Vědci konečně objevili dlouho hledané globální elektrické pole Země  
Už přes šedesát let víme, že částice z atmosféry Země unikají do kosmického prostoru takzvaným polárním větrem. Jeho fungování ale bylo doposud záhadou. Řešení přinesla suborbitální raketa Endurance, která měřením potvrdila dlouho předpovídané elektrostatické pole mezi ionosférou a kosmickým prostorem.
Start rakety Endurance. Kredit: Andøya Space/Leif Jonny Eilertsen.
Start rakety Endurance. Kredit: Andøya Space/Leif Jonny Eilertsen.

Kosmické lodě, které v šedesátých letech přelétaly nad zemskými póly, detekovaly proudy částic, především vodíkových iontů, jak plynou z atmosféry do kosmického prostoru. Vědci něco podobného předpovídali a mluvili o takovém jevu jako o „polárním větru“ (polar wind). Domnívali se, že půjde o důsledek vlivu slunečního záření.

Glyn A. Collinson-. Kredit: NASA/Goddard.
Glyn A. Collinson-. Kredit: NASA/Goddard.

 

Pak se ale ukázalo, že pozorování polárního větru se od původních představ značně liší. Byla to záhada. Mnoho detekovaných částic bylo chladných, bez stop po ohřívání, i když se řítily nadzvukovými rychlostmi. Zdálo se, že částice něco vytahuje ven z atmosféry.

 

Odborníci tehdy pojali podezření, že jde o doposud neznámé planetární elektrické pole. Mělo jít o elektrostatické pole mezi ionosférou a kosmickým prostorem, označované též jako ambipolární nebo polarizační pole.

 

Snímek z paluby rakety Endurance v nejvyšším bodě suborbitálního letu. Kredit: NASA.
Snímek z paluby rakety Endurance v nejvyšším bodě suborbitálního letu. Kredit: NASA.

Toto hypotetické elektrické pole, které vzniká na subatomární úrovni, mělo být velmi slabé a jeho působení mělo být omezené jen na pár set kilometrů. Po dlouhá desetiletí pole vzdorovalo objevení, především proto, že bylo mimo dosah tehdejších technologií.

 

Situace se změnila v roce 2016, kdy Glyn Collinson z výzkumného centra NASA Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, Maryland s týmem spolupracovníků vynalezl nové zařízení, které mělo být schopné ambipolární elektrické pole změřit. Vědci poté připravili misi, kterou nazvali Endurance, podle lodi polárníka Ernesta Shackletona z roku 1914.

 

Collison a spol. vypustili 11. května 2022 z kosmodronu Svalbard Rocket Range (SvalRak) na Špicberkách, daleko za polárním kruhem, suborbitální raketu Endurance. Jde o nejseverněji umístěné zařízení pro vypouštění raket a jediné místo na světě, odkud raketa může proletět polárním větrem a udělat potřebná měření. Endurance se dostala do výšky cca 768 kilometrů a za 19 minut skončila v Grónském moři.

 

Raketa během měření detekovala změnu elektrického potenciálu 0,55 voltů. Je to mizivá hodnota. Ale úplně postačí na vysvětlení pozorovaného polárního větru. Jde o průlom, který otevírá dveře pro výzkum v mnoha různých směrech. Objevené pole se může výrazně podílet na evoluci pozemské atmosféry. Vědci rovněž očekávají, že podobná elektrická pole existují i na dalších planetách, jako je Venuše nebo Mars. Naměření pole bylo pouhým začátkem.

 

Video: Discovering Earth’s Third Global Energy Field

 

Literatura

NASA's Goddard Space Flight Center 28. 8. 2024.

Nature 632: 1021–1025.

Datum: 29.08.2024
Tisk článku

Související články:

Slunce a ionosféra Venuše     Autor: Tomáš Kohout (29.03.2013)
Pavouci se vznášejí na elektrických polích     Autor: Stanislav Mihulka (09.07.2018)
Populární projekt HAARP se stane součástí planetární obrany Země     Autor: Stanislav Mihulka (31.12.2022)
Oblíbený projekt HAARP provokuje konspirátory světélkováním oblohy     Autor: Stanislav Mihulka (08.11.2023)
Loňský rekordní 18 TeV gama záblesk byl tak silný, že nabořil zemskou ionosféru     Autor: Stanislav Mihulka (15.11.2023)
Gravitačně se hmota s antihmotou přitahují     Autor: Vladimír Wagner (08.12.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz