Šimpanzí genom nahrubo přečten  
Nejbližší příbuzný člověka má nahrubo přečtený genom. Genetická podstata evoluce člověka zatím není jasná.

 

DNA pro přečtení šimpanzího genomu dodal dnes už zesnulý šimpanz Clint.

Hledání odpovědi na otázku "kdo jsme, kam jdeme a odkud přicházíme" významně pokročilo poté, co časopis Nature zveřejnil údaje o hrubém přečtení dědičné informace šimpanze. Publikace jsou výsledkem práce Chimpanzee Sequencing and Analysis Consortium sdružujícího 67 vědců z 23 výzkumných institucí ze Spojených států, Německa, Itálie, Izraele a Španělska.. Znovu se potvrdilo, že co do "písmen" genetického kódu nás od tohoto lidoopa dělí 1,2% v genech. Rozdíl naroste na 4%, pokud vezmeme v úvahu tzv. zbytečnou DNA, o níž je však známo, že si mnohé její úseky označení "zbytečná" nezaslouží. Jakkoli se zdá rozdíl maličký, představuje ve více než 3 miliardách písmen genetického kódu miliony míst, kde se během evoluce oba tvorové ve své DNA "rozešli". Většina z těchto rozdílů zřejmě nemá velký biologický význam. Ty, co význam mají, zatím prakticky neznáme. Geny "lidskosti" či "člověčenství" odhaleny zatím nebyly.


Nejvíce se liší u člověka a šimpanze samčí pohlavní chromozom Y, nejméně naopak samičí pohlavní chromozom X. Podíl mutací, které změnily pořadí aminokyselin v bílkovinách, k mutacím, které zůstaly z tohoto hlediska bez následku, dokazuje, že se lidská dědičná informace v průběhu evoluce měnila pod silným selekčním tlakem.


 

V čísle Nature z 1. září 2005 zabírá problematika šimpanzího genomu značnou část.

Šimpanzí a lidská DNA se zdaleka neliší jen jednotlivými písmeny genetického kódu. Někde se do ní vložily celé úseky (tzv. inserce), jinde jiné úseky vypadly (delece). Souhrnně jsou označovány jako indely.  Některé úseky DNA byly duplikovány. Míra těchto změn se pohybuje kolem 3%.


Ve hře stále zůstávají tři hlavní teorie o genetické podstatě vzniku člověka. První počítá s tím, že se mutacemi změnily geny a s nimi i bílkoviny. Ty pak umožnily člověku jeho evoluční úspěch. Druhá tvrdí, že "méně je někdy více" a předpokládá, že člověku pomohla na evoluční výsluní ztráta některých genů, které bránily v evoluci našim zvířecím předkům. Poslední teorie tvrdí, že se geny moc nezměnily, ale zato prošla významnou proměnou jejich regulace. Lidský genom pak podle této teorie hraje se stejným ansámblem genů jinou písničku než šimpanz. Odborníci jsou přesvědčeni, že právě tato třetí teorie by mohla vysvětlovat většinu genetických příčin vzestupu člověka.

Kvalitou zatím přečtený šimpanzí genom pokulhává za kvalitou nahrubo přečtených genomů člověka, potkana a myši. Byl přečten jen 3,5krát a je v něm tudíž zcela jistě ještě hodně chyb.

 

Pramen: Nature

Datum: 01.09.2005 08:27
Tisk článku


Diskuze:

Promiskuita ľudí

Daimonion vonCave,2005-09-08 08:10:15

Dosť uznávaný model sexuálneho správania ľudí je založený na fakte, že náš druh má enormne dlhé obdobie neoténie mláďat (obdobie medzi narodením a pohlavnou zrelosťou). Je to 12-14 rokov, zatiaľčo u šimpanzov a bonobo asi 2-3 roky. Navyše mláďatá nášho druhu sú dlho dosť bezmocné, čo súvisí s tým, že vývoj hlavy prebieha aj po pôrode.
Vyplýva jednoduchý záver: na zabezpečenie potomstva sú nevyhnutné vysoké rodičovské investície (parents investments PI). Z toho dôvodu sa u nášho druhu vyvinula pomerne vysoká úroveň PI u samcov, a teda najvýhodnejšia stratégia je monogamia. Monogamia je typická stratégia u druhov s vysokým PI.
Je síce pravda, že po svete sa nachádzajú všelijaké formy sexuálneho správania ľudí, ale podľa rozsiahlych výskumov medzi vyše 4000 kultúrami na svete je najrozšírenejšie monogamné správanie.
Z vysokých PI vyplývajú aj iné stránky nášho sexuálneho správania sa: mužská nevera, ženská nevera, pohlavná láska a pod. Bližšie sa dá o tom dočítať v knihe "Morální zvíře" od R.Wrighta, ktorá je napísaná hlavne pre nevedeckú verejnosť.

Odpovědět


Tady jde o úplně něco jiného

Jarmila,2005-09-09 07:21:50

Když se člověk asi před 5 miliony let odděloval od linie šimpanzů, tak to byl stoprocentně tvor stejně promiskuitní jako dnešní šimpanzi, protože neoténie mláďat byla tenkrát taky krátká. Postupem času se neotenie mláďat prodlužovala, ale nebylo to tím, že by se pramuži a praženy začali párovat, byli pořád promiskuitní, ale proto, že vznikla dělba práce mezi praženami. U žen se totiž vyvinula menopausa a tyto ženy po menopause pečovaly o děti svých dcer- a tak zachránily mnoho narozených dětí od smrti. Domnívám se, že párování člověka je velmi mladá evoluční událost, že je staré tak nejvýše dvacet tisíc let. Zejména se párování vyplatilo v usedlých zemědělských společnostech, kde muž a žena pečovali o společnou půdu- ale ve sběračskoloveckých tlupách nemělo párování žádný význam, protože rodinou byla pro každého celá tlupa. Muži se věnovali lovu a ochraně tlupy- o malé děti se nestarali. A sotva každé dítě odpadlo od matčina prsu, muselo taky pomáhat shánět potravu a přikládat na oheň, byla z něho také užitečná pracovní síla- na tom že zrálo dlouho do dospělosti vůbec nezáleželo, vysokou školu nepotřebovalo. Koneckonců stačí nahlédnout i do dnešních rozvojových afrických zemí- ženy i ty nejmenší děti jsou tam levnou pracovní silou, muži se o své děti nestarají a nemají vůči nim ani vyživovací povinnost.
A kniha Morální zvíře? Je odshora až dolů vylhaná a nesmyslná, plná nelogičností.

Odpovědět


No to vám niet čo závidieť.

Daimonion vonCave,2005-09-14 16:06:12

Teda myslím ten postoj ku knihe "Morální zvíře", ktorá je celkom reprezentatívnym prehľadom výskumov evolučnej psychológie. Ak je "odshora až dolů vylhaná" tak treba zrejme odmietnuť celú doterajšiu evolučnú psychológiu. Napríklad aj prieskum sexuálneho správania sa u 4000 kultúr na svete, ktoré prezentuje iný pohľad na rodičovské investície u samcov Homo Sapiens a hlavne "prolhane" tvrdí, že u väčšiny pozorovaných kultúr je párová rodina hlavným typom rodiny.
Čo sa týka vašej predstavy vývoja neoténie - iste je to jedna z možností. Iná je, že práve mutácia, (alebo mutácie) spôsobujúce predlžovanie neoténie, prinútilo našich predkov ku vzniku párovej rodiny. Všetko sú to však iba hypotézy. Ale držím vám palce, Jarmila, neverte autoritám.

Odpovědět


Ešte ma napadlo,

Daimonion vonCave,2005-09-14 16:27:33

že vami prezentovaná predstava predlžovania neoténie zrejme vyhovuje skôr lamarkovskej predstave evolúcie, ako darwinovskej. Treba, žiaľ povedať, že zatiaľ nebol objavený genetický mechanizmus, ktorý by vašu predstavu podporil. Aby vaša predstava v darwinovskom zmysle fungovala, tak by rodičia (alebo ženy po menopauze) uprednostňovali deti s dlhšou neoténiou a tie s kratšou by likvidovali.

Odpovědět

reakce

ondrej,2005-09-02 14:28:27

JArmila:

a) člověk přece není 100%ně monogamní, tedy se bavíme o míře promiskuity, ne?

b) to, že míra promiskuity u lidí je "letecky vzato" nižší než př. u bonobů, přece nic neříká o tom, jak tomu bylo před 1 či 2 miliony let, ne? Ten fakt, že dneska máme v příbuzenstu silně promiskuitní bonoby automaticky znamená, že náš předek byl taky silně promiskuitní? To by tedy klidně ten fakt, že bonobo má v příbuzenstvu člověka mohl znamenat, že i předek bonobů byl lysý, že?

Feminista:

- mohlo by se říci že snad i ano - ovšem pouze za předpokladu, že genetická informace ženy by byla tvořena jen chromozomem X.

Odpovědět


Ondřeji, já jsem kdysi o tom diskutovala

jarmila,2005-09-02 16:54:26

s profesorem Zrzavým na Neviditelném Psu. Tenkrát jsem neměla tušení, že diskutuji s biologem- a tak jsem žasla nad hloupostí toho chlapa, který pořád dokola tvrdil, že lidé jsou odjakživa monogamní jako ptáci- a jen s občasnou nevěrou. A když si přečtete ostatní evolucionisty, tak zjistíte, že ten svůj nesmysl míní smrtelně vážně všichni. Míru promiskuity u člověka ve zvířecím stádiu však můžeme dobře odhadnout z proporcí jeho těla, ale hlavně z jeho současného uvolněného sexuálního chování. Člověk, stejně jako bonobo od narození až po smrt vyhledává sexuální slast bez ohledu na rozmnožování, čili jeho sexualita se téměř zcela oprostila od plození, je svébytná. Od bezbřehého promiskuitního chování ho drží pouze morálka, náboženství, pevný vztah spojený s láskou- ale kdyby se člověk zvrhl a odhodil veškeré své uměle vypěstované kulturní zábrany, choval by se přesně jako šimpanz bonobo- a troufám si říci, že ještě hůře. Předek bonobů nebyl zaručeně lysý- ale zato předek člověka býval zaručeně chlupatý, a taky promiskuitní.

Odpovědět


X

J.S.,2005-09-02 17:57:45

1. Američané a Evropané možná jsou sériově monogamní, jak tvrdí sociobiologové, nebo to aspoň považují za nejpřirozenější model, ale to přeci neznamená, že Austrálci, Eskymáci, Nepálci, Papuánci a ostatní národy, u kterých existuje téměř každá kombinace sexuálních vztahů, jsou nepřirozenní a zvrácení, protože se nechovají podle sociobiologického modelu?

2. X mají obě pohlaví, takže se dá maximálně říct, že se víc podobáme šimpanzicím než šimpazům.

Odpovědět

Ženy a opice?

Feminista,2005-09-02 10:31:08

"Nejvíce se liší u člověka a šimpanze samčí pohlavní chromozom Y, nejméně naopak samičí pohlavní chromozom X."

Rozumím tomu správně tak, že rozdíl mezi ženami a opicemi je minimální?

Odpovědět


Taky tomu poněkud nerozumím

Jarmila,2005-09-02 11:00:47

tuhle část by mohl autor článku nějak podrobněji vysvětlit. Ale co mě zajímá nejvíc, kdy konečně evolucionisté vysvětlí svůj velký omyl, že člověk pochází z monogamního zvířete. Od šimpanzů se v genomu lišíme pouhými 1,2% a oba druhy šimpanzů jsou velmi promiskuitní, takže pochybuji, že by se od nich vydělil tvor, který by volil nevýhodnou monogamní strategii. Taková evoluční strategie v tlupách ani nemůže existovat, protože tam existuje hierarchie, kde alfa samci mají na všechny samice i jídlo přednost.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz