Jak dobře vědí mikrobiologové, bakterie si poradí téměř s vším. Některé bakterie „sežerou“ škodlivé látky v prostředí. Dokonce existují bakterie, které ve svém metabolismu využívají uran, což je toxický těžký kov se špatnou pověstí. Vědci již dříve prokázali, že určité bakterie mohou přeměnit uran rozpuštěný ve vodě na stabilní chemickou sloučeninu, pokud mají k dispozici ještě glycerol.
Antonio Newman-Portela z výzkumného centra Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf a jeho kolegové chtěli zjistit, do jaké míry mohou bakterie snižovat množství rozpuštěného uranu ve vodě a do jaké chemické formy ho přeměňují. Nezaměřili se přitom na jednotlivé bakterie, ale na celé mikrobiální společenstvo důlní vody, v němž se některé bakterie podílely na zmíněné přeměně sloučenin uranu.
Badatelé shodou okolností použili pro experimenty vodu ze zatopeného uranového dolu v komplexu Schlema-Alberoda v Krušných horách nedaleko hranic s Českou republikou. Laboratorní pokusy probíhaly v prostředí bez kyslíku a s přidáním přesně stanoveného množství glycerolu.
Jak říká Newman-Portela, chtěli co nejlépe napodobit podmínky bakteriálního společenstva v důlní vodě. V hloubce přibližně 2 000 metrů bývá kyslíku velmi málo nebo tam zcela chybí. Experiment se povedl, bakterie rostly a po uplynutí 130 dnů zůstávalo ve vzorcích jen asi 5 procent původního množství rozpuštěného uranu. Detailní analýzy následně potvrdily, že bakterie zabudovávají uran přímo do svých buněčných stěn.
Analýzy s využitím pokročilých mikroskopických a spektroskopických metod ukázaly, že v biomase bakterií v experimentu se uran vyskytuje z velké části v jinak velmi neobvyklé pětimocné formě.
Pětimocný uran přitom v tomto případě vytváří společně se železem a kyslíkem sloučeninu FeU+VO4, která byla popsána teprve v roce 2020. Také vyšlo najevo, že je velmi stabilní a vydrží déle než 25 let, i když je vystavena atmosférickému kyslíku. Další krokem ve výzkumu bude zjistit, do jaké míry by bylo možné využít bakterie z důlní vody při čištění lokalit kontaminovaných uranem.
Video: Bacteria are eating our way out of uranium contamination | Radmila Faizova | TEDxLausanne
Literatura
Mimozemský život by se mohl živit energií kosmického záření
Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2016)
Vylepšený bakteriální superenzym nenasytně hltá plastový odpad
Autor: Stanislav Mihulka (01.10.2020)
Bakterie krmené stříbrem vylepšují mikrobiální palivové články
Autor: Stanislav Mihulka (19.09.2021)
Diskuze:
Kal
F M,2026-07-14 13:03:59
Co jsem pochopil jde o přeměnu ve vodě rozpuštěného šesti mocného U na čtyř a hlavně pěti mocný. Ten pěti mocný se hodně zanedbával. Jde o mírně kontaminované vody cca 1mg na litr. V tom kalu bude uranu málo, jde o čištění vody, ne těžbu. I když při dostatečném množství kalů by otázka možná byla teoreticky na místě.
Ta vysoká procenta v těch 130 dnech jsou pro vodu bez kyslíku, pokud je dostupný kyslik stabilita klesá. Každopádně by mělo být nutno ten kal občas (právě ten čas je důležitý kvůli nákladům) sesbírat protože by se zase vracel zpět, to se někde dělá i dnes, ale používá se chemické srážení a není úplně účinné. Právě ten FeU(V)O4 by měl být hodně stabilní a měl by tu vznikat poměrně dost dokonce zmiňují, že by teoreticky bylo možno nechat ten kal na místě a dál se o to nestarat (ale jen možnost ne jistotu) a tím by se dalo zbavit toho nakládání s těmi kaly (možná alespoň zjednodušit?). Myšleno tak že by touto drahou ten uran časem mizel z řetězce, zatímco by se ty ostatní dráhy (IV,V, organické i an) "recyklovaly" s touto výraznou a žádanou neefektivitou. Ale nikde jsem nenašel takto vázaný hmotnostní podíl, jen nějaký počet nanočástic (řád stovky) z analyzovaného vzorku, cca polovina, nejsem si jistý nakolik to jde jednoduše převést. Ještě se tam zmiňuje podobná role u jílu s Fe, to by se mě líbilo víc, ale nemám ponětí o nákladnosti.
Ten glycerol vzniká při výrobě biopaliv a měl by být levný.
Každopádně mám dojem, že to je takový výkop, že na tom ještě chtějí hodně pracovat.
Re: Dalo by se to použít
Frantisek Zverina,2026-07-16 19:40:55
Při úrovni odborníků v EK by se to dalo použít pro pohodový výzkum trvající roky a roky. Bylo by to podobné Nasredinovu projektu na výuku osla ve výkladu koránu. Jen by chyběla hrozba ztráty hlavy v případě neúspěchu. Ze-leninismus na rozdíl od sultána totiž neúspěch nezná.
Japonský zázrak
Milan Mach,2026-07-12 12:52:01
Tak je to tu, nedávno jsem viděl video o robotických společnících a teď tohle. Tvůrci GITS byli vizionáři :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
