V čínských médiích se objevily zprávy o testu pozoruhodného systému, který umožňuje zasáhnout proti radioaktivnímu spadu spíše menšího rozsahu, například při explozi špinavé bomby nebo při jaderné havárii. Bez bližších údajů, s nimiž se Čína nejspíš nebude moc chlubit, lze jen těžko posoudit, nakolik je taková technologie účinná nebo vůbec reálná, je to ale každopádně zajímavý nápad, o němž stojí za to se zmínit.
Podle dostupných informací vojenští vědci Joint Logistic Support Force University of Engineering a Rocket Force Research Institute nedávno provedli terénní testy se simulovaným výbuchem špinavé bomby, během nichž zkoušeli pokročilý raketový systém, určený k rychlé neutralizaci radioaktivního spadu na velké ploše. Modelovali explozi 62 kilogramů TNT s 1 kilogramem plutonia zbraňové kvality při klidné počasí, s větrem maximálně 7,2 kilometrů za hodinu, v městském prostředí při teplotě kolem 25 °C.
Jak líčí vedoucí výzkumného týmu Yuanye Lin z Joint Logistic Support Force, tento systém je podobný technologiím určeným k úpravě počasí typu cloud seeding, jejichž cílem je zesílit v dané oblasti srážky. V případě technologie proti spadu jde o zneškodnění radioaktivního aerosolu mechanismy jako adsorpce nebo koagulace. Radioaktivní materiál pochopitelně jen tak nezmizí ze světa, ale zůstane poblíž zdroje kontaminace a nešíří se do okolí.
Při testech nahradili radioaktivní materiál barvivem, díky němuž pak mohli sledovat spad po explozi, s využitím balonu a laserových měřících přístrojů. Data získaná v reálném prostředí analyzovali společně s počítačovými simulacemi.
Výsledky ukázaly, že jedna taková exploze špinavé bomby uvedených parametrů může vytvořit kontaminovanou zónu o rozloze téměř 10 čtverečních kilometrů, kde by se v reálném městském prostředí mohly nacházet desetitisíce lidí. Rovněž vyšlo najevo, že systém pro neutralizaci jaderného spadu může být velmi účinný, pokud dojde k zásahu rychle a efektivně. Při účinnosti přes 90 procent se plocha zasažená spadem podstatně zmenší a stejně tak poklesne množství zasažených lidí. Problém je, že by bylo nutné zasáhnout do 2 minut.
Podobný systém by tím pádem vyžadoval rozsáhlou síť detektorů a nejspíš i trvalé základny s těmito protispadovými raketami v centrech velkých měst, významných vojenských základen, a také u jaderných elektráren, kterých je v Číně spousta. Podle Linova týmu jde o získání strategické iniciativy v jaderné bezpečnosti katastrofálních scénářů a získání podpory mezinárodní veřejnosti. V jaderně neklidné době je takový přístup uklidňující.
Video: Dirty Bomb vs Nuclear Bomb | How to Survive a Dirty Bomb?
Literatura
Jak se zachránit, když ve městě exploduje jaderná bomba?
Autor: Stanislav Mihulka (10.10.2019)
Veteráni války v Zálivu mají silně poškozené mitochondrie
Autor: Josef Pazdera (17.07.2023)
Nové simulace počítají s jadernou planetární obranou proti balvanům z vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2023)
Současné výročí prvního testu jaderné zbraně Trinity je extrémně aktuální
Autor: Vladimír Wagner (16.07.2025)
Diskuze:
Kdo chce mír...
Tomáš Novák,2025-11-11 14:12:45
...chystá válku? Anebo je to v tomto případě spíš příprava na tu válku? :-(
Re: Kdo chce mír...
F M,2025-11-16 11:15:49
(Vtípek, ale ne irelevantní) Tak když už bereme ty oblíbené historické souvislosti, tak z pohledu směrem k Západu je jasné, že jde o obranu, raid in progres ;-)
Neviděl bych to tak horké, on nám je ukazován jen kousíček celkového obrazu, ten v lepším případě zajímavý (třeba článek na Oslu, pokud by byl více technicky obsažný, nebo o principech, než takovéto tytyty), nebo rovnou ten který má masa vidět.
Ostatní země (včetně Číny) si tak mohou vyložit cokoliv co se děje zde a vzhledem k množství agresí západu (rozložení jejich autorů nebudu konkretizovat) mají na ty obavy daleko větší právo.
Realisticky, Čína také staví a má mnoho jaderných elektráren a chystá jich ještě víc. S tím výroba paliva? a odpad, v těch obrovských městech potenciální terorismus, ono ani není nic víc potřeba, zvlášť když toto až tak drahé (v interní čínské ekonomice, s paritou) nebude. Využití může být i u jiných, mraků chemických i biologických u nehod. Politbyro asi pustilo chlup ochotněji, díky té použitelnosti i v armádě.
Vojensky u jádra? Moc smysl mi to nedává. Zaprvé je požadována jaderná válka a její následky. Omezení jejich následků je sice pěkné, ale hodně omezené, krátery a požáry budou, ta plocha bude daleko větší než zvládnutelná a vůbec netuším jak by reagovala atmosféra, mám dojem, že to dost oprší samo, ale možná jsem si zažil nějaký omyl. Netvrdím, že by se to nehodilo vůbec. Jedině nějaká samostatná exploze, omezení dopadu pokusů?
Určitě to není něco, co by měnilo jadernou rovnováhu, narozdíl od raket a štítů/antiraket a podobně.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
