Jak se po světě mohl šířit mor v době bronzové? Za vším hledej ovce  
První alespoň trochu známá pandemie moru v Evropě a Asii proběhla v době bronzové. Mor se objevil asi před 5 tisíci let a další 2 tisíce let pustošil lidské populace. Nemohl se ale šířit s blechami. Průlomový objev odhalil, že mor tehdy mohl nakazit hospodářská zvířata, což mohlo hrát v šíření roli, společně se zatím neznámým přirozeným rezervoárem.
Scénář s ovcemi. Kredit: Light-Maka et al. (2025), Cell.
Scénář s ovcemi. Kredit: Light-Maka et al. (2025), Cell.

Když ve středověku přišla Černá smrt, pozabíjela asi třetinu lidí v Evropě a okolních zemích. Morové bakterie tehdy šířily blechy, které se vezly s krysami na obchodních lodích. Nebylo to ale poprvé, kdy mor zabíjel v této části světa. V 6. století propukl justiniánský mor, který za vlády východořímského císaře Justiniána I. zdeptal to, co zbylo z lesku slávy Říma.

 

Ian Light-Maka. Kredit: I. Light-Maka.
Ian Light-Maka. Kredit: I. Light-Maka.

Ještě dlouho předtím ale sužovala Evropu a Asii záplava moru, vyvolaná jiným, raným typem bakterie Yersinia pestis. Objevila se asi před 5 tisíci let v době bronzové. Mor tehdy infikoval lidi celkem asi 2 tisíce let, než opět zmizel do zvířat v odlehlých koutech světa. Na rozdíl od bakterií Černé smrti se tento typ moru nešíří blechami. Pro vědce proto bylo záhadou, jak se taková infekce udržela tak dlouho a na rozlehlém území.

 

Archeologická lokalita Arkaim. Kredit: Rafikova m, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Archeologická lokalita Arkaim. Kredit: Rafikova m, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Mezinárodní výzkumný tým, který vedl Ian Light-Maka z německého Max Planck Institute for Infection Biology v Berlíně, nedávno narazil na pozoruhodnou stopu, která by mohla vše objasnit. Objevili první doklad infekce moru doby bronzové v někom, kdo nebyl člověk. Jde o domestikovanou ovci, která žila před 4 tisíci let v opevněném sídle Arkaim na východních svazích jižního Uralu, spojovaném s kulturou doby bronzové Sintašta.

 

Jak se zdá, ovce by mohly být chybějícím kusem skládačky dávného moru doby bronzové. Pokud jsou úvahy vědců správné, mor se šířil mezi lidmi, chovanými zvířaty a nejspíš i doposud neznámými zvířaty v roli přirozeného rezervoáru. To jsou volně žijící druhy živočichů, v nichž původce infekce přežívá, aniž by vyvolával nápadné onemocnění a čeká na svou příležitost. V případě Černé smrti byly takovým rezervoárem krysy.

 

Lidé kultury Sintašta v době bronzové začali chovat větší stáda dobytka, a také začali jezdit na koních. Mor doby bronzové byl zřejmě výsledkem těsnějšího kontaktu lidí se zvířaty, a také toho, že se lidé dostávali do kontaktu s přirozeným rezervoárem. Mor je přece jenom typická zoonotická infekce.

 

Video: How did the plague reshape Bronze Age Europe?

 

Video: Humanity's First Plague


Literatura

University of Arkansas 3. 12. 2025.

Cell 5748-5762.e18.

Datum: 28.12.2025
Tisk článku

Související články:

Justiniánský mor byl doopravdy …mor     Autor: Stanislav Mihulka (31.05.2013)
Rychlost pandemií: Šíření moru v Londýně v průběhu staletí zrychlovalo     Autor: Stanislav Mihulka (22.10.2020)
Nejstarší známý kmen moru nakazil lovce sběrače před 5 tisíci let     Autor: Stanislav Mihulka (01.07.2021)
Nastartovala „černou smrt“ erupce vulkánu?     Autor: Jaroslav Petr (07.12.2025)



Diskuze:

Nojo

Tomáš Novák,2025-12-30 09:31:14

...tak si ještě vybijte zlost na zvířátkách. Jako by nestačily ty koncentráky, ve kterých je chováme a to hromadné vybíjení při ptačích chřipkách apod. Fakt se stydím, že jsem člověk.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz