Čína vyvíjí systém rychlé reakce proti radioaktivnímu spadu  
Čínští vojenští vědci simulovali explozi špinavé jaderné bomby a otestovali raketový systém rychlé reakce proti radioaktivnímu spadu menšího rozsahu. Je to jako technologie pro vyvolání deště, jen namísto kapek vody spadne na zem radioaktivní materiál, který se pak nešíří po okolí. Účinnost je údajně velmi slušná, pokud dojde k zásahu do 2 minut po explozi či katastrofě.
Chemická ochrana, pro ilustraci. Kredit: k_shirai_95, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Chemická ochrana, pro ilustraci. Kredit: k_shirai_95, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

V čínských médiích se objevily zprávy o testu pozoruhodného systému, který umožňuje zasáhnout proti radioaktivnímu spadu spíše menšího rozsahu, například při explozi špinavé bomby nebo při jaderné havárii. Bez bližších údajů, s nimiž se Čína nejspíš nebude moc chlubit, lze jen těžko posoudit, nakolik je taková technologie účinná nebo vůbec reálná, je to ale každopádně zajímavý nápad, o němž stojí za to se zmínit.

 

Cloud seeding. Kredit: Naomi E Tesla, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Cloud seeding. Kredit: Naomi E Tesla, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Podle dostupných informací vojenští vědci Joint Logistic Support Force University of Engineering a Rocket Force Research Institute nedávno provedli terénní testy se simulovaným výbuchem špinavé bomby, během nichž zkoušeli pokročilý raketový systém, určený k rychlé neutralizaci radioaktivního spadu na velké ploše. Modelovali explozi 62 kilogramů TNT s 1 kilogramem plutonia zbraňové kvality při klidné počasí, s větrem maximálně 7,2 kilometrů za hodinu, v městském prostředí při teplotě kolem 25 °C.

 

Radionuklidový zářič s izotopem cesium-137. Kredit: United States Department of Energy, Wikimedia Commons.
Radionuklidový zářič s izotopem cesium-137. Kredit: United States Department of Energy, Wikimedia Commons.

Jak líčí vedoucí výzkumného týmu Yuanye Lin z Joint Logistic Support Force, tento systém je podobný technologiím určeným k úpravě počasí typu cloud seeding, jejichž cílem je zesílit v dané oblasti srážky. V případě technologie proti spadu jde o zneškodnění radioaktivního aerosolu mechanismy jako adsorpce nebo koagulace. Radioaktivní materiál pochopitelně jen tak nezmizí ze světa, ale zůstane poblíž zdroje kontaminace a nešíří se do okolí.

 

Při testech nahradili radioaktivní materiál barvivem, díky němuž pak mohli sledovat spad po explozi, s využitím balonu a laserových měřících přístrojů. Data získaná v reálném prostředí analyzovali společně s počítačovými simulacemi.

 

Výsledky ukázaly, že jedna taková exploze špinavé bomby uvedených parametrů může vytvořit kontaminovanou zónu o rozloze téměř 10 čtverečních kilometrů, kde by se v reálném městském prostředí mohly nacházet desetitisíce lidí. Rovněž vyšlo najevo, že systém pro neutralizaci jaderného spadu může být velmi účinný, pokud dojde k zásahu rychle a efektivně. Při účinnosti přes 90 procent se plocha zasažená spadem podstatně zmenší a stejně tak poklesne množství zasažených lidí. Problém je, že by bylo nutné zasáhnout do 2 minut.

Podobný systém by tím pádem vyžadoval rozsáhlou síť detektorů a nejspíš i trvalé základny s těmito protispadovými raketami v centrech velkých měst, významných vojenských základen, a také u jaderných elektráren, kterých je v Číně spousta. Podle Linova týmu jde o získání strategické iniciativy v jaderné bezpečnosti katastrofálních scénářů a získání podpory mezinárodní veřejnosti. V jaderně neklidné době je takový přístup uklidňující.

 

Video: Dirty Bomb vs Nuclear Bomb | How to Survive a Dirty Bomb?

 

Literatura

South China Morning Post 9. 11. 2025.

Datum: 11.11.2025
Tisk článku

Související články:

Jak se zachránit, když ve městě exploduje jaderná bomba?     Autor: Stanislav Mihulka (10.10.2019)
Veteráni války v Zálivu mají silně poškozené mitochondrie     Autor: Josef Pazdera (17.07.2023)
Nové simulace počítají s jadernou planetární obranou proti balvanům z vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2023)
Současné výročí prvního testu jaderné zbraně Trinity je extrémně aktuální     Autor: Vladimír Wagner (16.07.2025)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz