Pro příznivce AI to není příliš povzbudivé, ale při sledování situace ve Spojených státech si nelze nevšimnou, jak strašnou nenávist mezi obyvatelstvem vyvolávají datacentra. Počínaje tím, že ohromnou spotřebou čipů zdražují ceny pamětí a tím i elektroniky, přes nenasytnou spotřebu elektřiny a vody, stejně jako hlučný provoz, až po naprosto bezohledné jednání většiny majitelů AI společností.
Odpor veřejnosti je teď už takový, že provozovatelé hledají alternativy k datacentrům v obydlené krajině. Jednou z alternativ je poslat datacentra na oběžnou dráhu. Jsou ale i jiné možnosti. Americký startup Aikido Technologies ze San Francisca nabízí velmi zajímavé řešení, které uklízí datacentra z obydlených míst a spojuje je s větrnou energetikou.
Aikido nedávno jako první na světě představili plovoucí větrnou elektrárnu AO60DC, která má kromě baterií na vytěženou elektřinu ve své konstrukci i datacentrum pro umělou inteligenci. Pokud by se tento koncept prosadil ve velkém, budou datacentra na oceánu, kde si vytěží vlastní energii, o vodě ani nemluvě.
Větrná platforma AO60DC je navržená tak, aby mohla fungovat v rozmanitých velikostech, pro malé i velké větrné farmy Typicky těží větrnou energii 15-18MW turbínou a pro výpočetní výkon plovoucího (či spíše poloponorného) datacentra poskytuje 10-12 MW. Oceán funguje pro takové datacentrum jako chladič s nekonečnou kapacitou. Aikido očekávají, že AO60DC díky tomu dosáhne vysoké efektivity využití energie.
Údržbu plovoucích větrných datacenter by mohly provádět již existující flotily obsluhující pobřežní zařízení či těžební plošiny. Aikido odhadují, že by vliv těchto datacenter na prostředí, především pokud jde o zvyšování teploty v oceánu, byl jen lokální a minimální. V současné době probíhá ověřování konceptu v Norsku, komerční provoz by měl být zahájen v roce 2028 ve Velké Británii.
Video: The Aikido One Project: Full Video
Video: Introducing Aikido Technologies
Literatura
Microsoft restartuje jadernou elektrárnu 3 Mile Island pro pohon datacenter
Autor: Stanislav Mihulka (24.09.2024)
Čínská společnost Highlander spustí podmořské datové centrum u Šanghaje
Autor: Stanislav Mihulka (08.10.2025)
Výpočty tryskem: Hladovějící datacentra zapojují proudové motory
Autor: Stanislav Mihulka (22.10.2025)
Diskuze:
Nenavist k datacentrum
Tomas Hacek,2026-03-13 05:41:17
Plne podporuji nazor tech lidi co nenavidi datacentra.
Tedy, abych to upresnil, podporuji a obdivuji a respektuji ty s timto nazorem kteri nemaji Internet, nepouzivaji zadne socialni site, zadne cloudove uloziste, zadnou AI, zadne mobily, neplati kartou ale jen hotovosti, .... Maji muj uprimny respekt a obdiv.
Ale ty co nadavaji na datacentra a surfuji na Internetu, projizdeji youtube ci tiktok, pouzivaji FB nebo Whatsapp ci jakoukoliv jinou sluzbu, pouzivaji email, a vubec maji pripojeni k Internetu ci mobil - tak takove pokrytce opravdu neobdivuji, naopak si o nich myslim sve a meli by zavrit ty sva hloupa usta a byt radi ze nekdo 1000x inteligentnejsi jim umoznuje to jejich bezduche matlani na Internetu.
Re: Nenavist k datacentrum
Honza .,2026-03-13 08:38:38
Není potřeba se všeho vzdát a jít od zdi ke zdi.
Internet používám přes 30 let, stejně tak mail, občas platební kartu (preferuji jedinou svobodnou platbu v hotovosti).
Soukromá schránka má maily poslední 3 dny, zbytek lokálně.
Asociální sítě žádné, ani ťikťaki, Whatsapp, FB a podobně.
Jestli firmy začali používat cloud je jejich volba, ne nutnost.
Osobně cloudová úložiště žádná, ani firemní data či servery, vše je on-premise včetně poštovního serveru, webů, eshopu, ERP, FTP a co si kdo vzpomene.
Jde to v pohodě, stačí chtít a vůbec to nemusí být drahé - volba HW je v režii provozovatele.
Nevidím v tom žádné zásadní omezení, naopak vím, co se kde děje.
Jasně, u korporace o tisících uživatelích a desítkách lokalit to může být jiné, ale pak jsou privátní cloudy.
Někde benefit cloudů těžko nahradit, např. bezpečnostní produkty.
Doba, kdy stačilo mít lokální AV a občas stáhnout aktualizaci je prostě pryč.
Je to o životním postoji, jestli si vědomě volím včetně důsledků nebo jdu tupě jako ovce s davem, ale rozhodně nemusím být rebel proti všemu, na tom podle mě ani není co obdivovat.
Bitcoiny?
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-12 17:36:31
Takže zatímco klasická větrná elektrárna v případě bezvětří pouze přestane dodávat elektřinu do sítě, "datová" větrná elektrárna začne v případě bezvětří elektřinu ze sítě dokonce odebírat. Geniální. Ještě že zálohování sítě zaplatí někdo jiný...
...leda že by tam těžili bitcoiny, to se dá v případě bezvětří snadno přerušit. A prakticky by tam nemuseli ani tahat datový kabel po mořském dně, stačil by normální satelitní internet.
Re: Bitcoiny?
Martin Novák2,2026-03-13 08:39:51
Ani na bitcoiny ne. Když vrazíte několik set milionů do hardwaru který velice rychle zastarává tak co určitě nechcete je aby to 80% času jenom tak stálo a ztrácelo hodnotu.
Ztráta hodnoty dělá zhruba tolik jako cena energie, možná i víc. Čím výkonnější systém tím větší ztráta hodnoty.
Re: Re: Bitcoiny?
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-13 10:48:42
Vycházím z toho, že offshore větrníky mají koeficient ročního využití asi 50 % a náklady na elektřinu tvoří asi 3/4 všech nákladů. Pak by se HW zaplatil i v "občasném" provozu. Tedy samozřejmě jen pokud by ten větrník nevyráběl elektřinu za více než cca 1 kč/kWh.
Re: Re: Re: Bitcoiny?
Martin Novák2,2026-03-13 15:55:24
Myslím že počítáte s reklamními parametry. Ono na internetu prakticky ani nic jiného není.
LCOE/kWh se ODHADUJE od 1,30 Kč do 2,61Kč, ovšem CfD kontrakt 2024 (zaručená cena) v GB byl 2,58Kč - a do tenderu bez dotace se nikdo nepřihlásil, protože LCOE bylo 2,91Kč . AŽ 50% využití platí jenom pro ta nejlepší místa (těch moc není) a jenom pro ty největší větrníky. Musíte taky počítat s time value of money - u projektu s návratností okolo 10 let. Investovat musíte předem, vrátí se vám to mnohem později.
Suma sumárum těžaři nejsou hloupí, kdyby se to vyplatilo tak už to dělají.
Pokud byste chtěl levnou energii a byl ochotný postavit elektrárnu tak asi uhlí někde kde se neplatí CO2 odpustky. Křetínský řekl že vyrábí kWh za 2,1Kč, a z toho je 1,95Kč pokuta za levnost a stabilitu.
Re: Re: Re: Re: Bitcoiny?
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-14 20:09:48
Gratuluji k nekritickému šíření hoaxu. Ani nebudu zjišťovat, jestli ten výrok pochází z úst Křetínského a nebo mu ho tam někdo vložil, protože tak jako tak jde o ZJEVNÝ nesmysl. Pokud by vyráběl 1 kWh za 2,10 Kč a 1,95 Kč z toho by tvořily emisní odpustky apod., znamená to, že by vyráběl 1 kWh elektřiny za 0,15 Kč. Což je dost těžko možné, když indonéské uhlí (jedno z nejlevnějších na světě) se obchoduje cca za 0,25 Kč za kWh výhřevnosti. S přihlédnutím k účinnosti tepelné elektrárny by tak jen náklady na palivo tvořily cca. 0,7 Kč za kWh elektřiny. Kdyby počítal i s údržbou a amortizací elektráren, byl by rád za 1 Kč / kWh. Což je také orientační údaj nákladů na uhelnou elektřinu, který si pamatuji z doby před cca 15 lety, kdy trh ještě nebyl tak pokřivený odpustky.
Re: Re: Re: Re: Re: Bitcoiny?
Martin Novák2,2026-03-14 22:37:26
Křetínský uhlí nekupuje, těží VLASTNÍ. Počítal v tom výroku s cenou odpustku za 80 euro/MWh a elektřiny 86 eur/MWh. Amortizaci ani údržbu už počítat nemusí protože ty elektrárny zavírá - nevyplatí se mu to. Uhlí má teď už taky levnější - doly utlumuje a nedělá další skrývku. Po zavření elektráren zavře i doly. ČEZ asi bude uhlí kupovat z Polska.
Mně to připadá možné, nemyslím si že by prodával za víc než za ty 2,10Kč/kWh nebo 86 eur/MWH velkoobchodní ceny bez daně. Jestli na tom vydělá tak to asi ne, proto taky končí.
Cena povolenky ETS1 (říjen 2025): 80 – 83 EUR za tunu CO2
Na vlastní uši jsem to neslyšel :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bitcoiny?
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-14 23:23:29
Též věřím, že takhle ten výpočet vycházet může, ale je to stejná demagogie, jako když elektromobilista tvrdí, že jezdí za 0,1 Kč/km, protože auto už má koupené a elektřinu do něj si zdarma vyrábí ve svých solárech.
Re: Re: Re: Bitcoiny?
F M,2026-03-17 11:23:00
Řekl bych, že ta cena bude násobně vyšší než 1kč, ta koruna to je jen nějaký případ absolutně optimální a hned u vrtule . Teoreticky tam ten kabel vést nemusí, pokud je to datacentrum umístěno na dobrém místě (třeba jinde než v ČR hah), měla by stačit větší baterie (ach ty vlhké sny EU o levné větrné energii). Výhoda tady je, že se nemusí dalších 5-6 korun schovávat do poplatků za distribuci a další do zadlužení, tedy opraveno o/pro ty případné baterie a montáže ("interní" distribuce) a možnost nemít ty kabely jinam.
Otázka jsou pokuty, nevím jak to ta datacentra mají, ale očekávám dost vysoké (při nedodržení smluv), což lze řešit diverzifikací a množstvím kusů (nějakou rezervní kapacitou, třebas i většinou využitou levněji "bez záruky"). Je možné, pokud bude opravdu hlad a nedostatek nabídky, že si ty podmínky budou diktovat/diktují a pouty nebudou (to je Šalamounsky napsaný dotaz).
Náklady z 90% za energie jsou spíše provozní (?), celkem to bude spíše pod/okolo polovinou a tady se jí dá hodně ušetřit na chlazení (ale netuším cenu ani údržby těch variant). Každopádně jsou jinde průběžné (energie), tady by byly vysoké investicemi na začátku (možná z nás ještě něco vydojí, myslím navíc).
Blbý je, že se ta čísla pro větrníky vytrhnou z kontextu a jen ta nejlepší a předkládají se lidem (nemyslím vás 2 konkrétně, to vím, že víte) kteří si neuvědomují, že ve vnitrozemí ty větrníky vyjdou hůř a ta "cena za distribuci" (hlavně zálohy a vedení navíc a údržby), byť to je už teď většina ceny té drahé evropské elektřiny, tak je zatím s ohledem na to co je (by bylo) třeba postavit zlomková. A cena té vyrobené energie pokud to půjde dál tímto způsobem bude to poslední co bude na tu cenu mít vliv.
Tedy pokud člověk chápe (dělá se vše pro to aby nechápal), že jeho cena za kw = celkové roční vyúčtování/počet kW + podíl na dluzích + další přesměrované toky (třeba tvorba dotací z jeho daní) a k tomu další kanály ceny bydlení a vůbec všeho zboží a služeb to nakonec jde také z jeho kapsy tak to problém není, jinak je to jednoznačná dezinformace (pojďme to nazývat moderními v tomto případě přesnými jmény).
Ale hlavně, že jsou ty finanční toky pod kontrolou a lidé na ně navázání vědí komu mají být vděční;-)
Re: Re: Re: Re: Bitcoiny?
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-17 15:07:26
Článek je o technologii, ne o konkrétní instalaci. Můj úvodní příspěvek byl o tom, jestli se ta technologie dá využít i k něčemu jinému než k těžbě dotací. Moje úvaha tudíž nepočítá s instalací kdekoliv, ale s instalací na těch nejlepších místech, kde větrníky s dostatečně vysokým stožárem jsou schopné toho 50 % koeficientu ročního využití dosáhnout a zároveň dosáhnout co nejnižších nákladů na kWh.
90% nákladů na elektřinu nezaznělo ani v článku, ani v mém příspěvku. Psal jsem o cca 3/4 nákladech na elektřinu u těžby BTC, přičemž zbytek tvoří převážně amortizace HW. A samozřejmě to číslo 3/4 hodně plave v závislosti na tom, za jakou cenu tu elektřinu kupují. Kdyby ji kupovali relativně draze za 2 Kč / kWh, mohla by ta offshore elektrárna s těžařskou stanicí být ekonomickou alternativou.
Ideální byznys model bych si představoval tak, že si ten větrník necháte postavit za nelegální peníze na pobřeží nějakého rozvojového státu a máte ideální pračku. Za špinavé peníze získáte bitcoiny bez transakční historie. Myšleno vážně i jako černý humor.
Re: Re: Re: Re: Re: Bitcoiny?
F M,2026-03-18 12:37:30
Za těch 90% se omlouvám, to mi zřejmě zůstalo v hlavě odjinud, moje chyba, nepřišel jsem na to odkud.
Ta koruna, i když ji připustím (osobně jsem to mimo úrovně reklama nikde neviděl), je stejně jenom u té vrtule, baterie a rozvody navíc místo "jen" od přívodního kabelu udělají násobek. Náklady celkově budou vysoké (kWh), něco jiného je provozovat jen vrtuli a to když už kabely (nejspíš) a rozvodnou síť a zálohy atd. zaplatí někdo jiný, ale JE může být dražší (myslím, že by se to tak nějak mohlo potkávat, ale nepříliš přesně).
Osobně si myslím, že to je teď takové terno, že se vůbec ta cena energie (kromě extrému) neřeší, a zde půjde o ty pozemky a odpor k proti těm plovoucím. Vrtule je tam kvůli reklamě a přijmutí konceptu populaci (odpustek/kompenzace za konzumaci energie PR a oteplování), ale hlavně institucemi (a možnosti umístit to dál od pevniny, datový kabel) a případné možnosti získání nějakých finančních prostředků/jednoduchosti získání půjček (výhodnějších, se zapojením státu?). Celkově to může znamenat to, že se to nejspíš neprodraží až tak moc a může to dávat smysl (s příspěvky?) a vůbec možnost to centrum v dané lokalitě postavit.
Kde se to dá montovat, to bude dost omezené technickou infrastrukturou (i ten Bitcoin potřebuje kvalitní připojení, možná satelit nejsou tak velké toky, ale to bude vyžadovat ideální podminky?). Další věc je bezpečnost, krádeže, útoky, v podstatě stačí zrušit připojení, ale poslat to ke dnu nebude nic těžkého. A hodně bude záviset na tom kdo to kde a na co pojistí.
Zahlédl jsem tam něco o Británii a Francii (dotace?). Osobně to vidím na velká přímořská centra (města, vyšší koncentrace obyvatel) kde "to projde" právě kvůli lokální ceně energie a pozemků a tomu odporu a podpoře čehokoli OZE, ale zase mi to tak vychází hlavně proto, že mi to prostě levně nevyjde. Těžba krypta nevím, to se dá dělat kdekoli a to už podle mě, zase kvůli té ceně narazí.
Nakoukl jsem se na ten odkaz, ono by mělo být (centrum) v těch nohách i ty baterie a mají to i s tím připojením k síti (asi ne povinným). Je tam nějaký obrázek navíc jinak nic moc. 10-12MW výpočetního a 15-18MW větrného výkonu (asi na 30MW vrtuli) vzájemně přes kabely propojené škálovatelné množství kusů. Dole by měl být uzavřený ocelový válec s tou technologií (to žluté v náhledu videa asi). Chladit by se to mělo jen skrze plášť povrchem.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bitcoiny?
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-18 13:56:13
Myšlenka s tím Bitcoinem právě stála na tom, že by nebyly potřeba žádné baterie a vlastně ani silový kabel na pevninu. Prostě když by foukalo, těžilo by se, kdyby nefoukalo, netěžilo by se. Tudíž by šlo počítat skutečně s tou cenou elektřiny hned u vrtule. Ty "těžební" výpočty jsou krátké, takže přerušení není problém. Když např. trénujete umělou inteligenci, jakékoliv prostoje vás zdržují. Rychlost připojení stačí pro těžbu BTC v řádu desítek Mbit/s (možná by stačily i jednotky), spíš je důležitá rychlost odezvy, ale to, co poskytuje Starlink (cca do 50 ms), je dostatečné.
Myšlenka datacentra maskovaného za větrnou turbínu je také možná. Tady si akorát nejsem jistý, nakolik firmy "touží" mít datacentrum někde na moři. Měl jsem zato, že je pro ně optimální na rovině postavená velká hala (stejně jako pro většinu fabrik, skladišť apod.). Datacentrum na moři znamená menší flexibilitu (nemožnost expanze), špatný přístup pro personál a celkově komplikovanější instalace racků. Jedinou výhodou je to chlazení.
Nejpravděpodobnější hlavní smysl bohužel stále je těžba dotací.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
