Na počátku října přijal kabinet Friedricha Merze akční plán s názvem Deutschland auf dem Weg zum Fusionskraftwerk (Německo na cestě k fúzní elektrárně) a na jeho realizaci pro příští čtyři roky vyčlenil přibližně 2,5 miliardy eur. Podle spolkové ministryně pro výzkum, technologie a vesmír Dorothee Bär je cílem plánu postavit v Německu první fúzní elektrárnu na světě.
Akční plán navazuje na program Hightech Agenda Deutschland přijatý spolkovou vládou v červenci, který jadernou fúzi označil za jednu ze šesti klíčových technologií pro Německo.
Plán zahrnuje podporu výzkumu magnetické a inerciální fúze. Součástí plánu jsou investice do výstavby velkých výzkumných infrastruktur a technologických demonstrátorů. Z dokumentu vyplývá, že by měla být především vybudována velká výzkumná infrastruktura pro výzkum laserové inerciální fúze a technologický demonstrátor fúzní elektrárny se stelarátorem.
Žádné vhodné laserové zařízení pro výzkum inerciální fúze Německo nemá. Na světě je pouze jediné dostatečně výkonné zařízení pro tento výzkum, a to vojenské zařízení National Ignition Facility v americké Kalifornii. Podle plánu bude Německo investovat do výstavby podobné výzkumné infrastruktury a do vývoje laserových technologií o vysokém výkonu. Na výzkumu by měly podílet také německé soukromé výzkumné firmy, jako jsou Marvel Fusion nebo Focused Energy.
V oblasti magnetické fúze Německo provozuje několik výzkumných infrastruktur, především tokamak ASDEX-U v Garchingu u Mnichova a stelarátor Wendelstein 7-X v Greifswaldu u Baltského moře. Integrace tokamaků a stelarátorů do elektráren nyní vyžaduje vyzkoušet vyvinutá zařízení při vysokém fúzním výkonu na technologických demonstrátorech. Takovým demonstrátorem pro tokamaky je mezinárodní reaktor ITER, na jehož výstavbě se Německo podílí jako člen Evropské unie. V rámci akčního plánu proto bude financována výstavba podobného technologického demonstrátoru pro stelarátory. Do jeho vývoje a výstavby by měly být opět zapojeny německé soukromé výzkumné firmy, jako jsou Gauss Fusion nebo Proxima Fusion. Souběžně s realizací demonstrátoru bude podporován výzkum a vývoj důležitých technologií, především vysokoteplotních supravodivých magnetů.
Základními body akčního plánu jsou:
Posílení podpory výzkumu. Podpora výzkumu se bude vztahovat na magnetickou a na inerciální fúzi. Cílem podpory bude překonat dosud existující fyzikální a technické výzvy související s využitím fúzní energie a systematicky zvyšovat technologickou vyspělost fúzních technologií.
Vybudování fúzního ekosystému. Fúzní ekosystém bude zahrnovat akademickou sféru, soukromé výzkumné firmy a průmysl. Klíčovým požadavkem plánu je rychlý transfer znalostí a výsledků výzkumu do praxe.
Výzkumné infrastruktury a technologická demonstrační zařízení. Plán předpokládá dobudování výkonné laserové výzkumné infrastruktury, která v Německu není, a technologických demonstrátorů, které ověří funkčnost vyvinutých fúzních technologií za vysokého výkonu v reálných podmínkách energetického zařízení.
Vzdělávání odborníků. Podmínkou pro úspěšný rozjezd fúzní energetiky je dostatek specialistů. Proto budou podporovány široké výzkumné týmy a propojení se vzdělávacími institucemi a průmyslem s cílem posílení jejich odborné úrovně a technických kompetencí. Na vysokých školách bude podporováno zřizování kateder a studijních programů vztahujících se k energetickému využití jaderné fúze.
Zapojení veřejnosti. Důležitou roli má v plánu popularizace problematiky jaderné fúze, komunikace s veřejností, příprava materiálů pro zahrnutí jaderné fúze do výuky fyziky na školách, transparentní řešení otázek jako jsou radioaktivita, odpad, možná rizika havárií apod. Cílem je široce informovat veřejnost o výhodách a rizicích této technologie.
Regulace v zákoně o radiační ochraně. Plán předpokládá regulaci fúzních reaktorů v rámci Zákona o ochraně před škodlivými účinky ionizujícího záření, nikoliv v rámci Zákona o mírovém využívání jaderné energie a ochraně před jejími nebezpečími (atomového zákona), který se týká štěpných jaderných elektráren. Regulace v rámci zákona o radiační ochraně mimo rámec atomového zákona zajistí dostatečnou ochranu lidí a životního prostředí při využívání fúzní energie podobně jako v USA a Velké Británii. Legislativní klasifikace bude odpovídat skutečnosti, že provozní rizika fúzních elektráren a případné důsledky jaderných havárií jsou nesrovnatelně menší než v případě dnešních jaderných elektráren.
Ochrana duševního vlastnictví a standardizace. Harmonizace norem a ochrana práv duševního vlastnictví by měly zajistit, aby německé firmy mohly exportovat vyvinuté technologie do celého světa, a přitom nedošlo k jejich odlivu z Německa.
Strategická mezinárodní spolupráce. Na evropské úrovni bude výzkum koordinován s aktivitami evropského konsorcia EUROfusion. Současně budou navázána nebo posílena partnerství s ostatními státy EU, s USA, Spojeným královstvím, Japonskem a Kanadou. Německo se bude také dál podílet na projektu ITER a dalších projektech, například na projektu IFMIF-DONES (International Fusion Materials Irradiation Facility - DEMO Oriented Neutron Source) pro testování radiační odolnosti materiálů.
Akční plán bude významným akcelerátorem německého fúzního výzkumu a poskytne Německu velkou konkurenční výhodu. Je nepravděpodobné, že se podaří plán zrealizovat do čtyř let, protože stanovené ambiciózní cíle vyžadují mnohem více času i peněz. Je proto otázkou, zda se podaří, aby první fúzní elektrárna stála v Německu. Například americká firma Commonwealth Fusion Systems již získala přes 4 miliardy USD a na jaře zažádala o stavební povolení k výstavbě své elektrárny. Dojde ale k výrazné akceleraci výzkumu a vývoje kritických technologií, které fúzní výzkum v současné době limitují. To vytvoří předpoklady, aby se Německo v budoucnu skutečně stalo lídrem nové fúzní energetiky.
Akční plán je ke stažení zde.
Přednáška Jaderná fúze, budoucnost energetiky
Přednáška Fúzní elektrárny - současný stav vývoje
Co nám říká Ciolkovského rovnice o mezihvězdných letech?
Autor: Vladimír Wagner (14.02.2025)
Jaderná fúze: úskalí soukromých konceptů
Autor: Slavomír Entler (23.03.2025)
Jak funguje tokamak ?
Autor: Slavomír Entler (17.05.2025)
Nový úspěch laserové fúze: zesílení 4,13
Autor: Slavomír Entler (30.05.2025)
Technické překážky laserové fúze
Autor: Slavomír Entler (24.07.2025)
První stavební povolení pro fúzní elektrárnu
Autor: Slavomír Entler (24.08.2025)
Diskuze:
F M,2025-10-27 11:13:47
Připojím se k poděkování za článek, nějak jsem to v médiích nezaregistroval. Stejně tak za ochotu o tomto tématu informovat a navíc ještě reagovat na dotazy diskutujících.
Ale i za ten základ toho článku, při všech alespoň částečně oprávněných pochybách o efektivitě a podobně, je to přece jenom krok správným směrem. Sice je otázka času kdy a zda právě zde se to podaří, ale jak pro lidstvo tak přírodu je to obrovský krok dobrým směrem.
Děkuji
Kedy?
Alex Alex,2025-10-24 16:01:41
Jadrový reaktor tu bol tuším 1941, elektráreň 1954. Presne podľa danej vtedajšej úrovne
fyziky a technológie.
Obávam sa, že oproti vyvíjanej fúznej elektrárni to bol z hľadiska fyzikálne-technologického
hlboký stredovek. (Natlakovaný hrniec a beží to v podstate samo).
Takže ohľadne termínu rutinného masového prevádzkovania fúzie som veľmi skeptický.
Ekonomické limity?
Jan Plavec,2025-10-22 21:24:18
Bohužel čas, který je potřeba k vývoji a výstavbě tohoto zařízení a jeho podstatou dané tevhnologické limity (nestabilní a relativně malá účinnost) hrají silně proti jakémukoli praktickému využití. Lze očekávat, že dříve (tedy v příštích 50 letech) bude vyvinut jednodušší a účinější systém saturace energetické spotřeby lidstva (i kdyby šlo jen o masivní aplikaci stávajících technologií ve spojení s úložišti či výrobou vodíku apod.).
Re: Ekonomické limity?
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-22 22:11:13
Nepodložené výroky jako vaše "lze očekávat" miluji. Očekávat lze cokoliv, ale jen někdy je očekávání podložené fakty a chápáním problematiky. Až stamiliony lidí například očekávají druhý příchod Krista, takže i to lze očekávat, ale podložené je to jen jejich vírou. Asi jako u vás.
Re: Re: Ekonomické limity?
Jan Plavec,2025-10-24 18:07:47
No zatím toto nejvíce používají fúzní proroci.
Re: Re: Re: Ekonomické limity?
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-25 12:18:28
Je mi jedno, jestli nepodložená tvrzení hlásají fúzní proroci, proroci OZE nebo třeba proroci Alláha. Všechny případy jsou špatně, ale nyní děláte toho proroka vy.
Je otázka, co rozumíte "saturací energetické spotřeby lidstva". Pokud tím myslíte prostý dostatek, je spotřeba lidstva saturována už nějakých pár desítek let. Není potřeba upínat se na zatím neexistující technologie JAKO NA ZÁCRANU. Pokud je někde na světě nedostatek energie, je to POUZE v důsledku nezodpovědné politiky dané země, nikoliv v důsledku chybějících technologií. Jedinou výjimkou jsou překotně se rozvíjející ekonomiky jako Čína či Indie, kde i přes celkem zodpovědnou politiku výstavba nových zdrojů místy nedrží tempo s rostoucí spotřebou.
Pokud "saturací energetické spotřeby lidstva" myslíte stabilní přebytky a trvale nízkou cenu energie, pak je vaše tvrzení nepodložené. Dokonce ani zastánci OZE obvykle nepočítají s tím, že energie v budoucnu bude lacinou komoditou. Marketing samozřejmě často blábolí něco jiného, ale marketing vždy byl a je založen na lžích a polopravdách. Prakticky všichni prognostici se shodnou, že energetická spotřeba lidstva na jednoho obyvatele setrvale poroste. I kdyby občasné zdroje spolu s akumulací zvládly vytvářet trvalé přebytky v porovnání se současnou spotřebou, za půl století takové množství stejně stačit nebude, protože spotřeba energie bude několikanásobná vlivem ekonomického růstu v nejlidnatějších částech světa. Vaše "obava", že se energetická spotřeba saturuje dříve, než se začnou stavět první fúzní elektrárny, je neoopodstatněná.
Re: Ekonomické limity?
Slavomír Entler,2025-10-24 08:44:37
Možná reagujete na jiný článek, nestabilní a málo účinné jsou obnovitelné zdroje. V případě fúze jde o stabilní zdroj, který bude nejúčinnější ze všech zdrojů energie, o kterých lidsvo ví.
Z jednoho kg paliva získáme 350 TJ energie, to je až od dva řády více než z uranového paliva.
Hustota toku energie u fotovoltaických článků je okolo 0,5 kW/m2, zatímco u fúzních reaktorů bude 500 a více kW/m2, tedy nejméně 1000x vyšší.
Re: Re: Ekonomické limity?
Jan Plavec,2025-10-24 18:12:24
Ano čistě energetická efektivita je vysoká. Ale pokud se takto efektivní elektrárna staví třeba 10 let, tak investor započítá i tuto dobu s nulovou produkcí do investice. Pak to vychází jinak. V každém případě vaše hodnoty jsou jen hypotézy a tedy si budeme muset počkat na jejich potvrzení. Pouze říkám, že by se na ně nemělo lidstvo příliš upínat.
Re: Re: Re: Ekonomické limity?
F M,2025-10-25 12:22:41
A vidíte přece se staví a plánují stále nové, z jiných směrů daleko problematičtější jaderné elektrárny. Alespoň někomu zůstal zbytek rozumu, možná by nebylo nad věcí zamyslet se nad tím, že tam jsou třeba nějaké energetické důvody.
Ty hodnoty nejsou hypotézy to jste nejspíše oběť některé z moderních ideologií, že to nevíte. Otázka je čas a cena za kWh.
Jak dlouho se staví 1GW stálého (24/7/365) výkonu v OZE (myšleny intermitentní zdroje, geotermální a podobné jsou z tohoto hlediska ok). Jak dlouho se staví celá OZE infrastruktura, která je také stále jen na papíře, a je ještě hypotetičtější než ta fúze (cena zatím vychází drtivá, zlevňování nepůjde do nekonečna). Ony ty soláry a větrníky jsou samy o sobě vcelku naprd, potřebujete k nim buď zálohu (solidní elektrárnu), nebo ta úložiště co píšete vy. Potřebujete (jen EU) miliony km kovových masivních vodičů navíc, obrovské zásobníky plynů/kapalin, obrovský chemický průmysl a chemičky v každé vesnici/nebo mega v adekvátně větším regionu, nesrovnatelně (řádově) víc kvalifikovaných (všech) zaměstnanců, surovin a jejich zpracování, dopravu, ty spalovací elektrárny ten seznam by byl dlouhý.
Otázku bych doplnil, jaky je ekologický dopad 1 stálého GW výkonu v OZE? Pro začátek pokud ten proud nejde rovnou k odběru a nestačí celých 24... je kvůli ztrátám třeba násobně (až 10x pro ty spalovací elektrárny) větší instalováný výkon, nebo částečně náhradní zdroj (třeba ten plyn). Výroba, doprava, montáž vedení recyklace a tak těch solárů/větrníků nejsou zdaleka tak bez dopadu (i to CO2) jak se běžně tvrdí). Lobby tlačící jiné OZE (geotermální) a nejen ta tvrdí, že pro opravdové přechod (doprava a tak) není na planetě pro ty SV (solvět) dost místa, solární na domě je zase suverénně nejdražší (v zemích s normální cenou plynu). Pokud tu neefektivitu vztáhnete na všechnu potřebnou energii pro ten stabilní 1GW včetně továren strojů na ty továrny, třeba na ty chemičky a celý řetězec (to by byl román, použijte ten předchozí odstavec kombinujte a buďte kreativní) tak kolik bude potřeba surovin, chemikálií a kolik přírody se zničí? O bateriích se snad nebudeme bavit vůbec.
Takže je to prakticky nesmysl, tudíž nějaké stabilní zdroje (čím víc tím líp) budou potřeba (budou ekologičtější) vždy i kdyby to měly být uhelky.
K tomu metan i vodík (kvůli stabilizaci metanu) jsou nesrovnatelně horší skleníkové plyny než CO2, tedy pokud věříte tomu, že záleží na tom, jak rychle bude ze začátku ta křivka klesat a ne na celkovém průběhu a nákladech, protože na nich přece nezáleží (když skončí ve správné kapse). Že by se ještě měla vůbec vést diskuse k tom, že 0 je nesmysl už radši ani ň.
Ono okolo toho běhá spousta mýtů třeba, že domácnost s FV, baterií, čerpadlem a el.mobilem je samostatná (prakticky) a ještě ekologická. To je samozřejmě úplný nesmysl i když vynechám nadspotřebu při pořízení, frekvence a náročnost udržeb, tak tato energie je jen zlomek té co domácnost spotřebuje ve zboží a službách, nehledě na to, že neznám žádnou podobnou, na dotace a příspěvky ostatních ČEZu a spol běžící, která by se od sítě odstřihla. Odběr má i kdyby párkrát ročně, potřebuje celou tu naddimenzovanou síť a spoustu stabilních elektráren, protože světě div se, zrovna nejedou ani ostatní intermitentní zdroje.
No potěš, snad se to plánování na 1/2 volebního období podaří otočit, jinak to moc růžově nevidím. Jinak si zkuste odvodit co z těch technologií 18/19 století, solár/větrník/vodíkový článek/baterie, má smysl stavět bez dotací i těch placených v ceně energie služeb a zboží (u nás +dluh států i EU).
Re: Re: Ekonomické limity?
Jan Plavec,2025-10-24 18:12:28
Ano čistě energetická efektivita je vysoká. Ale pokud se takto efektivní elektrárna staví třeba 10 let, tak investor započítá i tuto dobu s nulovou produkcí do investice. Pak to vychází jinak. V každém případě vaše hodnoty jsou jen hypotézy a tedy si budeme muset počkat na jejich potvrzení. Pouze říkám, že by se na ně nemělo lidstvo příliš upínat.
Re: Ekonomické limity?
Slavomír Entler,2025-10-24 08:44:45
Možná reagujete na jiný článek, nestabilní a málo účinné jsou obnovitelné zdroje. V případě fúze jde o stabilní zdroj, který bude nejúčinnější ze všech zdrojů energie, o kterých lidsvo ví.
Z jednoho kg paliva získáme 350 TJ energie, to je až od dva řády více než z uranového paliva.
Hustota toku energie u fotovoltaických článků je okolo 0,5 kW/m2, zatímco u fúzních reaktorů bude 500 a více kW/m2, tedy nejméně 1000x vyšší.
Re: Re: Ekonomické limity?
Martin Novák2,2025-10-25 16:09:03
Jestli každý malý 500MW fůzní reaktor budeme stavět tak dlouho a s takovými náklady jako ITER tak mi fůze nepřipadá jako účinný zdroj energie.
Upozornil bych na to že ještě nevíme jaké palivo budeme používat, U různých druhů jsou různé nevýhody. Jako potřeba He3 kterého máme málo, většina energie uvolněná jako tok rychlých neutronů, potřeba hooodně vysoké teploty a hustoty atd.
Také ještě nemáme páru jak dlouho vlastně to zařízení, ať už to bude co to bude, to zatížení vydrží. Pochybuji že současné tokamaky nebo Wedelstein odpracují víc než pár hodin provozu za týden, a to bez probíhající fůze. Co když ten (radioaktivní) reaktor vydrží jenom rok provozu nebo méně a pak bude potřeba ho rozebrat, vyměnit většinu součástí a znovu složit?
Nevíme jestli fůze je stabilní nebo nestabilní zdroj, nebylo to ověřeno. Ověřit to má ITER. Už jednou se myslím stalo že při zvyšování výkonu došlo k neočekávané destabilizaci plazmy a může se to stát znovu, myslím že parametrů plazmatu potřebných k produkci energie ještě nebylo skutečně dosaženo, přitom s probíhající fůzí to může vypadat zase jinak a pochybuji že lépe.
Re: Re: Re: Ekonomické limity?
Pavel A1,2025-10-25 17:10:22
Promiňte, ale porovnávat cenu prototypu s cenou průmyslového výrobku je (na to neznám slušné slovo, jaká je to hrozná demagogie).
Je zachován popis jedné hostiny, kterou pořádal Napoleon. Na ní měla vyšší šlechta zlaté příbory, nižší šlechta stříbrné příbory, a Napoleon měl ten vůbec nejdražší a nejvzácnější příbor - hliníkový. Je snad i dnes hliník dražší než zlato?
ITER je prototyp sloužící k nalezení odpovědí na ty otázky, které kladete, není to hromadně vyráběné průmyslové zařízení, takže odvozovat cokoliv z jeho ceny je (jaké použít slušné slovo?).
Navíc se na jeho ceně podepisuje mezinárodní spolupráce, kdy třeba polovinu magnetů vyrábějí v jedné zemi a druhou v jiné (aby se cítily důležitě), každá má jiné normy a jiné jednotky a když je pak chtějí dát dohromady, tak zjistí, že na sebe nesedí. A podobných nákladů způsobených jen a pouze mezinárodní spoluprací a politikou, kde se více hledí na to, jak všechny země zapojit, než na to, jak to udělat dobře za přijatelnou cenu, je tam mnoho.
Takže až to přejde do fáze průmyslové výroby, bude cena jen zlomkem ceny ITERu.
Re: Re: Re: Re: Ekonomické limity?
Alex Alex,2025-10-25 18:27:09
Upresním, bol to Napoleon III. A ten chcel o.i. aj to, aby jeho armáda mala výstroj z ľahkého! hliníku. Vzhľadom k jeho vtedajšej cene to dopadlo tak, že ju dostala len jeho osobná garda.
Inak: Aj ja by som veľmi rad mal fúznu elektráreň čo najskôr, a fandím každému pokroku v tejto oblasti ... Lenže realita bohužiaľ nepustí.
Re: Re: Re: Re: Re: Ekonomické limity?
F M,2025-10-26 09:55:09
Součástí evropského (světového) dema je i výroba tritia, deuteria je dost, takže zde se to řeší. Materiály podobně, výzkum probíhá, materiály se testují a nic nenasvědčuje tomu, že by to bylo nereálné. Důležitá bude cena, ale tady pokud se bude třeba dostat pod celý konstrukt OZE bych se také nebál. Helium a ty složitější způsoby jsou zatím opravdu teoretické (pokud vím), ty bych sem netahal.
Čas ano, pochybuji, že něco poběží v plně komerčním provozu do 2050, masivní nasazení spíš ještě o 20 později. Ale je tu změna, namísto neustálého posunování do budoucna mi (nejen mě) ten odhad už spíš klesá klesá. Proto, zvlášť ČR potřebuje nějaké ty reaktory.
Ve vztahu k tomu CO2, je lepší počkat a investovat, než teď dělat divadlo a spíše naoko než reálně něco snižovat. Tu v ČR z nás (lidí), odhadem, přibližným mým, je díky dealu (v ceně elektřiny, i odstavené uhelky a snížená konkurence) vytažen z kapes jeden jaderný reaktor, k tomu, státní a EU půjčky a peníze přes rozpočty. A teď si zkuste odhadnou za čím bude větší reálná uhlíková stopa po sečtení pár desetiletí. Tedy opět nebrat to černobíle mít nějaké ty OZE, tam kde to má smysl a vychází to má smysl, stejně jako nějaké investice do jejich výzkumu a vývoje.
Tady nikdo (kromě PR) netvrdí, že je to krátkodobá investice, ale ten potenciální zisk tu je asi nesrovnatelný s jakoukoli dosud vynalezenou technologií (možná některým pohledem oheň).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ekonomické limity?
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-26 10:42:26
Asi tak. Když se začaly stavět první tokamaky před více než půl stoletím, výzkumníci a prognostici nevěděli, co nevěděli. Teď zhruba vědí, co nevěděli, ale ještě někdo musí ujít tu cestu. Asi jako se znovudobytím Měsíce. Už půl století se ví, že tam lze vyletět s lidskou posádkou. Ale když tam teď chtějí vyletět znova, musejí znova ujít tu cestu k získání technických schopností. Teoretická znalost, že koncept je realizovatelný, nestačí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ekonomické limity?
Alex Alex,2025-10-26 12:13:13
Samozrejme áno, súhlas. Obaja tušíme očakávaný cieľ v diaľke, a radi by sme ho mali. Vy ste mierny optimista, ja výrazne pesimista, teda čo sa času týka. Ale ja osobne tuším ešte jednu vec. Fúzny stav sa určite dosiahne, "trvalé" (teda skôr cyklické) udržanie fúzie tiež. Ten problém vidím v konštrukcii reaktorovej nádoby, z hľadiska teplotechniky a radiačnej odolnosti. P. Entler na túto tému tu už na môj podnet niečo popisoval, ale v realite sa to ukáže až na ITERi.
Takto: Rád by som sa v tomto mýlil !!!
Re: Ekonomické limity?
F M,2025-10-25 14:40:45
Tak ok, v první řadě se vykašleme na investování státních a evropských peněz do OZE a věcí okolo, protože tam se to do 10 let nedá zvládnout určitě. Částečně joke, nemyslím to zcela vážně jen v rámci toho černobílého prohlášení na které reaguji, ale pro větší část těch penězovodů ano. Každopádně momentálně každé Euro/Kč převedená odtud na fúzi či JE, nebo alespoň škrtlá dobrá
Zapomeňte na pohádku, že elektřina ze solárních panelů je levná, všude (Čína, USA) kde se to snažili alespoň trochu seriózně spočítat vyšla drahá až násobně dražší, než všechny ostatní (podle toho kolik těch věcí okolo započítali). A větrníci také nevycházeli nijak levně (na moři, ne v ČR) i na přímou spotřebu natož nějaké další zpracování.
Ono toho moc není (ale určitě něco zapomenu), fyzici a odborníci si budou, pokud to budou číst rvát vlasy, nebo se budou válet pod stolem. V podstatě se vždy využívá/vyrábí nějaký gradient a případně to jde do více stupňů. Můžete čerpat energii vln (změna hladiny) gradientu energií) ať už kinetických (příliv,vlny), nebo třeba těch el.magnetickych, nebo "spalovat chemickou, jadernou energii a vyrábět tepelný.
Každý ten způsob má své limity, opravdu nepřekročitelné, kdy se k nim můžeme zlepšováním blížit (ze začátku může ten přínos být veliký, ovšem začátky jsou dávno pryč), ale nikdy (mimo něco dnes na úrovni sci-fi) je nepřekročíme, třeba efektivitu toho tepelného stroje v rámci relativně normálních podmínek, nebo chemické převody energie. Třeba ty JE a potenciálně fůzní, plynové (zkrátka "spalovací", tepelné) mají různě velkou efektivitu převodu hmoty na energii, té z 1kg vyrobí fůzní nejvíce, ovšem všechny jsou limitované v dalším kroku tedy převodu té tepelné na mechanickou (ty desítky procent) a dalším mechanické na el. (Tady jsou ztráty malé) dále už jsou ztráty v distribuci relativne malé.
Jenže u intermitentní zdrojů (solár větrník) je kromě účinnosti převodu (solár s poloviční než tepelné, klasický větrník mezi) třeba počítat i s dobou kdy nevyrábí tedy bezvětří a noc a obdobími se sníženou produkcí. Ta je u klasických zdrojů prakticky jen kvůli stavbě a údržbě, pravda ta stavba (ale jen samotné elektrárny) je delší až dlouhá (JE), ale se započítáním životnosti a stavby, údržby a doby kdy nevyrábí, vyjde u té klasiky o dost lépe, hlavně však předvídatelněji.
Potud jsou ty intermitentní zdroje sice problematické, ale ok. Jenomže pokud se do toho začnou zapojovat další stupně ke zmírnění té nepředvídatelnosti a výpadků těch stovek GW (EU) tedy, chemičky na vodík, čpavek, metanol cokoli. Tam je třeba ten další krok započítat také (bude potřeba vyšší produkce el. Každý z těchto kroků (chemických/mechanických) má svá omezení, u chemických ta efektivita jde do kopru (30% a tak), nebo je vyšší (50%) a jsou třeba extrémně drahé materiály, případně je výroba pomalá a je třeba řádově větší provoz a s tím i větší ekologická stopa a nejde ta čísla mezi sebou míchat. Typický přístup dnes je, že se vezmou ta nejlepší čísla pro každý (nekompatibilní) krok a jejich kombinace se potom jeví jako reálná (po dalších vylepšeních). Reálně potom ta výsledná efektivita vychází okolo 10% někdy mírně přes (navíc, až z té skutečně vyrobené energie z jakéhokoli zdroje). Někdy se to kamufluje, třeba vodíkový článek, kdy se vezme extra účinný typ, který při dané spotřebě vodíku vyprodukuje více elektřiny, ale zapomene se na to, že je třeba neustále dodávat velké (víc než ta nadvýroba) množství tepla v teplotě z hlavy 600-800 stupňů, protože ho reakce odebírá a pokud se nedodá, tak se reakce zastaví.
Jediné co trochu dává smysl jsou ta tepelná úložiště, ale i ta, ač vychází suverénně nejlépe, pokud jsou dost velká a nevyžadují příliš složitou a energeticky náročnou infrastrukturu, efektivita se skutečně může blížit 100%, stále potřebují tu levnou energii a ne ukládat drahou elektřinu. Baterie jsou dost podobné, ovšem vrací elektřinu což je + (ale s účinností 90%+ jen krátkodobě), ovšem s vysokými náklady srovnatelnými se samotnou výrobou i na krátké cykly (stovky za rok), u sezónního úložiště (pár cyklu na rok) to bude ve vyšších desetinasobcích ceny vyrobené energie a nadělají neskutečný svinčík při výrobě, všechny.
Všechny ty technologie jsou již rozvinuté, dá se čekat zlepšení o jednotlivá procenta celých cyklů na několika málo místech (výsledek cca do 10, většinou ani to, výjimky vzácné). U některých částí jsou možné třeba i nižší desítky u zatím tragických, ale "slibných" technologií, jenže s tímto potenciálem (vším), navíc nadhodnocených se v těch "vylepšení potřebných" způsobech uložení již počítá. Zlevnění, při stejné, nebo rostoucí ceně energií (nic jiného nikdo alespoň trochu realistický neslibuje) a lidské práce také nebude ani s materiály s poloviční cenou nijak dramatické.
Ještě kromě dalších věcí na které si nevzpomenu, nebo netroufnu. Je třeba k té reálné efektivitě jednotlivých stupňů započítat i tu spotřebu infrastruktury (ten můj další příspěvek), zde myslím provoz (mimo ta fyzická lana,chemicky, továrny...) spotřebu energie na čerpadla, ventilátory, klimatizaci či topení (ty články), řízení, dopravu, do těch cca 10+ procent se započítávají jen ty vlastní pochody a elektřina přímo na katalyzátory a tak. Právě, že o těchto slabších místech S+V, ale i elektromobility se nemluví (ono naštěstí ještě není moc o čem, zatím jde o šťastné budovatelské zítřky). JE má ty požadavky relativně minimální, fůzní ještě menší, do fosilních elektráren (i plynových) stačí prakticky jen vozit palivo, uhelné se proto staví blízko zdroje.
Fůzní elektrárna funkční a s rozumnými náklady, by byla obrovský krok pro celé lidstvo, popravdě je možné, že lepší zdroj energie už pro nás ani neexistuje, myslím nikdy ani za miliardu let (haha, ale stejně jako si člověk může myslet, že svět je střed světa, tak si to může myslet i mladé lidstvo). Všechny ostatní možnosti jsou zatím sci-fi, ale ta sci tam nespočívá v konstrukci toho zdroje.
Mimochodem tyto OZE všechny taky fungují na fůzní elektrárně, právě s nízkou účinností a intermitentním způsobem.
Skvělý nápad
Frantisek Zverina,2025-10-22 17:00:30
Jsem skromný člověk, takže na svůj projekt Böhmen auf dem Weg zum perpetuum mobile požaduji podporu pouhých 2,5 miliardy korun. Je to levnější než německý projekt a myslím, že mohu v nejbližším desetiletí zajistit srovnatelný výsledek. Podpoříte mne u paní Uršuly?
Re: Skvělý nápad
Martin Novák2,2025-10-23 14:14:32
Perpetuum mobile je jednak moc profláknuté a druhak zní to moc učeně. Takže někteří úředníci to poznají a druzí budou: "nevím co to je ale uráží mě to".
Takže navrhuji projekt výzkumu dřevěných počítacích strojů nazvaný: "Zero Carbon Computing" :-))
Stále stejná chyba
Kamil Kubu,2025-10-22 10:51:45
Ti Němci dělají při zachraňování planety stále stejnou chybu. Místo reálné akce s existujícími technologiemi neustále lijí miliardy € do "akčních plánů" na dosažení "potenciálních převratů" za pomoci neexistujících či v lepším případě nevyzkoušených technologií.
Konkrétní příklad: Za posledních 15 let od rozhodnutí definitivně opustit jadernou energetiku utratily desítky miliard € za soláry a větrníky a to jenom na státních dotacích, daňových slevách a jiných blbostech. Soukromé investice se počítají ve stovkách miliard. Za ty peníze mohli vybudovat základ fungující jaderné energetiky, která by zcela reálně přispěla k proklamovaným cílům, nerozbila by řiditelnou energetiku, stála by na domácím průmyslu a technologiích a mnoho dalších pozitiv.
Re: Stále stejná chyba
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-22 11:34:37
"reálné akce s existujícími technologiemi"
Akce byla a plán byl zjevný - při dobrém počasí fungovat na solární a větrnou energii a zbytek času na tehdy levný plyn z Ruska. Při budování NS1 a NS2 si počínali cílevědomně. A šlo samozřejmě o byznys, zachraňování planety bylo jen pozlátko pro veřejnost ;)
Re: Stále stejná chyba
Slavomír Entler,2025-10-22 13:38:24
Sledujete v přímém přenosu snahu o nápravu chyby s jadernou energetikou. Návrat k jaderným elektrárnám je stále politicky neprůchodný, tak se hledá jiná cesta jak energii jádra znovu začít používat.
Když před pětadvaceti lety začal odklon od jaderné energetiky, bylo nutné někam umístit stovky jaderných inženýrů. Fúzní výzkum se na to hodil. To je jeden z důvodů, proč má Německo velmi silný fúzní výzkum.
Je to ovšem návrat o úroveň výše, protože fúzní energetika bude skutečně hodně zelená. Takže se zelený vlk nažere a jaderná koza zůstane celá.
Re: Re: Stále stejná chyba
Vít Výmola,2025-10-22 16:59:11
Pokud do toho zelení a podobní nablblíci opět nehodí vidle. Protože atom je zlý, víme?
Re: Re: Stále stejná chyba
Kamil Kubu,2025-10-23 13:27:56
Fúzní energetika je už asi padesát let "jen 25 let" daleko. Podle stavu současných projektů se na tom v blízké době moc nezmění. Asi není na místě kritizovat jejich akční plán, který míří v podstatě správným směrem, jen vypadá tak trochu stachanovsky, protože ten reálný výsledek je kdesi za horizontem událostí. Je to moje chyba, že jsem si špatně vysvětlil článek a měl za to, že Německo chce pomocí fúzní energetiky ještě lépe řešit jejich závazky v rámci Green Dealu. Nic takového v tom není, takže jsem je asi kritizoval neprávem.
Fúzní elektrárna je úžasný koncept. Chápu, proč se přes všechny obtíže do něj vkládají tak obrovské prostředky a naděje. Ale je tragédií dnešní doby v EU, že s pohledem upřeným na vzdušné zámky ignorujeme užitečné věci, které nám leží u nohou.
Alex Alex,2025-10-21 23:00:56
Na tom akčnom pláne je veľmi pozitívne to, že nesľubujú žiadny termín tej elektrárne.
A ešte obecná otázka k stelarátoru. Ako je to pri ňom so škálovateľnosťou veľkosti. Nebude to oveľa komplikovanejšie ako u tokamaku vzhľadom na zložitosť vytvárania magnetického poľa?
Re:
Slavomír Entler,2025-10-22 13:51:31
Nechci Vám brát iluze, ale všechny soukomé firmy, které se budou v rámci PPP podle akčího plánu účastnit termíny slibují. Jde o to, že chtějí dosáhnout na soukromé investice, kde to bez termínů nejde (obvykle bohužel nesmyslných termínů). Třeba Proxima Fusion slibuje elektrárnu do roku 2039.
Co se týče škálování výkonu, tak to by u stelarátorů neměl být výrazný problém. Magnetická fúze neumí udělat malý reaktor kvůli udržení tepla v palivu a se zvětšováním se udržení zlepšuje, čím větší tím lepší. Naopak magnetické pole by mělo být co nejmenší, aby mohlo být co nejsilnější. Pak do toho vstupuje blanket s výrobou tritia, takže nakonec bude energetický stelarátor stejně velký jako ITER nebo větší. Geometrie stekarátorů v tom nebude hrát příliš velkou roli a fyzikální simulace umožní navrhnout správný tvar plazmatu a cívek za stanovených podmínek.
Re: Re:
Alex Alex,2025-10-22 19:26:45
Vďaka za odpoveď. Ako mám chápať formuláciu: "Magnetická fúze neumí udělat malý reaktor kvůli udržení tepla v palivu a se zvětšováním se udržení zlepšuje, čím větší tím lepší. Naopak magnetické pole by mělo být co nejmenší, aby mohlo být co nejsilnější. " Nejak nerozumiem tomu "čo najmenšiemu mag. poľu" Ako to, veď magnety sú zvonka a čím väčší stelarátor, tým väčšie pole? Ospravedlňujem sa za otravovanie, asi niečo zle chápem.
Re: Re: Re:
Milan Štětina,2025-10-23 09:11:39
Výkon se generuje z objemu, ale ztráty (teplo/energie znikající z reaktoru) jsou úměrné ploše povrchu. Když tedy při jinak stejných podmínkách (teplota, tlak, hustota v komoře) zvětšíte rozměry dvakrát, tak se výkon zvětší 8x, ale ztráty 4x. Malá komora tedy nevyrobí dost energie ani na krytí těch ztrát. Z tohoto pohledu čím větší komora tím lepší.
Druhý problém je magnetické pole. Vzorce jsou složité, ale obecně čím větší magnetické pole, tím větší lze dosáhnout a udržet hustotu/tlak/teplotu plazmatu a tím větší je fůzní výkon. Magnetické pole se vytváří pruchodem elektrického proudu drátem. Blíže drátu je magnetické pole silnější. Tj. pokud je malý průměr cívky (malá komora), je při stejném proudu magnetické pole silnější. Z pohledu co největšího magnetického pole tedy je potřeba komora co nejmenší (stačí menší výkon na udržení a regulaci magnetického pole).
Z pohledu 1. kritéria tedy musí být reaktor co největší, z pohledu 2. kritéria co nejmenší. Optimum je tedy někde uprostřed. Předpokládám, že už to někdo spočítal a je to ta velikost, co se staví ITER.
Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-23 13:40:57
Blíže drátu je magnetické pole silnější, ale zase kolem větší komory se toho drátu vejde víc (pokud se tokamak zvětší proporčně). Tyto vlivy se nevynulují?
Re: Re: Re: Re: Re:
Petr Mikulášek,2025-10-23 20:17:23
V případě jednoho drátu jo, ale když tu komoru omotám, tak vznikne cívka. A uvnitř cívky se to pole chová trochu jinak, než pole klesající s čtvercem vzdálenosti od drátu. Když počítám supravodič (s délkou drátu neroste odpor a neomezuje proud) a stejný průřez, tak větší stroj = víc závitů = větší indukčnost... Větší je prostě lepší
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Slavomír Entler,2025-10-24 09:07:51
Každý supravodič je limitován kritickým proudem a kritickým magnetickým polem. Nad tyto hodnoty ztrácí supravodivost. Takže ani zdaleka nemůžete neomezeně světšovat objem magnetického pole při zachování jeho síly nabo zvyšovat jeho sílu při zachování objemu. ITER pojede na maximu použitých nízkoteplotních supravodičů, kterým je pole okolo 12 T v cívkách a 5.3 T v ose plazmatu.
Šanci na zvýšení nabízejí vysokoteplotní supravodiče, které mají kritické hodnoty vyšší a lze s nimi dosáhnou zhruba dvojnásobně silnější pole. Touto cestou jde především CFS se svým reaktorem SPARC. Technologie těchto supravodičů je ale zatím bohužel nezralá.
Jiným problémem jsou elektromagnetické síly, které musíte mechanicky kompenzovat. Pole vzájemně interaguje s proudem v cívkách a snaží se je zkroutit. Při vysokém poli proto nástává problém s dostatečně pevnou opěrnou konstrukcí.
V neposlední řadě větší objem znamená vetší energii pole. Například energie toroidálního pole ITER překročí 50 GJ. To znamená velké napájecí zdroje. Supravodiče lze sice najíždět postupně, ale čím vyšší energie, tím je delší spouštění a náročnější vybíjení.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-24 15:22:03
Děkuji za srozumitelné vysvětlení. Jinak 50 GJ energie v cívkách je opravdu obrovské množství - pro zajímavost jsem si spočítal, že to odpovídá výhřevnosti 1560 litrů benzinu.
Re: Re: Re: Re: Re:
Milan Štětina,2025-10-24 09:06:35
Pokud je drát supravodič, tak máte pravdu - magnetické pole bude stejně silné. A když uvážím, že na větší toroid se vejde více vrstev drátu, tak dokonce silnější. U kovového drátu (s odporem) by to bylo složitější - musí se uchladit vynutí, navíc delší drát musí být spíše tlustější a nejde to jednoduše posoudit. Nechal jsem se zmázt předchozím diskutujícím.
Určitý problém tam ale stejně je: větší cívka má větší indukčnost, takže potřebujete větší výkon při zapnutí (při stejném výkonu by proud narůstal pomaleji). To se nezdá být problém, ale pokud vím, tak plazma je nestabilní a na udržení se musí nějak řídit. Tomuhle detailně nerozumím, ale jedna z možností je změnou magnetického pole a pokud chcete rychle měnit proud na velké cívce, tak to vyžaduje velké napětí a výkony.
Ještě abych nebyl špatně pochopen: střední výkon na regulaci je teoreticky nula (při supravodivých cívkách), protože co v kladné fázi poruchy dodáte, to cívka v záporné fázi poruchy vrátí, ale budič ty výkony/napětí/proudy musí přenézt.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
F M,2025-10-27 11:03:04
K otázce se připojím, přidám drobný komentář, ale by bych rád za podrobnější/obsažnější odpověď, ale ta už by zřejmě byla hodně technická (snad ne až tak moc).
Ony tam jsou na to řízení ještě jiné cívky "navíc", s horizontálním pólem, "poloidní", pulsní (tohle bude pro to řízení důležité), ale to tu otázku o proudech nevysvětluje. Jsou slabší, je jich 4+2 a mají 4GJ z těch 51. V tom odkazu dole koukněte ještě na konec "In-Vessel Coils".
Tady je to i z pěknými obrázky a dalšími odkazy a základními informacemi o dalších magnetických komponentách, je třeba listovat stále dolů, stránka se neustále tváří jako, že je na konci:
https://www.iter.org/machine/magnets
Inerciální fúze?
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-21 13:59:14
Rozhodně děkuji za článek.
Nerozumím, proč je do toho plánu zahrnuta inerciální fúze, když se všeobecně tvrdí, že má velmi daleko k praktickému využití v energetice. Mnohem dál než tokamaky nebo stelarátory. Jediný smysl, který mě napadá, je testování odolnosti materiálů (ale to je pro mě s otazníkem). Jinak by podle mě šlo pouze o odčerpávání prostředků pro magnetickou fúzi, která je nadějnější.
Bohužel to působí více jako "program na umírněnou podporu fúze" s cílem generovat jakési "výstupy" (studie, lejstra o předpisově utracených penězích a občas nějaké marketingově použitelné "pokroky") než jako skutečný "akční plán s cílem postavit první fúzní elektrárnu na světě". Samozřejmě lepší, když neprší, aby alespoň kapalo. Ale píšu to proto, že odčerpání části prostředků na inerciální fúzi ve mně tento dojem ještě umocňuje. Inerciální fúzi se totiž v současnosti ty marketingově uchopitelné pokroky daří dělat, v tom je dobrá.
Rád se budu o účelu mýlit.
Re: Inerciální fúze?
Rudolf Svoboda,2025-10-21 16:05:55
Jednoduchá odpověď. Protože by to dávalo smysl...
Re: Inerciální fúze?
Slavomír Entler,2025-10-21 17:04:49
Jste velmi blízko skutečnosti. Bohužel je zde ještě jeden faktor, kterým je lobbing soukromých firem vyrábějících laserovou techniku. Bohužel financování vědy nezávisí na technické úrovni navrhovaných konceptů, ale na přesvědčivosti navrhovatele a jeho schopnosti přesvědčit úředníky.
Pokud by se peníze vložily do Ústavu fyziky plazmatu Maxe Plancka na energetický stelarátor, tak by byly výsledky jisté a k elektrárně bychom se přiblížili. Takto se rozpustí a nic moc z nich nebude.
Re: Inerciální fúze?
Oldřich Vašíček st.,2025-10-22 08:02:14
Je to jedna z dalších technologiích, kde k fúzi dochází a dá se zkoumat probíhající procesy. K elektrárně to má nejdál, ale k pohonu raket je vhodnější. Navíc s sebou nese i nutný rozvoj laserových technologií, které lze také uplatnit v dalších oborech.
Tedy, nejedná se přímo o podporu na postavení elektrárny. To je jen obecný cíl pro veřejnost. Ale o podporu souvisejících vědních oborů a technologií, které s fúzí souvisí.
Je to chváli hodné a možná se v něčem i přidáme. Ale zavání to stejným typem podpory, jako podpora "zelených" technologií. Prostě do toho nasypeme prachy a budeme světovými lídry. Že ostatní mají několikaletý náskok a sypou tam řádově více není důležité, protože MY jsme to takto vyhlásili!
Re: Re: Inerciální fúze?
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-22 10:12:55
Píšete, jaké věci může ve vzdáleném horizontu přinést základní výzkum na poli inerciální fúze. Ale to nemá nic společného s akčním plánem, jehož cílem má být výstavba fúzní elektrárny. Akční plán není jakýkoliv seznam úkolů, ale seznam velice konkrétních úkolů vedoucích k vytyčenému cíli. Základní výzkum na poli inerciální fúze k vytyčenému cíli nevede, jde v tomto kontextu o parazitní projekt. Nazývat to celé akčním plánem je v lepším případě polopravda, v horším případě s dosažením vytyčeného cíle ani nikdo z politiků nepočítá.
Re: Inerciální fúze?
Petr Mikulášek,2025-10-23 20:33:53
Protože jsou to Němci a neumí dělat malý chyby?
Namátkově:
- dopravili roku 1917 nějakýho Uljanova zpátky do Ruska, aby odstranil cara a ukončili válku
- svěřili moc Hitlerovi a nechali ho, aby dělal prezidenta i kancléře
- než začali využívat nuceně nasazený, tak si zlikvidovali volnou pracovní sílu. Koncentráky na začátku války žraly 1/3 HDP, neprodukovaly nic.
- za války zachraňovali zadek Musolinimu v Africe, když měli plno práce v Evropě
- začali bojovat na dvou frontách. Tou východní (se SSSR) si dobrovolně odřízli ropu z Kavkazu, když jiný zdroj neměli
- efektivně se zbavili mozků, jako Albert Einstein, Lisa Meitner, Niels Bohr,...
- VrakWágen a jeho kvalitní motory
- NordStream
- Energiewende
- Průmysl 3.0
Německo leadrem
Honza Kohout0,2025-10-21 13:06:59
Pobavila mě věta "Německo je jedním z lídrů světového fúzního výzkumu."
Následuje věta "Zařízení na testování nemáme".
Re: Německo leadrem
Martin Novák2,2025-10-21 14:31:26
Pokud na to máte věk vzpomeňte si na "vedoucí úlohu socialistické vědy ve světě".
Po "dohnat a předehnat" a "plán splníme" to není až tak veliké překvapení :-)
Re: Německo leadrem
Vít Výmola,2025-10-21 16:03:40
Nic takového se tam přece nepíše. Německo nemá zařízení na testování inerciální fúze a o to v té větě šlo. Jinak je v Německu největší a nejvýkonnější stelarátor na světě (zmíněný Wendelstein 7-X ), těžko by mu bylo tu vedoucí pozici upřít.
Re: Německo leadrem
Slavomír Entler,2025-10-21 16:53:42
Fúzní výzkum probíhá v naprosté většině na zařízení s magnetickým udržením paliva. Jen tokamaků je v provozu 57 a ve výstavbě dalších 7. Oproti tomu výzkum laserové fúze probíhá jen na vojenském americkém zařízení NIF. Německo je vedoucí zemí ve výzkumu fúze na zařízeních s magnetickým udržením, a tím i vedoucí zemí celého světového výzkumu.
Akční plán uvádí, že Německo potřebuje i laserové zařízení jako je NIF. Stojí za tím laserová lobby a elektrárna z toho s jistotou nebude. Ale výkonné lasery se hodí od průmyslu až po armádu. Škoda je, že se tím čerpají peníze určené pro fúzi.
Re: Re: Německo leadrem
F M,2025-10-26 10:18:23
Ta armáda mě taky hned napadla, včetně započítání do těch nákladů %
Trochu se zopakuji, u nás něco podobného u univerzit v Brně a Ostravě (nejlépe, tam je potřeba rozvoj nejvíc), třeba drony či proti nim, nebo lasery, něco s potenciálem, to bych nechal na lidi kteří se v tom vyznají. Ideálně k tomu nějaký návazný průmysl a udržet díky úlevám na zbrojení nějaké uhelné elektrárny.
Každopádně takové moderní centrum, pokud to někdo nopohnojí regulacemi a tak, se bude Evropě hodit.
Připojme se
Slavomír Entler,2025-10-21 12:46:34
V přijatém plánu jde o snahu rozjet PPP projekty ve fúzi, ve kterých bude spolupracovat veřejný a soukromý sektor, a státní podpora má tyto PPP projekty iniciovat. Bylo by efektivnější peníze vložit do posílení akademické sféry, avšak vláda ustoupila tlaku soukromých firem, které o státní podporu lobovaly.
Cílem všech je skutečně fúzní elektrárnu postavit. I když nebude první, půjde o obrovský pokrok. Neměli bychom jim to rozmlouvat, ale naopak se k nim připojit.
Libor Zak,2025-10-21 11:01:57
Tak nevím. Z článku jsem nepochopil, co že to vlastně chtějí udělat. Nejdřív jsem si myslel, že chtějí do čtyř let vybudovat fúzní elektrárnu, pak jsem pochopil, že ty 2,5 miliardy € jsou jen rozpočet na první čtyři roky. A ambice je v budoucnu postavit první fúzní elektrárnu na světě. No a dost velká část půjde na v uvozovkách na trička a transparenty. To je podle mě dost nerealistické, když podobné ambice mají například i americké společnosti, které mají finanční podporu ne státu, ale komerčních společností jako je například Google, Open AI atd. Čína má taky státní podporu, ale tamní vědci mají poněkud větší motivaci k výkonům, protože nedostatek snahy se v té zemi nevyplácí. V evropském prostředí ale často stačí uveřejnit dostatečné množství "vědeckých" článků, každých pár měsíců představit nové ambice a plány a o financování nepřijdete. Jak ukazují mnohé státní a evropské projekty, existovat takto lze i dlouhé desítky let a když pak někdo konečně usoudí, že je snaha nedostatečná, tak dostane vedoucí pracovník tučné odstupné a může pokračovat v jiném institutu nebo se třeba věnovat politické kariéře. Takže ne, nevěřím, že Německo postaví první fúzní elektrárnu na světě. I když přiznávám, že jejich stelator je asi nejlepší na světě a ve výzkumu tohoto typu fúze jsou asi nejdál.
Re: Re:
Slavomír Entler,2025-10-21 20:11:15
Není, dosud neexistuje stelarátor, který by dával výsledky jako tokamaky. Proto se elektrárny připravují na bázi tokamaků. Avšak, pokud bude stelarátor Wendelstein 7-X úspěšný, pak bude konkurencí pro tokamaky. A nejen to, může být lepší než tokamaky, protože pracuje kontinuálně a stabilněji. Takže se může stát, že nakonec stelarátory vytlačí tokamaky. Ale nejprve musí prokázat, že fungují.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
