Ploché rotační křivky na obřích škálách: Výzva pro temnou hmotu, nebo potvrzení?  
Jedním z nejikoničtějších důkazů pro existenci temné hmoty, té tajemné, neviditelné substance, která dominuje hmotě vesmíru, jsou rotační křivky galaxií.

Rotační křivky popisují, jak rychle obíhají hvězdy a plyn kolem centra galaxie v závislosti na jejich vzdálenosti. Již desítky let víme, že pozorované rychlosti jsou mnohem vyšší, než by odpovídalo gravitaci veškeré viditelné hmoty (hvězd, plynu, prachu). Tento rozpor vedl k postulování rozsáhlých, sférických haló temné hmoty, která galaxie obklopují a svou dodatečnou gravitací zajišťují pozorovanou dynamiku. Standardní kosmologický model ΛCDM (Lambda-Cold Dark Matter) tyto haló přirozeně předpovídá a jejich vlastnosti se zdály být v dobrém souladu s pozorováním. Nedávné studie, využívající metodu slabého gravitačního čočkování k měření dynamiky na mnohem větších vzdálenostech než dříve, však přišly s překvapivým zjištěním: rotační křivky některých izolovaných galaxií zůstávají téměř ploché (tj. rychlost neklesá) až do extrémních vzdáleností řádu megaparseků. Autoři těchto pozorování interpretovali své výsledky jako silnou výzvu pro model ΛCDM, naznačující, že předpovídaná haló temné hmoty jsou příliš malá nebo mají nevhodný profil hustoty. Nová teoretická práce Antonina Del Popola (University of Catania) a Man Ho Chana (The Education University of Hong Kong) však tuto interpretaci podrobuje kritické revizi a ukazuje, že situace může být složitější – a pro ΛCDM příznivější.

 

Ploché rotační křivky na obřích škálách. Kredit: MS Copilot AI

Rotační křivky a temná hmota: Klasický obrázek a profil NFW

Připomeňme si nejprve standardní obrázek. V centrálních částech galaxie, kde dominuje viditelná hmota, rotační rychlost obvykle roste se vzdáleností od centra. Dále, v oblastech, kde by již měla dominovat gravitace viditelného disku, bychom očekávali pokles rychlosti podobný tomu v naší Sluneční soustavě (tzv. Keplerovský pokles, v∝1/√r​). Pozorování však ukazují, že rychlost zůstává zhruba konstantní nebo klesá jen velmi pomalu i daleko za viditelným okrajem galaxie.

 

Toto je klasický argument pro temnou hmotu. Model ΛCDM předpovídá, že galaxie sídlí v centrech rozsáhlých haló temné hmoty, jejichž hustota klesá se vzdáleností od centra pomaleji než hustota viditelné hmoty. Standardní profil hustoty těchto haló, odvozený z numerických simulací v rámci ΛCDM, je známý jako profil Navarro-Frenk-White (NFW). Tento profil, spolu s příspěvkem viditelné hmoty, dokázal obecně dobře vysvětlit pozorované rotační křivky na škálách desítek kiloparseků.

Nová výzva: Ploché křivky sahající k okraji haló?

Nedávné studie využily efektu slabého gravitačního čočkování, konkrétně tzv. "galaxy-galaxy lensing". Tato metoda umožňuje statisticky mapovat rozložení hmoty (včetně temné) kolem galaxií na mnohem větších vzdálenostech, než kam dosáhnou přímá měření rychlostí hvězd nebo plynu – potenciálně až k samotnému okraji haló temné hmoty (tzv. viriálnímu poloměru) a možná i dále, na škály stovek kiloparseků až megaparseků (milionů parseků).

 

Srovnání rotačních křivek na obr. 2 Mistele et al. (2024a) s rotačními křivkami NFW s popsaným viriálním poloměrem a koncentrací. Chybové úsečky a stínovaný pás označují statistické, resp. systematické chyby. Zdroj: Del Popolo, A., & Chan, M. H. (2025). Flat Circular Velocities on a megaparsec scale from the Lambda-CDM model. arXiv:2504.12662

 

Výsledky těchto studií pro některé izolované galaxie byly překvapivé: naznačovaly, že průměrná kruhová rychlost zůstává téměř konstantní i na těchto extrémních vzdálenostech. Autoři těchto pozorování argumentovali, že toto je v rozporu s predikcemi ΛCDM. Podle jejich interpretace by standardní NFW haló, zejména u galaxií s menší hvězdnou hmotností, měla mít hustotu klesající na těchto vzdálenostech již natolik rychle, že by se to muselo projevit znatelným poklesem rotační rychlosti. Ploché křivky tak daleko od centra se zdály být pro standardní model ΛCDM problémem.

Odpověď z tábora ΛCDM: Pečlivé modelování je klíč

Právě zde vstupuje do hry práce Del Popola a Chana. Tito teoretici přistoupili k problému z druhé strany: znovu pečlivě prozkoumali, co přesně model ΛCDM předpovídá pro strukturu haló a jejich rotační křivky, když se vezmou v úvahu nuance ve vztahu mezi galaxií a jejím haló.

 

Jejich klíčovým argumentem je, že interpretace observačních dat a jejich srovnání s teorií vyžaduje přesné modelování. Poukazují na to, že vztah mezi hvězdnou hmotností galaxie a hmotností jejího haló temné hmoty (tzv. Stellar-to-Halo Mass Relation - SHMR) a následně i velikost haló (viriální poloměr) mohou být při použití zpřesněných modelů v rámci ΛCDM poněkud odlišné (často vedoucí k větším odhadům velikosti haló), než jak bylo možná předpokládáno v původní interpretaci čočkových dat.

 

Srovnání rotačních křivek na obr. 2 Mistele et al. (2024a) s rotačními křivkami pISO s popsaným viriálním poloměrem a koncentrací. Chybové úsečky a stínovaný pás označují statistické, resp. systematické chyby. Zdroj: Del Popolo, A., & Chan, M. H. (2025). Flat Circular Velocities on a megaparsec scale from the Lambda-CDM model. arXiv:2504.12662

 

Del Popolo a Chan pak spočítali očekávané rotační křivky pro ΛCDM haló s těmito "realističtějšími" parametry, přičemž použili jak standardní NFW profil, tak často používaný fenomenologický pseudo-izotermální (PI) profil (který má konstantní hustotu v centru a klesá pomaleji než NFW ve vnějších částech).

Shoda modelu a pozorování: Záhada vyřešena?

Jejich závěr je pozoruhodný: když se použije tento pečlivější teoretický přístup, předpovězené rotační křivky z modelu ΛCDM jsou v dobrém souladu s pozorovanými plochými křivkami sahajícími až na megaparsekové škály. Shoda je obzvláště dobrá pro galaxie s vyšší hvězdnou hmotností, kde jsou i observační data nejprůkaznější. Ukazuje se, že jak NFW profil (základní predikce ΛCDM simulací), tak zejména PI profil (který může lépe popisovat haló ovlivněná formováním galaxie) dokáží generovat dostatečně ploché křivky na potřebných vzdálenostech, pokud je správně odhadnuta velikost a hmotnost haló ve vztahu k pozorované galaxii.

 

Výzva pro ΛCDM tedy, zdá se, byla přinejmenším předčasná a mohla pramenit spíše z neúplné teoretické interpretace než z fundamentálního rozporu.

Důsledky a kontext: Síla standardního modelu

Co si z toho odnést? Práce Del Popola a Chana elegantně demonstruje několik důležitých bodů:

  1. Robustnost ΛCDM: Standardní kosmologický model, navzdory otevřeným otázkám o podstatě jeho "temných" složek, zůstává pozoruhodně úspěšný a odolný vůči observačním výzvám, pokud jsou jeho predikce pečlivě vyhodnoceny.
  2. Význam modelování: Interpretace komplexních astronomických dat, jako je slabé gravitační čočkování na obřích škálách, není triviální a vyžaduje sofistikované teoretické modelování. Spojení mezi viditelnou galaxií a jejím neviditelným haló temné hmoty je složité a zahrnuje jak kosmologii, tak fyziku formování galaxií.
  3. Dialog teorie a pozorování: Věda postupuje vpřed právě díky tomuto neustálému dialogu. Nová, překvapivá pozorování (jako extrémně ploché rotační křivky) stimulují teoretiky k zpřesnění modelů a hlubšímu pochopení jejich důsledků. V tomto případě se zdá, že model výzvu ustál.

Závěr: Temná hmota stále drží vesmír pohromadě

Zatímco pátrání po identitě částic temné hmoty intenzivně pokračuje v částicových experimentech a astronomických pozorováních, její role jako gravitačního lešení vesmíru, jak ji popisuje model ΛCDM, se zdá být opět potvrzena. Studie jako ta od Del Popola a Chana ukazují, že tento model má stále silnou vysvětlovací schopnost, dokáže čelit novým výzvám a popisovat vesmír na škálách od jednotlivých galaxií až po kosmologické horizonty. Pečlivá teoretická práce a neustálé ověřování pomocí stále přesnějších dat jsou klíčem k odhalování tajemství kosmu, i těch, která se skrývají v jemných detailech rotačních křivek na samém okraji galaktických haló.

 

Zdroj: Del Popolo, A., & Chan, M. H. (2025). Flat Circular Velocities on a megaparsec scale from the Lambda-CDM model. arXiv:2504.12662 [astro-ph.GA].

Datum: 23.04.2025
Tisk článku

Související články:

Hubbleův rozpor podruhé – je řešením MOND?     Autor: Dagmar Gregorová (11.12.2023)
Pohřbí nová pozorování rivala temné hmoty, modifikovanou dynamiku MOND?     Autor: Stanislav Mihulka (13.05.2024)
Kosmologický model skřípe: V růstu vesmírných struktur jsou nesrovnalosti     Autor: Stanislav Mihulka (04.01.2025)
Je rozpor v různém určení Hubblovy konstanty okno k exotické fyzice?     Autor: Vladimír Wagner (05.03.2025)
Přispěje záhadný fenomén v centru Mléčné dráhy k ulovení temné hmoty?     Autor: Stanislav Mihulka (12.03.2025)
Kosmologické tenze     Autor: Viktor Lošťák (16.04.2025)



Diskuze:

rotační rychlost ?

Radoslav Pořízek,2025-04-24 00:25:07

Rotační rychlost bude asi uhlova rychlost, nie?
Alebo je to skutocna rychlost objektu v smere kolmom na spojnicu?
Pripadne este nieco ine?

Odpovědět


Re: rotační rychlost ?

F M,2025-04-27 00:23:00

Ta skutečná, ale ne jednoho útvaru nýbrž masy (prstence ve svých vzdálenostech). Ono je svázáno přes obvod/celou dráhu i s tou úhlovou pro různé "oběžné dráhy".

Odpovědět


Re: Re: rotační rychlost ?

Pavel Kaňkovský,2025-04-28 23:43:07

Je to obvodová/orbitální rychlost na kruhové oběžné dráze v rovině galaxie a v určité vzdálenosti od jejího středu. Ale není to "skutečná" hodnota ve smyslu, že by byla změřena pro nějaké těleso nebo skupinu těles, protože je to číslo získané přepočtem odhadu gravitačního zrychlení (ziskaného buď měřením gravitačního čočkování, nebo z modelu).

V principu by mohli pracovat i s nějakou jinou veličinou, třeba přímo s tím zrychlením, ale tradičně se v kontextu tohoto problému používají ty orbitální rychlosti. Nejspíš z toho důvodu, že je to hodnota, kterou lze za jistých okolností poměrně přímo změřit.

PS k původnímu dotazu: Kdyby to byla úhlová rychlost, asi by tam neměli jednotku "km/s". ;)

Odpovědět


Re: Re: Re: rotační rychlost ?

F M,2025-04-30 01:19:48

Měl jsem napsat statistická, je pravda, že takto to může být zavádějící.
Běžně by se ta rychlost získávala ze spektrálních čar, ona se přímo nepozoruje jinde než v mléčné dráze a ještě jen té bližší části, takže nějak vypočítaná/odvozená je vždy. Nečekal jsem, že to zde bude jinak než přes ta spektra, děkuji za upozornění, že se zde přímo využívá těch čoček, jejich zkreslení pro vyčíslení potenciálu a adekvátní rychlosti. V článku to je napsáno dobře, ale když jsem to četl byl jsem KO a toto bych asi přešel a nevrátil bych se k tomu.
Pro zajímavost ty předchozí práce (co jsem proklikal) využívají místo té DM různé modifikované gravitace, ta na kterou zde reaguje ten poslední průzkum konkrétně MOND (dle toho posledního výzkumu). Asi všude se to píše tak, že to slabé gravitační čočkování tu plochost "naznačuje,indicate", asi si ještě těmi většími vzdálenostmi nejsou zcela jisti. Třeba se rozebírá "izolace" tedyto, že na základě měření rudého posuvu a pro dané účely jeho velkých nejistotám, není snadné/jisté potvrdit tu osamělost těch galaxií. Ale opravdu jsem to nečetl, jen nakoul na pár prvních odstavců 4 prací kde jsem čekal rychle vstřebatelný podstatný text.

Odpovědět

Anton H,2025-04-23 17:13:29

Rotačné krivky ma zaujali už v minulosti, no pri výpočte som paradoxne narazil na problém, nájsť v literatúre gravitačný potenciál disku. Myslel som, že je to celkom triviálna úloha no na prekvapenie som zistil, že nie. Pri výpočtoch sa síce uvádzajú potenciály disku, sú to však aproximácie. Odvodil som teda presný analytický tvar, ale paradoxne viedol k divergencii obežnej rýchlosti na okraji disku. To spochybnilo moju dôveru v matematické modely. Nakoniec som odvodil potenciál disku bez divergencie a aplikoval ho na Slnečnú sústavu. Vyšla relatívne dobrá zhoda krivky obežných rýchlostí s údajmi nameranými družicou Gaia, aj bez temnej hmoty. Nechcem tým spochybňovať existenciu temnej hmoty, ale základom modelovania by mala byť korektná matematika a v prípade Slnečnej sústavy potom stačia na výpočet rotačných kriviek aj Newtonove zákony. https://drive.google.com/file/d/1Yf4QFgDn2yZ0FBdCADTrzeTxSFXiMTrm/view

Odpovědět


Re:

Karel Cába,2025-04-23 20:19:49

Skvělý výsledek, klobouk dolů. Opravdu se s datasetem Gaia DR3 zjistilo, že Mléčná dráha se chová mnohem víc keplerovsky než bylo změřueno v jiných galaxiích, viz třeba https://arxiv.org/html/2409.17371v1

Odpovědět


Re: Re:

F M,2025-04-27 00:43:11

Mají tam nějakou modifikovanou gravitaci. Šlo by pár vět, bez dlouhého čtení?

Odpovědět


Re:

Pavel Kaňkovský,2025-04-24 12:08:12

Divergence na okraji disku je artefakt toho, že to počítáte pro nekonečně tenký disk, čili jako by měl nekonečnou hustotu.

Kdybyste to počítal pro jednorozměrnou homogenní úsečku, tak by u bodu na okraji v jeho okolí byl potenciál integrál z dr/r a síla integrál z dr/r^2, což by obojí u r=0 divergovalo.

U dvourozměrného tělesa, např. disku, je v okolí bodu na hladkém okraji potenciál integrál z (r dr)/r, což už samo o sobě konverguje, ale síla se integruje z (r cos φ dφ dr)/r^2, což u r=0 pořád diverguje.

Když budete počítat plně třírozměrné těleso, např. válec, tak v okolí bodu na hladkém okraji budete integrovat (r^2 dr)/r a (r^2 sin φ cos φ dφ dr)/r^2 a to obojí konverguje i kolem r=0.

Jestli Vám to vyšlo divergentní i pro válec s nenulovou výškou, tak tam nejspíš máte někde nějakou chybu.

Odpovědět


Re:

F M,2025-04-27 00:59:08

Asi hloupost, ale zeptám se. Jak tam máte "poloměr"? Nejde do nekonečna, to by se potom muselo jít do relativity, nebo to omezit na nějakou rozumnou hodnotu. Další věc trochu mimo, obecně jsou, zvlášť u té mléčné dráhy, velké nejistoty, hmotnost jde co pár let o řád sem a zpět.

Odpovědět


Re: Re:

F M,2025-04-27 01:10:14

Tedy nevím jak chápat ten "kraj". +Napoprvé jsem to zamotal, nakoukl jsem do toho odkazu a tam vám jde ta oběžná rychlost také do nekonečna, proto ta relativita. Jinak to platí, ale opravdu jsem jen nakoul tak je možné, že jsem nějaké to omezení přehlédl.

Odpovědět


Re: Re: Re:

F M,2025-04-27 10:56:48

Pardon, píšu blbosti a ještě kolikrát po sobě, stačilo si to pořádně přečíst. Zase jsem to psal šilhaje na display. Vy si to tam sám vysvětlujete a ten přechod "rozmazáváte" tím přechodem na výřez koule.Všechny mé další nápady vyčerpáváte vy a Wikipedie.
Jen bych podotkl, další triviálnost, že pro přesnější výpočet je třeba v tom disku zahrnout i to rozložení sluneční soustavy, tedy minimálně koncentraci hmoty ve Slunci.

Odpovědět

Halo a haló

Pavel Kaňkovský,2025-04-23 13:18:38

Bylo by lepší ta slova rozlišovat. ;)

Odpovědět


Re: Halo a haló

Jana Červinková,2025-04-23 20:02:14

A skloňovat

Odpovědět

1 objekt

O. Dvorak,2025-04-23 08:54:15

Gravitacni pole je obdobou chemicke vazby, ktera z molekuly vytvari jeden objekt. Nejenom vztah k centru galaxie, ale predevsim k ramenum samotnym definuje pohyb hvezd. Galaxie je druh polopevneho telesa. Hvezdy jsou mnohem vice urychlovany smerem po spiralnim toboganu, nez smerem ke stredu galaxie. Krom toho spolecne sdilene zakriveni prostoru galaxie je pro gravitaci zcela jednim objektem. Dalsi vec je, ze tzv. temna energie ma mnohem vetsi vliv jiz v ramci galaxie a nektere je schopna oddelit na stred a rozlehly prstenec s temnou energii vycistenym prostorem mezi nimi. Bez interakce s rameny, by vetsina vnejsich hvezd spiralnich galaxii byla odtrzena temnou energii. Tudiz jejich primarni urychleni je smerem do ramene, po obvodu galaxie a urychleni do stredu je zanedbatelne, nulove, anebo dokonce negativni.

Odpovědět


Re: 1 objekt

O. Dvorak,2025-04-23 09:09:47

Spiralni ramena jsou jako dlouhe vlacky pevne spojenych vagonku. Spiralni znamena, ze maji protunelovanu cestu ke stredu galaxie, jinak by zustaly prstencem za limitem dosahu gravitace, v zone jiz ovladane tzc. temnou energii. Spiralni ramena jsou de facto pevne objekty, loukote jednoliteho objektu.

Odpovědět


Re: 1 objekt

O. Dvorak,2025-04-23 09:13:57

Btw stejne tak spiralni mezery jsou praci temne energie, ktera se na formovani galaxii podili stejne jako gravitace. Galaxie jsou delikatni rovnovahou mezi temito protichudnymu silami.

Odpovědět


Re: Re: 1 objekt

O. Dvorak,2025-04-23 09:14:49

(ktere jsou ve skutecnosti silou jednou, ale o tom az v prisim rocniku)

Odpovědět


Re: 1 objekt

O. Dvorak,2025-04-23 09:56:48

Jinymi slovy, to, co roztaci okraje galaxie jiz neni gravitace galaxie, ale odstredny vektor temne energie, a gravitacni slozka hmoty galaxie v nem sehrava pouze mensinovou ulohu.

Odpovědět


Re: Re: 1 objekt

O. Dvorak,2025-04-23 10:00:56

Pohyb vzdalene spiralni hvezdy je souctem vektoru do gravitacniho tunelu ramene a odstredneho vektoru temne energie. Stredovy gravitacni potencial galaxie je pro tyto hvezdy vice ci mene zcela irelevantni, jelikoz je umistena v prostredi, v nemz jsou dominantni a definujici vektory lokalni.

Odpovědět


Re: Re: 1 objekt

O. Dvorak,2025-04-23 10:13:34

Pozn.: Gravitace pusobi do nekonecna pouze teoreticky, prakticky (i spravne teoreticky), ma gravitace omezeny dosah, ktery je druhem kosmologicke konstanty. Gravitace a temna energie jsou dva souperici vektory zrychleni, a maji pevne danou vzdalenost v niz se vyrovnavaji. Odhadnout ji je mozno z velikosti prstencovych galaxii, dokud neni znam presny vzorec, kterym limitni dosah vypocitat.

Tento prekpoklad je treba zakomponovat do dynamiky galaxie, abychom se vyhnuli potrebe temne hmoty.

Odpovědět


Re: 1 objekt

Karel Cába,2025-04-23 10:57:49

Pane Dvořáku,

děkuji za vaše četné a podnětné komentáře k článku o rotačních křivkách galaxií. Vidím, že o tématu hluboce přemýšlíte a snažíte se přijít na vlastní vysvětlení pozorovaných jevů. Vašeho zájmu a energie, kterou do diskuze vkládáte, si upřímně vážím.

Chtěl bych vás ale jemně upozornit, že vaše hypotézy, byť zajímavé, se výrazně odchylují od současného standardního chápání dynamiky galaxií a kosmologie. Toto chápání vychází z obecné teorie relativity a modelu ΛCDM, který zahrnuje koncepty jako temná hmota a temná energie.

Například představy jako:

- přirovnání gravitace k chemické vazbě a galaxie k polopevnému tělesu,
- dominanci gravitačního vlivu ramen nad centrální gravitací při pohybu hvězd,
- zásadní vliv temné energie již na škálách galaxií vedoucí k jejich formování či oddělování částí,
- nebo myšlenka omezeného dosahu gravitace jako náhrada za temnou hmotu,

jsou v současné astrofyzice považovány za velmi spekulativní. Standardní modely založené na desetiletích pozorování a teoretické práce nabízejí jiná vysvětlení. Například vliv gravitačního potenciálu celé galaxie včetně halo z temné hmoty na ploché rotační křivky, přičemž vliv temné energie se projeví až na mnohem větších kosmologických škálách.

Rozumím, že hledání alternativ je důležitou součástí vědeckého procesu, ale aby nové myšlenky získaly pozornost, je třeba je rozpracovat systematicky. To zahrnuje například:

- formulaci ve fyzikálním a matematickém jazyce,
- konkrétní kvantitativní predikce pozorovaných jevů,
- testovatelnost, tj. ověřitelné důsledky odlišující váš model od současných teorií,
- celkovou konzistenci s dosavadním poznáním fyziky.

Bez těchto aspektů zůstávají i velmi originální nápady v rovině spekulací, které je těžké vědecky uchopit a dále s nimi pracovat.

Rád bych vás zároveň povzbudil k zamyšlení nad stylem, který volíte v diskuzi. Jsem si vědom, že vaše nadšení pro vědu je ryzí, a proto věřím, že by bylo možné váš zápal vyjádřit způsobem, který více respektuje současné poznání i ostatní diskutéry. Ocenil bych, kdybyste se pokusil více reflektovat, jak vaše formulace mohou působit na ostatní – korektnější styl je vždy pro konstruktivní diskuzi přínosem.

Ještě jednou děkuji za vaši aktivitu a přeji vám mnoho úspěchů při dalším bádání.

S pozdravem,

Viktor Lošťák

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz