Krasavec meganeuropsis. Kredit: Werner Kraus, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Před zhruba 300 miliony byla Země v mnoha ohledech jiná než dneska. Kontinenty byly víceméně sražené do superkontinentu Pangea. V tropech, což tehdy byla i střední Evropa, se ještě držely zbytky uhelných pralesů a kolem už vznikalo uhlí. Svět byl ale vlastně zastydlý ve velice dlouhé době ledové známé jako Karoo (Karoo Ice Age), a současně bylo ve vzduchu tolik kyslíku, že dřevo bylo možné vznítit snad i pohledem.

Edward Snelling. Kredit: University of Pretoria.

V krajině tehdy žili rozmanití starobylí obratlovci, ale jedním z nejvíce ikonických symbolů téhle pozoruhodné doby na přelomu karbonu a permu bezesporu je obří hmyz a další členovci. Kdo by si nezamiloval velikou vážku z Cesty do pravěku? Od doby, co jsme ve fosilním záznamu našli gigantické běhající i létající hmyzáky, nad námi ale visí záhada. Proč vlastně byli tak velcí a proč už dneska nejsou?

Pravážka versus dnešní vážka. Kredit: Estelle Mayhew, adapted from image by Aldrich Hezekiah.

Říká se, že před 300 miliony let mohly létat vážky (přesněji řečeno pravážky s kouzelným anglickým jménem griffenflies, skupina Meganisoptera) s (téměř) metrovým rozpětím křídel kvůli tomu, že v atmosféře bylo zhruba o 45 procent víc kyslíku než dnes. Souvisí to s difuzí kyslíku v systému vzdušnic, kterými hmyz dýchá. V dnešní době je kyslíku podstatně méně a podle mainstreamových představ by to gigantický hmyz neudýchal. Současně se ale tohle vysvětlení už dlouhou dobu zpochybňuje.

Mezinárodní výzkumný tým, který vedl Edward Snelling z jihoafrické University of Pretoria, využil elektronovou mikroskopii a prozkoumal upořádání tracheol, koncových částí soustavy vzdušnic, které jako velice tenké trubičky vedou k buňkám, v tomto případě k letovým svalům hmyzu. Dospěli k tomu, že tracheoly zabírají v letových svalech dnešního hmyzu zhruba 1 procento prostoru, což je úplně stejně jako u pravážek jako byla Meganeura.

Snelling a spol. z toho vyvozují, že tam přírodní výběr netlačil na větší dodávky kyslíku a že tudíž obsah kyslíku nebyl rozhodujícím faktorem. Jiní vědci namítají, že proudění kyslíku ve vzdušnicích stejně může být limitem, který dnes omezuje velikost hmyzu. Anebo jsou důvody absence obřího hmyzu v dnešní přírodě úplně jiné, třeba ekologické nebo biomechanické. Nedávná megafauna nezmizela kvůli obsahu čehosi v prostředí, ale protože ji snědli lidé, přinejmenším ve většině případů. Záhada obřího hmyzu každopádně pokračuje.

Video: Meganeura - A Giant Carboniferous Griffenly

Video: What Caused the Extinction of Giant Insects? | Full Documentary

Literatura

Phys.org 25. 3. 2026.

Nature online 25. 3. 2026.