Erwin Schrödinger, 1933, volné dílo.

V první práci z ledna 1926, v němž se tato rovnic poprvé objevuje, Schrȍdinger píše:

K představám o kmitech bych si ještě dovolil poznamenat následující. Především nemohu nechat bez zmínky, že za podnět k těmto úvahám v první řadě vděčím promyšlené disertaci pana Louise de Broglie a jeho úvahám o prostorovém tvaru oněch „fázových vln“, o nichž ukázal, že jejich celočíselný počet připadá na jeden oběh elektronu. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že de Broglie uvažoval postupující vlnu, zatímco my, pokud tyto představy použijme v našich formulích, dostáváme stojaté vlnění.

Je zajímavé a pro vztah mezi těmito dvěma zakladateli kvantové mechaniky příznačné, že de Broglie v předmluvě k německému překladu své disertace naopak uznává zásluhy Schrȍdingera:

Pan Einstein od počátku mou disertaci podporoval, ale byl to pan Schrȍdinger, kdo formuloval rovnice nové teorie a kdo při hledání jejich řešení vybudoval to, co se stalo známým jako „vlnová mechanika“.

S chrȍdingerova práce dorazila do časopisu Annalen der Physik 27. ledna1926, nesla název

t edy Kvantování jako problém vlastních hodnot a vypadala takto,

kde m je hmotnost elektronu, E je vazbová energie elektronu v Coulombickém potenciálu a Ψ popisovala vlnovou funkci elektronu. Z dalšího plynulo, že K je redukovaná Planckova konstanta. Schrȍdinger ukázal, že tato rovnice má řešení jen pro diskrétní záporné hodnoty E, jež přesně odpovídaly hodnotám Bohrova modelu.

J ejí odvození se opíralo o formalismus Hamilton-Jacobiho rovnice a akci S jako základní pojem. Mezi akci S a Schrȍdinger postuloval vztah . Způsob odvození byl však dost nelogický, což si Schrȍdinger zřejmě uvědomoval a proto již 23.února 1926 dorazila do Annalen der Physik druhá práce

v níž vycházel ze stejného formalizmu, ale svou rovnici odvodil jiným, již dobře odůvodněným způsobem a podrobně ji aplikoval na Planckův lineární harmonický oscilátor, rotátor s pevnou osou a na molekuly.

Je zajímavé, že Schrȍdinger nikdy nepřijal Bornovu pravděpodobnostní interpretaci smyslu vlnové funkce, i když svou původní interpretaci, že popisuje prostorové rozdělení elektrického náboje elektronu, byl nucen opustit.

Odkaz na článek: Disertace, která změnila fyziku

Redakce si k článku dovolila připojit dvě autorovy přednášky:

Video: Zrod, pád a neočekávané znovuzrození kvantové teorie pole

Od Georgese Lemaîtra k reliktnímu záření a Jamesi Peeblesovi