Odpadu na orbitě Země utěšeně přibývá. Obíhají tam miliony kousků rozmanitých tvarů a velikostí. Satelity i odpad se obvykle pohybují takovou rychlostí, že i srážka s nevinně malým kouskem odpadu může být pro satelit fatální. Kromě úklidu na orbitě, který je náročný, by mohla pomoct i nová pasivní ochrana pro kosmická plavidla. Kde jsou ty časy, kdy na orbitě hrozila srážka jen s mikrometeority?
Společnost se slibným jménem Atomic-6 vyvinula pancíř Space Armor, který by měl být lehčí a současně i více efektivní než současné systémy ochrany před srážkou s kosmickým odpadem. V dnešní době se nejvíce používá Whipple Shield, který vymyslel ve čtyřicátých letech astronom Fred Whipple. Používal se třeba pro velitelský modul a lunární modul misí programu Apollo. Tvoří ho vrstvy leteckého hliníkového plechu, navzájem oddělené mezerou nebo výplní z pěnového polymeru.
Je to jednoduchý koncept, který počítá s tím, že děsivou rychlostí letící mikrometeorit bude ztrácet energii při průchodu mezi jednotlivými vrstvami a v ideálním případě se nedostane až k vlastnímu trupu. Whipple Shield funguje, ale není úplně ideální. Jeho výroba je komplikovaná, je těžký a taky drahý. Ještě horší je, že hliník má tendenci se po nárazu rozpadat, což jen přidělává další orbitální odpad
Nový Space Armor se skládá z desek polymeru s utajovanými parametry a výrobou, které jsou samolepicí a fungují jako modulární pancíř. Mohou mít velikost 30 krát 30 cm, a tloušťku 2,5 cm až 1 krát 1 metr. Podle Atomic-6 jejich Space Armor vydrží střet s odpadem v rychlosti 7 km/s, přičemž při střetu vznikne mnohem méně odpadu. Lehčí varianta Space Armor si poradí s kousky odpadu do velikosti 3 mm, zatímco těžší, bytelnější pancíř zvládne až 12,5 mm.
Podstatnou výhodou Space Armor je, že tenhle materiál je průhledný pro rádiové vlny, což se o tradičním Whipple Shield, který v podstatě funguje jako Faradayova klec, rozhodně nedá říct. Space Armor tím pádem může chránit radary a komunikační antény, ale v případě potřeby má i variantu neprůhlednou pro rádio. V houstnoucí geopolitické situaci se na orbitě bude pancíř jako Space Armor určitě hodit.
Video: Atomic-6 Space Armor
Literatura
Neprůstřelné brnění z grafenu
Autor: Stanislav Mihulka (01.12.2014)
Na cestě k vesmírnému výtahu
Autor: Vladimír Wagner (17.08.2017)
Materiál inspirovaný kroužkovou zbrojí mění pevnost podle tlaku
Autor: Stanislav Mihulka (13.08.2021)
Ochranná zbroj z uhlíkových nanotrubiček poráží klasický Kevlar
Autor: Stanislav Mihulka (04.03.2022)
O osminohých zlatých přadlenách
Autor: Dagmar Gregorová (28.07.2023)
Nanokroužková polymerová zbroj slibuje novou generaci pancířů
Autor: Stanislav Mihulka (19.01.2025)
Úžasná kovová pěna zvládne přes 1 milion cyklů zátěže při vysoké teplotě
Autor: Stanislav Mihulka (12.10.2025)
Diskuze:
Whippleův štít
Pavel Kaňkovský,2025-10-29 00:44:30
Původní varianta W. š. měla jen dvě vrstvy a fungovala tak, že vnější vrstva neměla za úkol mikrometeorit nijak zvlášť zpomalit, nýbrž roztříštit na malé úlomky, které se v prostoru mezi vnější a vnitřní vrstvou rozptýlí do velké plochy a vnitřní vrstva je pak už bude schopna zastavit.
Novější varianty mají více vrstev, ale základní princip je pořád stejný: energii je potřeba v první řadě rozptýlit a pak teprve pohltit.
Tady k tomu mají pěkné obrázky originálního W. š., jeho variant i alternativ: https://hvit.jsc.nasa.gov/shield-development/
To nové "vesmírné brnění" má být hodně tenké, takže tam se asi nemohou spoléhat na to, že se energie rozptýlí jen tak sama od sebe. Bylo by zajímavé vidět, jak vypadá řez jejich dlaždicí po zásahu, ale ten nám asi neukážou. Ale našel jsem nějakou fotku zvenku, na které je vidět, že je zadní strana nezanedbatelně zdeformovaná: https://www.atomic-6.com/spacearmor
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
