Jak je znát v posledních měsících, Čína žije ocelí. Nedávno halasně oznámili, že oficiálně najíždějí na plnou produkci s první výrobní linkou na ocel, která je poháněná vodíkem, má jen minimálně emise uhlíku a vyrobí 1 milion tun oceli ročně. Zařízení provozované společností Baowu Steel Group v přístavním městě Čan-ťiang v jihočínské provincii Kuang-tung, se naplno rozeběhlo 23. prosince 2025.
Tento projekt představuje praktickou aplikaci „zelené“ výroby s vysokou kapacitou a přechod od těžce uhlíkového ocelářského průmyslu k infrastruktuře s podstatně nižšími emisemi. Výrobní linka využívá pokročilý metalurgický proces elektrického tavení na bázi vodíku, který nahrazuje tradiční koks vodíkem jako primárním redukčním činidlem. Dochází při tom k radikální změně chemických reakcí v peci a odpadá tvorba značné části oxidu uhličitého, který je klasickým produktem redukce železné rudy.
Klíčovým prvkem výrobní linky je vodíková šachtová pec na přímo redukované železo (DRI) s kapacitou milion tun ročně. Pec zajišťuje dostatečně kvalitní surovinu pro výrobu špičkové oceli. Zařízení v Čan-ťiangu rovněž využívá vysoce účinné pece na „zelenou“ elektřinu ke zpracování přímo redukovaného železa na kvalitní ocel. Z technologických specifikací vyplývá, že toto zařízení snižuje množství emisí oproti tradičním pecím o 50 až 80 procent.
Podle odhadů by tato výrobní linka měla ročně ušetřit více než 3,46 milionů tun emisí uhlíku, které by jinak unikly do atmosféry. Je to prý jako by vytvořili asi 2 tisíce kilometrů čtverečních lesa. Výroba oceli v Číně prochází zásadními změnami a přechod na „zelené“ technologie deklarují jako svou prioritu.
Jedinou vadou na kráse je, že z této oceli nejspíš nebudou vyrábět ocelové holubice míru. Zhruba ve stejné době dorazila z Číny zpráva, že významný státní producent oceli Inner Mongolia First Machinery Group zvyšuje produkci oceli vojenské kvality o 30 procent, tedy pro výrobu více tanků a lodí, což svědčí o plánech na ještě hlubší militarizaci.
Video: Steel Reborn: China's Hydrogen-Powered Future
Literatura
Laserový systém ohlídá tavenou ocel. Rychle a levně.
Autor: Stanislav Mihulka (25.06.2018)
Volvo vyrábí první vozidlo světa z „bezfosilní“ oceli
Autor: Stanislav Mihulka (17.10.2021)
Nový modernizační systém slibuje snížit emise při výrobě oceli o 94 procent
Autor: Stanislav Mihulka (30.01.2023)
Zelená ocelárna Boston Metal spustila elektrolytický reaktor
Autor: Stanislav Mihulka (13.03.2025)
Diskuze:
Ocel pro holubice míru
D@1imi1 Hrušk@,2025-12-27 00:54:48
"Jedinou vadou na kráse je, že z této oceli nejspíš nebudou vyrábět ocelové holubice míru. Zhruba ve stejné době dorazila z Číny zpráva, že významný státní producent oceli Inner Mongolia First Machinery Group zvyšuje produkci oceli vojenské kvality o 30 procent..."
Nevidím důvod, proč by Čína vyráběla svoje zbraně z velmi drahé oceli vyráběné tímto neefektivním postupem. Předpokládám, že tato "papírově bezuhlíková" ocel půjde na export do zelené, deindustrializované Evropy. Za peníze z prodeje půjde těch zbraní vyrobit víc.
Kde se dosáhne omezení emisí CO2?
Florian Stanislav,2025-12-26 23:24:47
Článek odpovídá zdrojovému textu.
"Dochází při tom k radikální změně chemických reakcí v peci a odpadá tvorba značné části oxidu uhličitého, který je klasickým produktem redukce železné rudy."
Dále text ve smyslu :
Tato výrobní linka by měla ročně ušetřit více než 3,46 milionů tun emisí uhlíku při výrobě 1 milion tun oceli
Tomu nerozumím. Radikální změnou chemických reakcí (je uvedeno, že CO2 je produktem REDUKCE rudy) v peci se dosáhne jen zlomku uvedených úspor emisí uhlíku.
Reakce typu FeO + C --> Fe + CO kde poměr Fe : C je 56 :12
Čili k přímé redukci se na 1 milion tun Fe potřebuje (1/56)*12 = 0,21 milionu tun uhlíku.
Při reakci FeO + H2 --> Fe + H2O se nepotřebuje na chemickou redukci rudy uhlík žádný.
Podstatná úspora emisí CO2 jde tedy na vrub toho, že jako zdroj tepla se nepoužívá spalování koksu, ale elektrická tavná pec se zdrojem tzv. zelené ( bezuhlíkaté) elektřiny.
Výroba železné houby redukcí rozemleté železné rudy vodíkem je technologie stará desítky let.
Snad tedy jde o to, že výroba v Číně je rychlá a vzniká rychle ocel. Krátký čas tavení jsou malé tepelné ztráty.
Re: Kde se dosáhne omezení emisí CO2?
D@1imi1 Hrušk@,2025-12-27 00:44:04
Dobrý postřeh. Jinak to celé platí jen za předpokladu, že pec bude napájena ze 100% obnovitelnými či jadernými zdroji. Pokud bude pec odebírat elektřinu ze sítě, je nutné připočítat CO2 vznikající ve fosilních elektrárnách, které se podílejí na energetickém mixu v Číně značným dílem. Dále je nutné připočíst emise CO2 vzniklé výrobou vodíku z fosilních paliv (což je zcela dominantní způsob výroby H2 ve světě), pokud ho nebudou vyrábět elektrolýzou "bezemisní" elektřinou (což dosud není nikde ekonomicky konkurenceschopné).
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
