Solárních 2D panelů je všude plno. Co kdyby ale solární energetika vstoupila do třetího rozměru? Dnešní solární farmy očividně jsou, při veškerém respektu, ploché. Jak se ale zdá, není to úplně nejvíc efektivní využití prostoru. Mrakodrapy pojmou více lidí nebo alespoň kanceláří v porovnání s nízkými budovami na stejné ploše. Co kdybychom stejný trik udělali se solárními farmami?
Společnost Janta Power z Texasu nedávno získala 5,5 milionů dolarů na dotažení vývoje solárních věží (solar tower). Jednoduchý, ale efektivní vertikální design a chytré sledování slunce dávají těmto věžím podstatnou výhodu před 2D solárními panely. Jak se zdá, investoři to mají rádi ve 3D.
Stejně jako v případě mrakodrapů, i věže společnosti Janta využívají třetí rozměr k tomu, aby umístili více, v tomto případě solárních panelů, na stejnou plochu. Věže jsou chytré a automaticky během dne sledují pohyb slunce na obloze, aby získaly co nejvíce záření.
Díky své konstrukci se věže mohou nastavit tak, aby absorbovaly ranní a podvečerní sluneční paprsky, které dopadají pod ostrými úhly. Solární věže tím pádem generují elektřinu déle a rovnoměrněji než 2D panely, které vyrobí nejvíc, když je slunce přímo nad nimi.
Tato inovace v prostoru dává věžím možnost vyrobit o 50 procent více energie ve srovnání s plochými solárními panely o stejné rozloze, a ještě zabírají jen asi třetinu plochy. Solární věže rovněž mají efektivitu podle koeficientu ročního využití (capacity factor) kolem 32 procent, zatímco nejlepší 2D panely udělají jen asi 22 procent. Podstatné je, že podle Janty solární věže vyrábějí elektřinu levněji. Zvládnou 0,05 dolaru za výrobu jedné kWh, zatímco světový průměr je teď asi 0,15 dolaru.
Pokud jde o počasí, solární věže ustojí vichry do rychlosti větru 274 kilometrů za hodinu. Janta má v současnosti pilotní programy na významných letištích po světě, včetně německého Munich International Airport a amerického Dallas Fort Worth International Airport. Stane se solární energetika trojrozměrnou?
Video: Introducing Janta Power
Literatura
Čína staví Velkou solární zeď, která by mohla napájet celý Peking
Autor: Stanislav Mihulka (07.01.2025)
Power Roll vyvíjejí levný a praktický solární film, který generuje elektřinu kdekoliv
Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2025)
„Beam-down“ solární reaktor vyrábí zelený vodík bez elektřiny
Autor: Stanislav Mihulka (24.06.2025)
V Německu spouštějí první vertikální plovoucí solární farmu na světě
Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2025)
Diskuze:
Pár vtípků na úkor reality, lepší se zasmát než brečet
F M,2025-11-05 11:28:29
Zamotám tam i nějaké odpovědi na otázky z diskuse, obsahuje pár vtípků.
K první řadě jsem velmi rád za tu udanou cenu výroby, konečně jsme tam. Můžeme ukončit jakoukoli podporu, zrušit emisní povolenky (minimálně pro energetiku) a věnovat se pouze budování výrobních kapacit aby to inflace nezdražila. Kdo by stavěl něco jiného, nebo spaloval uhlí z jiného důvodu, než nedostatku tohoto na trhu, zkrátka každý si to rád pořídí, takže není třeba nikoho sankcionovat za to, že nemůže. Nebo co se tím špatným vtipem (PR) snažili říci.
V reálu to řeší jen produkci z metrů čtverečního, a to ještě jen u relativně samostatně stojící konstrukce, tam kde si to nebude vertikálně stínit více než "běžné" panely, na farmě to zvýšení výtěžnosti půjde do kytek. Všechny ostatní problémy, tma, zálohy atd zůstávají. Srovnání je hádám se statickými samostatně stojícími (možná ještě při částečném stínění) panely. Z hlediska té plošné efektivity, to řeší jeden virtuální, ale velký problém, pro ty panely a celou na nich postavenou ekonomiku není na planetě dost rozumného místa.
U toho obilí, nebo jakékoliv plodiny s vysokým výnosem na hektar, to prostě bez dostatku slunce pořádně neporoste a s malým stíněním zase nebude velká produkce elektřiny, mohou být na řídko, ale to bych nebral jako na metr vysokou produkci (musely by být od sebe nižší desítky metrů, aby výnos z hektaru nepropadl). Něco jiného jsou různé byliny a podobně, někde jinde se chlubili s diverzitou (ale zřejmě ve srovnání s polem, ne s loukou, zhruba tak si to pamatuji). V reálu to vidím jako vhodné k osídlení nějakým invazním druhem, tedy v ČR.
U té nastavitelnosti píší, že je to takto lepší pro využití ranního a večerního světla. To dává smysl z hlediska té výšky (na rovině), ale zase řiditelný panel/y se srovnatelnou výškou to srovná, ne li předčí. Otázka je zaujetí nějaké polohy s odolností proti větru a k tomu ještě produkce.
Trochu v těch úvahách můžeme být omezeni myšlením obyvatel ČR (většiny EU, kde to v reálu asi nijak moc nepomůže), okolo rovníku nebo obecně výrazněji jiná zeměpisná šířka, tam ty rozdíly mohou být trochu větší, ale bezpečně v limitu toho PR čísla.
Ekonomicky nedává smysl
Jiří Večeřa,2025-10-31 20:36:20
Dokud byly panely drahé a konstrukce levná dávala snad natáčecí konstrukce smysl. Dnes, když jsou panely levné a konstrukce drahá, to jakýkoliv smysl postrádá.
Nebudou se ty panely navzájem stínit?
Matěj Jánský,2025-10-31 08:25:29
Opravdu to ve výsledku vyjde, že zaberou menší plochu? Pokud je to myšlené tak, že se mezi panely dá pěstovat obilí nebo něco, tak OK, ale nějak mi tam chybí servisní stezky k panelům... jsem z toho nějaký zmatený
Bože
Jiří Janoušek,2025-10-31 07:30:17
Zázrak!!!:-)))Čerčanech u Benešova je vyrábějí už asi 20 let!!!!
Proč zalomené ?
Honza B.,2025-10-31 07:20:58
Nerozumím proč jsou tam dva panely v různých směrech - pokud se to natáčí do optimálního úhlu, tak bych čekal, že to bude v rovině.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
