Před zhruba 300 miliony byla Země v mnoha ohledech jiná než dneska. Kontinenty byly víceméně sražené do superkontinentu Pangea. V tropech, což tehdy byla i střední Evropa, se ještě držely zbytky uhelných pralesů a kolem už vznikalo uhlí. Svět byl ale vlastně zastydlý ve velice dlouhé době ledové známé jako Karoo (Karoo Ice Age), a současně bylo ve vzduchu tolik kyslíku, že dřevo bylo možné vznítit snad i pohledem.
V krajině tehdy žili rozmanití starobylí obratlovci, ale jedním z nejvíce ikonických symbolů téhle pozoruhodné doby na přelomu karbonu a permu bezesporu je obří hmyz a další členovci. Kdo by si nezamiloval velikou vážku z Cesty do pravěku? Od doby, co jsme ve fosilním záznamu našli gigantické běhající i létající hmyzáky, nad námi ale visí záhada. Proč vlastně byli tak velcí a proč už dneska nejsou?
Říká se, že před 300 miliony let mohly létat vážky (přesněji řečeno pravážky s kouzelným anglickým jménem griffenflies, skupina Meganisoptera) s (téměř) metrovým rozpětím křídel kvůli tomu, že v atmosféře bylo zhruba o 45 procent víc kyslíku než dnes. Souvisí to s difuzí kyslíku v systému vzdušnic, kterými hmyz dýchá. V dnešní době je kyslíku podstatně méně a podle mainstreamových představ by to gigantický hmyz neudýchal. Současně se ale tohle vysvětlení už dlouhou dobu zpochybňuje.
Mezinárodní výzkumný tým, který vedl Edward Snelling z jihoafrické University of Pretoria, využil elektronovou mikroskopii a prozkoumal upořádání tracheol, koncových částí soustavy vzdušnic, které jako velice tenké trubičky vedou k buňkám, v tomto případě k letovým svalům hmyzu. Dospěli k tomu, že tracheoly zabírají v letových svalech dnešního hmyzu zhruba 1 procento prostoru, což je úplně stejně jako u pravážek jako byla Meganeura.
Snelling a spol. z toho vyvozují, že tam přírodní výběr netlačil na větší dodávky kyslíku a že tudíž obsah kyslíku nebyl rozhodujícím faktorem. Jiní vědci namítají, že proudění kyslíku ve vzdušnicích stejně může být limitem, který dnes omezuje velikost hmyzu. Anebo jsou důvody absence obřího hmyzu v dnešní přírodě úplně jiné, třeba ekologické nebo biomechanické. Nedávná megafauna nezmizela kvůli obsahu čehosi v prostředí, ale protože ji snědli lidé, přinejmenším ve většině případů. Záhada obřího hmyzu každopádně pokračuje.
Video: Meganeura - A Giant Carboniferous Griffenly
Video: What Caused the Extinction of Giant Insects? | Full Documentary
Literatura
Kambrijský členovec jmenovcem Johnnyho Deppa
Autor: Stanislav Mihulka (17.05.2013)
Gigantický členovec Pentecopterus dravcem oceánu středního ordoviku
Autor: Stanislav Mihulka (05.09.2015)
Paleobionika: Prehistorický pleurocystitid byl vzkříšen jako měkký robot
Autor: Stanislav Mihulka (08.11.2023)
Obří pravážka Meganeura
Autor: Vladimír Socha (14.05.2024)
Diskuze:
Velikost hmyzu
Jiří Brtnický,2026-04-01 08:37:49
Může to být prostě jenom tak, že tenkrát to byla éra hmyzu. Přesličky a plavuně měly také své období stromového růstu. Potom už narůstala konkurence a vyplatilo se být menší. Zajímavost je také těch 3O% kyslíku v atmosféře Země. Možná to vzniklo v důsledku dlouhodobě malého přísunu matečních hornin na zemský povrch. Asi delší přestávka ve vrásnění velkých hoských pásem a žádný masivní vulkanizmus. Naopak při vymírání Perm-Trias klesla hladina kyslíku na 1O%, to už asi byl mazec. Bylo to, jakoby jste byly dnes ve výšce zhruba 6000mnm.
Re: Velikost hmyzu
Martin Smatana,2026-04-01 23:05:35
Perm bol tiež veľmi suchý. Výrazne ubudlo močiarov, ktoré pravdepodobne predstavovali liaheň pre najády pravážok, podobne ako sa najády súčasných vážok vyvíjajú v močiaroch.
Ale na začiatku permu ešte žila táto potvorka veľkosťou porovnateľná s Meganeurou:
https://en.wikipedia.org/wiki/Meganeuropsis
tlak vzduchu
Martin Smatana,2026-03-30 22:36:09
Má veda nejakú možnosť, ako zistiť vtedajší atmosférický tlak?
Napríklad o niečo menšia Venuša má atmosférický tlak na úrovni asi 90-násobku atmosférického tlaku tu na Zemi. Aj keď - jej atmosféra má predsa len mierne odlišné zloženie...
V hustejšom vzduchu by lietajúci hmyz mal o niečo väčší vztlak, krídla by sa o hustejší vzduch lepšie opreli, kyslík pod vyšším tlakom by možno ochotnejšie prenikal do vzdušníc...
A samozrejme netreba si predstavovať, že Meganeura by krídlami mávala s takou frekvenciou ako súčasné vážky.
Re: tlak vzduchu
Tomáš Pilař,2026-03-31 13:35:37
S tím tlakem je to dobrý nápad. Dostupnost kyslíku samozřejmě souvisí s atmosferickým tlakem ( ví to každý kdo lezl na nějaké hory). Pokud bylo tepleji ( předpokládá se, že spíš tropy), tak by bylo v atmosféře mnohem víc odpařené vody, atmosféra tlustší a tím vyšší atm. tlak. S vyšším atm. tlakem by všechno fungovalo v režimu "hyperbarické komory"
Skryté předpoklady
Pavel A1,2026-03-30 19:23:50
Autoři článku asi skrytě předpokládají, že množství kyslíku dodaného vzdušnicí je zhruba nepřímo úměrné její délce. Jen za takového předpokladu by dvojnásobek objemu vzdušnic mohl vést k výraznému nárůstu velikosti. Jenže to množství kyslíku klesá s délkou vzdušnice exponenciálně. A pak si holt ten hmyz musel vybrat, jestli mít trochu více svalů, nebo o mnohem méně větší velikost. A to 1% objemu vzdušnic je asi optimum, které platí jak pro tehdejší tak pro dnešní hmyz.
Kam ten kyslík zmizel?
Martin Novák2,2026-03-30 09:50:30
Těžko zmutoval na dusík. Na CO2 to rozhodně nebylo, CO2 je stopové množství a ne 10% atmosféry. Aby se přeměnil na vodu na to by muselo přibýt opravdu hodně vodíku.
Re: Kam ten kyslík zmizel?
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-30 12:09:56
Že by CaCO3 a další minerály? Tam se toho vejde...
Re: Kam ten kyslík zmizel?
Tomáš Pilař,2026-03-30 20:45:21
kyslík "zmizel" do oxidace hornin. Kromě SiO2 v podstatě každá hornina zvětrává a principem zvětrávání je oxidace, kromě toho se při zvětrávání uvolňují ionty, které v nějaké podobě vážou kyslík taky (kolegou uvedený CaCO3 je přesně takový případ).
Re: Kam ten kyslík zmizel?
F M,2026-03-31 13:29:44
Doplněk k tomu od ostatních.
Napřed (v tomto smyslu) díky sopečné činnosti vznikla obohacováním vody o živiny ta prapůvodní polévka, která potom hostila a sytila ty organismy tvořící kyslík (i tím CO2, nadále doplňována), ty potom sytily atmosféru kyslíkem z původní cca 0. Potom (dlouhý čas) bylo to maximu, cca tento článek, kdy se k tomu už přidaly pozemní rostliny a spousta toho potencionálního CO2, který se měl vracet do atmosféry, se pohřbilo do dnešních slují (subdukčních zón), což tomu O2 zase o kousek pomohlo k tomu úplnému historickém maximu, bylo to období s velmi nízkým obsahem CO2 (cca dnes).
Takže dost se ho vrátilo i tou cestou zuhelnatění, několika násobek dnešního celkového množství (joke asi tolik kolik by ho tam mělo být). Ale většina jde za tou subdukcí i se sedimenty.
Potom to kleslo někam k 16%+ ne na dnešní stav, zase naopak obecně pokles výroby, zvýšení produkce ostatních plynů (vysoká sopečná činnos) které ten kyslík naopak váží do těch oxidů, koneckonců opravdu i ten vodík a následnou vodu, ale to už je z pohledu tohoto článku později.
Zkrátka, sopky (vulkanismus) produkují plyny, které by sami o sobě k atmosféře s kyslíkem nevedly (voda, CO2, různé další plynné i pevné oxidy), k tomu vede až ta fotosyntéza a cyklus CO2 kyslík, ale a to je důležité ten není uzavřený. Na jedné straně je doplňován a na druhé zase mizí pod zemí (i v sedimentech). A je to regulováno tím ochlazením (málo CO2) a oteplením a jeho následky na život a to zase není statické, ale jde i o okamžitou konfiguraci kontinentů, proudů (bez živin oceán kyslík nevyrábí) a celé (je toho spousta) je to neuvěřitelný šmrdly, mrdly, guláš o kterém se toho popravdě moc neví.
Ilil Akil,2026-03-29 23:06:13
Dospěli k tomu, že tracheoly zabírají v letových svalech dnešního hmyzu zhruba 1 procento prostoru, což je úplně stejně jako u pravážek jako byla Meganeura.
No ale pomer hmotnosti a povrchu bol u pravážok menší, teda potrebovali vyšší obsah kyslíku a v dnešnej atmosfére by to "neudýchali".
Zarathushtra Spitama,2026-03-29 21:30:04
jak se objevili ptaci, tak mel velky letajici hmyz po ptakach
Re: Re:
F M,2026-03-31 12:31:36
Asi stačí hmyzožravci obecně, je to obrovská porce proteinů. Ve většině svého života/kritických fázích prakticky bezbranná, spoléhající na úkryt a množství.
Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2026-04-01 17:32:53
No pokud by ten hmyzožravec nebyl dostatečně velký, nebo nějak speciálně vybavený, byli by z toho hmyzu hmyzožravcožravci :-)
Těch důvodů může být vícero nebo jejich kombinace. Hmyz je například náchylný na plísňové choroby (mnohonásobně více než obratlovci). Mohla to být třeba nová agresivní houba, která byla tak rozšířená, že hmyz prostě nestíhal dorůst do větší velikosti než kolem 10 cm. Také to mohla být ztráta potravní niky. Pokud není potrava velká a nebrání se, velikost často postrádá smysl a je efektivnější větší množství malého hmyzu. Někdy je malý hmyz efektivnější, i když se potrava brání - viz mravenci. Ostatně ti se objevili z geologického hlediska relativně krátce po vymizení obřího hmyzu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
