V Japonsku je na spadnutí první klinický test léku pro dorůstání zubů  
Produkt genu USAG-1 blokuje dorůstání nových zubů. Když ho vypnete, může vyrůst nový zub. Japonský expert Katsu Takahashi a jeho kolegové to dotáhli do praktické podoby. Už umějí nechat narůst nové zuby myším a fretkám. V září zahajují klinické testy na lidech. Těšíte se na nové zuby?
Fretka má nový zub (čtvrtý zleva). Kredit: Kitano Hospital.
Fretka má nový zub (čtvrtý zleva). Kredit: Kitano Hospital.

Jako primáti máme smůlu. Naše zuby ctí zásadu „dvakrát a dost.“ Je pouze možné oddalovat nevyhnutelné. Když se rozbije zub v trvalém chrupu, není záchrany. Tedy až doposud nebylo. Pokrok v poznání fungování lidského těla i jednotlivých orgánů pokračuje, přes všechny klacky pod nohy, které vědě hází moderní doba. Ještě před pár lety by byla představa, že člověku doroste zub v trvalém chrupu, čistokrevnou science-fiction.

 

Katsu Takahashi. Kredit: Kyoto-ICAP.
Katsu Takahashi. Kredit: Kyoto-ICAP.

Teď už ne. První lidé, kterým dorostou zuby, se nemohou dočkat. Letos v září, tedy za pár měsíců, odstartuje v japonské Kyoto University Hospital první klinický test léčby pro dorůstání zubů u lidských pacientů. Katsu Takahashi a jeho kolegové pro tento test vybrali 30 mužů ve věku 30-64 let, kterým schází vždy nejméně jedna stolička. Pokud se to povede, bude to historický průlom. Na zkažené či poraněné zuby neexistuje účinná léčba, takže, jak trefně poznamenává Takahashi, očekávání jsou obrovská.

 


Logo. Kredit: Kyoto University.
Logo. Kredit: Kyoto University.

Po této úvodní fázi klinických testů, která bude dlouhá asi 11 měsíců, dojde na testování dětí ve věku 2-7 let, jimž z vrozených příčin scházejí vždy alespoň 4 zuby. Takový stav postihuje asi 1 procento lidí. Bude to fáze IIa, kterou teď badatelé připravují. Pak by měli přijít na řadu lidé, kteří během života přišli o 1-5 zubů, typicky při nějakém úrazu. Je jich hodně, například v USA 5 procent obyvatel.

 

Průlomová léčba je založená na vypnutí genu pro protein USAG-1 (uterine sensitization-associated gene), též známého jako SOSTDC1, což je regulátor potlačující růst zubů. Hraje roli brzdy regulačního proteinu z rodiny BMP (bone morphogenetic protein), který má na starost tvorbu kostní tkáně.

 

Když u myši nebo fretky vypnete USAG-1, vyroste jim nový zub. U člověka funguje USAG-1 velmi podobně a má téměř shodnou sekvenci aminokyselin. Není moc důvod si myslet, že by to u člověka nemělo fungovat. Snad se již brzy dočkáme nových zubů. A zubaři budou mít o zábavu postaráno.

 

Video: Kitano Hospital

 

Literatura

New Atlas 28. 5. 2024.

Datum: 30.05.2024
Tisk článku

Související články:

Průlom v regeneraci savců po vypnutí jediného genu     Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2010)
Vodní dráček nám radí jak na regeneraci končetin     Autor: Josef Pazdera (27.09.2012)
3D tištěné zuby jako antimikrobiální obrana úst     Autor: Stanislav Mihulka (23.10.2015)
Wolverine inspiroval průhledné a regenerující umělé svaly     Autor: Stanislav Mihulka (29.12.2016)
Proč ptáci nemají zuby?     Autor: Josef Pazdera (04.10.2017)



Diskuze:

ja som za

Martin Smatana,2024-06-01 11:39:41

Ak som to správne pochopil, tak gén USAG-1 je počas detstva nečinný, preto deťom narastú "mliečne" zuby a potom aj "trváce" zuby, ale po ich narastení sa gén aktivuje a zabráni tvorbe nových zubov. Takže japonská technológia v princípe oddiali začiatok účinku toho vypínacieho génu.
Keby sa podarilo zistiť, čo je spúšťač aktivácie génu, aj to by pomohlo.
Inak kdesi som čítal, že človek má v čeľustiach základy pre 4 - 5 radov zubov, takže sa neobávam, že by nové zuby mohli narásť napríklad na uchu alebo vo vnútri oka :D Narastú len tam, kde už sú základy.
Poznal som jednu babku, bola to mama bývalej kolegyne, a tej narástli tretie zuby, také veľmi malé jednotky. Ale pani sa dožila vyše 90 rokov.

Hm... predstavujem si teraz filmovú hviezdu s úsmevom, v ktorom svietia dorastajúce nové zuby - každý svojím tempom :D

Odpovědět


Re: ja som za

F M,2024-06-01 12:42:14

Zde by se měli podávat protilátky proti tomu genu, tedy "monoklonální protilátky proti USAG-1", předpokládám že je to myšleno proti jeho produktům (proteinům)?
Směrodatný rozdíl je v tom, že to bude fungovat i u dospělých a po ukončení léčby se tělo vrací do původního stavu. Někde jsem viděl zvažování možnosti ten gen vypnout, ale to by neměl být tento případ.
Odkazy na zdroje o vlákno níž.

Odpovědět


Re: Re: ja som za

D@1imi1 Hrušk@,2024-06-01 15:34:17

To asi nebude úplně levná procedura, že? Jaké tak mohou být náklady, kdyby se prováděla sériově? Desítky tisíc?

Odpovědět


Re: Re: Re: ja som za

Daniel Konečný,2024-06-01 22:44:35

Řád desítek tisíc v případě nových zubů by byla velice solidní nabídka:)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ja som za

D@1imi1 Hrušk@,2024-06-02 05:59:36

Ano, ale kdyby to byly desítky tisíc, pořád by bylo levnější nechat si udělat několik kvalitních plomb než si ty zkažené zuby nechat vytrhnout a nechat si narůst nové zuby. Kdyby šlo jen o zázračnou tabletku za tisícovku a člověk se nebál trhání, byla by volba jasná.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ja som za

Vojtěch Kocián,2024-06-03 08:08:45

Předpokládám, že primárně by mělo jít o náhradu úplně ztracených zubů. Pokud má někdo zub zaplombovaný nebo umrtvený s nasazenou korunkou, tak je většinou celkem spokojený, i když to není stoprocentní. Cena taky není závratná a ta nepříjemná hodina na zubařském křesle se přežít dá. Když si ale necháte nahradit úplně ztracený zub, tak máte možnost buď můstek nebo implantát. Můstek má dost nevýhod a když zvolíte implantát, tak se dostanete nad 100 tisíc už při velmi malém množství zubů s tím, že to taky není úplně bez rizika a bez nepohodlí. Tedy i léčba za těch 100 tisíc by pro některé mohla být zajímavá finančně i ohledně komfortu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ja som za

D@1imi1 Hrušk@,2024-06-03 08:47:13

To vůbec nerozporuji. Mě zajímalo, jestli je nějaká spodní cenová hranice, pod kterou se léčba monoklonálními protilátkami nemůže dostat kvůli nákladům na odbornou pracovní sílu. Už mi v podstatě odpověděl F M kousek níže.
Kdyby cena byla dostatečně nízká a léčba neměla vážnější vedlejší účinky, využití jako alternativa ke klasickým opravám zubů by se nabízelo. Plomba nikdy nemá kvalitu rostlého zubu a kvalitní zubař není samozřejmostí, i když ho platíte ze svého.

Odpovědět


Re: Re: Re: ja som za

F M,2024-06-02 14:40:00

Až tak drahé to být nemusí, protilátky není potřeba přizpůsobovat na míru konkrétního pacienta a pokud by se opravdu začaly vyrábět ve velkém (pokud by byla ochota snížit marže a vydělávat na kvantitě) tak by mohlo být dražší to podávání u lékaře než vlastní látka. Ale to bude samozřejmě záležet na spoustě faktorů i např. trvanlivost/skladovací podmínky. Teď koukám kolik je různých veterinárních přípravků na bazi těch protilátek, to dává naději, že se tento směr medicíny časem začne masivněji využívat i v humánní medicíně.

Spíš vidím problém v tom, že je tento lék zaměřen na vývoj nevyvinutých zubů. Z toho staršího článku dole. "USAG-1 kontroluje počet zubů inhibicí vývoje potenciálních zubních zárodků u myší divokého typu nebo mutantních myší, kterým chybí zuby." Nevyloučil bych, že ten současný výzkum se týká jen té ageneze a i ta klinická skupina těch dospělých jsou jen dospělí s tou agenezí (japonština, nevim jestli tam ten předpoklad patřit do té skupiny nevyplývá z kontextu) a ty další skupiny vyražené, zkažené zuby jsou tam jen jako budoucí cíl. To jak píše pan Smatana, že by těch zárodků mělo být víc jsem také kdesi kdysi zaregistroval, snažil jsem se najít jak je na tom zdravý dospělý člověk, ale příliš jsem neuspěl. I kdyby tam byly, tak různé záněty, extrakce a pod. by je mohly zdecimovat.

Spíše než o léčbu jednoho/pár kazů jde o náhradu mnoha zubů, především o ty ageneze, úrazy, ale také o seniory, i pár nových vlastních zubů se může v pokročilém věku hodit a hodně zvýšit kvalitu/délku života

Odpovědět

Odkaz na kliniku

F M,2024-05-31 22:07:19

Dávám sem i když jsem ještě pořádně nečetl, vypadá to na vydatnější zdroj možná se tam najdou další odkazy/články:
https://www.kitano-hp.or.jp/info/20240503

Odpovědět


Re: Odkaz na kliniku

F M,2024-06-01 13:12:20

Lek je monoklonální protilátka TRG-035, Inhibitor SOSTDC1-Uterine sensitization-associated gene 1 protein (USAG-1). Tedy by měl neutralizovat protein blokující růst nového zubu/ů. Nevím jak to funguje u již existujících zubů, předpokládám, že se to bude točit kolem té "Uterine sensitization" a ten nový zub poroste když tam pro něj bude nové místo, tady může být problém u různých náhrad, možná i u extrakcí (vyčištění), ale chtělo by to aby se vyjádřil někdo z oboru, berte to ode mne jen jako nasměrování/zahájení diskuse.
Ten lék: https://synapse.patsnap.com/drug/8073df162ef34e4fabd8cc739acdf2b2

Přidám odkaz na dřívější studii: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abf1798
Mělo by se toho dat najít na klíčová slova trg-035 a usag-1 víc.

Odpovědět

Výběr zubu

Vít Výmola,2024-05-31 08:32:45

A to oni skutečně dokáží vypínáním genu vybírat, který zub má dorůst? To se mi jako laikovi moc nezdá. Nebo tělo samo pozná, že ten který zub chybí (nebo je mrtvý) a jenom tam začne něco pučet?
Ptám se jako majitel chybějící osmičky a tří umrtvených zubů. Osmičku ať si nechají, ale ty tři zuby by se časem asi hodily. :)

Odpovědět


Re: Výběr zubu

Vít Výmola,2024-05-31 08:34:47

Jinak ovšem celá záležitost zní dost úžasně. Vlastně si cením už toho nápadu, že by to mohlo jít.

Odpovědět


Re: Výběr zubu

Vojta Ondříček,2024-05-31 12:49:29

Třeba jde o manipulaci kmenové buňky vypěstované v laboratoři a v určité fázi jejího vývoje pak implantované do dásně. Konec konců je nutno téže zajistit aby na místě řezáku nevyrostla stolička, nebo sloní kel.
Pěstování zubů je zajisté zajímavé téma, ale podstatně až životně důležitější by bylo vypěstování jiných náhradních orgánů, třeba srdce, ledvin a i amputovaných prstů a jiných končetin. Kdysi jsem četl o pěstování náhradní vlastní pokožky.

Musíme být prostě trpěliví až ta technika pěstování sazenic vyspěje.

Odpovědět


Re: Výběr zubu

Pavel Riedl,2024-05-31 22:07:20

Pokud existují lidé, kterým nevyrostly některé zuby z důvodů nějaké genetické poruchy, je otázkou, zda zapnutím tohoto genu se to podaří 'přetlačit'. Každopádně jim fandím a přeji úspěch. I kdyby to mělo nějaká omezení, stále je to pro hodně lidí výborná zpráva.

Odpovědět

Že já blb

Miroslav Gretschelst,2024-05-31 02:33:12

jsem se nenarodil o sedmdesát roků později !!!

Odpovědět

Pro děti bez znalosti bezpečnosti léčby?

Lucie Skálová,2024-05-30 22:17:46

Přijde mi neuvěřitelné, že by nějaká léková agentura a etická komise povolila klinické testy na dětech v případě velmi omezeně testované účinné látky, kde naprosto chybí data o dlouhodobé bezpečnosti. Ony by ty zuby mohly také vyrůst někde úplně jinde. Poslední pokus na tomto poli, i když s jiný mechanismem účinku skončil zastavením studie kvůli vzniku nádorů.

Odpovědět


Re: Pro děti bez znalosti bezpečnosti léčby?

Lucie Skálová,2024-05-30 22:26:59

A ještě jsem se podívala na originální článek. Snímek nového zubů u fretky. Zdá se mi slabě mineralizovaný v porovnání s okolními. Dále tam píší, že léčba zvyšuje denzitu ostatních zubů. Opět bych viděla riziko, kde všude v těle ještě k mineralizaci dochází.

Odpovědět


Re: Re: Pro děti bez znalosti bezpečnosti léčby?

Petr Petr,2024-05-31 06:10:07

Podáváno intravenózně. I třeba vakcíny se v další fázi (pokud se do ní klinická studie dostane) se testují na dětech.
Na zvířatech "no significant side effects". Je otázka, jak to bude u lidí
Spíš je diskriminační, že první do testů jdou muži. A kde je rovnost se ženami? :-)

Odpovědět


Re: Pro děti bez znalosti bezpečnosti léčby?

F M,2024-06-02 14:01:45

Prosím jak jste přišla na to, že ta látka je omezeně testovaná? Byla původně vyvinuta pro léčbu dětí s poruchou růstu zubů, proto je logické, že první klinické testy proběhnou na nich. Zde je trochu na škodu to spojení s dospělými, původně jde totiž o pomoc postiženým dětem.
Látka má velmi specifický účinek, zamezuje potlačováni růstu nových zubů, jednorázově. Nejjednodušší důkaz toho, že tento mechanismus nefunguje tak jak píšete je ten, že běžně nemívá novorozenec zuby kdekoli po těle.
Samozřejmě proběhla spousta testů i s lidskou imunitou, geny a tak, ale ne v živém/celém člověku. Co se týče té dlouhodobosti, pokud ten zub již jednou začne růst, tak vyroste, lék je jednorázový. Takže několik generací laboratorních myší by mělo být dostatečně průkazných. Takže, ne já, ale desítky doktorů a lékařů se shodlo na tom, že ten přínos stojí za to riziko a další teoretické zkoumání to riziko již podstatě nesníží, proto se to posunuje do klinické fáze, kde to snad projde v pořádku. Držme palce.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz