Vědu bez AI si už nejspíš ani nelze představit. Kredit: SM & Zoner AI.

V dnešní šílené době to zní zvláštně, ale věda právě zažívá neuvěřitelnou explozi nových publikací. Stěžejní roli v tom hrají umělé inteligence. Podle nedávného výzkumu vědci, kteří používají velké jazykové modely (LLN), jako je ChatGPT, zveřejňují podstatně více publikací, a to napříč mnoha rozmanitými obory. Vzhledem k tomu, že jsou v řadě případů placeni za to, kolik toho publikují, lze očekávat, že brzy bude intenzivní používání umělých inteligencí ve vědě naprostou nutností.

Yian Yin. Kredit: Cornell Bowers

Teď bude zábavné sledovat, kdy to dojde (či už došlo?) univerzitám, a pozorovat, jak rychle se mění nejen výuka na jednotlivých kurzech, ale také jejich složení. Pro našince je obzvlášť relevantní, že se tento publikační boom ve vědě týká především vědců, jejichž prvním jazykem není angličtina. Patříme k zemím, kde angličtina dlouho představoval kritickou překážku pro rozvoj vědy světové úrovně.

Jak se dalo čekat, staromilci se nejprve vyděsili a věštili apokalypsu vědecké produkce. Obávali se odfláknuté práce a halucinací inteligencí, které sice bývají zábavné, ale v odborné literatuře by mohly natropit spoustu škod. Podobné obavy jsou sice na místě, ale ukazuje se, že v podstatě stačí, když se z vědce, který horko těžko patlá konzistentní text v angličtině, stane vědec důkladný editor toho, co zplodila inteligence, docela to funguje. Nový výzkum ukázal, že vědecké publikace vytvořené s podporou LLM mají komplexnější odborný jazyk a větší rozsah citací.

Pokud jde o zmíněný výzkum, vědci Cornell University a University of California, Berkeley ve snaze odhalit vliv inteligencí na vědeckou produkci analyzovali téměř 2,1 milionů abstraktů, zveřejněných před recenzním řízením na třech hlavních preprintových platformách mezi lednem 2018 a červnem 2024.

Yian Yin z Cornellu a jeho kolegové při analýze využili velký jazykový model GPT-3.5 Turbo-0125, s jehož pomocí generovali AI verze abstraktů publikovaných před rokem 2023. Následně porovnali, jak se liší AI abstrakty od abstraktů psaných lidmi a vytvořili algoritmus, který pátral po abstraktech vytvořených s podporou AI.

Logo. Kredit: Cornell University.

Výsledky jednoznačně ukázaly, že osvojení AI vědci vede ke skoku ve vědecké produkci. Největší boom nastal v sociálních a humanitních vědách (o 59,8 procent), následovaných biologií (52,9 procent). V případě fyziky a matematiky to bylo „jen“ o 36,2 procent. Nepřehlédnutelný je nástup vědců, kteří se museli anglicky učit až po svém prvním jazyku. V Asii v některých případech vedlo osvojení AI k nárůstu publikací až o 89 procent.

Používání inteligencí má samozřejmě svá úskalí. Stále platí, že si mohou vymýšlet a že je nutné jejich produkci pečlivě kontrolovat. Ale to je očividně méně náročné než samotné sepsání textu ve kvalitní angličtině. Současně s tím se rozevírají nůžky mezi kvalitou textu a kvalitou výzkumu, pokud tam kdy nějaký vztah byl. No a nakonec je samozřejmě otázkou, že když takto úspěšně nastupují inteligence do vědy, jak dlouho ještě budou nezbytní lidští vědci jako takoví.

Video: Yian Yin – Quantifying success and failure dynamics in science and Innovation

Literatura

Phys.org 21. 12. 2025.

Science 390: 1240–1243.