Komerční lety do vesmíru se jakžtakž rozbíhají a v budoucnu by to mohlo být ještě lepší. Solární energetika stále zůstává klíčovým zdrojem energie pro veškeré kosmické technologie a poptávka po solárních panelech bude určitě dál stoupat. Společnost Dcubed do toho vstupuje se systémem ARAQYS, který tiskne solární panely přímo ve vesmíru.
Solární energie je ve vesmíru dostupnější než na Zemi. Nemá problémy s atmosférou ani s počasím a lze to zařídit tak, že vesmírné zařízení těží energie Slunce takřka nepřetržitě. Problém je, že pokud má solární elektrárna vytěžit hodně elektřiny, musí mít velkou plochu solárních panelů. Když se taková elektrárna staví z pozemských komponent, musejí se nějak dostat do vesmíru, což přináší řadu komplikací. Je nutné je zabalit, vypustit do vesmíru a zase rozbalit. Což je nejen komplikované, ale hlavně dost drahé.
Dcubed to hodlají řešit se systémem ARAQYS, který si nepořizuje solární panely ze Země, ale vytiskne si je přímo ve vesmíru. Podle Dcubed to přináší podstatnou úsporu ceny za kilowatt.
Systém je založený na kompaktní a flexibilní, ultratenké a měkké solární membráně, která slouží jako podklad solárního panelu. Na oběžné dráze se rozvine a systém se 3D tiskárnou vytiskne na membránu pevnou strukturu z pryskyřice, která ztvrdne díky působení přirozeného kosmického tvrdého UV záření. Podle Dcubed to povede k úsporám nákladů o řád.
V prvním čtvrtletí roku 2026 by měli vypustit demonstrační misi Dcubed-1 (ARAQYS-D1) „Boom! There it is,“ což bude cubesat ze 3 jednotek (3U), který vyrobí 60cm zařízení, a také misi ARAQYS-D2 „Watts New in space,“ která vytiskne 1metrový solární panel. V roce 2027 by měla následovat třetí demonstrační mise, na níž by se měly vyrobit a zapojit solární panely s výkonem 2 kW.
Jakmile technologie Dcubed dozraje, mohla by se uplatnit v mnoha různých satelitních aplikacích, od orbitálních solární farem až po vesmírné tahače a konstelace pro zpracování dat. Dcubed se chtějí se systémem ARAQYS stát lídry nové generace energetiky, která zahrnuje výrobu elektřiny na orbitě.
Video: Dcubed In-Space Manufactured (ISM) Solar Array
Video: Dcubed Solar Array Portfolio
Literatura
Airbus prokázal v experimentu, že orbitální energetika může fungovat
Autor: Stanislav Mihulka (22.11.2022)
Orbitální energetika je tady! Caltech slaví první přenos energie z orbity
Autor: Stanislav Mihulka (05.06.2023)
Star Catcher pokořil rekord v bezdrátovém přenosu energie
Autor: Stanislav Mihulka (22.11.2025)
Diskuze:
heliosynchronní dráha satelitu
Florian Stanislav,2025-12-04 19:15:02
https://cs.wikipedia.org/wiki/Heliosynchronn%C3%AD_dr%C3%A1ha
Téměř tervalé osvětlení, je to blízké polární dráze (ůhel 90° k rovníku), úhel asi 98° k rovníku a výška kolem 800 km. Precesí se otočí zhruba o 1 °za den, čili o 360° za rok.
Samuel Son,2025-12-04 03:40:29
Zajímavé to bude až se bude těžit materiál pro tisk na měsíci.
Nějak nevidím tu výhodu když se ten samí materiál musí dopravit na orbitu.
Proč se to nevytiskne na Zemi?
Ušetřilo by se za dopravu tiskárny do vesmíru.
Distribuce panelů mezi satelity je dosti těžko proveditelná.
A aby měl každý satelit vlastní tiskárnu je kravina.
No možná počítají s takovým nahromaděním odpadu, že životnost panelu nebude ani rok.
Tisk pak bude nutnost aby satelit vydržel rozumnou dobu funkční.
Re:
Martin Novák2,2025-12-04 09:00:35
Netisknou panely ale jenom jejich podklad (zbytek je dovezený ze země) a pryskyřici na Měsíci nenajdete. Aby to mohli dělat z regolitu musely by ty panely být z keramiky a tisknout keramiku to je úplně jiný level a těžko se by se to dělalo na orbitě.
Re:
Jaroslav Kousal,2025-12-04 09:36:27
Úspora může vzniknout hlavně na nosné konstrukci a rozkládacích mechanismech u velkých panelů. Tam jsou při vynášení ze Země hlavní zátěží vibrace při startu.
Pro malé panely to moc nebude - panely foliové, navíc připravované tiskem, mají obecně nižší účinnost a hmotnostní režie na konstrukci nehraje u klasických takovou roli (a s relativní hmotností tiskového mechanismu to naopak bude horší).
Zajímavé to asi může být pro panely velké plochy, kde pak bude zajímavé sledovat, jak to vyřeší s výkonovou kabeláží, zda i tu zvládnou tisknout v dostatečných průřezech.
Re: Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2025-12-06 21:31:38
To byste se divil, co mohou vibrace udělat s kabely a jejich spoji...
Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-12-06 22:38:34
No pokud není konektor do ničeho zapojený, tak bych se skutečně divil. A hlavně Vy píšete o spojích, ale pan Kousal psal doslova o tisku kabeláže, což podle mě nedává praktický smysl. Kabeláž bude buď z hliníku nebo z mědi, což znamená dosažení teplot přes 600 resp. 1000 °C, zatímco při tom tisku z pryskyřice nevyužívají teplo vůbec, jde o tisk reaktoplastem aktivovaným UV zářením. Čili by potřebovali úplně jiný typ tiskárny. A když už tam budou vynášet ty panely hotové ve formě fólie, předpokládám, že součástí té fólie budou i vodiče (např. ve formě ohebných pásků). Navíc - i kdyby ty vodiče vytiskli v kosmu, neřeší se tím, že je následně musejí nějak zapojit. To už by dávalo větší smysl je vynést hotové v kosmu je jen přiletovat.
Re: Re: Re: Re: Re:
F M,2025-12-09 09:42:09
Řekl bych, že je to o definici toho co znamená to tisknutí, prakticky se v tom nevyznám, tak jen dám alternativní možnost/i. Řekl bych, že stejně jako součástí tisku budovy může být armatura (pletivo), tak zde by mohlo být součástí "tisku" celku i to "pokládání" vodiče a k tomu nějaký způsob řešení spojů, oboje bude součást té praktické stránky. Koneckonců doslova se netiskne ani ta fólie.
Nevím co se používá ve vesmíru, hmotnost/funkce, má smysl zlato (strategické suroviny?)? Co vše je již integrální součástí té fólie?
U komponenty s tak vysokou hustotou jako kovový vodič také nevidím smysl v balení do menšího objemu a energeticky náročné zpracování na miste. To má smysl asi jen u té řádově rostoucí pěny, i ta fólie je již připravena.
AI tvrdí, že se používají (univerzálně družice) měděné kabely s izolací a hliníkovým stíněním v radiačně odolném provedení (asi hlavně ta izolace).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
