Pokroky v kosmologii umožňují rekonstruovat detailní historii raných fází vesmíru, i když není zdaleka vše jasné. Vědci se intenzivně zabývají kosmologickou inflací, která měla prudce nafouknout zcela čerstvý vesmír i primordiální nukleosyntézou, kdy se v asi 10 sekund až 20 minut starém vesmíru skládala atomová jádra těžší než vodík. Období mezi inflací a nukleosyntézou ale zůstává do značné míry opomíjeno.
Do těchto vod se vydal tým, který vedl Pranjal Ralegankar z italského institutu SISSA (Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati). Badatelé vyšli z hypotéz, podle nichž se v této fázi vesmíru odehrála raná éra s převládající hmotou (EMDE, Early Matter-Dominated Era). Výzkum ukázal, že v prvních sekundách po Velkém třesku byl jevištěm pro řadu pozoruhodných objektů.
Ralegankar s kolegy jsou přesvědčeni, že když byl vesmír sotva sekundu starý, předtím, než došlo k primární nukleosyntéze, mohly tehdejší částice kondenzovat do hal hmoty. Tato hala by poté zkolabovala a vytvořila exotické objekty, jako první černé díry, bosonové hvězdy nebo kanibalské hvězdy.
Jak autoři vysvětlují, podle nich existuje pozoruhodná možnost, že ve zmíněném intervalu rané historie vesmíru se ve vesmíru dočasně stala dominantní formou existence hmota. V tomto scénáři vznikají hala hmoty, v nichž díky interakcím částic dochází ke gravotermálnímu kolapsu, jehož výsledkem jsou zmíněné exotické struktury.
Kanibalské hvězdy jsou podobné tradičním hvězdám s tím, že jim vnitřní energii nedodává jaderná fúze, ale anihilace částic. Spolu s nimi mohly být v sekundy starém vesmíru i bosonové hvězdy tvořené bosony. Ralegankar a spol. tvrdí, že by se bosonové hvězdy během pár dalších sekund zhroutily do primordiálních černých děr, které ale také mohly vzniknout přímo kolapsem hal hmoty.
Podle badatelů by hala hmoty během éry EMDE měly mít relativně malou hmotnost, menší než 1028 gramů. Po gravotermálním kolapsu by z nich vznikly ještě menší primordiální černé díry. V určitých scénářích by tyto černé díry měly zhruba hmotu planetek a v takovém případě by mohly zodpovídat za prakticky veškerou temnou hmotu vesmíru. Jak říkají autoři studie, bylo by zajímavé pátrat po bosonových a kanibalských hvězdách v dnešním vesmíru, v němž by mohly vznikat zhroucení hal temné hmoty, která interaguje sama se sebou.
Video: Pranjal Ralegankar | Cannibal Domination and the Small-Scale Structure
Literatura
Vytváří temná hmota ve vesmíru temné a chladné Boseho hvězdy?
Autor: Stanislav Mihulka (25.10.2018)
Detekce gravitačních vln od nejtěžší černé díry
Autor: Vladimír Wagner (09.12.2018)
Explodují všude kolem nás neviditelné supernovy „bosenovy“?
Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2023)
Detekovaly gravitační observatoře srážku bosonových hvězd?
Autor: Stanislav Mihulka (11.01.2024)
Jaké jsou zdroje kosmického záření těch nejvyšších energií?
Autor: Vladimír Wagner (27.08.2024)
Diskuze:
Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
Theodor Leitner,2025-11-16 16:21:34
Konecne ctenar,zadny fyzik ktery umi myslet.
Inflace po velkem tresku mela byt nadsvetelna a ruzni fyzici tim vysvetluji, ze se tez nejaka hmota dostala nadsvetelne od velkeho tresku. Inflaci se mel prazdny vesmir roztahnout nadsvetelne na veliky prazdny prostor. Hmmmm, jaky je rozdil mezi prazdnotou a prazdnym prostorem? To je definicni filozoficka otazka.
Inflace byla nejak matematicky odvozena od zareni velkeho tresku (bohuzel neznam cesky vyraz, prominte, nejsem Cech). Je mozne si to predstavit nasledujici situaci: Na louce je ohen (velky tresk) a ja jsem nejaka galaxie co vznikla z velkeho tresu a jdu od tresku rychlosti kolem 72 km za vterinu (teda jsem pomaly proti ca. 300 000km sec.). Svetlo velkeho tresku letelo kolem mne a uz davno neni videt a navic by nemohlo letet ke mne ze vsech stran. (A stejne by to bylo kdyby byl tresk vsude a ja byl ve stredu tresku, potom by svetlo tresku letelo kole mne ze vsech stran, ale dnes by bylo davno fuc).
Takze mili astronomove, vse muselo byt uplne jinak, zadna nadsvetelna inflace nebyla, ani neni mozna stejne jako singularita neni mozna (musela by byt mala a velka singularita nebot jsou male a velke cerne diry a v kazde ma byt singularita). A proc velky tresk vyplodil vodik a helium a ne treba male cihly z materialu, ktery by byl v mendeljevove tabulce treba na miste 777? To je take k zamysleni. A nejaka cerna hmota by byla tez jen produkt velkeho tresku a nemohla by zrychovani rozpinani galaxii taky zavinit, takze zrychlujici se rozpinani take temer jiste neexistuje.
Re: Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
Prinz Pavel,2025-11-16 17:56:13
Proces Velkého třesku trval po dobu, která odpovídá cca 380 000 současným pozemským rokům. Inflační fáze proběhla na počátku, v čase, kdy ještě neexistovala hmota ani záření. Byla to expanze. Rychlost expanze poměřujeme počtem násobků zvětšení za jednotku času. Odhad zvětšení našeho vesmíru v inflační fázi je cca 10^30 krát.
Máte pravdu, že náš vesmír pravděpodobně vznikl "všude", ve všech bodech. To ale neznamená, že světlo vzniklé na konci Velkého třesku by bylo dávno fuč. Tomu světlu dnes říkáme zbytkové (reliktní) záření (CMB - cosmic microwawe background). Víme o něm nejpozději od poloviny minulého století. V roce 1964 - 65 jej detekovali pánové Wilson a Penzias, za což dostali Nobelovu cenu v roce 1978. Velmi zdařilou detekci reliktního záření provedla evropská sonda Planck v letech 2009 až 2013. Je to nádherný pohled na "sféru posledního rozptylu", to je na konec Velkého třesku, kdy byl vesmír starý cca 380 000 roků, kdy skončil jeho plasmatický stav, kdy teplota poklesla tak, že se volné elektrony navázaly na jádra prvních (lehkých) prvků. Vesmír se stal průhledným pro elektromagnetické záření (fotony, světlo, chcete-li). Reliktní záření má dnes teplotu cca 2,7K a je doslova "všude".
Umím si představit vesmír, který by měl při svém vzniku nastaveny základní konstanty tak, že by vyplodil malé cihly z materiálu na 777. místě Mendělejevovy tabulky prvků.
Pletete si černou (temnou) hmotu a temnou energii.
Re: Re: Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
Alex Alex,2025-11-16 20:10:50
Reagujem na vetu:
Inflační fáze proběhla na počátku, v čase, kdy ještě neexistovala hmota ani záření.
Čo teda existovalo?
Re: Re: Re: Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
Prinz Pavel,2025-11-16 21:30:37
Pravděpodobně cosi jako kvantová pěna, kvantové fluktuace a sjednocené síly (GUT).
Určitě ne hmota ani záření. První zárodek budoucí hmoty se objevil až po uplynutí cca 10^-5s od okamžiku "nula". Bylo to kvark-gluonové plasma, které je významné tím, že jej umíme laboratorně připravit. Od tohoto okamžiku nabývá standardní model naší přírody více jistoty. Co bylo předtím je velmi nejisté.
Re: Re: Re: Re: Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
F M,2025-11-18 10:29:48
Z jiné strany, neutronová hvězda je tak ta hranice kde se do jisté míry už začíná uvažovat o tom, že ty základy nevíme jistě (přesný stav té hmoty, jestli to q-gplasma), ale stále se nepochybuje o hmotě a do jisté míry se to dá sledovat v pokusech měřeních.
U horizontu událostí černé díry (pod ním), nebo u zrodu vesmíru se opravdu neví, může se jen nepřímo usuzovat.
Re: Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
Pavel Kaňkovský,2025-11-17 11:51:25
"Konecne ctenar,zadny fyzik ktery umi myslet." ... Tím jste chtěl říct, že jste "čtenář" a nikoli "fyzik, který umí myslet"?
Skoro mne až šokuje, kolik lidí se drží představy velkého třesku jako nějakého výbuchu, který všechno rozmetal všemi směry od jednoho středu, a následně se pak snaží sebevědomě dokázat, jak to ti vědátoři mají úplně špatně. Rozpínání prostoročasu je něco, co se děje všude najednou. To jste nikdy nevidět tu alegorii kynoucího bochánku, ve které se rozinky od sebe vzájemně vzdalují? Nebo je to ve skutečnosti trolling?
(Tady jsem v pokušení přilít trochu olej do ohně spekulací, že byla-li inflace něco jako fázový přechod, tak přece jen mohla mít nějaký počátek, ze kterého se to šířilo do okolí. To by se pak mohlo projevit nějakou pozorovatelnou anisotropií...)
A jak jsem i psal níže, je dost pochybné expanzi připisovat nějakou rychlost pohybu. To, že se někdy píše o tom, že inflace byla "rychlejší než světlo", ve skutečnosti znamená, že expanze během inflace měla dostatečné zrychlení (předpokládá se, že byla víceméně exponenciální), aby se vytvořily kosmologické horizonty (i když mnohé jen dočasně, než se expanze zase zpomalila, takže to nakonec ani skutečné horizonty nebyly).
První varianta argumentu ohledně "světla velkého třesku" je tedy úplně zcestná. A druhá varianta v závorce je také vadná. Pominu to, že až do rekombinace byl vesmír neprůhledný, čili pozorované reliktní záření pochází až z dost pozdní fáze velkého třesku. Je-li vesmír dost velký a záření se uvolnilo ve smyslu kosmologického času v celém vesmíru současně, tak to záření vidíme pořád a ze všech směrů, jen postupně ze vzdálenějších a vzdálenějších zdrojů. (A kdybychom to sledovali dost dlouho, tak bychom kvůli pokračující expanzi pozorovali postupně se zvětšující rudý posuv a snižující se teplotu.)
K otázce, proč "velky tresk vyplodil vodik a helium a ne ...": co myslíte, že je pravděpodobnější, když budete mít horkou "polévku" elementárních částic a necháte jí chladnout: že se ty částice samovolně poskládají do těch nejmenších, nejjednodušších a stabilních(!) atomů, nebo že se poskládají do nějakých složitých objektů z obrovských atomů, které budou nejspíš krajně nestabilní (pokud je vůbec možné, aby existovaly)?
Re: Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
F M,2025-11-18 11:23:44
Na část odpovídá pan Kaňkovský a pan Prinz na jiném místě, trochu z jiných směrů asi i na něco navíc zkusím i já už jen kvůli tomu kdyby to četl někdo kdo neví.
Ne, neroztahoval se prázdný prostor (vesmír), předpokládá se izotropní rozložení "obsahu", takže žádná "prázdnota".
Ne nedostala se "nadsvětelnou rychlostí od velkého třesku", ale uvnitř toho velkého třesku se od sebe oblasti vzdalovaly nadsvětelnou rychlostí. Konec konců zřejmě stejně jako teď, pokud je vesmír dost veliký a Hubbleova konstanta se výrazně nemění (neklesá s místem), se vzdalují vzdálené objekty o nichž nic nevíme a vědět nikdy nebudeme, rychleji než je rychlost světla (také horizont).
Nemusel se rozpínat z bodu, třeba nedávno tu byl článek, kdy se počítá s relativně velkou velikostí vesmíru hned na počátku. O tom, že nikdo neví jak fungovaly principy neurčitosti a vůbec jaké přesně tehdy vládly zákony už vůbec nemluvě. To se nikdo ani snažit netvrdí, ale snaží se na to přijít a dávají návrhy, které mohou a nemusí být podložitelné nějakými důkazy.
Nejlepší důkaz je skutečnost, tedy vesmír kde není převaha prvku 777 a zákony které k tomu vedou, třeba to, že prvky s vysokými nukleonovými čísly nevydrží dlouho (poločas rozpadu), nebo a to je důležitější, že ve vesmíru nejsou běžná větší stabilní jádra než ten vodík (třeba i hned to lithium, kyslík). A ano, z toho a dalších věcí se dá usuzovat mnoho, ale ne vše.
Tím příkladem s tím ohněm na louce ve srovnání s pozorovaným vesmírem, on ten velký třesk, respektive to infračervené pozadí za kterým je ta minulost ukryta je úplně všude okolo, jen dokazujete, že ten Váš příklad (chápání) je špatný, právě proto, že existují směry kterým ho nevidíte.
Nakonec malé pozitivum, ta singularita opravdu nemusí existovat, to se neví jen uvažuje (co vím).
Nepleťte si nadpisy a kraťoučké články s tím co opravdu říkají, nebo si myslí vědci, například ty jejich výroky nebývají většinou myšleny tak jednoznačně, samozřejmě i ti se mohou mýlit.
Asi takto:
Alex Alex,2025-11-15 09:02:03
V článku sú totálne blbosti. Viem to jednoducho preto,
lebo som bol pri Veľkom tresku osobne prítomný.
Dokonca som v reálnom čase pozoroval vznika samotného času.
A napriek svojej vrodenej skromnosti musím priznať aj to,
že ja sám som kauzálna príčina toho tresku.
Bohužiaľ, hneď potom mi do toho nejaký konkurent
asi hodil vidly, pretože počas inflácie sa mi to vymklo spod kontroly
a sami vidíte, ako to dopadlo ...
Re: Re: Asi takto:
Alex Alex,2025-11-15 13:29:19
Extrakt z kanibalských a bosonových hvězd, pomer 1:1. Doporučujem !
Re: Asi takto:
Pavel Kaňkovský,2025-11-16 12:21:43
Fajn, nyní už víme, komu máme připsat osobní zodpovědnost za všechen tenhle bordel. ;)
Re: Re: Asi takto:
Alex Alex,2025-11-17 12:22:14
Fajn, teda vďaka za uznanie. Ja to teda viem presne, a vy ostatní by ste aspoň mohli uznať, že o tom viete figu.
Ale vážne: Nebolo by poctivejšie, keby (astrokozmo)fyzici priznali, že o niektorých veciach jednoducho (ešte) nevedia nič konkrétne a presné a validované, než aby produkovali grantoviny?
Re: Re: Re: Asi takto:
Pavel Kaňkovský,2025-11-18 01:49:41
Doporučuji k četbě The Logic of Scientific Discovery od Karla Poppera. Do češtiny to bylo přeloženo jako Logika vědeckého bádání nebo v jiném vydání snad jako Logika vědeckého zkoumání, o slovenském překladu nemám informace. Pak budete mít přesnější představu o tom, kam by to vedlo, kdyby se postupovalo podle Vámi navrženého postupu. (I když, pravda, nemohu vyloučit, že jste ve skutečnosti jedním z těch lidí, kteří si zničení moderní vědy opravdu přejí...)
Re: Re: Re: Re: Asi takto:
Alex Alex,2025-11-18 13:06:30
Úplne by som s vami súhlasil s maličkou výhradou. Keby takýto článok začínal povedzme asi takto:
Navrhujeme 74. variant 589. verzie o tom, ako mohol vzniknúť vesmír. Od ostatných sa líši v tomto a tomto.
P.S. Nemám nič proti vede. Syn má doktorát z teoretickej fyziky, a je profesor ne nemenovanej zahraničnej univerzite. A k fyzike a matike a chémii som ho priviedol ja ...
Re: Re: Re: Re: Re: Asi takto:
Pavel Kaňkovský,2025-11-18 19:38:04
A když říkáte "takýto článok", tak tím myslíte přesně co?
Řekl bych, že v původním článku ve Phys. Rev. D (P. Ralegankar1, D. Perri1 & T. Kobayashi1, Gravothermalizing into primordial black holes, boson stars, and cannibal stars, Phys. Rev. D 112, 083019) autoři docela otevřeně přiznávají, že zkoumají nějakou variantu toho, k čemu mohlo během velkého třesku dojít. A tím, že pro tuto variantu odvodili nějaké potenciálně pozorovatelné následky, pak přispěli k tomu, aby mohla být někdy v budoucnu s pozorováním konfrontována a případně vyvrácena. Co víc byste chtěl?
Hypotezy
Radoslav Pořízek,2025-11-14 16:45:06
> Badatelé vyšli z hypotéz, podle nichž se v této fázi vesmíru odehrála raná éra s převládající hmotou (EMDE, Early Matter-Dominated Era).
Hypoteza je, ze badatelia spekulovali, ze boli splnene nejake predpoklady a potom z nich dalej spekulovali nejaky vovoj, lebo samozrejeme nikdo nema verifikovany model vesmiru na skale 10 sekud a az 20 minut. Pokial sa im nepodari spravit vynimocnu predpoved, ktora bola nasledne experimentalne potvrdena, tak je to dost podobne ako predpoklad, ze tam vtedy tancovaly rozpravkove bytosti - vily.
Cize ide len o spekulkaciu keby bolo keby.
> Podle badatelů by hala hmoty během éry EMDE měly mít relativně malou hmotnost, menší než 10^28 gramů. Po gravotermálním kolapsu by z nich vznikly ještě menší primordiální černé díry.
10^28 gramov? ie je ludskejsie napisat, ze zhruba dvojnasobok hmotnosti Zeme ?
CIerne diery by mali samozrejme rovnaku hmotnost, v tom zmysle by neboli mensie.
Cierna diera ma hmotu sustredenu prakticky v jednom bode, ale ako jej velkost berieme horizont udalosti, teda sferu z vnutra ktorej uz nemoze uniknut ziadne svetlo.
V pripade ciernej diery s hmotnostou 10^28 gramov je jej polomer necele 2 cm.
Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
Jaroslav Kalina,2025-11-13 22:20:08
Ale mám pár nejasností. Velký třesk, rozpínání, no dobře. Ale něco se rozpíná, "letí" rychlostí světla a něco (hmota?) pomaleji. Jak můžeme pozorovat něco (světlo), co nás dávno
nás dávno předběhlo a informace je v háji ať už se pohybujeme stejným směrem nebo opačným?. Že prý Webův dalekohled dohlédl na pár sekund k velkému třesku. Kdyby to byl radar, sonar, netopýr a zachycoval odraz svého vysílání, takto se daleko nedostane a nějaký "obraz" z velkého třesku, ale i něčeho bližšího vidíme co nám přistálo v dalekohledu, ale nic co bylo před tím ale jen co se stalo druhý, třetí den a ne co den před ťím.
Omluva za plky, ale prostě některé věci už nikdy neuvidíme neb dávno kolem nás profrčely.
Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
Petr Slachta,2025-11-14 08:19:38
Odkud se vzala informace ze jwst viděl něco pár sekund po velkém třesku?
Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
Radoslav Pořízek,2025-11-14 17:02:01
Nie fyzikalne je to naozaj ako v tom vtipe o absolutnej rychlosti, ze vykadid za so strechy domu, zbehnut dole a pozriet sa, ako sa zadok otvara. ;)
Limit rychlosti svetla je vzhladom na priestor, v rozpinajucom sa priestore sa dostatocne vzdialene objekty mozu pohybovat rychlejsie ako svetlo. Teda cim dalej sa vo vesmiru pozerame, tym viac sa pozerame do historie.
Pekne o tom hovori Jiri Grygar, ze vesmir je vlastne archeologicka vykopavka, kde sa priamo pozerame dozadu do historie - cim dalej, tym starsie obdobie:
https://www.youtube.com/watch?v=XVkzETh7dd8&t=3293s
> Že prý Webův dalekohled dohlédl na pár sekund k velkému třesku.
To principialne nejde, pretoze vesmir zacal byt priehladny az 380 tisic rokov po velkom tresku. Dovtedy elektricke nabite castice znizovali viditelnost vesmiru na 0,1 milimetru.
Ael je principialne pozorovat nieco, napriklad extremne vysoku homogenitu reliktneho ziarenia, z ktorej sa da dedukovat inflacia - vyvoj vesmiru v prvych zlomkoch sekundy jeho existencie.
Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
Florian Stanislav,2025-11-14 22:43:44
Během rané vesmírné inflace se rozpínání vesmíru v některých oblastech skutečně mohlo dít rychleji než rychlost světla. Toto rozpínání nebylo o pohybu hmoty prostorem, ale rozpínáním samotného prostoročasu. Rychlost světla (ve vakuu) je konstantní pro předměty pohybující se v rámci prostoročasu, ale samotný prostor se může rozpínat libovolnou rychlostí.
Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
Pavel Kaňkovský,2025-11-16 12:38:53
Rychlost expanze není rychlost pohybu.
Rychlost pohybu má rozměr délka/čas (= (vzdálenost před - vzdálenost potom) / časový interval), ale rychlost expanze má rozměr 1/čas (= (vzdálenost před / vzdálenost potom) / časový interval). Mluvit o tom, že expanze probíhá "pomaleji" nebo "rychleji" než rychlost světla je srovnávání jablek s hruškami.
Můžete sice vzít dva pozorovatele a počítat cosi jako jejich vzájemnou rychlost tak, že budete jejich vlastní vzdálenost dělit intervalem kosmologického času, a pokud bude ta vlastní vzdálenost velká, tak nejspíš formálně dostanete hodnotu větší než rychlost světla, ale dokud mezi nimi nevznikne kosmologický horizont (což, jestli se dobře pamatuju, vyžaduje zrychlující se expanzi), tak světlo vyslané z jednoho konce vždy nakonec dorazí na druhý konec, čili z praktického hlediska se rychleji než světlo nevzdalují.
Re: Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
Pavel Kaňkovský,2025-11-17 14:25:39
Upřesnění: to, že expanze má rozměr 1/čas, je pravda, ale ten vzorec v závorce nelze brát úplně doslova mj. i z toho důvodu, že by to pro neměnný stav dávalo nekonečný výsledek.
Pokud vlastní vzdálenost nějakých referenčních pozorovatelů v kosmologickém čase t označíme l(t), pak můžeme rychlost expanze definovat jako [l(t+dt)/l(t) - 1]/dt = 1/dt [l(t+dt) - l(t)]/l(t).
Ponechávám jako cvičení pro čtenáře, aby sám ověřil, že se tato definice shoduje s tím, co je označováno jako Hubbleův parametr H(t) a vystupuje to jako faktor v Hubbleově zákonu (zobecněném pro libovolný kosmologický čas).
Tekto definovaná rychlost expanze má nicméně trochu háček, že je konstantní při exponenciální expanzi (l(t) = A exp(Bt); takto se chová de Sitterův vesmír), ačkoli podle l(t) taková expanze neustále zrychluje a vede ke vzniku zmíněných kosmologických horizontů. Takže je to dost neintuitivní a připouštím, že se do toho také snadno zamotám. :)
Re: Re: Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
F M,2025-11-18 12:05:09
Myslím, že i ta nejjednodušší, stabilní expanze třeba o sebemenší vzdálenost na 1Gy, by v teoretickém nekonečném (rozměrem i časem) vesmíru vedla v budoucnu k nějakému horizontu danému expanzí, tedy myslím to opravdu jen teoreticky, že by to zrychlování třeba nebylo. O tom je i ta inflace a dočasné horizonty pro měnící se rychlost rozpínání, z jiného pohledu jde o ty rychlosti na úsek. U té pomalé, by muselo být vidět opravdu daleko (stáří vesmíru o vysokém číslu v exponentu). Druhá věc je, aby to popisovalo realitu, tam je to co myslím samozřejmě mimo, ale součást toho, že i z těch omezených informací se dá něco odvodit, to mimo. A v té teorii mohou být požadovány oči o rozměrech větších galaxie (pravdivý joke).
Re: Re: Re: Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
Pavel Kaňkovský,2025-11-18 20:49:52
Fajn, předpokládejme rozpínání vesmíru, která bude délkové intervaly zvětšovat lineárně o q (m/m)/s, kde q > 0. Neřešme otázku, zda-li je takové rozpínání vůbec kompatibilní s OTR.
V comoving souřadnicích bude mít takový vesmír metriku ds^2 = a(t)^2 (dx^2 + dy^2 + dz^2) - (c dt)^2, kde škálový faktor a(t) = 1 + qt.
Když jsem mluvil o horizontech, tak jsem myslel horizonty událostí (nebo analogie zdánlivých horizontů) vymezující to, co budu schopen vidět v budoucnosti. Ne časticový horizont vymezující to, co je vidět právě teď.
Kritérium pro vznik kosmického horizontu událostí je situace, že najdeme dva comoving pozorovatele A a B takové, že od nějakého okamžiku světlo vyslané A nikdy nedorazí k B.
Světlupodobnou geodetiku můžeme v uvedených comoving souřadnicích (isotropie to dovoluje redukovat na jedinou prostorovou souřadnici v jedné orientaci) popsat jako dx/dt = c/a(t) = c/(1 + qt) a konkrétní hodnoty x získáme integrací přes t. Horizont by se projevil tak, že by tento integrál měl konečnou hodnotu, i když by se horní mez zvětšovala do nekonečna.
Ale integrál z c/(1 + qt) dt = c/q ln(1 + qt) a to je funkce, která sice pomalu, ale jistě roste nade všechny meze. A to bez ohledu na hodnotu q a počáteční hodnotu t. To znamená, že budu-li čekat dostatečně dlouho, tak světlo vyslané z jakéhokoli A doletí k jakémukoli B.
Posléze pak soudím, že popsaná expanze nemůže vytvořit kosmický horizont událostí.
Re: Re: Re: Re: Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
F M,2025-11-19 12:31:58
Celé jak to myslím je to blbost, jen teoretický výplod, kde se zřejmě nedohodneme v nastavení, myslel jsem úplně mimo rámce známého vesmíru. Nechtěl jsem tím to vlákno zasekat. Řekl bych že není kompatibilní s ničím, počínaje pozorováním.
V nekonečném vesmíru starém bambilión let, pokud to lepím z hlavy správně, budou při konstantním zrychlení na světelný rok jak ten částicový, na kterém se zřejmě shodneme, tak ten od kterého dále se ani světlo vyzářené v této chvíli k nám již nemůže dostat (a naopak od nás tam), dokonce pokud se nepletu budou ve stejné vzdálenosti (konstantní rychlost, název té "skutečné okamžité vzdálenosti" si nepamatuji) jen tam budou jiné objekty. Neprojdu to celé, ale Constanta/Constanta krát něco co jde do nekonečna klesá (c/konstanta krát lnx), hodně opravdu hodně pomalu (zde), ale je možné, že jsem něco přehlédl, vyšel jsem opravdu jen z toho výsledku na konci příspěvku.
Tedy aby si to troufl napsat (nějak to slepím, ale jistý v kramflecích si nejsem), tak jsem se opřel/použil jako opravu Hubbleho. Pokud tam ty horizonty vychází pro jednu konstantní kladnou rychlost, tak tam budou i pro nižší. Pravda ty problémy, pro to které neodpovídá vesmíru to vyloučí, což byl hlavní důvod proč jsem to psal. A samozřejmě jsem na tak tenkém ledě, že tam už ani žádný není.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsem jen čtenář, žádný fyzik nebo astronom
Pavel Kaňkovský,2025-11-20 11:49:14
Právě kvůli tomu, abychom se na něčem dohodli, je potřeba věci formulovat exaktně např. matematicky. Tady už jsme hodně za daleko hranicemi selského rozumu.
Jako kritérium zrychlování expanze se obvykle chápe druhá derivace toho škálovacího faktoru podle času. Takže jako rychlost by se dala chápat jeho první derivace, ale dává to jiné hodnoty, než zmíněný Hubbleův parametr, který má také smysluplný nárok na to být nazýván rychlostí (vlastně platí H = (da/dt)/a).
Já jsem ten Váš popis interpretoval podle toho, že jste psal, že "by to zrychlování třeba nebylo", takže jsem vzal příklad, kde da/dt = konstanta. Teď si uvědomuju, že ten Váš popis bylo možno pochopit i jinak, ale to by asi vedlo k a(t) = exp(q t) pro nějakou konstantu q > 0. A tam už by da/dt rostlo, čili by to byla zrychlující expanze a horizonty událostí by se tam vytvářely (v podstatě by to byl ten de Sitterův vesmír s H = q).
BTW: Vytvoření těch horizontů událostí lze ukázat snadno: šíření světla je zase popsané diferenciální rovnicí dx/dt = c/a(t), ale tentokrát to dává c/exp(q t) = c exp(-q t) pro q > 0. A integrál z toho na první pohled konverguje, i když jde horní mez do nekonečna (samozřejmě za předpokladu, že dolní mez zůstává pevná a konečná).
Částicové horizonty jsou v každém vesmíru, který je víc "široký" než "starý", a tudíž minulý světelný kužel obsahuje jen část toho, co bylo na začátku.
Větě "Constanta/Constanta krát něco co jde do nekonečna klesá (c/konstanta krát lnx), hodně opravdu hodně pomalu (zde)" nerozumím. Co klesá? ln x s rostoucím x roste a to nade všechny meze (i když ten růst se neustále zpomaluje, protože derivace ln x je 1/x).
Dokážeme
Tomáš Novák,2025-11-13 13:10:11
...si toto vůbec reálně představit nebo to nějak nasimulovat?
Re: Čoby nie, kde je vôľa, tam je cesta
Jaroslav Knebl,2025-11-14 11:20:54
Problémom ale nie je len predstaviteľnosť či simulovateľnosť, ale hlavne možná zhoda s realitou. Oboje veda i ezoterika sú hráčmi v "krajine poznania" (napr. oboje počúvam raziť heslo 'dobrodružstvo poznania'), ale ešte donedávna rozdielom a kameňom úrazu bežnej ezoteriky bola práve jej nesebakritickosť. Dnešná ezoterika znesie skoro čokoľvek, čo v praxi znamená, že sa ezoterici vydávajú v poznaní rýchlym tempom na míle vpred pred vedcov, okázalo ignorujúc, či sa stále pohybujú po pevnej zemi, či už brodia po pás bažinou. Hlavne že sú napred. Vedecké metódy naopak až donedávna zahrňovali veľmi opatrné našľapovanie a skúmanie terénu, i za cenu veľkého spomalenia. A kľudne aj terénu za sebou. Postaviť mrakodrap vyžaduje pevné základy s konštrukciou, a napredovať s istotou istotu za chrbtom.
Ibaže dnešná veda sa ocitla v službách eknonomiky, a biznis požaduje napredovať čo najrýchlejšie. Na vedu sa v súčasnosti kladú požiadavky, ktoré nectia tú črtu, ktorou sa od ezoteriky tak líšila. Miesto kvalitatívneho prehlbovania už poznaného sa viac cení rozširovanie poznatkov. Ale je čoraz ťažšie rozpoznať hranice medzi poznatkami a fantáziou. Na metódy, ako hlbšie chápať či interpretovať stávajúce teórie, Vám dnes nikto asi grant nedá. Možno ešte tak na lepšiu výučbu, neviem, granty poznám len z počutia. Niekto z okoloidúcich odborníkov to môže uviesť na pravú mieru. Pardon, ak som grantový systém nedocenil, ale taký je môj dojem zvonka.
Takže obraz z článku pekný, zaujímavý, ale čím sa to vlastne principiálne líši od rôznych fantastických náboženských obrazov sveta z minulosti? Povedal by som, že akurát tématika sa obmenila, zaslané pálešovské periodicity. Ako aj ukázal ten nedávno rešeršovaný článok o pochybách k štandardným sviečkam, ono možno fakt správna cesta ďalej nepovedie skrz hromadenie experimentálnych dát (metodika sa vždy dá spochybniť) masovo spracovávaných umelou inteligenciou / jazykovými modelmi, či vymýšľaním nových hypotéz. Ono jedno aj druhé tam síce nakoniec budú, ale podľa mňa ako dôsledok, nie príčina celého posunu paradigmy vpred.
Ak teda samozrejme skôr nedôjde k nejakej kataklizme, nástupe Rokovho baziliška, alebo nejakej obdobnej ptákovine. Ale tak nemaľujme čerta na stenu, všaaak oni si predsa určite dajú bacha..
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
