Eurovoleb snad Motoristy, ale pak do parlamentnich fakt netusim :(
hmm, mozna bychom te politiky meli nechat ve prospech vedy, ale kdyz ono je to tak nehezky propojene :(
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Pavel 1,2024-05-27 19:35:35
Soudruh rajchl je usazen jen a pouze na výplatní pásce kremlu. Okamůra ještě před pár lety blábolil o tom, že jaderné elektrárny jsou předražené a že je třeba se věnovat rozvoji obnovitelných zdrojů. Nepochybuji, že při první vhodné příležitost využije příležitost nebýt dle zemana za blbce a změní názor. Totéž platí pro ostatní. Důležité není, co kdo říká, ale co kdo dělá. Například, kdo se v Eu postaral o zařazení JE mezi podporované zdroje? Malá nápověda, ani rajchl, ani okamůra, ani synátor klaus to nebyli.
Re: Re: Re: Re:
Igor Druhý,2024-05-24 18:51:25
Cementárne ale nemajú odstávku celú zimu.
Ak prevádzka vyžaduje odstávku na kontrolu, údržbu, opravu komponetov, tak sa na to hodí malá časť roka v zime.
Odstávku nerobia preto, že je zima, ale vo vopred určenom vhodnom čase.
Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-24 19:23:45
Tohle je věc, kterou nechápe drtivá většina zastánců Občasných Zdrojů. V životě neviděli, jak funguje kontinuální provoz a mají představu, že elektřina se napytluje a uloží na horší časy nebo že se kontinuální provoz podřídí tomu, jak zrovna fouká vítr a svití sluníčko.
Ještě tu neznalost zhoršují novináři, kteří výrobu a spotřebu elektřiny udávají v domácnostech, čímž vznikal dojem, že když si každá domácnost pořidí soláry a akumulátor, jsou tím energetické problémy vyřešené. Opak je pravdou. Tím se především zvýší náklady na distribuci a stejně to vše bude značnou část roku táhnout fosilní záloha.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jirka Naxera,2024-05-24 22:09:39
Taky predstava, ze pul roku proste budou mit delnici celozavodni dovolenou prakticky v celem prumyslu je taky napad hodny doprovodu statneho zrizence...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Petr Nováček,2024-05-25 08:58:43
To záleží na cenách energií. Například nedávno byl plyn drahý, tak velké provozy prostě přerušily provoz. Například výrobci hnojiv.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-25 12:21:57
Tak zrovna ti výrobci hnojiv asi nenakupují plyn ze dne na den za spotové ceny, nýbrž s předstihem za nasmlouvané ceny, takže si mohli odstávku naplánovat s předstihem. Provozy závislé na občasných zdrojích by tento luxus neměly. A vy si myslíte, že během toho přerušení provozu nebyli ve ztrátě? Samozřejmě že byli! Přerušením provozu se jen vyhnuli, aby ztráty nebyly ještě vyšší.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Martin Novák2,2024-05-25 13:57:26
To těžko vysvětlíte člověku který práci neviděl ani z rychlíku. A k tomu betonu: To železo a beton se nabeton nestihnou ohřát za ty 4 hodiny kdy může cena být záporná. Práce se železem MUSÍ být kontinuální, jinak jim to ztuhne v pánvích :-)
Cement a už vůbec ne beton na recyklaci se nedá vozit dál než 100km, je to těžké a doprava se nevyplatí (nehledě k tomu že není ekologická) takže další ne. V malém množství jako náhrada vápence možná, ale jenom blázen by v Evropě dělal ocel při této ceně energií.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
F M,2024-05-25 22:06:16
Myslím, že nechápete ten systém OZE jak je myšlen. Musíte těch OZE mít tolik aby vám to vyrobilo dost el. v době kdy vyrábí, tedy jak správně píšete několikanásobný instalovaný výkon než je teď, k tomu samozřejmě adekvátní krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá úložiště, potom samozřejmě adekvátní distribuční soustavu, ovšem jsem zapoměl na začátku přidat ty nové elektrifikované technologie tak je to třeba vše násobit ještě jednou, no a ještě jsem zapomněl na tu spoustu dalších výrobních/těžebních/recyklačních technologií, kterým bude třeba zajistit nadprodukci OZE, úložiště, distribuci, továrny, další dopravu...
Samozřejmě jsem zapomněl ještě spoustu dalších věcí, ale ono je to jedno i kdyby to nekonvergovalo, protože přece je to ZDARMA a BEZ EMISÍ a každá tato továrna/sloup/důl chrání přírodu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2024-05-30 14:39:37
Kromě muslimské ekonomie je vše o ne křesťanské úžeře a lživém rate ingu. Vše potom zá visí na stupni využití investic a pauperizaci pracovní síly bez vztahu k užitečnosti pro její rozvoj.
Re: Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2024-05-27 00:22:33
"Nepřetržitou" dodávku energie nedokážou "zajistit" ani UPS a ty to mají přímo v názvu. ;)
Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-27 08:23:40
K Vaší poznámce pod sousední diskusí, která už byla uzavřena (Zda by se všichni složili na odškodškodnění těm, kteří by si ohledně rostoucí koncentrace CO2 vytáhli kratší sirku a vyžrali si negativa, pokud pozitiva převažují):
1. Ano, bylo by to rozhodně užitečnější a levnější než mrhat astronomické částky na neúčinnou snahu zakonzervovat podnebí hrátkami s občasnými zdroji.
2. Ne, myslím, že v reálu by se nikdo nikomu na nic nesložil (maximálně solidární příspěvek, jako je běžné při živelních pohromách). Nikdo nemá právní ani morální povinnost starat se druhým o to, jak se vypořádají s podnebními změnami. Navíc o těch změnách se ví desítky let v předstihu. Pokud někdo neudělá žádná opatření, jak se s nimi vyrovná, je to jeho soukromá starost. Afričani by se taky nestarali o Evropany, kdyby přišla skutečná doba ledová.
3. Ano, už se dávno skládají. Více než století investují vyspělé země do vědy a těží z toho celý svět. Ostatně bez vědy by se o nějakém oteplování a jeho možných důsledcích ani nevědělo. Kolik třeba obyvatelé tichomořských ostrůvků, kterým hrozí zatopení, přispívají na vědu? A kolik třeba přispěli na systém včasného varování před tsunami, který chrání i je?
Re: Re: Re: Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2024-05-28 10:15:59
Na tomto místě je to trochu off-topic, ale jistá skrytá souvislost tam je.
Píšete, že "[n]ikdo nemá právní ani morální povinnost starat se druhým o to, jak se vypořádají s podnebními změnami". To je dost nepodmíněné tvrzení. Chcete říct, že vůbec nezáleží na tom, zda se ti první svým počínáním nějak přičinili o to, do jaké situace se ti druzí dostali?
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-28 15:24:41
Ad OT - s tím druhým článkem to také souviselo jen skrz CO2 ;-)
Chci tím říct více věcí:
1. Podnebí se mění trvale a člověk má jen omezenou schopnost jeho vývoj ovlivnit. Kdyby šlo o konkrétní změny prokazatelně způsobené konkrétními lidmi, které někomu způsobí konkrétní škody, vznikala by viníkům povinnost (přinejmenším morální) ty škody uhradit. Nechci se zaseknout na prokázanosti lidského vlivu a schopností oteplování ovlivnit. Předpokládejme, že je ze 100% prokázán lidský vliv. Nicméně problém je, že nemůžete poukázat na konkrétní lidi, kteří by za to měli platit, protože v tom jedou téměř všichni. Kromě domorodců žijících zcela přírodním způsobem života, požívají všichni lidé bez výjimky výhod plynoucích z využívání fosilních paliv, výroby betonu či chovu dobytka. Zemědělské nástroje, léky, textil a další věci využívají i v té nejzapadlejší africké vesnici. Bez civilizace by to neexistovalo a bez benzinu by jim to nikdo nepřivezl. Můžete samozřejmě namítnout, že jsou obrovské rozdíly v množtví skleníkových plynů, které kdo svojí činností vytvoří. To je sice pravda, ale lidská civilizace je globalizovaný, nedělitelný celek. Vyspělá centra by bez vysoké spotřeby nefungovala, ale bez těch center by nevznikaly ty benefity, o kterých jsem psal výše. Je to, jako kdyby si malíček stěžoval, že mozek sežere 20% veškeré energie, přitom váží jen 2% z celého těla.
2. Můžete poukázat na zbytnou spotřebu - např. že někdo létá 4x ročně na dovolenou, zatímco jiný na dovolenou nelétá vůbec. Souhlasím, že zbytnou spotřebu je vhodné z altruistických důvodů minimalizovat, ale pokud bude altruismus vynucovat stát, nazývá se to socialismus. Zásadně nesouhlasím, aby se politické přesvědčení schovávalo za ekologii. Když bude stát zpoplatňovat vypouštění CO2 a rozdávat to chudým, jde stále jen o přerozdělování zdrojů.
3. Jedním z klíčů lidského evolučního úspěchu je schopnost přizpůsobit se různému podnebí. Kdo na tuto schopnost zrezignuje a jen se spolehne na pomoc zvenčí, nemá z evolučního hlediska nárok na existenci. Tím neříkám, že by se zasaženým měla pomoc zcela odmítnout, ale pokud by ta pomoc spočívala v "penězích zadarmo", postižené komunitě to ještě více uškodí. Taková řešení jsou zaprvé silným stimulem pro korupci, ale ještě horší je, že "peníze zdrama" v komunitě zlikvidují zdravé a udržitelné socioekonomické vztahy. Může to člověk vnímat jako nespravedlnost, ale pro tu komunitu je prospěšnější, když ji necháte, aby se s problémy vypořádala sama, jinak ji uvězníte v závislosti a nesoběstačnosti. Pokud na někoho změna klimatu dopadne obzvláště tvrdě, je to od života nefér, ale dotyčný musí především změnit způsob obživy. Je ale možné mu do začátku pomoci půjčkou na nějaký smysluplný projekt. Od toho tu je MMF a další orgány OSN.
Jinak mementem, jak negativní vliv mají "peníze zadarmo", je moderní historie ostrova Nauru. Obyvatelům se likvidace ostrova kompenzovala pohádkovými příjmy, ale když těžba skončila a z ostrova téměř nic nezbylo, stát zbankrotoval a obyvatelstvo upadlo do chudoby a nezaměstnanosti.
https://en.wikipedia.org/wiki/Nauru
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2024-05-30 11:38:30
Omlouvám se za opožděnou reakci, diskuse je zajímavá, ale jsou naléhavější úkoly.
V té dřívější diskusi jste napsal (ocituji celý odstavec):
"""Úplně nejlepší by bylo nepenalizovat za emise CO2 nikoho. Růst jeho koncentrace je třeba vnímat jako příležitost, nikoliv problém. Ano, parafrázuji argumentaci obhajující greendeal - a oprávněně, protože růst koncentrace CO2 nese kromě jednoznačných negativ i jednoznačná pozitiva (víc stavebního uhlíku pro rostliny, ochrana před nástupem doby ledové, roztátí permafrostu...). A samozřejmě je s ním spojena i nejistota, že negativa převáží. Jenže to platí i pro greendeal."""
Ochrana před nástupem doby ledové mi připadá jako dost zásadní ovlivnění přirozeného vývoje. Jsou to Vaše slova a moje reakce začínala antecedentem "kdyby ta pozitiva byla opravdu tak významná", čili to bylo podmíněno předpokladem, že to, co tvrdíte, je pravda.
Ano, z moderní civilizace má asi prospěch leckdo, zejména samotná moderní civilizace.
Ale řekl byste, že by bylo například v pořádku vysypat sesbíraný odpad na cizí pozemek, protože z čistých ulic mají prospěch všichni a na tom pozemku vlastně nebylo nic moc důležitého? Nebo zabavit pozemky nad ložiskem uhlí a vystěhovat jejich obyvatele, protože z vytěženého uhlí budou mít prospěch všichni? A udělat to bez adekvátní kompenzace, protože by "peníze zadarmo" měly na příjemce špatný vliv a prospěšnější pro ně bude, když se s tím vypořádají vlastními silami?
Zajisté máte pravdu, že lidé se umí i bez cizí pomoci vypořádat s různou nepřízní osudu a nemusí to být jen klima. Ovšem k tomu bych poznamenal, že velmi tradiční metodou "způsobu změny obživy" je zvednout kotvy a přestěhovat se někam, kde to není tak hrozné. Takže bych považoval za dost pokrytecké přispívat k tomu, že se nějaké země stanou hůře obyvatelnými, radit jim, aby si pomohli sami, a současně se pohoršovat nad tím, že to pak někteří chtějí řešit migrací. ;)
To, jak to spravedlivě vyřešit, opravdu nevím. Pokud nějaké emise (ne nutně jen CO2, který jsem ostatně sám doteď nejmenoval) způsobují škody, tak asi není moc přijatelné dovolit jejich bezuzdnou produkci. A nemají-li být zakázány úplně, tak je asi nejspravedlivější je nějak zpoplatnit proporcionálně k vyprodukovanému množství. Ale tím vznikne hromada peněz a akceptuji námitku, že jejich rozhazování nemusí být zdaleka nejlepší způsob, jak ty způsobené škody nahradit (zejména u těch chudých, protože mezi bohatými je podíl těch, kteří se zacházet s penězi už naučili, přece jen mnohem větší). Ono je tedy rozhazování peněz asi obecně dost špatná metoda, jak dosáhnout čehokoli kromě rozházení řečených peněz...
Nauru je zajímavý a poučný (a varovný!) příklad, ale je to AFAIK trochu komplikovanější, než jak to popisujete. Možná se dostanu k tomu, abych o tom zkusil něco sepsat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2024-05-30 15:04:28
Za natištěné peníze zdarma je nutno nakupit energetické sloučeniny a zalaborovat je.
Obnovitelné zdroje?
Vojtěch Běhunčík,2024-05-25 20:33:17
Žádné obnovitelné zdroje neexistují. Fotovoltaika / Fototermika, vítr, biomasa ... - to vše využívá energii Slunce, které v žádném případě není nevyčerpatelný, tím méně obnovitelný zdroj.
Re: Obnovitelné zdroje?
Pavel Kaňkovský,2024-05-28 10:39:10
Slunce ale není ani "vyčerpatelný zdroj", protože to, jak dlouho bude svítit, není nijak ovlivněno tím, zda je energie z něj na naší planetě a jejím okolí "čerpána" nebo ne (hypotetické astroinženýrské megaprojekty zatím nechme stranou).
A dlouho před tím, než Slunce začne opravdu pohasínat, učiní naší planetu na stávající oběžné dráze neobyvatelnou, a pokud se toho vůbec někdo dožije, tak bude mít naléhavější problémy k řešení, než hrozící nedostatek sluneční energie.
Hmm... nebo chcete říct, že využívání těch "jiných" zdrojů energie také učiní planetu neobyvatelnou dřív, než se je podaří vyčerpat, takže v tom není žádný rozdíl? ;)
Florian Stanislav,2024-05-24 10:35:46
Ocel v elektrické peci se vyrábí přidáním tavidla vápna ( CaO) a vápence (CaCO3).
Pokud se při uvedené recyklaci betonu a oceli přidává jak se píše vápno (CaO), tak toto vápno vzniká rozložením vápence CaCO3 za uvolnění CO2. Takže uhlíková stopa nulová není ani při užití nadbytečné fotovoltaiky. Nehledě na to, že tavící pec musí být rozžhavena dlouho (trvale) a nadbyteční fotovoltaika je nárazová.
Ale současná recyklace betonu a oceli je dobrý nápad. Chodím kolem likvidovaného asi 60 let starého železobetonového mostu a kde skončí tyto trosky ?
Re:
Jirka Naxera,2024-05-24 13:40:28
Mno, uznavam, ze je to zelena pitomost, ale zrovna tohle bych s Vami nesouhlasil.
Pravda, CaCO3 pri paleni uvolni CO2, ale jakmile z toho neco postavite, tak naopak to zase stejne mnozstvi CO2 vychyta pri tuhnuti, takze behem par mesicu jsme zpatky na nule.
Spis bych kritizoval tu "energii zadarmo", se kterou dneska automaticky pocita kazda zelena kravina, pritom by to fungovalo, kdyby se to nemuselo stavet ani likvidovat, ani kdyby se to nemuselo krmit energii i v noci.
Re: Re:
Libor Hasek,2024-05-24 16:09:57
Nezapomínejme na koks, který je k pálení potřeba, je ho sice jen cca 5% k množství vápence, ale při objemech výroby vápna to stojí za zmínku.
Re: Re:
Florian Stanislav,2024-05-24 16:37:13
Já bych rozlišoval maltu, cement a beton.
Tuhnutí malty je proces spotřebovávající CO2. Cement tuhne i pod vodou a jinak hydratací cementu ( tedy s vodou, kterou jsme při míchání dodali), netuhne s CO2.
Kdysi jsem dělal chemický rozbor cementu. keramické materiály se rozepisují na oxidy.
Cement portlandský řeknu z hlavy : 60% CaO, 25% SiO2, 13% Al2O3, díle Fe2O3 atd.
Beton = voda + 1 díl cementu (obsahuje 6/10 hmoty jako CaO)
+ 3 díly písku ( říční písek = zhruba SiO2) nebo lomového kamene (= přibližně žula, která obsahuje CaO minimálně. Když rozdrtíme beton bude tam závažný nedostatek CaO. Ano, CaO se dodá ale surovina pro cement je jíl + vápenec. I kdybychom beton rozdrtili na prášek, tak to není totéž co suroviny pro výrobu cementu : Vápenec 3 díly + jíl 1 díl. Cementový slínek se prudce ochladí, čímž se rozpadne a pak mele. Teplota c cementářských pecích až 1450°C, ale to křemen neroztaví. ( v porcelánu při stejné teplotě zůstává neroztavený SiO2 jako ostřivo).
Závěr: a) Písek SiO2 ( kamenivo) v betonu je závažný problém pro dodržení přebytku CaO v surovinách. b) Velký objem tohoto písku ( kameniva) se zbytečně zahřívá a těžko mele. Mletí SiO2 třeba jen pro výrobu póroviny na obkladačky je proces 12 i více hodin v kulových mlýnech.
Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-24 18:20:56
Děkuji za přehledné shrnutí.
Nicméně nedělal bych předčasné závěry. Je jisté, že tou recyklací nevznikne portlandský cement ani klasický beton, ale to neznamená, že to nemůže fungovat jako použitelné hydraulické pojivo. Pokud by v té hmotě vzniklo velké množství teplem slinutých keramických částic, budou fungovat jako plnivo. Na jejich konkrétních vlastnostech by záviselo, jak by byl výsledný beton pevný.
Vyřešit recyklaci betonu by bylo hodně fajn bez ohledu na CO2. Zdroje snadno dostupného písku, štěrku i vápence jsou omezené (pokud si nechceme přeorat celou krajinu + NIMBY efekt). A betonová drť má jinak omezené druhotné využití.
Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2024-05-24 20:30:31
Souhlas, likvidace betonu je třeba, i kdyby to bylo jen skoro kamenivo. Pravý portlandský cement to asi nebude, ale s velkým množstvím CaO to nějaké rozumné vlastnosti po výpalu mít bude.
Re: Re: Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2024-05-28 11:03:08
Opět platí, že článek na Nature je open access a lze si to tam najít.
Složení získané strusky celkem dobře odpovídá portlandskému cementu (který sám není moc přesně definován), viz tab. 1 a 2, text kolem aj. To, co vyrobili, mohlo mít o něco horší vlastnosti než nový cement, jak ukazuje obr. 2, ale pro leckteré použití to nemusí vadit.
Ovšem podle obr. 3d a 3e toho cementu recyklují jen dost málo. Na začátku mají v betonu asi 15 % cementu, ale do recyklace se vrací jen asi 2 % a v cementu vyrobeném jejich postupem tvoří ta recyklovaná složka nakonec jen asi 1/3. Zdá se mi, že tak, jak to prezentují, to spíš dává smysl jako takový bonus k recyklaci ocelových výztuží. YMMV.
Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-28 16:54:18
No jo. Dík za shrnutí. Povrchně jsem ten článek prošel a skutečně se točí hlavně kolem metalurgie a CO2. Mě nejvíce zajímalo, co se děje se štěrkem a pískem, ale buď jsem to přehlédnul, nebo to tam není. Ve zdrojích je ale odkaz na článek zabývající se čistě získáváním cementu a písku z odpadního betonu, což vypadá ještě zajímavěji:
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0959652621015948?via%3Dihub
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2024-05-30 19:19:39
Děkuji. Váš odkaz působí jednoznačně- jde o oddělení cementové drti od kameniva. Náklady nebudou nízké. Mletí není jednoduchý proces ani další dělení.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2024-05-30 19:19:40
Děkuji. Váš odkaz působí jednoznačně- jde o oddělení cementové drti od kameniva. Náklady nebudou nízké. Mletí není jednoduchý proces ani další dělení.
Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2024-05-31 09:52:31
píší:"... The presence of volatile sulfates that condense in cooler parts causing operational difficulties 17 research and development 19,20, driven not by the prospect of using the cement paste but by the possibility of recovering high-quality aggregates that have much higher commercial value than those produced from crushing concrete demolition waste 21.
The value of the improved recovered aggregates is not at present high enough to cover the extra cost of processing, so RCP is currently landfilled.
V methods, materials zakoupili cement, udělali kaši s vodou 0,6 dílů/cem. (dement cement paste) a nechali běžně vytvrdit a uzrát. Regeneraci odbyli stanovením úbytku žíháním 13,7% při 500°C. "Recovered dement dement paste was obtained from the dust collector of the concrete processing plant of Day Aggregates".
Cimmermannův ÚK year stranou bylo zdvojnásobení PC nenápadnou pod vodně podvojnou přeměnou (supetranscendkredencí) na Limestone calcined clay cements; (LC3) were prepared by blending clinker (50%) with 30% metakaolin (supplied by Imerys), 15% ground limestone and 5% calcium sulfate dihydrate. The mix proportions are given in Extended Data Table 3. The addition of some superplasticizers (Masterglenium 51, Master Builders) was necessary to ensure workability for some mixes, particularly with the LC3 blends. Vědcové Větřící Uhlík okamžitě ztratili i Jeho stopy from cradle to Grave a recyklace byla vyřízena dost jako žádost. Dál se to jen kálilo betonářskou ocelí. Při míchání taveniny 1650°C ocelovou tyčí část přešla do (l) a proto di a gramy fig.3 d) jsou s.r.o. .
The higher temperature of the EAF (compared with cement kilns) both maintains as gas the sulfates and chlorides that held back earlier reclinkering trials and favours the production of alite over belite. The slag is cooled and ground to produce a conventional Portland clinker in an all-electric process, which, with a decarbonized grid, has neither process nor combustion emissions. This approach will in parallel reduce the emissions of steel recycling by reducing the need for flux production.However, in this paper, we focus on the EAF (oxidizing) slags as their volume is larger. Slags of typical composition were used, and the resulting steel composition was tested but using a considerably larger flux-to-steel ratio than would be practical in present-day furnace designs (roughly 9:30 compared with 1:30. Extra costs and total power requirements of the new process are dominated by heating old concrete before crushing. This is currently required to separate a clean stream of RCP but will be optimized in future.
Re: Re: Re:
F M,2024-05-25 08:50:23
Snad jsem vás dobře pochopil.
Nechtějí použít beton jako celek, nějak se to po cestě ztratilo. Ta "regenerovaná cementová pasta" je jen zbytek po oddělení plniva, tedy bez štěrku/písku. Nečetl jsem to ještě pořádně, ale vypadá to, že se to zkoušelo (jiné prace) oddělovat kvůli tomu plnivu (mechanický/tepelně), snad by se dalo něco najít, no jenže světě div se to nevycházelo finančně. Takže složení by mělo být lepší než to vypadá, pevnost vypadá jen o trošku horší než klasika. Zahlédl jsem tam řešení toho složení i ovlivnění ocele, ale to tu snad okomentují jiní lépe.
V originálu píší, že by to použití mělo být konkurenceschopné, ale berou vše jako odpad a energii zdarma, tedy jakože cementová pasta je získaná jako odpad při získávání plniva díky energii zdarma, přetavení je také zdarma díky té spolupráci s ocelí (tato část snad platí) a nebude se to muset vozit daleko do oceláren, respektive se na tu dopravu použije energie zdarma, tak se mi to moc nezdá. Ale zase bude bonus protože, ty stroje se vyrobí z bezemisní ocele s energií zdarma, kabely k nim i baterie energie k provozu...
Ještě uvažují vyrábět jako hlavní produkt cement, aby se toho zrecyklovalo co nejvíc.
Tedy ten nápad se mi líbí, jenže kvůli tomu balastu okolo a překrucování (i oprávněně předpokládanému), si těžko člověk může udělat obrázek jak to skutečně vyjde i finančně i ekologicky.
Re: Re: Re: Re: Take it easy also!
Josef Hrncirik,2024-05-30 16:00:26
Nic ne žíhali, nedrtili a nepros évali. Vy smýčili polétavý prach z prachových filtrů drcení slínku.
Jde přeci o prachy! Musí se vně zevnitř rychle obracet§§
Re: Re: Re: Re: Re: Take it easy also!
F M,2024-05-30 22:20:27
Myslel jsem ty jiné prace kde se testovalo to získávání plniva. Zde jde opravdu jen o z-smetek. Ty mraky prachů se budou jistě převalovat zvoleným směrem.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Take it easy also!
Josef Hrncirik,2024-05-31 10:02:26
Rady/a/aktivní prachy přjdou ze Západu a budou se tu dlouho převalovat.
Re: Re: Re:
Martin Smatana,2024-05-25 09:55:01
Čo sa stane, ak sa rozdrvený betón vystaví pôsobeniu kyseliny uhličitej, takej koncentrovanej ako sa dá? Predpokladám, že by sa CaCO3 z betónu mal postupne rozpustiť do podoby Ca(HCO3)2 a kremičité plnivo by sa uvoľnilo a oddelilo pomocou sita.
Nepredpokladám, že by to išlo rýchlo, zrejme to bude veľmi pomalá reakcia.
Z roztoku Ca(HCO3)2 by sa dal ľahko získať CaCO3, stačí ho zohriať.
Alebo použiť inú kyselinu, ktorá vytvára rozpustné soli vápnika.
Ak sa mýlim alebo ak píšem hlúposti, opravte ma.
Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2024-05-25 12:03:12
Problém recyklace betonu je písek ( kamenivo).Zahřívá se zbytečně a oddělení od rozpadlého slínku síty snad, nějak, draho.
CO2 s křemičitany reaguje, kyselina křemičitá je sice slabší jak uhličitá, ale raakce plíživá. Jmenuje se to zvětrávání ( třeba živců K20.Al2O3.6SiO2 na SiO2 a kaolinit) kyselinou uhličitou, což trvá v přírodě mnoho miliónů let.
Takže na CO2 a reakci s betonem zapomeňte.
Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2024-05-30 15:46:29
Ni!
Kdy zapomenou??
Pod konkrétním heslem: concrete recarbonation vědcové navrtáváním přehrady Paraná a pomocí karcinogenního laxativa fenolftaleinu zjistili, že se již rekarbonizovalo cca 13 kt CO2.
Podle teploty a vlhkosti a veli kosti pyramid se u staveb rekarbonizuje za 100 let cca 7; 16; i 20% vápníku či po demolici s drcením ?kostí až vý tečných 40%.
Re:
Josef Hrncirik,2024-05-30 15:22:06
Po přidání vápence (CaCO3) "... vyšel dým z studnice elektrické ocelové jako dým z peci veliké,
i zatmělo se Slunce i Povětří pro dým studnice a hřmění se vůkol rozlézalo a Země se třásla.
A z toho dýmu vyšly kobylky jako Drony na Zemi, jimžto dána jest moc NATO. ... ."
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
