Společnost Quaise Energy se sídlem v Houstonu, která není čtenářům OSLA neznámá, připravuje první elektrárnu na světě, využívají superhorkou geotermální energii. Projekt Obsidian bude mít výkon 50 MW a vyroste v americkém státě Oregon.
První fáze projektu Obsidian je již ve výstavbě a měla by začít fungovat kolem roku 2030. Lze-li věřit interním analýzám, Obsidian by měl stabilně dodávat nejméně 50 MW obnovitelné elektřiny z malého počtu vrtů.
Superhorká geotermální energie pohází z hornin zahřátých na více než 300 °C. Při takových teplotách mohou geotermální vrty dodávat podstatně více energie než konvenční systémy. Podle Quaise Energy by bylo možné projekt Obsidian v budoucnu ještě rozšířit na výkon 250 MW a v dlouhodobém výhledu až k 1 GW, jak potvrzuje CEO a zakladatel společnosti Carlos Araque.
Quaise vyvíjí vrtací systém, který využívá energii milimetrových vln k tavení a odpaření horniny ve větších hloubkách, kde běžné vrtáky přestávají zvládat teplotu a tlak. V dnešním světě jsou superhorké horniny dostupné jen v několika oblastech, například na Islandu, kde se nacházejí v blízkosti zemského povrchu. Jejich širšímu využití i na dalších místech doposud brání náročnost a finanční náklady vrtání v hloubkách několik kilometrů.
Na lokalitě projektu Obsidian lze dosáhnout prostředí se superhorkými teplotami v hloubce kolem pěti kilometrů. Quaise tam nejprve chtějí vrtat tradičně a až později nasadí technologii milimetrových vln. Již letos by měli zahájit pilotní vrt, který poskytne data o pevnosti hornin, podmínkách v podzemí, chování tekutin a navede operátory, jak vytvářet pukliny umožňující proudění vody.
V Quaise jsou optimističtí. Jak říká vedoucí strojní inženýr Daniel W. Dichter, pokud budou první vrty fungovat tak, jak s kolegy očekávají, budou z hlediska ekvivalentního výkonu srovnatelné se slušně produktivními ropnými a plynovými vrty. Podle Quaise dva pilotní vrtné systémy zaberou plochu zhruba 20 akrů, což by mělo být výrazně méně než u větrných či solárních instalací se srovnatelným výkonem.
Pokud Quaise vyřeší zbývající otázky a problémy, kterých není úplně málo, od nečistot v těžené vodě až po finální design elektrárny, mohl by projekt Obsidian odstartovat pozoruhodnou éru superhorké geotermální energetiky.
Video: Introducing Project Obsidian
Video: Field Testing Our Millimeter Wave Technology for the First Time
Literatura
Na Islandu vrtají nejžhavější díru na světě
Autor: Stanislav Mihulka (03.11.2016)
Nová geotermální baterie přeměňuje teplo přímo na elektřinu
Autor: Stanislav Mihulka (25.07.2019)
Ultrahlubinné vrty s gyrotronem nabízejí téměř neomezenou geotermální energii
Autor: Stanislav Mihulka (25.02.2022)
Podmořské rifty nabízejí ohromující množství geotermální energie
Autor: Stanislav Mihulka (20.02.2024)
Quaise s gyrotronem směřují ke geotermální energii
Autor: Stanislav Mihulka (30.05.2025)
Diskuze:
geotermický gradient
Martin Smatana,2026-04-25 14:11:06
Ak majstri navŕtali vrstvy s teplotou 300°C v hĺbke 5 km, vychádza mi z toho priemerný geotermický gradient 60°C alebo 60K na 1 km hĺbky, pri zanedbaní priemernej teploty vzduchu a pôdy na danom mieste.
To u nás v Javorníkoch a Strážovských vrchoch keby sa sme chceli dovŕtať k vrstvám s teplotou 300°C pri našom geotermickom gradiente 20°C na 1km, museli by sme vŕtať 15 km pod povrch, čo je hlbšie ako známy a vymyslenými legendami opradený Kolský vrt. Pritom flyšové pieskovce majú hrúbku možno 6 - 7 km, podľa geológov, takže by sme museli vŕtať do ich kryštalinického podložia, ktoré je pravdepodobne "utopeným" pokračovaním Českomoravskej vrchoviny.
To na juhu Slovenska, kde je vo vulkanitoch geotermický gradient 40°C na 1 km, by im stačilo skromných 7,5 km.
No skúste sa v tom nevŕtať, keď je to také zaujímavé :)
Re: geotermický gradient
Honza S.,2026-04-25 15:27:14
No dobře, s těmi 300°C chtějí vyrábět elektřinu. Ale co kdybychom se chtěli pouze v zimě ohřát? Tak řekněme 80˚C, kdy k využití zůstane třeba 60°C? A žádný zemní plyn netřeba. Mělo by se vrtat častěji.
Kritikové budou volat, že se to nevyplatí. To ale myslím zjistíme velice brzy.
Re: Re: geotermický gradient
Martin Novák2,2026-04-25 15:46:38
Problém není jenom teplotní gradient a teplota horniny v určité hloubce ale také tepelná vodivost hornin. Při nedostatečném tepelném spádu odeberete teplo ale nové bude přicházet pomalu. Proto tam nechystají 500MW ale jenom 50, a i to je hodně. Něco jiného je Island kde vrtají vedle roztaveného magmatu.
Re: Re: Re: geotermický gradient
F M,2026-04-28 12:09:46
Pozor těch 50MW není z jednoho vrtu, ale píší "small number of wells", což bych viděl na vyšší jednotky (ale klidně i víc?).
Ty vrty budou klasické, mikrovlnami se umí prd (rekord někoho jiného 100m). Spíš se teprve budou učit jak to bude fungovat v těch hloubkách a teplotách (to zanášení, materialy a tak), ono je to tu i napsáno, jen nepodlehnout tomu budovatelskému úsilí.
Nevím jak to mají vymyšleno, ale u těch pár stupňů tepelného rozdílu by bylo nutno (pro nějaký výkon) prosakovat tu vodu přes nějakou pórovitou horninu (pukliny, krakování to zde vypadá). Jde to vůbec jinak?
Jinak to není žádná novinka, pro tepelná čerpadla se ty vrty dělají i sta metrů do hloubky, jenže to jde jen někde a je to finanční smysl či nesmysl (?). S tím čerpadlem ten vrt ani nemusí být tak hluboký, ale jsme zase tam (cena a otázka nakolik je to opravdu po započítání všech věcí které se teď raději nepočítají ekologické?). A hodnota nízkopotenciálního tepla ve elektřiny.
Re: Re: geotermický gradient
F M,2026-04-28 11:35:01
Obvyklý černobílý pohled.
Pokud Vás nezajímá cena, tak opatřit si stabilní zdroj spolehlivé a bezpečné energie dnes není žádný velký problém, klidně můžete zůstat u toho plynu (ten se dá velmi dobře a levně ukládat ve velkých objemech) on Vám ho někdo rád koupí a přiveze, tedy pokud mu to někdo nezakáže (nebo ho rovnou nezakáže Vám spalovat).
Jenže pokud nemáte mnohem víc prostředků než ostatní a nebo neřešíte jen sebe, tak je třeba aby si tu energii také mohl někdo dovolit. Jinak to může dopadnout tak, že se to na dluh bude platit ze společných peněz pár vyvoleným a do provozu na nějaké pro hospodářství významné úrovni se to nikdy nedostane (ani to nemusí nikdy dávat smysl). Přesněji se ten trh zdeformuje (ten budoucí čas je samozřejmě joke) tak, že se peníze vyhází za chvilkovou iluzi toho, že něco takového může fungovat a za jistou dobu se zjistí (už zjistilo, třeba JE třeba Německo), že cesta by měla vést jinudy a v té době už můžou být další dluhy na něco trvalejšího nereálné (Jsou? EU a zrovna na tuhle válku z mnoha?).
Takže ano za pár tisíc miliard můžete udělat spoustu vrtů ovšem také můžete zjistit, že se za pár let zanesou póry v hornině (ono to opravdu nejde všude) a misto plánované energie na úrovni dvou bloků JE nemáte nic (ta čísla neberte úplně vážně).
Co chcete vrtat? I v tomto překladu reklamního článku je jasně napsáno, že to nefunguje a v nejbližší době fungovat nebude. V nejlepším případě to bude, po vyřešení nějakých problémů snad funkční a do té doby (jestli vůbec někdy) se o ekonomice nemá smysl vůbec bavit.
Pokud vím, tak mikrovlně se zatím provrtalo pár metrů (poslední loňský rekord co jsem našel 100m).
Ano a je dobře, že se to občas zopakuje alespoň takto na půl úst a už jsem se s tím prohlášením u geotermální energie setkal a s tím jejich tvrzením, že pro sluneční a větrnou energii prostě není dost místa souhlasím. Jenže ta produkce na metr čtvereční zase není jediný parametr.
Reálně. Ano je dobře, že se to zkouší a testují se ty parametry produkce v nějakém zkušebním provozu. Ovšem s důrazem na zkušební provoz a skutečná čísla jak u skleníkových plynů (zde produkovaných) tak ekonomiku a smysluplnost použití.
Martin Kováč,2026-04-24 15:25:50
Je velmi zajímavé sledovat, jak často se dnes moderní fyzika při studiu chování kvantového vakua opírá právě o matematické analogie se supratekutinami a atomárními plyny. Nabízí se zde lákavá úvaha z pohledu efektivních topologických modelů (jako je např. TRFC), které s vakuem pracují ne jako s pouhou analogií, ale přímo jako s reálnou 4D barotropní supratekutinou. Autoři studie popisují, že kolaps tohoto metastabilního stavu probíhá prostřednictvím nukleace (vzniku) bublin. To se až překvapivě přesně shoduje s hydrodynamickým konceptem tzv. kavitace, která v takovém spojitém modelu funguje jako přirozený limit mechanické únosnosti média. Když totiž lokální topologické pnutí (vorticita) přesáhne určitou mez, kontinuum se roztrhne a vytvoří fázový lom, čímž se systém fyzikálně a velmi elegantně vyhne vzniku nekonečných matematických singularit. Zdá se, že čím hlouběji vakuum zkoumáme, tím více jeho chování rezonuje s deterministickou mechanikou tekutin.
Re:
M. Hradsky,2026-04-25 11:12:27
Pozor na jméno Martina Kováče, dříve Pavla Nedbala alias Karla Ralského vystupujícího v diskusích pod mnoha jmény a snažícího se propagovat svou vlastní, ničím nepodloženou a kromě jeho vlastních stránek, nikde nezveřejněnou „převratnou“ fyzikální teorii. Argumentovat na jeho spamy nemá smysl. Obratem vyplodí další a zahnojí diskusi.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
