Antiprotony se produkují pomocí srážek protonů, urychlených na rychlosti blízké rychlosti světla, s těžkými jádry v terči. Kvantová fyzika umožňuje přeměňovat při srážce kinetickou energii urychleného protonu na klidovou energii dvou nově vzniklých částic antiprotonu a protonu. Co kvantová fyzika umožňuje, je v nedávném článku. Při vzniku antiprotonu (antičástice) se musí zachovávat kromě energie a hybnosti i elektrický náboj a celá řada dalších kvantových čísel. Toho se nejsnadněji dosáhne tak, že vznikne antiproton (antičástice) a zároveň proton (odpovídající částice). U částice a antičástice mají zmíněné fyzikální veličiny (elektrický náboj a kvantová čísla) stejnou velikost a opačné znaménko.
Takový způsob produkce však způsobuje, že kinetická energie vzniklého antiprotonu je srovnatelná s jeho klidovou energií a částice je tak relativistická. Letí sice ve směru původního svazku, ale energie i směr letu vzniklých antiprotonů má poměrně široký rozsah. Abychom s nimi mohli pracovat, musíme z nich vytvořit pomocí magnetických a elektrických polí svazek antiprotonů se stejnou energií i směrem letu. Pro výzkum antiprotonů v klidu a vytváření neutrálního antivodíku pak musíme antiprotony zpomalit.
V laboratoři CERN tak vybudovali pro antiprotony opak urychlovače – zpomalovač AD (Antiproton Decelerator). Zpomalené antiprotony pak lze chytat do magnetických pastí, ve kterých lze velmi přesně měřit jejich parametry a srovnávat je s vlastnostmi protonu. Stejně tak je možné k nim přidávat pozitrony, antičástice elektronu, a vytvářet antivodíky. Studium antiprotonů a antivodíku nám umožňuje zjišťovat rozdíly mezi hmotou a antihmotou. Tyto rozdíly jsou klíčové pro pochopení vzniku přebytku hmoty nad antihmotou v našem vesmíru. Laboratoř CERN je jediná, která takové zařízení má, některé experimenty využívající antiprotony a jejich výsledky jsou popsány zde a zde.
Efektivita zachytávání antiprotonů závisí na tom, na jakou rychlost se je podaří zpomalit před vstříknutím do magnetické pasti. V nedávné době začalo v laboratoři CERN pracovat zařízení ELENA (Extra Low ENergy Antiproton ring), které převezme antiprotony ze zpomalovače AD a zpomalí je před vstříknutím do konkrétní pasti (experimentu) na extrémně malé energie.
Vědci v laboratoři CERN pracující na experimentu BASE však při extrémně přesných měřeních narazili na velký problém. Zařízení, která produkují a zpomalují antiprotony, využívají velmi intenzivní elektrická a magnetická pole, která nelze úplně odstínit, a vytvořené pozadí narušuje extrémně přesná a citlivá měření. Řešením je přemístění antiprotonů do vzdálené, speciálně odstíněné laboratoře.
Postavila se tak speciální past BASE-STEP, kterou je možné po naplnění antiprotony od systému oddělit, naložit do speciálního náklaďáku a převézt na potřebné místo. Pokud by byla laboratoř dostatečně blízko, mohly by se antiprotony do daného místa v principu dopravit i potrubím ve vakuu a pomocí magnetických a elektrických polí. Potrubí a trasu je však třeba vybudovat, což lze jen do omezené vzdálenosti. Výhodou mobilní pasti BASE-STEP je, že pak lze autem antiprotony přepravovat i do velmi vzdálených laboratoří, například v německém Hannoveru, které mají extrémně citlivá a jinde nedostupná zařízení.
Zařízení je speciální tzv. Penningovou pastí a má délku 1,9 m, šířku 0,8 m a výšku 1,6 m. Jeho hmotnost je 1000 kg. Magnetické pole je vytvářeno pomocí supravodivého magnetu. Při transportu je tak třeba zajistit i kryogenní chlazení na teplotu tekutého hélia a dodávku potřebné energie. Jde v principu o zařízení, které při zajištění nezbytné energie není problém nákladním autem přepravit kamkoliv po Evropě. A v případě využití lodě či letadla kamkoliv na světě. V podobných pastích se daří skladovat antiprotony i velmi dlouho; rekord dosažený právě experimentem BASE je v řádu roku. Nyní je tak možné navíc přepravit antiprotony do libovolné laboratoře.
Považuji ještě za nutné uklidnit aktivisty, kteří se už chystají vyrazit demonstrovat proti přepravě nebezpečné antihmoty mezi evropskými městy (z obavy, že by anihilace mohla zničit celá sídla). Těch antiprotonů je tam extrémně malé množství. První testy této pasti a přeprava v rámci laboratoře byla realizována se shlukem 70 antiprotonů v minulém roce. Nynější testy přepravy na větší vzdálenosti v rámci CERNu se týkaly 92 antiprotonů. Takový počet je dostačující na extrémně přesná měření vlastností antiprotonů, ale jejich anihilace uvolní opravdu zanedbatelné množství energie.
Vlastnosti pasti se budou zlepšovat a zvyšovat se bude i počet přepravovaných antiprotonů, aby případně mohl stačit nejen na přesná měření samotných antiprotonů, ale i na produkci a výzkum antivodíku. Pro případné energetické využití antihmoty však bude potřeba úplně jiné množství a úplně jiné pasti.
Zdroj: BASE experiment at CERN succeeds in transporting antimatter
Dřívější přednáška o antihmotě:
Narušení symetrie mezi hmotou a antihmotou je popsáno v přednášce:
Popis experimentu zkoumajícího pád antivodíku v gravitačním poli je zde:
Velmi přesné porovnání poměru hmotnosti a náboje u jader a antijader
Autor: Vladimír Wagner (18.08.2015)
Extrémně přesná měření asymetrie mezi hmotou a antihmotou
Autor: Vladimír Wagner (05.02.2017)
Jaký bude následník urychlovače LHC?
Autor: Vladimír Wagner (22.04.2020)
Největší narušení kombinované CP symetrie
Autor: Vladimír Wagner (02.04.2022)
Gravitačně se hmota s antihmotou přitahují
Autor: Vladimír Wagner (08.12.2023)
Dramatický posun ve znalostech galaktického kosmického záření díky spektrometru AMS-02
Autor: Vladimír Wagner (05.08.2024)
Produkce těžkých antijader a antihyperjader
Autor: Vladimír Wagner (24.09.2024)
Diskuze:
Antihmota
Theodor Leitner,2026-03-29 00:33:06
Tak ted uz jen vyrobit dostatecne mnozsstvi antihmoty a mame vynikajici bombu lepsi a ucinnejsi nez H-bomby.
Re: Antihmota
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-29 15:08:43
U vodíkových pum je jedním z hlavních konstrukčních kritérií bezpečnost, jakkoliv to může znít paradoxně. V případě extrémního nárazu nebo požáru nesmí dojít pokud možno k žádné explozi a pokud k ní přesto dojde, nesmí způsobit nežádoucí jadernou reakci. Toho se dosahuje zaprvé použitím necitlivých trhavin, zadruhé uspořádáním jaderného materiálu v bombě tak, aby mohlo k jaderné reakci dojít až po přesné sekvenci detonací iniciačních náloží, ne náhodnou explozí.
U bomby z antihmoty by tento požadavek na bezpečnost nešlo zajistit - jakmile by došlo k narušení funkce magnetické pasti, následovala by exploze v plné síle. Tudíž by těžko takovou bombu šlo považovat za lepší.
Re: A když se to vyvalí ??
Martin Novák2,2026-03-26 08:35:36
Podle AI byste pořeboval asi miliardu těchto pastí abyste dostal energii jedné sirky.
Re: Re: A když se to vyvalí ??
Ilil Akil,2026-03-26 09:19:38
Čo je to za zvrhlosť, dávať všetko do "AI" ktorá vypľuje nejaký neozdrojovaný, nespoľahlivý, často chybný alebo nezmyselný text?
Za chvíľu budú maniaci cez "AI" rátať aj malú násobilku.
Jednoducho sa dá vyrátať, že energia uvoľnená z 92 antiprotónov je približne:
2 * 92 * 938e6 * 1.602e-19 = 28 μJ
Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Vladimír Wagner,2026-03-26 10:12:03
Také bych v tomto případě nespoléhal na AI, ale chtěl bych tomu rozumět. Vzorec je správný, ale výsledek je blbě v řádech, je to 28E-9, což jsou nanojouly ne mikrojouly. V tom se člověk snadno sekne, tak doufám, že jsem se nesek já, ale ty mikrojouly jsou podle mě opravdu moc :-)
Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Ilil Akil,2026-03-26 11:10:10
Vo svojom výpočte nevidím chybu.
Môj výpočet sa dá dať priamo do Googlu a aby z toho bolo asi 28, treba posunúť desatinnú čiarku o 6 miest, nie o 9.
Ešte som pozrel znovu pozrel na Wikipedia hmotnosť protónu a energiu eV...
Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Ilil Akil,2026-03-26 11:22:11
Aha, tak som asi odhalil chybu v Google kalkulačke, vráti to nesprávne o 3 rády viac.
V "offline" kalkulačke v mobile je výsledok taký, ako uvádzate vy.
Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Vladimír Wagner,2026-03-26 11:26:23
Dovolím si přepsat váš vztah: 2*9,2E+1*0,938E+9*1,602E-19 = 28E(1+9-19) = 28E-9 = 28 nJ. Kde jsem ud2lal chybu?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Vladimír Wagner,2026-03-26 11:32:35
Vždycky studentům při cvičení říkám, ať si vždycky udělají práci s řády a jednotkami sami. a napřed zjistí, jaký je řádový výsledek. A oddělí pak součin malých čísel a práci s řády a jednotkami. A napíšou si to. Při zadávání velkých čísel a řádů do kalkulačky a jejich zpracování a pochopení se nejčastěji dělají chyby a jsou řádové. V tom mají lidé jako já ze staré školy výhodu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Ilil Akil,2026-03-26 11:49:13
Tak ale toto je nečakaná chyba v Google kalkulačke, čo dá pri správnom zápise nesprávny výsledok.
Bing vypíše správne: 2,76492384E - 8
Pri programovaní tiež programátor nečaká, že počítač dá nesprávny výsledok.
Niečo iné je, keď prekročí nejaké limity pre príliš veľké a príliš malé čísla.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Radoslav Pořízek,2026-03-31 00:39:51
> Vždycky studentům při cvičení říkám, ať si vždycky udělají práci s řády a jednotkami sami. a napřed zjistí, jaký je řádový výsledek. A oddělí pak součin malých čísel a práci s řády a jednotkami. A napíšou si to. Při zadávání velkých čísel a řádů do kalkulačky a jejich zpracování a pochopení se nejčastěji dělají chyby a jsou řádové. V tom mají lidé jako já ze staré školy výhodu.
100% suhlas.
V tomto pripade to asi nejde, ale pri inych prikladoch sa casto daju odhadnut rady aj zo skusenosti, napriklad kura sa nam prepecie za minuty az cast hodiny. Vysledok milisekundy alebo desatrocia je teda ocividne zly bez akehokolvek dalsieho pocitania.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Ilil Akil,2026-03-26 11:35:33
Vyzerá to ako chyba v Google kalkulačke.
Ešte to vráti v nečitateľnom tvare 0.000voľačo.
Kalkulačka bing.com vráti správny výsledok.
Vo svojom vstupnom texte nevidím žiadnu chybu, ktorá by mohla Google "zmiasť".
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Ilil Akil,2026-03-26 11:41:12
Možno má Google nejaký "AI modul" aj v obyčajnej kalkulačke, kde to občas vyrobí "haluze".
Exponenty nie sú také veľké, aby mohli "pretiecť".
Tak ale dobré vedieť, že aj na ovyčajnú kalkulačku v Google sa nedá spoľahnúť.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Ilil Akil,2026-03-26 11:59:17
Pre zaujímavosť, že si nevymýšľam:
https://www.google.com/search?q=2+*+92+*+938e6+*+1.602e-19
https://www.bing.com/search?q=2+*+92+*+938e6+*+1.602e-19
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Ilil Akil,2026-03-26 12:07:19
Tak chyba je v tom, že "1.602" považuje za číslo 1602.
Možno nejako tipuje desatinnú čiarku/bodku z jazyka v prehliadači či ešte z niečoho iného.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Zarathushtra Spitama,2026-03-26 23:20:58
to je klasicky problem s lokalizaci, kde desetinna carka neni vzdy carka a oddelovac tisicu muze byt tecka, carka, mezera, ..
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Waldemar Nováček,2026-03-27 10:40:13
Je to překvápko, že se na internet nedá spolehnout, že?
A ne není to problém interpretace desetinného znaku. To je problém, že nevezme / nevezmete do ruky tužku a papír a neudělá / neuděláte to to ručně - navíc v tomto případě je kontrola řádů velmi easy (pokud umíte rozšiřovat a krátit exponenty a posouvat desetinný znak)... je mi líto, ale je to tak...
Když něco tvrdím, tak si to asi musím umět obhájit, když si něco musím obhájit, tak potřebuji vědět, ne si myslet... a když něco potřebuji vědět, tak si to mám ověřit nezávislou cestou
Jsem trochu příkrý, ale začínám tento přístup vidět kolem sebe velmi často...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Ilil Akil,2026-03-27 12:17:31
Čo znamená "nezávisle"?
Vy snáď každý výpočet robíte ručne a nepoužívate nikdy kalkulačku?
Rátate ručne aj násobenie, delenie, mocniny, odmocniny, sínus, kosínus...?
Ako som to trochu overoval, tak to je jednoznačne zmršená Google kalkulačka.
Keby to bolo aspoň nejako jednoznačne jazykovo "lokalizované'.
No znak "." je niekdy desatinná čiarka a niekedy nie je.
1.602 považuje za 1602, no 1.6 považuje za 1,6.
Teda by v tej kalkulačke mohla nastať chyba aj pri oddelení rátania s mantisami a exponentami, ako radil dr. Wagner.
Jedine to rátať ručne celé, aj násobenie a sčitovanie.
Alebo jednoduchšie použiť inú kalkulačku, ktorá nemá také pochybné správanie.
Bolo to dobré na to, že som zistil, že nemám používať Google kalkulačku, či ešte lepšie žiadnu "online", ale nejakú s predvídateľným správaním.
Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Martin Novák2,2026-03-26 13:21:01
Když mi na tom naprosto nezáleží tak to klidně AI nechám, bo je mi jedno jestli to je v milijoulech nebo v microjoulech, nemám představu ani o jednom. Sirku si dokáže představit většina lidí, řekl bych že všichni ale nějaký Akil zjevně ne. A od AI jsem si nechal napsat kolik dělá 100 antiprotonů a kolik sirka a střelil to od boku. Je to reakce na satiru.
Ale pak se ozve nějaký hnidopich který potřebuje mít každou pitomost na 4 desetinná místa.
Že bude přicházející generace používat AI pro malou násobilku, tak na to se můžete spolehnout. Asi tak stejně jako já na anihilační energii antiprotonu.
Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Ilil Akil,2026-03-27 05:40:04
Že je niečo nejako čiselne tvrdiť na základe "AI", čo to vypľuje na princípe nejakých náhodných procesov z často nezmyselných textov na internete...
Užitočné to môže byť ako "odrazový mostík" na hodnovernejšie stránky...
Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Waldemar Nováček,2026-03-27 10:47:37
Podívejte se - AI je jako vše užitečné - v určitém rozmezí. Problém je, že změnit parametry mající vliv na kvalitu výsledku je jednoduché a tuto možnost drží v ruce úzká skupina lidí.
To tady je s námi dlouho - biologické / chemické / jaderné zbraně.
Co tady s námi není je to, na jak širokou masu lidí a jak rychle má výsledek AI dopad. Takže to co říkáte může být sice pravda, ale neměli bychom to povolit.
Ano logaritmy a goniometrii taky dnes nepočítáme již ručně pomocí odhadu a tabulek, ale stroje které k výpočtu používáme jsou ověřené, těžko zmanipulovatelné naráz a hned ...
Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
F M,2026-03-27 12:54:47
S AI je prča, napíšete 4x stejnou otázku, trochu jinak a dostanete 4 a více odpovědí, každá úplně jiná a zpravidla si odporující.
Tedy mám zkušenosti, jen s tou od Google, ta v podstatě jen udělá výcuc z pár dostupných článků, na základě nějakých slovních spojení. Když je ve zdroji blbost, bude ji tvrdit s jistotou a pevností která by ztrapnila i westernové pistolníky. A to i když výsledkem bude, že: Ano věc je černá + důkazy, a díky své červené barvě se používá pro tyto x účely.
Relativně nedávno jsem řešil tu blbost s tím, že srážka 2x50 auta je to stejné jako naráz do zdi ve 100. Dokud jsem se ptal jestli to platí (mnoha způsoby i nepřímo) tak mi to hledalo na stránkách kde se to tvrdí (ten mýtus je dost rozšířený, zřejmě dominující) a tvrdilo, že ano. A to takovým způsobem, že kdyby mě to fyzikální myšlení nevyhazovalo jako pitomost, už bych dál nehledal nechal bych se přesvědčit bral to jako fakt. Po změně otázky to zase naopak hledalo na stránkách kde se tvrdí, že je to mýtus. Nebýt schopen si na to přijít sám, nebyl bych to schopen rozsoudit.
Pokud jsem pana Wagnera pochopil dobře tak se snaží říct důvěřuj, ale prověřuj a dodává rady z pozice ostříleného pedagoga.
Přiznám se, že podobných chyb jsem už také pár napáchal, nemám to zažito.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-27 14:20:50
Naučil jsem se LLM (hlavně Gemini) důvěřovat stejným způsobem, jakým důvěřujete konkrétnímu člověku, tj. získáte si odhad, v čem dělá chyby a v čem je naopak velmi přesný. Zároveň jsem se naučil, jak mu otázky pokládat, abych co nejvíce eliminoval sklon LLM potvrzovat to, co si lidský uživatel (já) už myslí při pokládání dotazu a sklon prázdně žvanit místo kritického zhodnocení různých úhlů pohledu.
Pokud člověk nechápe odpovědi LLM jako nezpochybnitelná fakta, je určitá míra důvěry dle mého názoru na místě. Znalosti současných LLM jsou zhruba na úrovni vysokoškoláka prakticky v jakémkoliv oboru. Když máte zdravotní problém, většina lidí jde jen za jedním doktorem, maximálně za několika a zařídí se podle jejich pokynů. Dle názoru "puristů" by si člověk měl svůj zdravotní problém nastudovat sám na úrovni specialisty, protože doktoři jsou jen chybující lidé a nedá se jim 100 % věřit.
Pan Novák ve svém prvním příspěvku postupoval korektně, když označil zdroj. Samozřejmě pro čtenáře může být zajímavé i to, jak si to může pomocí matematiky ze základní školy sám spočítat.
P.S. Na ten příklad s bourajícími auty mi Gemini odpověděl napoprvé zcela správně.
Můj dotaz: "Když nabourají čelně dvě auta každé v rychlosti 50 km/h, jde o stejně závažnou havárii (na jednotlivém autě), jako kdyby to auto nabouralo čelně do betonové zdi ve 100 km/h?"
Odpověď Gemini: "Ne, tato dvě situace nejsou energeticky ekvivalentní. Náraz dvou aut (každé v 50 km/h) odpovídá nárazu jednoho auta do pevné zdi v rychlosti 50 km/h, nikoliv 100 km/h.
Proč tomu tak je?
Klíčem k pochopení je třetí Newtonův zákon..."
Zbytek odpovědi jsem kvůli délce ustřihl, ale jak vidíte, po fyzikální stránce má odpověď správně, jen občas škobrtá se zvládáním češtiny ("tato dvě situace").
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
F M,2026-03-28 13:58:13
Gemini neznám, ale pokud funguje cca jako ta od Google (asi bude obecně lepší), tak jde přesně o to co jsem psal. Pokud tématu rozumíte a otázku formulujeme tak, že ji nasměrujete správným směrem tak ok, ale pokud by jste to formuloval jednodušeji a vedlo by to na jiné weby, tak by to bylo naopak (ale je možné, že gemini funguje jinak) s tím zkreslením z obsahu, že na jednu stranu to jde jednodušeji. Pak je tam ještě problém definice hodnocení těch škod (v tomto úhlu pokládání otázky), to se mi kroutilo už úplně chaoticky (jestli počítat 1, nebo případně obě)
Já s tím tak trochu blbnul, spíš jsem zkoušel jakou odpověď by kdo dostal a kdy se to "přehoupne" zleva doprava. Právě ve smyslu nějakého toho učení se toho co se dá čekat.
Ono v podstatě nejsme ve sportu a s tím co píšete souhlasím, jen jsem to omezil na konkrétnější situace. Obecně mám dobré zkušenosti (Google) s věcmi které nejsou příliš rozšířené, různé návody na hry, vědečtější/techničtější věci. Jakmile jde k něco o čem se "pře" větší část populace a existují skalní příznivci tak je problém dostat rozumný výsledek. A musím si dávat velký pozor (co jsem se naučil), když dostávám odpovědi které se mi líbí.
To co jsem psal jsem z většiny psal obecně za diskusí. Tady je pro mě problém ten převod z eV na kg, to si opravdu nepamatuji ten poměr a nezapomenout převést km/s na m/s (to už jsem několikrát používal tak snad to mám jakš takš zafixované, snad lépe než těch hluboko ulozenychz cca 300 000). To s těmi oddělovníky (formátem čísel) znám a občas s tím bojuji při přechody mezi programy (tedy dříve, snad).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
F M,2026-03-28 14:15:36
A ještě různé "oficiální verze" a "zakázaná" témata/odpovědi a převládající zkratkovité vývody (ideologie), to může být docela problém nějak konstruktivně obejít a potom to nějak objektivně zhodnotit.
PS. Dnes jsem to zkoušel znova (50/100) a odpovědi jsou na jiné úrovni, snad jsem k tomu tím trolením v češtině také trošku přispěl. Doufám, že to není personalizované.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-28 14:50:03
K těm společensky kontroverzním otázkám - i tam právě sedí to přirovnání k vysokoškolákům z oboru, neboť i u nich narazíte na názorové spektrum a člověk si musí konečný názor udělat sám.
Ještě k tomu něco napíšu do e-mailu, abych tu už nespamoval mimo téma.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
Radoslav Pořízek,2026-03-31 00:50:31
> P.S. Na ten příklad s bourajícími auty mi Gemini odpověděl napoprvé zcela správně.
Můj dotaz: "Když nabourají čelně dvě auta každé v rychlosti 50 km/h, jde o stejně závažnou havárii (na jednotlivém autě), jako kdyby to auto nabouralo čelně do betonové zdi ve 100 km/h?"
Odpověď Gemini: "Ne, tato dvě situace nejsou energeticky ekvivalentní. Náraz dvou aut (každé v 50 km/h) odpovídá nárazu jednoho auta do pevné zdi v rychlosti 50 km/h, nikoliv 100 km/h.
Ehm, zcela spravne?
"Náraz dvou aut (každé v 50 km/h) odpovídá nárazu jednoho auta do pevné zdi v rychlosti 50 km/h"
Toto fyzikalne spravne nie je. Sila narazu zavisi od hmotnosti druheho auta (jeho pomeru k hmotnosti prveho auta), a od suctu defomacnych zon pri naraze. Predstavte si celnu zrazku s protiducim kamionom. Alebo naraz do zdi z obrovskeho stohu slamy. To su veci, ktore uplne menia situaciu a Gemini ich prehliadla.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-31 10:01:23
Pokud to není v dotazu blíže specifikováno, Gemini správně předpokládal, že mám na mysli dvě totožná auta a v dané situaci je ta odpověď správně. Pokud má protijedoucí auto stejné deformační zóny a stejnou rychlost, můžete jeho deformační zóny ignorovat a počítat jen s těmi svými. Kamion je specifická situace, kde to sčítání do jisté míry uplatnit lze, ale jen pro osobní auto.
Bohužel s tím mýtem o sčítání rychlostí při srážce dvou osobních aut jsem se setkal i v učebnici autoškoly. Rada byla raději narazit do stromu!
Re: Re: Re: Re: Re: A když se to vyvalí ??
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-28 12:49:27
Jen upozorním, že kalkulačky sice nemůže nikdo centrálně zmanipulovat, ale většina by jich pravděpodobně klekla v případě pořádné geomagnetické bouře nebo jaderné války (EMP). Pak by Vám zbyla zase jen ta tužka, papír a tabulky (pokud byste přežil). Samozřejmě čím víc schopností si člověk drží pod svojí kontrolou, tím lépe. V podstatě jde o prepperství ale to také vždy něco stojí. Kolik procent lidí by dnes dokázalo přežít bez vybavení několik týdnů sami v přírodě? Do pár dní až týdnů by většina Středoevropanů zahynula na podchlazení, vyčerpání organismu a nebo kvůli požití něčeho infekčního či jedovatého. Před pár tisíci let ta schopnost přežití patřila k výbavě každého Středoevropana.
Historické připomenutí
Vladimír Wagner,2026-03-25 10:59:50
Kolega mě upozornil, že by bylo dobré připomenout, že formování a zpomalování svazku antiprotonů má v CERNu dlouhou tradici, která už trvá půl století. Je dobré připomenout zařízení LEAR (the Low Energy Antiproton Ring), které začalo pracovat v roce 1982 a využívalo se do roku 1996. Zařízení pak bylo přebudováno na LEIR (Low Energy Ion Ring), který připravuje ionty olova pro LHC. Pro zpomalování byl pak vybudován antiprotonový zpomalovač (AD) zmíněný v článku a fungující dodnes.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
