Energetika obnovitelných zdrojů sice šetří atmosféru, ale má své vrtochy. Vyrábí energii, když svítí slunce nebo když fouká a je nutné ji ukládat do zásoby pro chvíle, kdy bude potřeba. Velké solární a větrné elektrárny vyžadují rozsáhlá úložiště energie. Dnes to nejčastěji jsou lithium-iontové baterie. Jsou ale drahé a nevydrží věčně. Není proto divu, že se vývojáři intenzivně hledají alternativy, které by nebyly závislé na chemických reakcích.
Jedním ze slibných řešení je setrvačník. Obyčejná technologie, i když v masivním měřítku a ve vakuové komoře. Americká společnost Qnetic staví prototyp 200 kWh systému pro ukládání energie, jehož klíčovým prvkem je setrvačník Pulsar. Současně ve svém technologickém centru v Šanghaji buduje největší specializovanou zkušební komoru pro testování setrvačníků na světě.
Jak prototyp, tak i zkušební komora mají ověřit výkon, bezpečnost a spolehlivost setrvačníkových úložišť energie, která by v budoucnu mohla nahradit dnešní chemické baterie.
Proč právě setrvačník? Setrvačníkové ukládání energie využívá jednoduchý fyzikální princip a uchovává energii ve formě rotačního pohybu. Přebytečná elektřina z obnovitelných zdrojů roztočí masivní setrvačník umístěný ve vakuové komoře. Protože ve vakuu prakticky neexistuje tření vzduchu a ložiska systému magneticky levitují, může se setrvačník otáčet skutečně velmi dlouhou dobu s minimálními ztrátami energie.
Když elektrická síť potřebuje dodatečný výkon, roztočený setrvačník se připojí ke generátoru, který jeho rotační energii opět přemění na elektřinu. Na rozdíl od klasických baterií, jejichž výkon je omezen rychlostí probíhajících chemických reakcí, dokáže setrvačník dodat velmi vysoký výkon téměř okamžitě. Stejně dobře ale zvládne i jemně stabilizovat síť a zabránit jejímu kolapsu.
Reakční doba těchto systémů je pozoruhodně krátká a jsou tím pádem uživatelsky příjemné.
Další výhodou je slušná bezpečnost. Systému nehrozí samovolné vznícení a funguje téměř navěky. Setrvačník by tak měl poskytovat prakticky stejný výkon i po dvaceti letech provozu, což z něj činí atraktivní řešení pro dlouhodobé energetické projekty. Čas ukáže, jak si setrvačníky v energetice povedou.
Video: Watch PULSAR Come to Life | Next-Gen Energy Storage System
Video: Qnetic Two-Minute Pitch (HAX’s San Francisco Demo Day, Sept 2024)
" frameborder="0" allowfullscreen allow="accelerometer; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" >
Literatura
Podmořská fyzikální baterie Ocean Battery bude ukládat energii na dně oceánu
Autor: Stanislav Mihulka (11.01.2022)
Unikátní Electric Truck Hydropower nahrazuje hydroelektrárnu konvojem
Autor: Stanislav Mihulka (12.03.2022)
Lift Energy Storage System promění mrakodrapy v gravitační baterie
Autor: Stanislav Mihulka (02.06.2022)
Energy Vault staví u Šanghaje první gravitační baterii pro běžný provoz
Autor: Stanislav Mihulka (07.08.2023)
Diskuze:
Magnetická levitace?
Jarda Ticháček,2026-07-28 15:13:55
Mám pocit, že permanentní magnety to asi nezvládnou. Už jen proto, že se to má točit jako káča. Takže elektromagnety. Teď už jen zkouším přijít na to, k čemu by mohlo by tak mohl sloužit založení zdroj elektřiny, který tu elektřinu potřebuje k tomu, aby ji dodával.
Re: Magnetická levitace?
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-29 00:24:47
1. Pokud je magnetické pole osově symetrické, není problém, aby permanentní magnet plnil funkci ložiska. AI tvrdí, že Qnetic Pulsar využívá jako hlavní nosné ložisko permanentní magnet a pomocí elektromagnetů rotor aktivně koriguje ve středové ose.
2. Každé úložiště spotřebovává nějakou energii - ať už samovybíjením akumulátorů či spotřebou provozních budov a strojoven. Přesto to má smysl, protože občas té elektřiny je potřeba nárazově mnohem více, než se jí trvale vyrábí. Zejména na stabilizaci sítě nebo jako UPS, než naběhnou záložní generátory. Setrvačníky jsou v tomto směru jeden z nejvýkonnějších zdrojů - zhruba o řád výkonnější než srovnatelně velké bateriové systémy.
Re: Re: Magnetická levitace?
F M,2026-07-29 12:47:02
Píši "cílí na 85%", ale jen na nabití a vybití (a cílí), moc dlouho by se tam ta energie ohřát neměla, ale ztráty by neměly být dramatické.
Mělo by to poměrně svižně dobíjet 1 elektroauto, píší na obalu 125kW, jako na ty opravdu rychlý to nebude, ale pro běžné osobní ok, díky kapacitě se jich může i pár vystřídat.
"Systém Pulsar o kapacitě 200 kWh od amerického startupu Qnetic je navržen specificky jako dlouhodobé, vícehodinové úložiště energie (Long-Duration Energy Storage), což ho zásadně odlišuje od tradičních setrvačníků. Společnost jím cílí na ukládání energie po dobu 4 až 12 hodin (tzv. multi-hour storage), což slouží k vykrývání výpadků obnovitelných zdrojů (time-shifting), stabilizaci mikrosítí a zálohování datových center."
Rychlost otáčení prý nadzvuková, 12k otáček, to by asi ten karbonový plášť nezastavil.
Re: Re: Re: Magnetická levitace?
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-29 14:25:11
Ten poměr mezi kapacitou a výkonem mě překvapuje - u setrvačníku bych výkon při té kapacitě čekal mnohem větší. To má dost podstatný dopad na zamýšlené využití - jako UPS do nahození generátorů je kapacita zbytečně velká a výkon malý. Tohle mi přijde praktičtější spíše na vyhlazení denní křivky výroby / spotřeby. Ty parametry jsou hodně podobné přečerpávací elektrárně (i tím, že cyklováním se téměř neopotřebuje). Pokud by cena nebyla přemrštěná, mohlo by to dávat dobrý smysl v oblastech s nevhodnou geografií pro přečerpávačky.
Když to ale vezmu prostým počítáním - dejme tomu, že marže mezi nákupem a prodejem elektřiny bude 5 Kč/kW (řekl bych spíše velkorysé). Za den se udělá jeden cyklus - to je při kapacitě 200 kWh zisk 1 000 Kč (zanedbávám ztráty). 365 tisíc Kč za rok. Pokud by se investice měla zaplatit za 10 let, muselo by to stát 3,65 milionu, pokud za dvacet let, mohla by cena být 7,3 milionu. Ale i se všemy náklady kolem. Vejdou se do té ceny?
Re: Re: Re: Re: Magnetická levitace?
F M,2026-07-29 21:47:59
Jde v podstatě o reklamní články.
Dobré je, že to roste se čtvercem, takže i při využívání většiny kapacity, ty otáčky až tak neklesnou, to myslím rozsah kvůli tomu mechanismu generování.
Cena o tom to bude, ani se nesnaží tvrdit, že půjdou pod přečerpávací. Oproti baterii je lepší výdrž a chemický nestrašák (ty lithiové deště po požáru a výbuchu mě taky trochu děsí). Pokud ta čísla budou platit bez dalších překvapení, snesla by se zhruba dvojnásobná cena baterie.
Nakonec půjde o to jak moc se sebou necháme orat.
Jen z legrace, tohle nabité = cca 170kg TNT. Spousta tlaku a tepla, požáry atd. Tedy dá se to zakopat do země, nebo postavit metrové betonové zdi. Pro poražené "demokracií" jsou ovšem zajímavé až ty úložiště, kde jsou tyto setrvačníky umístěny vedle sebe, tak je řetězová reakce jistá, přece jen když chcete nabíjet víc než jedno vozidlo zároveň na parkovišti a nechcete k tomu zabrat větší plochu než mají ta auta.
Re: Re: Re: Re: Magnetická levitace?
Vojte Ondříčak,2026-08-01 02:49:00
Větší příkon-výkon znamená větší a tedy dražší motor-generátor a ... a větší výkon měniče frekvence a napětí výstupu.
Jako praktické nasazení bych viděl použití pro rychlo-nabíječky elekro-aut na čerpacích stanicích.
Pořádné osobní auto potřebuje na 500km dálnice 100kWh, takže by bylo "obslouženo" setrvačníkem o výkonu 400kW (nabití za 1/4 hodinu). No a výhledově má být elektrifikovaná i armáda velkých náklaďáků, takže lokální úložiště čerpacích stanic pro špičkové výkony budou zajisté nezbytné. Takové nákladní monstrum dnes s naftovým motorem o 500kW bude potřebovat třeba nabíječku o výkonu 2MW.
Rovněž FV farmy. 1ha plochy FV může poskytnout 200kW. V poledne a ten setrvačník by mohl aspoň částečně vykrýt ranní a večerní špičku, samozřejmě vykryje i občasné mraky.
Hospodárnost je daná i aktuální cenou 1kWh v průběhu dne. Setrvačník se může nabíjet levným nočním proudem.
Re: Re: Re: Re: Re: Magnetická levitace?
F M,2026-08-01 18:13:49
Občasné mraky je třeba pokrývat v malé izolované síti, jinak se to statisticky rozloží.
Směrodatná je ta cena, možných úložišť a jejich druhů je víc. Tohle není malé, potřebuje to bombový kryt (dobrý), tedy je pravda, že to třeba na té farmě může být zakopán v zemi (tedy všude kde to jde). Ty necelé 2 metráky TNT to je klasicky pro kulový výbuch, tohle bude v gravitační rovině, takže v těch směrech nejméně půl tuny TNT.
Škálování jinak než počtem nebude tak tak jednoduché, hádám tyto rozměry vybrali z materiálových důvodů (a efektivity), ne z důvodu přesného zásahu této kapacity.
Jak jsem psal výše, na jedno osobní auto a 120kW přípojku 1ks (možná by šlo o něco silnější). Mimo město s 2 tunový autem (bude daleko těžší se vším všudy), natož na dálnici to je celá kapacita tak na 1000km (na dálnici i při dodržování rychlostí haha ani to ne). Kolik aut obslouží čerpací stanice na dálnici za den, přes den? Teď jen jak je v noci nabít z OZE (pardon, to už sem nepatří).
V jádru máte, až na tu kvantifikaci pravdu, ale myslím, že by lidé měli vědět co to obnáší v reálu a co vše budou platit, aut jsou miliony jen v ČR.
Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Rudolf Pilát,2026-07-27 14:33:23
Zeměmi EU s nejvyšším podílem OZE jsou Švédsko (65,4 %), Finsko (53,0 %) a Dánsko (48,2 %). Tyto státy regulují a stabilizují svou síť pomocí pokročilých technologií a propojení.
Lídři v OZE - Švédsko: Využívá hlavně pevnou biomasu, vodní a větrnou energii.Finsko: Spoléhá na biomasu, vítr a vodu.Dánsko: Dominují větrná energie, biomasa a bioplyn, přičemž samotný podíl OZE na výrobě elektřiny přesahuje 90 %.Rakousko: Další velký hráč, který pokrývá přes 90 % spotřeby elektřiny z OZE, zejména díky silné hydroenergetice.
Jak regulují síť s vysokým podílem OZE:
Flexibilita a skladování: Využívají velké bateriové úložiště, přečerpávací vodní elektrárny (Švédsko, Rakousko) a tepelná čerpadla pro akumulaci tepla.
Mezinárodní propojení: Silné přeshraniční propojení sítí (např. Dánsko spojené se severskou soustavou vodních elektráren v Norsku a Švédsku) umožňuje okamžitý dovoz a vývoz přebytků.
Digitalizace a flexibilní tarif: Provozovatelé sítě (TSo) automatizovaně řídí tok energie a motivují spotřebitele dynamickými cenami elektřiny k odběru v době nadbytku.
Omezení výkonu (Curtailment): Při extrémní výrobě z větru a slunce centrálně regulují a dočasně odpojují část solárních či větrných parků, aby ochránili stabilitu přenosové soustavy.
Jediný velký blackout za 20 let v r.2003 postihl jižní Švédsko a východní Dánsko (včetně Kodaně) a zasáhl 4 miliony lidí. Nešlo o následek OZE. Výpadek způsobila nešťastná shoda technických poruch na konvenčních zdrojích.
Když my jsme stavěli rozhledny a stezky v korunách stromů, Poláci stavěli dálnice. A takhle je to v ČR se vším. V zdejších končinách konzervativní znamená hlavně zaostalý. Podívejte se na centrum Varšavy, to je druhý Frankfurt, finanční centrum Ostbloku. Nakonec i ty větrníky postavíme, jako poslední a nejdráž.
„Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod. Nikdy neříkejte, že něco nejde. Dříve či později se najde někdo, kdo neví, že to nejde, a dokáže to.“
Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-27 16:58:07
Z hlediska regulace a stability sítě nejsou problematické všechny OZE, ale konkrétně soláry a větrníky. Státy s vysokým podílem OZE v mixu, které jste vyjmenoval, využívají převážně vodní elektrárny a biomasu a to pouze díky tomu, že jim to umožňuje geografie. Nám to geografie neumožňuje, je tudíž nesmysl, abychom měli vysoký podíl OZE v mixu. Nemáme ani vodnaté řeky s prudkdým spádem jako ve Švédsku či Rakousku, ani obrovské plochy lesů jako ve Finsku. Je to opravdu tak složité na pochopení?
Německo má narozdíl od nás alespoň mořské pobřeží, kde jsou lepší podmínky pro větrníky a přesto dokáže z OZE vyrábět jen lehce přes 50% elektřiny za cenu toho, že mají nejdražší elektřinu v Evropě a krachující průmysl.
Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Oldřich Vašíček st.,2026-07-28 00:57:50
Nerozumím Vašemu příspěvku. Co jste tím chtěl říci?
Jsou OZE a PZE. Nelze srovnávat řiditelnou a v podstatě stabilní hydroenergetiku s nestabilní a nahodilou FVE a větrem.
Dále, Dánsko má nejdražší energii v Evropě.
Podíl jádra v mixu:
Švédsko - 30%
Finsko - 39%
Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Waldemar Nováček,2026-07-28 08:10:47
Nevím za koho lobujete, ale lobujete, možná nevědomky - správně poukazujete na významný rozdíl přístupu k řešení energetiky v zahraničí a u nás. Ve Vámi uvedených zemích totiž k řešení přistupují víceméně racionálně ve jménu stability státu / národa, u nás, jako u zmíněných rozhleden, stezek, mobilních tarife a řadě dalších nejde o racionalitu ve smyslu obecného blaha, ale o racionalitu soukromých kapes a řada lidí tady těmto "borcům" tleská jak na to vyzráli...
Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
F M,2026-07-28 13:18:12
S čím absolutně souhlasím je ten závěr, klidně bych tam přidal rybníky, lesní dálnice, prázdná hřiště zkrátka stovky miliard rozložené do předřazeného (to je ještě horší) ničeho s mizernou životností. Ještě horší je ten masivní základ té na tohle vázané populace, tímto uplacené a tedy nekritické, asi nejhorší narušení demokracie od 50 let.
Tedy až na to že něco sice možná jde, ale to neznamená že to není nesmysl.
Fór č1 i 2. Norsko má uhlíkovou stopu menší než tyto země, jenže se mu paradoxně zvedla. Fór tkví v tom, že ty vodní elektrárny stojí a stály už dávno před tím než si na ně vzpomněla EU (nejen tam). Takže z velké míry nejde o žádné zlepšení jen historický stav (dnes by se ty vodní asi ani nepostavily).
Jistě, ti co mají dost vodní a jaderné energie mají slušný mix a nepotřebují moc záloh. Trochu jiné je to v případě Dánska, které pokud mu zrovna vítr nefouká doveze energii ze serveru zase z vodních a JE, nebo rovnou z uhelných elektráren v Polsku a JE z Francie přes Německo (to totiž zrovna nevyrábí taky). Ještě k tomu Dánsku, k biomase a pralesům a lesům a počítání se spáleným lesem jako 0, zatímco i v případě lesů na dřevo jde o století spálená naráz (biomasa, diverzita, schopnost půdy vázat CO2), o těch vypalovaných pralesech už radši nemluvit vůbec, hlavně že tabulky jsou pěkné.
Ještě jeden fór, jaderných zdrojů se staví pár, vodní se nestaví asi vůbec (jen baterie), odstavovat se má ještě cca 100GW výkonu v uhlí. Ono to z toho "ušetřeného" CO2 vypadá jinak, ale ty elektrárny se neustále udržují a při potřebě spouští i když na zlomek roku, desítky GW jedou prakticky pořád. Spotřeba elektřiny by se chtěla násobit.
Problém je, že těch stabilních zdrojů bude ubývat a země nebudou mít odkud dovážet, protože prostě ten objem stabilní výroby nijak neroste (i ČR stěží nahradí nějaké uhlí), proto se musí vymýšlet tyhle nesmysly (absolutně nedostatečně). Jak už jsem tu psal, zatím se energie zdražily "jen" násobně, jenže se dělalo to co "jde samo", každé další zvýšení podílů slunce, větru, elektromobility bude stále náročnější a bude vyžadovat věci, které se doteď mohly maskovat díky využívání rezerv stávajícího (především infrastruktury).
Zkrátka když už dováží to Dánsko, Německo, nebo Anglie a nové zdroje stabilní nepřibudou, tak se už na nikoho dalšího nedostane, zvlášť když se spotřeba má dramaticky zvyšovat. baterie a spol. slouží jen na krátkou dobu (jinak by byly suverénně horší i než uhlí, není jen CO2).
Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Rudolf Pilát,2026-07-29 11:51:41
EU a obecně mezinárodní dělba práce je hra s nenulovým součtem, win-win pro všechny. Nikoho by nenapadlo pěstovat v ČR banány a pomeranče. Máme jistotu, že je bez problému kdykoli do ČR dovezeme. V energetice existuje cíl, aby to fungovalo stejně. Německo i Dánsko nemusí mít vlastní PVE, mají baterku ve Švédsku, Norsku, Rakousku a Švýcarsku. ČR není konzervativní izolovaný ostrov v oceánu jménem EU.
V severní a střední Evropě se v průměrném roce vyskytuje celkem 15 až 25 dnů „Dunkelflaute“ (období bezvětří za tmy) – převážně se soustřeďují do zimních měsíců. Moderní meteorologie dokáže přesně předpovědět „Dunkelflaute“ s předstihem 3 až 7 dnů. Dostatek času pro bezproblémový rozjezd konvenčních tepelných zdrojů. Nedává smysl kvůli 25 dnům nevyužívat levnou zelenou energii. Klasické tepelné zdroje se prostě časem dostanou na srovnatelnou pozici, jako PVE. Dostanou masivní prémii za zajištění bezpečnosti sítě. Celkový efekt je ale jistý, s nadsázkou řečeno - 340 dnů v roce se uhlí pálit nebude.
Postavit dráty k zajištění dálkových přenosů z Baltu bude drahé, ale časem my i Poláci postavíme i ty dráty. Stejně jako Čína staví i soláry i větrníky i dálkové přenosové linky.
Evropa pádí mílovými kroky a časem si poradí s nezbytným minimem uhlí. Třeba Švédsko začne v 2030 dodávat 5Mtun vodíkem redukovaného železa - eliminuje potřebu koksu. Automobilky se zavázaly tuto ocel používat, v roce 2035 je cena této oceli projektována na úroveň konvenční technologie.
Ano, můžeme remcat, povolenky, zdražováni, blablabla. Trend je jasný a nezvratný, čím později naskočíme, tím horší to pro naši ekonomiku bude. Přidaná hodnota bude vždy u těch, kteří jsou aktivní v čele pokroku. Nám zbude to remcání na dividendy, které utíkají do zahraničí.
Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-29 12:56:45
Trend je jasný a nezvratný pouze v EU a některých dalších progresivistických státech mimo EU. Celosvětově nikoliv a mezinárodní trh bohužel pro nás rozhodne, kdo jednal pragmaticky a kdo zaslepeně vyhazoval prostředky na neefektivní řešení. Už se to ostatně děje a čím víc se bude s úplnou dekarbonizací tlačit na pilu (navíc bez dostatečné podpory jádra - to je spíše tolerováno než podporováno), tím to bude zjevnější.
Celé to máte rozmyšlené logicky dobře, ale funguje to jen do doby, než začnete do rovnice dosazovat reálné hodnoty účinností a nákladů (finančních, surovinových a dalších). Dříve stačilo natáhnout vedení od elektrárny k fabrice, které měřilo třeba 200 km. Teď k té fabrice budete muset natáhnout vedení dlouhé 1000 kilometrů, protože elektrárna stojí v Severním moři. Ale to staré vedení i tu elektrárnu si musíte nechat a udržovat také, protože občas ta elektrárna v Severním moři nevyrobí nic. Kde se vezmou prostředky nutné na zbytečnou trvalou redundanci? Podobnými příklady vícenákladů a neefektivity energetických řešení prosazovaných v EU by šly popsat stohy, takže pro stručnost končím. Pravděpodobně se neshodneme, zbývá doufat, že když za pár let uvidíte, že se ty světlé vize EU nenaplňují, budete mít dost reflexe k přehodnocení názoru.
Nejde o to nedělat nic. Energetika se v dlouhodobém horizontu musí transformovat tak jako tak. Ale cíle a prostředky musejí být voleny s ohledem na technologickou a ekonomickou realitu, ne podle ideologického zadání z politbyra, kde žádní technologové nesedí.
Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Waldemar Nováček,2026-07-29 13:02:30
Pane Piláte - jako odpovím velmi mírně, cediv tuto mírnou verzi skrze zuby -
Spor nestojí mezi zastánci a odpůrci OZE. Většina technicky orientovaných kritiků nezpochybňuje jejich využití, ale upozorňuje na podmínky, za nichž mohou bezpečně fungovat: dostatek řiditelného výkonu, respektování geografických podmínek, respektování fyzikálních reálných možností, akumulace, přenosové kapacity a přirozeného financování.
Vaše teze o evropské dělbě práce je oprávněná pouze částečně. Propojená soustava umožňuje efektivnější obchod a vzájemnou výpomoc, ale nevytváří jistotu, že bude elektřina vždy dostupná k dovozu. Při rozsáhlém bezvětří, vysoké zimní spotřebě nebo omezené kapacitě vedení mohou nedostatek řešit současně i sousední státy. Zahraniční vodní elektrárny proto nelze považovat za baterii, na kterou má Česká republika automatický nárok.
Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
F M,2026-07-29 13:19:17
Pěkné PR
Ne není win to win vždy pro všechny, ale za jistých podmínek bývá. Ale sem (přesun energií) je to nesmysl tahat z důvodů které jsem psal výš.
Přesně o tom jsem psal, někdo je mít musí (stabilní zdroje) a další nebudou a naopak budou ubývat (jádro to polepí jen částečně), uhelky nikdo udržovat věčně kvůli pár týdnům v roce nebude, nebudou lidé kteří by tam chtěli pracovat (nebo se to bude muset draze platit). Do střední Evropy nebude dovážet odkud, Rakousko a Francie a spol. jsou využity už teď.
Nikdo netvrdí, že se nemají využívat OZE, ale že se k jejímu využití nemá přistupovat ideologicky (tedy spíše přes penězovody). Určitý podíl slunce i větru se vstřebává a určitě je dobře, že se to uhlí nespálí, ale teď už to vše bude mnohem náročnější.
Ne není projektována cena oceli na úrovni konvenční technologie, ale je plánováno prodražení konvenční technologie.
Ano z Baltu sem to vedení potřebujeme (reálný joke). Mimochodem jak daleko si myslíte, že jde poslat klasická střídavá elektřina? Kolik si myslíte, že platíte za elektřinu (napovím, kouknout na celý účet a násobit)? Kolik se toho CO2 v reálu ušetřilo, bez účetních triků, spálených pralesů, růstu importu atd.?
Evropu bych teď vůbec jako vzor nebral. Nejspíše nevidíte ten obrovský propad (nerůst) i za obrovského zadlužení jak EU tak členských států. Současná životní úroveň není jen na dluh, ale hlavně ze setrvačnosti. A pro jistotu ještě jednou, ono ještě nic není, nic nestojí, to vše doteď (s násobnými světovými cenami) bylo to co šlo relativně samo.
Napsal jste to dobře, obrázek reálné demokracie, můžeme remcat.
Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Rudolf Pilát,2026-07-29 14:35:37
Takže mezinárodní dělba práce není win-win strategie a nezpůsobila rozvoj civilizace? Tak proto to Sanové a další izolované národy dotáhly tak daleko :-) Když uhelky kvůli pár týdnům budeme potřebovat, tak je budeme i udržovat a draze platit. Levná energie po zbytek roku nám to zaplatí.
Klasické linky 400 kV nebývají delší než pár stovek kilometrů, pak vždy následuje rozvodna, která parametry sítě stabilizuje. Evropská síť takových linek je hustě propojená, takže klasická střídavá elektřina jde poslat na hodně velké vzdálenosti. Jako například z našeho regionu přes SVK na UA.
Čína drží světové rekordy v přenosu energie. Potřebuje dostat elektřinu z obřích hydroelektráren a solárních parků na západě do megaměst na východě. Používá k tomu stejnosměrné linky o napětí 1100 kV (1,1 milionu voltů) a posílá energii bezproblémově na vzdálenost přes 3 300 kilometrů. No tak se učme a rozvíjejme naše technologie. :-)
Jinak vzdušná vzdálenost od nejbližších baltských mořských větrných farem do geografického středu ČR je zhruba 500 až 550 kilometrů. Nemusíte z toho rovnou dělat Projekt Manhattan.
Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
F M,2026-07-29 21:07:45
Jen v čistě černá a bílá? Případů kdy někdo tratil, skupiny i státy je spousta. Hlavní otázka je co tím vůbec myslíte, jako že se tu někdo snaží říct by neměl být přeshraniční obchod?
Nezaplatí, ta energie kterou chcete něco zlevňovat/splácet je drahá, 2x dražší než jinde, však se podívejte na účet kolik jste dohromady zaplatil. Zaplatil jste drahou OZE elektřinu, zlevněnou jádrem i tu slušnou část celoročního provozu uhelných, kterou spotřebují i když nejedou.
Ano linky jsou na pár set kilometrů (ono to ani dál nejde), pokud energii nemá už soused, na toho dalšího se nedostane, to píši celou dobu, zase nevím co těmi marketingovými řečmi sledujete.
Ano ty stejnosměrné propojky už tu nějakou dobu jsou a zvlášť v Číně je lecos, třeba komunismus. Pro Čínu je pár bloků JE pakatel, ona je tak nějak větší. Kde se nějaké plánují v EU a jak se započítávají do emisí a pro jaké kapacity to má smysl?
Balt? Víte, že Balt dováží. A kdyby někdy v budoucnu i vyvážel, jak víte že se dostane zrovna na ČR? A mimochodem, blízko znamená, že většinou když nefouká v zimě zde, tak ani tam.
Vás možná cena nezajímá, znám spoustu lidí, kteří (bez klimatizace i čerpadla, bez el.auta) by těch předplacených 50k (z cca 100k) za elektřinu oproti zbytku světa přivítali, třeba na kvalitní potraviny, nebo lékaře. To (+dluhy) bylo to ještě zadarmo.
Jen tak pro zajímavost, tam kde jste našel tyhle jistě pevně podložené názory, jsou i kalkulace, to bývalo vcelku běžné. Dalo by se tedy najít kolik na to bude potřeba surovin a práce a jaký to bude mít ten dopad na ekonomiku, myslím na cenu i tu celkovou ekonomiku? Stačí v ročních světových produkcích jak surovin tak výrobních kapacit. A jak bude tato spotřeba (ona energetika je spotřeba, EU je silně importní na energii, to taky vrhá zajímavé světlo na ty "úspory") náročná? Kolik zdrojů se bude muset přesunout na pokrytí této spotřeby a odkud, myslím už ta průběžná nadúdržba?
Pokud se zajistí energie primárně že solárních a větrných elektráren, elektrickou je se doprava a elekrifikují ty alternativní technologie vejde se to vůbec na planetu? Geotermální energetika tvrdí, že ne. Větrná to tvrdí o solární. No nejsou to ti stejní co máme poslouchat?
Souhlasím, že stavět ve velkém větrné elektrárny v ČR je nesmysl, už jen protože jinde je to nesrovnatelně lepší, ale i jinde by to nemělo být nesmyslně tlačené. A stejně tak souhlasím, že by se neměly odstavovat uhelky, jenže to nepůjde držet dlouho, velké opravy už nikdo neudělá.
Jako fakt nevím, každé reálné číslo tvrdí, s minimem snahy o rozbor, něco jiného (ceny, úspory CO2, spotřeba, kapacity), ale tu se pořád jedou básničky jako v pionýru.
Učit se je nejlepší z chyb ostatních, jak nám předvádí zbytek světa.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Rudolf Pilát,2026-07-30 13:12:04
Dobrovolný mezinárodní obchod je win-win pro lidstvo jako celek, minimalizuje vynaloženou energii na jednotku produkce a generuje historicky nejvyšší míru blahobytu. I prosperující Malawi nebo Súdán jsou v dlouhodobém zájmu ČR.
Balt je široký pojem a nerovná se Pobaltí, tedy 3 země daného regionu. Přímořské regiony Německa a Dánska jsou masivními čistými vývozci elektrické energie. Vyrábějí totiž díky větrným parkům násobně více elektřiny, než samy spotřebují, a zásobují vnitrozemí. Nám nejbližší mořské větrné farmy v Baltském moři se nacházejí u pobřeží Německa (např. parky EnBW Baltic 1 a Baltic Eagle u ostrova Rujána) a Dánska (např. Rødsand či Kriegers Flak). Z Rujány je to podél DE-PL hranice těch 500 km.
Počerady 1GW, ročně 6TWh, 5Mt hn. uhlí. EU vyrábí 30% energie v OZE = 800 až 850 TWh a plně nahrazuje roční provoz zhruba 135 až 140 elektráren Počerady. Díky zapojení OZE reálně ušetří a nespálí přibližně 670 až 700 milionů tun uhlí ročně.
Masivní odklon od uhlí způsobil pokles poptávky po povolenkách ze strany energetiky, což stabilizovalo jejich cenu na 84 až 85 EUR za tunu CO₂. Na velkoobchodním trhu došlo k prokazatelnému a měřitelnému poklesu cen komodity vůči éře bez OZE (Pokud očistíme data od inflace, vlivu energetických krizí a geopolitiky). Ve středoevropském regionu tlačí nárůst německých a severských OZE velkoobchodní cenu dolů o cca 1 až 2 eura za MWh každým rokem (ceteris paribus – za jinak stejných podmínek). Španělsko masivně investovalo do fotovoltaiky a větru, čímž snížilo závislost na plynu, cena komodity tam byla v uplynulých měsících o 32 % nižší než průměr EU.
Ano, musíme platit růst regulované složky a financovat rozvoj sítě, platit neblaze proslulý solární boom z let 2009–2010 (Češi se pravidelně a rádi střílejí do vlastní nohy, aby se někteří politici a jejich kamarádi měli lépe).
Ano, výroba z uhlí je kvůli drahým emisním povolenkám podstatně dražší než dříve. Země s vysokým podílem uhlí (jako ČR) mají základní tržní hladinu elektřiny vyšší než země, kde v danou chvíli jedou čistě obnovitelné zdroje. Ano, nižší cena energie a povolenky způsobí nechuť investovat do obnovy uhelek a bolení hlavy u pár oligarchů sponzorujících nějaké instituty a rádoby kandidáty na prezidenty.
Můžeme remcat a snažit se čůrat proti větru, rušit akcelerační zóny, ale nevím, jak nám to pomůže. Z trendu těží naprostá většina zemí EU a ČR je prostě nepřečůrá. Tak místo létání ve 2 letadlech na sumit po půl roce tlachání o nesmyslech a slavného ukončování klimatické krize začněme konečně dělat mezinárodní politiku pro blaho občanů ČR, zapojme se do spolupráce v EU, uzavírejme partnerství, financujme výzkum třeba podobných setrvačníků, směňujme komodity které máme za ty které nám chybí. Anebo taky můžeme po hospodách i nadále bájit o tom, jak nám bylo skvěle, když jsme ještě kutali uhlí. Země, která chce mít v čele oligarchu zajišťujícího drahé potraviny, jehož hlavním zájmem je schovávat se před soudem a zajistit dotace pro svůj biznis, má prostě priority rozvoje nastavené jinak a je s tím zjevně spokojená.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-30 14:17:36
Pilát: Takže když například mezinárodní obchod s ruskou ropou poskytne Rusku valuty a to si za ně na mezinárodním trhu nakoupí komponenty pro výrobu zbraní, kterými pak vydírá zbytek světa, je to win-win? Pokud energii vynaloženou na jednotku produkce považujete za jediné kritérium win-win situace, jste vážně koumák.
Krom toho, pan F M se vás ptal, proč vůbec ve vlákně řešíte mezinárodní obchod, jako by zde někdo tvrdil, že je mezinárodní obchod špatný. Na to jste vůbec neodpověděl, protože je to váš slaměný panák, kterým odvádíte pozornost od technických výtek, které ve vláknu padly a na které nemáte adekvátní odpověď.
K tomu tady znova opakujete nějakou ideologickou floskuli o čůrání proti větru. Čůrejte si kde chcete. Za totáče také museli všichni šlapat stejným směrem a kdo nechtěl, způsoboval problémy sám sobě. To ale nic neříká o tom, že ten směr byl správný.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Rudolf Pilát,2026-07-31 00:25:39
Tak to je velice konstruktivní argument spochybňující přínos mezinárodního obchodu, že si rusák kupuje součástky na zbraně. Něco jak spívá Eben: Večerní Praha - Ahoj na sobotu - Úspěch české atletiky - Oštěp zabíjel :-)
Lidstvo jako celek z mezinárodní spolupráce a obchodu těží a bohatne, tento fakt nemáte jak zpochybnit. Dokonce velká část lidstva zavedla/zavádí emisní povolenky i pod tlakem emisních cel a obchod tak pomáhá globálně prosadit řešení problému, který se lidstva jako celku týká. Mezinárodní obchod řeším proto, že energie je komodita a když ji levně neumíme vyrobit, můžeme ji zkusit dovézt odtud, kde ji lze levně vyprodukovat. Myslím, že svůj názor jsem vysvětlil dostatečně v předchozích odpovědích. Přesto je pro Vás zopakuji.
Časem budeme využívat OZE, zejména větrníky v daleko větší míře i my, ať už budou stát v ČR, nebo v Baltu. Oligarchovi obchodujícímu s uhlím pšenka nejspíš nepokvete, tak jak by si přál. Setrvačníky nebo baterie, nebo další PVE (pozor - zase ta mezinárodní spolupráce, třeba jednou koupíme podíl v nových PVE projektech v AT nebo CH - jak jim roztaje ledovec, místo lyžování budou elektrárny :-), to nerozsoudím, ale investovat do výzkumu úložišť a posílení linek směr Balt bychom měli. Neuděláme to, jelikož nám vládnou zloději dotací, kterým je všechno ostaní jedno. Škodíme svým nekonstruktivním postojem jen sami sobě, nikdo nás v EU za ručičku nepovede. Vnější okolnosti, které svým postojem nepřetlačíme, nás časem k potřebným akcím donutí. Provedeme je jako poslední a nejdráž. Tak snad jsem na nic nezapomněl.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-31 01:19:20
1. Vy jste se s F M dohadoval, že přeshraniční obchod je vždy win-win pro lidstvo, tak vám dávám konkrétní protipříklad, který to vaše tvrzení vyvrací. Nějakými narážkami z popkultury to nezakecáte. Scénář protipříkladu je extrémní proto, aby byl jednoznačný a zase jste to nezakecával do autu. Klidně vám dám méně extrémní scénáře, kdy přeshraniční obchod není win-win pro lidstvo. Např. v EU je silně omezeno, pro mnohé případy výslovně zakázáno likvidovat odpad v jiné zemi než ve které vznikl. Proč třeba v Česku nemůžeme likvidovat německý odpad, ačkoliv by to bylo pro Němce levnější a u nás by si na tom někdo vydělal? Protože je to neefektivní a není to win-win pro lidstvo. U dálkového obchodu s elektřinou platí od určité hranice totéž.
2. Děláte, jako by dovoz elektřiny z přímořských větrných farem byla jediná alternativa, ale není. Masivní investice do jaderné energetiky jsou podle mého názoru lepší alternativou než masivní investice do dálkových vedení pro elektřinu z občasných zdrojů. Rozvádět to nebudu, už se o tom napsaly stohy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Rudolf Pilát,2026-07-31 10:46:40
Nic jste, v celkovém objemu mezinárodního obhodu naprosto bezvýnamným, příkladem ruského nákupu součástek pro zbraně nevyvrátil. Naprosto nechápu, kde jste vzal, že volám po nezodpovědnosti jako například neomezené likvidaci odpadu za hranicemi. EU naštěstí zavedla jasná a zodpovědná pravidla, která nejsou popřením toho, že mezinárodní obchod je win-win. Jednotlivé negativní scénáře přinést můžete a jistě dojde na srdceryvná dramata dělníků a inženýrů, který takto přišli o práci. Dojem to na mě neudělá.
MO umožňuje státům specializovat se na to, co umějí vyrábět nejlevněji a nejlépe. Firmy mohou prodávat své zboží a služby za hranicemi vlastního státu, což zvyšuje jejich tržby. Liberalizace obchodu zrychluje ekonomický růst průměrně o 1,0 až 1,5 procentního bodu. Globální příjmy vzrostly díky obchodu od 90. let 20. století o desítky procent. Globální příjmy vzrostly díky obchodu od 90. let 20. století o desítky procent. Otevřenější trhy pomohly celosvětově dostat z extrémní chudoby přes miliardu lidí. Globální podíl obchodu na HDP dosahuje ca 68 %, v r. 1960 pouze 25 %.
Světová ekonomika je dnes reálně zhruba 9krát větší než v roce 1960. Bez růstu mezinárodního obchodu na 68 % by dnes podle propočtů dosahovala sotva poloviční velikosti.
Já nedělám z baltské větrné energie zlatou krávu, jen naznačuji možnosti k prohloubení mezinárodní spolupráce a zjevně nabourávám zdejší narativy, že jedině uhelky a jádro nás zachrání,že celá EU je hloupá a zemře na black outy a Češi to všem nandají. Jak jsem psal o Dunkelflaute, kdy - převážně v zimě, za tmy nefouká, jde o 25 lehce predikovatelných dnů v roce. Po 340 dnů lze plánovaně těžit levnou OZE energii v Baltu. Nechce se mi dohledávat, kolik dnů trvají odstávky na JE a uhelkách, ale vaše označení "občasné zdroje" prostě neodpovídá realitě a jen dokládá zaslepený pohled jen jedním směrem. Opět, jak u mezinárodního obchodu, 30% OZE energie v EU a 150 ušetřených Počerad jsou tvrdá data, která nemáte jak okecat. Za mně jde o ohromný úspěch, milovníkům uhlí už dále nehodlám vyvracet opačný názor.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-31 11:19:42
Logika vám zjevně dělá vážný problém.
Když napíšete tvrzení: "Výrok "A" platí vždy.", stačí najít jediný protipříklad, ve kterým výrok "A" neplatí a tvrzení, že výrok "A"
platí vždy, to vyvrací.
Když máte problémy chápat takto jednoduchou logiku, těžko od vás očekávat, že pochopíte podstatně složitější souvislosti v energetice.
Na zbytek nemá smysl reagovat, protože jen odvádíte řeč od podstaty argumentu tím, že obsáhle rozebíráte nějaké jeho okrajové části. Absenci pádných argumentů nahrazujete množstvím slov.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Rudolf Pilát,2026-07-31 13:52:45
Tak s výrokovou logikou se na mně nepovyšujte. Že mezinárodní obchod je pro lidstvo jako celek win-win jsem Vám dokázal čísly globálního růstu a nikde jsem netvrdil, že v některých oborech a lokacích nemohou nastat problémy. Problémy se vyskytují vždy a řeší se politickými prostředky, daněmi, cly atd. Přes veškeré problémy, jako je obcházení ruských sankcí, obchod prospívá. Koneckonců, on už ani nejde zastavit. Zrovna v energetice už nikdy nebude ČR izolovaný ostrov. EU nastavuje sankce tak, aby rus, když už doveze součástky, pak značně prodražené a sankční omezení přitom netlumily využití takových součástí v našich výrobcích. Jak jste trochu v defenzivě, docházejí Vám argumenty.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
F M,2026-07-31 11:41:47
Ne. Dobrovolný mezinárodní obchod neminimalizuje vynaloženou energii na jednotku produkce (myšleno fyzikální J/kWh). Stejně jako vše co píšete jsou to jen fráze a zástupný nesmysl, nikdo nikde tu netvrdí, že se nemá obchodovat. Čistý volný obchod nikdy nikde nebyl a není ani v EU (tedy to už vůbec). Prakticky celý deal je založený na omezení volného trhu, ono to v podstatě ani nic jiného není. Pozor zase netvrdím, že volný trhu je modla, úplně bez omezení nemůže fungovat, celé to jen ukazuje jak to co píšete jsou jen fráze na efekt.
Energie je komodita a jako u každé jiné strategické, existují lidé pro které je běžná, tedy do prvního problému, potom se staví na začátek fronty na příděly. Ale ano, jako po každém kolapsu, nebo krizi se to potom zlepší (tedy v relativně nedávné historii několika set let), ale nikde není psáno jako přírodní zákon, že to vyjde pokaždé, naopak dle zkušeností i jiných druhů to jednou a nejspíš naposled nevyjde.
Pokud se bavíme o státech a nemyslíte Balt tak nepište Balt, ideálně specifikuje. Ono je to teda úplně jedno protože Německo i Dánsko (Dánsko už jsme řešili) jsou velcí dovozci energie, hlavně když nefouká a nefouká tam pro nás rozloženo v čase ještě hůř než v zemích Baltu. Dánsko a jejich ekologický podvod už jsem nadhodil, reakce žádná.
Proč ten blábol s tou OZE produkcí a Počerady? Důležitá je uhlíková stopa, najděte si tu reálnou úsporu, bez spálených pralesů, CO2 importu, účetních triků a podobně, jak jsem psal. Myslíte, že tam ta úspora uhlí není zahrnuta?
Kolik měla stát povolenka podle plánu v době schválení?
S tou cenou si děláte srandu, to jsou bláboly horší než od pionýrských vedoucích. Ani vlastní politbyro nesledujete. Evropský parlament:
"Ceny energií jsou v tomto století hlavním spouštěčem a nejvýraznějším tahounem celkové inflace v Evropské unii. Přestože v běžných letech inflace v EU oscilovala kolem stanoveného 2% cíle, energetické šoky působily jako klíčový destabilizační faktor s mnohem větší volatilitou než jakákoliv jiná složka spotřebního koše." Můžete si najít čísla inflace a růstu ceny energií.
A další. Solární tunel není na účtu v cenách energií (o to je to jenom horší), ten platíte v daních a jsem si jistý, že u toho halucinování o levné energii ty dluhy ČR ani EU, které jsem Vám psal výše, v potaz neberete.
Emisní povolenky dělají i jen z těch oficiálních 7Kč v ČR, s relativně velkým podílem uhlí v mixu, tak 50 haléřů. Nejen, že kopírujeme nesmysly politbyra, ale ještě si od něj necháte vysvětlit jak ostatní myslí. Pokud by byla emisní povolenky stabilní i takto by asi vyšlo uhlí nejlevněji, pokud by byla na zlomku, jak se slibovalo při zavádění, tak suverénně.
Další bláboly, zase nesmysly o levné energii. Světová finanční média: "V Evropské unii nikdo nemá skutečně levnou energii ve světovém kontextu, protože i ty nejlevnější unijní státy platí výrazně více, než činí globální průměr." Ano v rámci EU, v rámci rozšiřování systémů likvidujících volný obchod jsou prostředky přerozdělovány nerovnoměrně. Zvlášť směrem k těm severským zemím s historickými vodními elektrárnami mi to co píšete přijde spíš jako blbý vtip.
Ano, už nemá cenu dnes moc muvit o zelených a ODS (v podstatě asi to za co se dnes stavíte) a nepostavených jaderných blocích, přesně pojďme se domluvit s EU, že postavíme těch bloků víc než 2, ale potřebujeme víc času a peníze neodvedeme, ale použijeme na to (joke, no jo ideologii lze přečurat jen omezenými způsoby). Už vůbec nebudu rozporovat peníze na výzkum i okolo OZE a klimatu, možná některé konkrétní, ale určitě ne objem, ale to je zase tradiční blábol, ty hlavní peníze nejdou na výzkum.
Vítr jste psal sám, že nemá cenu stavět, protože je výhodnější ho dovážet. Solární energie tu také vyjde bídně, tak by se měla asi dovést také? Proč to nejde jsem se snažil vysvětlit když jsem ještě doufal, že jde o diskusi. Trendy jsou trendy, trendy se mění, to je tak nějak v základu jejich definice.
Hlavně že víte o oligarších (jo vezměme do diskuse o energetice i toto, populismu se meze nekladou, tedy některými směry), ale o těch přerozdělovačích na obcích a úřadech nevíte, nevíte o firmách, organizacích (třeba školy) ani o živnostnících navázaných na tyto přerozdělované prostředky. Díky těmto stovkám miliard jen v ČR je opakování těchto nesmyslů i ve vysokoškolských kruzích podporováno dostatečně, pardon školní hodnocení, výborně. Vzpomínat na kutání uhlí se bude stejně, protože jednou dojde, další pomýlená přejatá smyšlenka o tom, že s uhlí na věčné časy tu nikdo nic nepsal, prakticky celý obsah tohoto vlákna je o vyvrácení nesmyslů až lží, které slepě přebíráte a sem kopírujete.
Nevím kolik Vám je, ale to srovnání s pionýrem, a zprávami v TV z 80 let (na což si pamatuji) je opravdu na místě. Tedy nedělám si iluze, že mi uvěříte, ale tak nějak beru jako základní slušnost na to upozornit.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Rudolf Pilát,2026-07-31 14:30:15
Psal jsem Dobrovolný mezinárodní obchod, nepsal jsem o modle Volného obchodu. Dobrovolný obchod je Win-win z definice, nikdo vám nestojí s pistolí u hlavy, abyste tu smlouvu podepsal. Cílem bylo nastínit možnost navazovat mezinárodní kooperace a výměnu různých strategických komodit a podílet se na mezinárodních projektech ku prospěchu všech zůčastněných.
Děkuji za reakci, kterou jen potvrzujete nadpis mého příspěvku: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE! Nechtělo to moc pobízení a už píšete o frontách na příděly. kolapsu a armagedonu.
Solární energie tu vyjde bídně a proto na novostavbách panely rostou jako houby po dešti :-)
Níkde jsem ani jednou nenapsal, že vítr zde nemá cenu stavět. Psal jsem, že jelita teď zruší akcelerační zóny, ale nakonec i ty větrníky - draze - postavíme.
Je potřeba se srovnat s faktem, že EU se chová ve všech směrech zodpovědně a nutí nás do zodpovědné politiky investovat. Holt chce to čas, v hlavě to prostě musí přecvaknout. Kdo nebyl pionýrem ať hodí kamenem. Jestli Vám naše dikuse připomněla zprávy z 80 let, pak je porucha ve Vašem příjmači.
Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Waldemar Nováček,2026-07-30 08:45:48
Pane Piláte když chcete léčit společnost, začněte u matek - dnes jsem četl v diskusi na Idnes jejich zapálenou diskusi o tom proč je pro děti škodlivé dělat domácí úkoly a že to pro své děti prostě nechtějí! Argumenty? Žádné - prostě mají názor a pocity. Nic víc.
Spolupráce znamená osobní sebekázeň, vážně nevím, jak toho chcete u lidí dosáhnout, když děti vychovávají matky výše uvedeného typu. (jedná se samozřejmě o generalizovanou zkratku, což není úplně košér, ale snad pomůže ilustrovat to co chci říct...)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Rudolf Pilát,2026-07-30 13:26:49
Dobrá tedy, tak si ukažme nějakou alternativní realitu k té naší a projděme si fakta:
Švédský školní systém.
Domácí úkoly: Švédské základní školy (Grundskola) zadávají domácí úkoly velmi střídmě. Cílem je, aby děti měly po škole volný čas na kroužky a rodinu. Úkoly slouží pouze k procvičování, nikoli k výuce nového učiva
Známkování: Oficiální známky dostávají žáci až od 6. třídy (přibližně ve 12 letech). Hodnotí se na šestistupňové škále A až F (A je nejlepší, E je nejhorší dostatečná, F znamená nesplnil). Do té doby dostávají žáci pouze slovní hodnocení a individuální plány rozvoje.
Srovnání univerzit v evropském a globálním kontextu:
Švédské vysoké školy v prestižních mezinárodních žebříčcích (např. Shanghai Ranking (ARWU) či QS World University Rankings) výrazně porážejí ty české. Švédsko má stabilně 3 až 4 univerzity v TOP 100 na světě (např. Karolinska Institutet, Uppsala University, Lund University). V rámci EU patří švédské univerzity ke špičce v oblasti lékařského výzkumu a technologií. ČR: Nejlepší česká škola, Univerzita Karlova, se dlouhodobě pohybuje mezi 200. až 300. místem na světě. Ostatní české univerzity (MUNI, ČVUT) figurují obvykle až ve čtvrté či páté stovce a dále.
Švédsko vykazuje výrazně vyšší kvalitu univerzit i produktivitu práce než Česká republika. Švédský školní systém sází na individuální rozvoj a pohodu studentů, zatímco ekonomika generuje mnohem vyšší přidanou hodnotu na hodinu práce.
Nejjednodušší a nejvýstižnější metrikou pro srovnání přidané hodnoty je produktivita práce vyjádřená jako HDP v dolarech (v paritě kupní síly) na odpracovanou hodinu podle dat OECD.
Švédsko: 89,2 USD na odpracovanou hodinu
Česká republika: 60,5 USD na odpracovanou hodinu
Výsledek: Švédský pracovník vygeneruje za stejný čas o téměř 50 % vyšší přidanou hodnotu než český pracovník, což odráží posun Švédska k inovacím, finálním produktům a pokročilým službám namísto subdodavatelské výroby.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Waldemar Nováček,2026-07-30 17:34:17
ok, a co jste, tedy pardon - AI chtěla říct? Pokud to byla podpora těch uječených matek, tak to se nepovedlo .... jám mám totiž AI, heč!
omácí úkoly se standardně zadávají téměř ve všech školských systémech, zejména na druhém stupni základních škol a na středních školách. Rozdíl není primárně v tom, zda úkoly existují, ale v jejich množství, povinnosti a způsobu hodnocení.
Podle nejnovějších srovnatelných dat PISA 2022 tráví patnáctiletí žáci v zemích OECD domácími úkoly průměrně asi 1,5 hodiny denně. Ve většině sledovaných zemí činí průměr nejvýše dvě hodiny denně.
Systémy s vysokým objemem domácí práce: Kolumbie, Guatemala, Maroko, Panama a Peru – více než 2,5 hodiny denně. Domácí příprava je zde významnou a pravidelnou součástí vzdělávání.
Systémy s nižším objemem domácích úkolů: Česko, Finsko a Švýcarsko – méně než jedna hodina denně u patnáctiletých žáků. Mezi severskými zeměmi uvádí OECD přibližně 0,8 hodiny denně ve Finsku, 1,16 hodiny v Norsku a 1,25 hodiny ve Švédsku. Švédsko je tedy pod průměrem OECD, ale rozhodně nejde o systém bez domácích úkolů.
Existují také státy, které domácí úkoly na prvním stupni právně omezují. Ve Francii učitelé základních škol nesmějí zadávat písemnou práci k vypracování mimo vyučování; mohou ale zadávat čtení, ústní přípravu, vyhledávání informací nebo učení látky. V Polsku se od dubna 2024 v 1.–3. třídě písemné a praktické domácí úkoly nezadávají, kromě cvičení jemné motoriky. Ve 4.–8. třídě je učitel může zadat, ale jejich vypracování není povinné a nesmí být známkováno.
Pro váš text o Švédsku bych proto použil přesnější formulaci:
Ve švédských školách se domácí úkoly zadávají, jejich průměrný rozsah je však nižší než průměr zemí OECD. Jejich množství a podoba závisí na věku žáků, konkrétní škole, předmětu a rozhodnutí učitele. Švédský systém tedy domácí úkoly neruší, ale zpravidla se snaží o vyváženější domácí zátěž.
Tvrzení, že švédské školy zadávají úkoly pouze k procvičování a nikdy k práci s novým učivem, je příliš kategorické. Neexistuje obecné celostátní pravidlo, které by takto přesně omezovalo účel každého domácího úkolu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-30 18:20:04
Waldemar Nováček:
Ta sedla :-)
Krom toho je nesmysl posuzovat kvalitu základního školství ve Švédsku podle kvality jejich vysokých škol jako hlavního parametru, protože tu dost ovlivňuje brain drain. Špičkoví studenti a profesoři se přirozeně stěhují za lepším, mají automaticky všude otevřené dveře. Děti školou povinné nikoliv. Za kolik procent švédských vs. českých vysokoškolských úspěchů můžou pedagogové a studenti, kteří se v zemi nenarodili?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Rudolf Pilát,2026-07-30 23:46:40
Oficiální Wikipedia List of Swedish Nobel laureates uvádí 39 Nobelistů spojených se Švédskem. 30/32 těchto oceněných se narodilo na švédském území. Většina z nich získala základní či univerzitní vzdělání na domácích školách. Česko - 2 Nobelisté, další 4 byli německé národnosti nebo měli cizí státní občanství. Počet obyvatel ČR a Švédska je téměř stejný. Já bych si nedovolil spochybňovat švédský školní systém, mezinárodní hodnocení univerzit a už vůbec bych sem nezatahoval fakt, že lepší školy lákají nadanější mozky a jestli jich Švédsko přiláká víc, bude z toho jejich ekonomika taky víc těžit. Jak jsem psal, za hodinu vytvoří Švéd o polovinu větší produkt než Čech a se školstvím to zcela určitě nějak souvisí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Rudolf Pilát,2026-07-30 23:27:02
V zásasedě jste svou rešerší dospěl k podobnému zjištění, k jakému dospěly ty matky v jejich zapálené diskusi na IDNES. Sice to možná říkaly stylem, který někoho popudí, ale nejspíš jim šlo o vyváženější domácí zátěž - jako v tom Švédsku. Mnohé děti ty matky vozí do četných kroužku a obvykle s nimi dělají i ty úkoly. A častokrát to opravdu vypadá, jakoby učitel ty úkoly zadal rodičům a né dětem. Tvrzení, že matky jsou uječené, pokud je unavuje neustálý dohled nad plněním domácích úkolů, si dovolím rovněž označit za příliš kategorické.
Jinak, musím Vás ocenit za posun diskuse, alespoň jsme si prošli vzdělávací systémy a to dokonce na různých kontinentech.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Waldemar Nováček,2026-07-31 07:05:17
Víte kde je taky možná problém? V neustálém relativizování fakt. Když číslo říká 7 tak to není ani 6,9999 a a ni 7,0000001 je to prostě 7. A ano můžete o tom diskutovat, můžete se o tom přít a nadávat, ale to je tak asi všechno co s tím můžete dělat. Chápete tu podstatu toho, že 7 je prostě 7?
... když si berete za příklad Švédsko a statistika ukazuje, že tam děti tráví v průměru 1,25 hod úkoly, a v Česku je to < 60 min, tak jak můžete ty matky obhajovat?
A když už jste se dotkl kroužků, nechal jsem udělat přehled i v tomto, tady je -
Česko proti Švédsku
Ukazatel Česko Švédsko
Bez organizované aktivity asi 14 % asi 26 %
Typický počet kroužků asi 1,5 - 2 u přibližně poloviny dětí asi 1,5 u přibližně poloviny dětí
S trochou nefér přístupem by se tedy dalo říct - chcete víc nobelistů v Česku? Zavřete papuly právě těm uječenejm matkám...
Nechal jsem taky zpracovat statistiku potravy Švédsko / Česko: Průměrný Švéd tak má ve statistické nabídce asi 28,6 kg vepřového, 24,1 kg drůbežího a 23,2 kg hovězího, zatímco v Česku jde o 43,3 kg vepřového, 30,9 kg drůbežího a 9,1 kg hovězího. Česká strava je tedy mnohem více „vepřová“, zatímco švédská je mezi vepřové, hovězí a drůbeží rozdělena rovnoměrněji.
Švédsko: více sýrů, ryb, hovězího, ovsa, žita, knäckebrödu, studených jídel a otevřených sendvičů; méně vepřově orientovaná skladba masa, ale poměrně vysoký podíl sladkostí a nápojů.
Česko: více mouky, pšeničného pečiva, vepřového, drůbeže, bramborových a moučných příloh; méně ryb a sýrů, výrazně vyšší spotřeba piva. V roce 2024 činila česká spotřeba piva 130,5 litru na osobu.
A znovu se dostáváme kam? ano, matky, tedy asi většinou, a školní stravování...
ergo závěr s velkou nefér dávkou zjednodušení a tendenčností - možná jsou švédské ženy / matky racionálnější a netlačí tak nesmyslně na pilu ve vysoké škole života a děti potom mají více času se rozvíjet, možná že tam těch uječenejch matek je výrazně méně a děti tak vyrůstají v klidnější a přehlednější atmosféře a učí se jen tak mimochodem, že je lepší pracovat než ječet, atd atd... nevím, ale takhle po ránu, před 36°C vedrem, příjemná rozcvička :-) a jako dodatek - poklona a nekonečné uznání a respekt ženám / matkám, které dovedou vytvořit domácí zázemí, nekonečně pečovat o děti a ještě k tomu se s nimi dá mluvit a žít.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu, když nebudete děti hodné, pustím na Vás OZE!
Rudolf Pilát,2026-07-31 11:15:03
Vychoval jsem - po roce 2000 - 3 děti, takže o stavu v posledních 2 dekádách něco vím. Nějaké úkoly jsem s dětmi dělal, některé projekty jsem jim vyráběl, co to bylo za nesmysly už si raději nechci pamatovat.
Z pohledu psychické pohody a rovnoměrného rozložení sil mají vyváženější zátěž švédské děti, a to z následujících důvodů:
Předvídatelnost a autonomie: Švédské školy často zadávají úkoly formou „týdenního plánu“ (läxa). Dítě ví dopředu, co má splnit, a samo si organizuje čas. V Česku se úkoly často zadávají ze dne na den, což narušuje odpolední plány rodiny. Navíc, v ČR se děti často musí doma z učebnice doučit nestihnuté učivo z hodiny, což ve Švédsku nikdy nehrozí.
Snížení stresu a socioekonomických rozdílů: Ve Švédsku je nepřípustné, aby dítě dostalo špatnou známku za to, že mu rodiče doma nepomohli s úkolem. Český systém podle sociologických průzkumů stále přenáší velkou část odpovědnosti na rodiče. To znevýhodňuje děti, jejichž rodiče nemají na doučování čas nebo kapacitu.
Celistvost školního dne: Švédský systém klade obrovský důraz na to, aby škola skončila ve škole. Odpoledne patří sportu, rodině a odpočinku. V Česku sice děti netráví nad úkoly hodiny (patříme k nejmírnějším v OECD), ale povinnost a hrozba trestu vytvářejí neustálý psychický tlak na pozadí.
Shrnutí: Zatímco v Česku je délka úkolů sice krátká, jejich forma je často stresující a povinná. Švédsko dokázalo vytvořit prostředí, kde domácí příprava slouží dítěti, nikoli kontrole učitele.
Opravdu bych se neodvážil brojit proti českým matkám, které nechtějí dělat úkoly. Domácí úkoly ČR k více Nobelistům zcela určitě nepřivedou.
Mrkněte se taky na srovnání jídelníčku ČR a Bavorska, v zásadě se moc neliší. Mrkněte se taky na predikovaný věk dožití Švédska, Itálie, Španělska a porovnejte s Německem a ČR. Zdravá strava, klidné stolování a celkový životní styl dělají ohromný rozdíl. A to se ČR v této metrice od dob komunizmu výrazně zlepšila a to právě zásluhou těch matek. Ne, polarizovat společnost a hledat si skupinu, do které se lze strefovat kvůli domnělým prohřeškům, nás nikam neposune.
Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Martin Novák2,2026-07-27 08:57:31
Stálé zdroje setrvačník nepotřebují protože už ho mají ve formě soustrojí tubíny a generátoru. Proto stačí reakční čas v minutách. Ale OZE mají elektronické ochrany které reagují v milisekundách a snadno tak způsobí řetězový kolaps.
Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Florian Stanislav,2026-07-27 10:59:29
"Stálé zdroje setrvačník nepotřebují protože už ho mají ve formě soustrojí tubíny a generátoru"
??? Že generátor a turbína mají setrvačnou energii je hezké.
Když jede generátor na plný výkon, tak nemá žádné možnosti jak pokrýt další potřeby sítě.
Setrvačníky tuto energii nabírají v době přebytku a vrací v době nedostatku.
Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-27 11:56:47
Nemáte pravdu. Pokud je v síti vyšší spotřeba než výroba, projevuje se to poklesem síťové frekvence, avšak tomu brání setrvačnost turbogenerátorů v tepelných elektrárnách. Tepelné elektrárny mají obrovský přínos pro stabilizaci sítě právě díky té rotující setrvačné hmotě. OZE tuto schopnost nemají a bez obrovského množství bateriových úložišť je síť s dominantním nasazením OZE nestabilní. To byla přesně příčina, proč došlo před rokem ve Španělsku k rozsáhlému blackoutu, ačkoliv se politici dlouho snažili mlžit, že přechod z jádra na OZE za to nemůže.
Tepelná energetika úložiště ke stabilitě sítě vůbec nepotřebuje, OZE naopak znamenají nutnost úložišť a veškeré náklady na ně by měli nést jejich provozovatelé. Bohužel náklady místo toho platíme my všichni v ceně elektřiny a nepřímo v ceně všech služeb a zboží vyrobeného v EU.
Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Petr Nováček,2026-07-27 12:20:19
Pokud budou baterie a setrvačníky, tak nebude potřeba záložní elektrárny v době výpadku největšího zdroje.
Re: Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-27 12:30:56
Když nebude pršet, nezmoknem.
Re: Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Martin Novák2,2026-07-27 13:55:21
OK, takže když ten největší zdroj vypadne a setrvačníky za pár minut a baterie za pár desítek minut jsou prázdné tak prostě všechno vypnem?
Vy to berete asi jako UPS "Nepřerušitelný zdroj napájení" se schopností napájet jmenovitý výkon 30 vteřin. To je opravdu velice nepřerušitelné.
Nebo si myslíte že za těch dvacet minut ten největší generátor opraví nebo nastartují další?
Re: Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
F M,2026-07-28 13:23:32
Záloha všech plánovaných bloků elektráren, které jsou zároveň schopny vypadnout (třeba solárních) to je to oč tu běží.
Jinak je pravda, že tohle i baterie slouží k vyrovnávání drobných vlnek, případně do naběhnutí dalších zdrojů, třeba vodních (i ty běžné se používají do jisté míry jako baterie) atd.
Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Ilil Akil,2026-07-27 14:04:19
Nemôže byť vyššia spotreba než výroba, to by bolo perpetuum mobile.
Sieťová frekvencia, a ďalšie parametre el. siete, nie je zabezpečená nejakými mechanickými zotrvačnosťami prvkov elektrární.
Ale reguláciou rôznych prvkov siete ako el. napätie, výkon a ďalšie, zdrojov, vedenia, spotreby, ktoré sa regulácie zúčastňuju.
Tej regulácie je niekoľko úrovní.
Frekvencia je pre všetky podsiete elektrizačnej siete rovnaká.
Teda je rovnaká v Česku, Slovensku, Nemecku...
Slnečné a veterné zdroje majú nevýhodu vo veľkých výkyvoch výkonu, obvykle sa nezúčastňujú regulácie, čím zvyšujú nároky na reguláciu siete.
Re: Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-27 15:01:17
Pletete se téměř ve všem, co jste napsal
1. Jestli je spotřeba vyšší než výroba, je jen sémantické slovíčkaření. Elektricky samozřejmě výroba vždy odpovídá spotřebě, ale klíčové je Z ČEHO je ta výroba. Jestli jde o kontinuální výrobu z primárního zdroje energie nebo o krátkodobé uvolnění již vyrobené a uložené energie. Když budete mít benzínový generátor schopný kontinuálně dodávat 1 kW, nastartujete ho a zapojíte ho do zkratu, bude chvilku dodávat podstatně více než 1 kW a pak se zastaví. Při přetížení dojde k přeměně již vyrobené kinetické energie na elektrickou energii.
2. Frekvence sítě skutečně je stabilizována točivými zdroji. Zjistěte si fakta, než o tom něco začnete tvrdit.
3. Nejznámější případ, kdy nedostatek dodávek elektřiny vedl ke snížení síťové frekvence, nastal v roce 2018. Velmi stručně je popsaný v tomto článku:
https://oenergetice.cz/elektrina/v-evrope-se-zpozdovaly-frekvenci-rizene-hodiny-na-vine-jsou-spory-mezi-srbskem-a-kosovem
Re: Re: Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Ilil Akil,2026-07-27 15:38:46
Niečo si o regulácii el. siete zistite vy, než tu budete písať zavádzajúce a nepravdivé tvrdenia.
A dávate tu odkazy, ktoré rozporujú to, čo sám píšete.
V Srbsku a Kosove mali snáď iné zotrvačnosti v turbínach než inde v Európe?
To, že je frekvencia siete zabezpečená (AJ) točivými zdrojmi je sčasti pravda najmä preto, že také stroje dodávajú do siete najviac energie a sú súčasťou celkovej regulácie siete.
To, že je frekvencia celej siete 50 Hz, s malou toleranciou, nie je "len tak", ale musí byť taká sieť regulovaná rôznymi spôsobmi, aj medzinárodnými dohodami o dodávkach výkonu.
V prvom rade dodávkou správneho výkonu, ako to nebolo v tom odkaze.
Keďže sú zväčša v sieti frekvenčne závislé zdroje aj spotrebiče, tak je frekvencia jeden z parametrov závislý od dodávaného a odoberaného výkonu.
No v rámci povolených odchýlok sa v rôznych častiach siete mení aj el. napätie, čo má tiež vplyv na sieť, lebo sú spotrebiče aj zdroje závislé aj napäťovo.
Zdroje nemôžu do siete dodávať výkon s inou frekvenciou než je frekvencia siete, lebo by nastal skrat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-27 16:18:23
Zdroje nemůžou dodávat výkon s odlišnou frekvencí O JEDNOTKY HERTZŮ, ale můžou dodávat (a dodávají) výkon s mírně posunutou fází. Čím větší posun, tím větší výkon se do sítě přenáší.
K posunutí fáze dojde jedině tak, že zdroj má dočasně O ZLOMKY hertzů vyšší frekvenci než síť.
Síťová frekvence musí být stabilizována i jinými způsoby než setrvačností točivých zdrojů jen kvůli tomu, že k ní jsou připojené i jiné než točivé zdroje - konkrétně OZE. Mimochodem - já psal o stabilizaci, vy o regulaci.
Zbytek vašeho příspěvku nemá smysl komentovat. Kdo dokáže chápat, chápe.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Ilil Akil,2026-07-27 16:54:49
Tak áno, kto má nejaké trošku technické vzdelanie, tak chápe,
aké nepravdy tu šírite.
Že vraj frekvenciu siete zabezpečujú rotačné zotrvačnosti turbín,
či že vraj môžu do el. siete zdroje dodávať výkon s inou frekvenciou než frekvencia siete.
Ani o žiadne "zlomky Hertzov" nemôže byť frekvencia posunutá.
Pri frekvencii odlišnej len o 0,01 Hz by nastala za 50 sekúnd protifáza, teda dokonalý skrat.
Samozrejme by to ochrana odpojila skôr.
Teda pokiaľ sa bavíme o synchrónnych strojoch, ktoré sú v elekrárňach.
Čo je to tá "stabilizácia" frekvencie?
Predsa aby bola frekvencia stabilná, tak sa predsa na to reguluje celá sieť na národnej aj medzinárodnej úrovni.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-27 17:15:54
Slovo "stabilizace" znamená odpor proti změnám stavu. Slovo "regulace" má úplně jiný význam - regulace naopak může aktivně pracovat na změně stavu. Stabilizace frekvence nezajišťuje, že má síť zrovna 50 Hz, ale zajišťuje, že se nebude skokově měnit.
To je těžké, když se potřebujete s druhými dohadovat o svojí pravdě a nechápete ani základní významy slov. Zbytek vašeho příspěvku opět nemá smysl komentovat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Ilil Akil,2026-07-27 17:47:40
Na tú "svoju pravdu" tu vršíte stále ďalšie a ďalšie podivnosti a "terminológiu".
"Odpor proti zmene stavu" je spôsobený už len tým, že je synchrónny stroj pripojený do siete a nemôže sa otáčať inou rýchlosťou než s frekvenciou siete - okrem poruchových stavov.
"Stabilizovať" či regulovať nie je vtedy možné jeho frekvenciu, len iné parametre ako výkon/príkon, či iné súvisiace veci ako el. napätie, prúd, jalový výkon a pod.
Nikde v sieti sa frekvencia "skokovo" nemení, okrem skratov a podobných porúch.
Re: Už nedokážem nezareagovať,
Ilil Akil,2026-07-27 19:33:01
Viď napríklad:
https://www.tme.eu/sk/news/library-articles/glossary/page/62232/synchronny-motor-definicia/
Synchronný motor je druh elektrického motora striedavého prúdu, pri ktorom sa rýchlosť otáčania rotora udržiava konštantná a presne synchronizovaná s frekvenciou napájacieho napätia. To znamená, že rotor sa otáča rýchlosťou zodpovedajúcou tzv. synchronnej rýchlosti, ktorá vyplýva priamo z frekvencie zdroja napájania a počtu magnetických pólov statora. Na rozdiel od asynchrónnych motorov, synchronný motor nepreukazuje sklz počas normálnej prevádzky.
Vzhľadom na svoju charakteristiku sú synchronné motory tiež bežne využívané v energetike ako generátory v tepelných, vodných a veterných elektrárňach, kde stabilita otáčkovej rýchlosti je podmienkou synchronizácie so sieťou elektroenergetickej sústavy.
Re: Re: Už nedokážem nezareagovať,
F M,2026-07-28 14:04:25
Opravdu se v těch elektrárnách (nepřečerpávacích) běžně používají?
Když se někdo někde v reálu snaží vnutit 0 tak je lepší závětřit.
Nikdy se u vás nestalo, že potemněly žárovky? Tedy je fakt, že většinou asi půjde o vítr, ale princip je stejný, ta síť nemůže být v mínusu nějakou dobu (do nějaké normy), zase to neplatí pro každou ms a ani těch 50hz není na 8 desetinných míst. Právě ty velké setrvačnosti ten propad "na dluh" podrží a dají čas na to ten výkon dodat. Největší xxxl dělají OZE, zvlášť solární.
O čem přesně je diskuse o posunu frekvence, nebo o posunu napětí a proudu, nebo o fyzickém přetočení generátoru?
Ty komplikovanosti s jalovými proudy a dalsimiz a tak, sice tuším, ale moc bych si do toho netroufnul vrtat, zase je to věc norem. Poprosil bych kdyby to někdo, kdo tomuhle rozumí něco připsal.
Re: Re: Re: Už nedokážem nezareagovať,
Ilil Akil,2026-07-28 15:15:09
Áno, iné alternátory ako synchrónne sa na väčších elekrárňach nepoužívajú.
Asynchrónne len na nejakých menších zdrojoch.
No bez ohľadu na to, o aký alternátor ide, tak do siete musí dodávať elekrinu s rovnakou frekvenciou ako má sieť.
Je to podobné ako pri dvoch točivých strojoch spojených hriadeľom.
Tiež sa nemôžu točiť každý inou rýchlosťou, lebo by sa roztrhal hriadeľ.
Kvôli nejakej pružnosti hriadeľa sa môže meniť pootočenie strojov voči sebe o nejaký maximálny uhol.
No nazývať tieto prechodové javy zmenou frekvencie by bolo silne zavádzajúce.
Pri lokálnych nedostatkoch či prebytkoch el. výkonu sa nemení (významne) frekvencia siete, ale jej iné parametre, najmä napätie.
"Absorbujú" to aj spotrebiče v sieti, ktoré sú napäťovo závislé.
Napŕiklad el. ohrievače a pod.
V istých časových lehotách reagujú regulačné zdroje siete.
Frekvencia sa významne mení, až keď je nerovnováha v rámci celej medzinárodnej siete.
V súčasnosti sa frekvencia reguluje tak, že musí sedieť nielen okamžitý priebeh v rámci povolenej odchýlky, ale aj integračná hodnota, teda ak máte hodiny závislé od frekvencie siete, mali by ísť značne presne.
Re: Re: Re: Re: Už nedokážem nezareagovať,
F M,2026-07-29 14:23:31
Omlouvám se za ty asynchronní co jsem vám v duchu podsunul.
Ano, ale ne na 8 desetinných míst, je tam norma (pravda jede o desetinky). O tom přechodném jevu, kdy stotunový setrvačník zajistí chvilku času na další opatření, to tak nějak bylo od začátku vlákna. Ta váha tam zajistí to, že ta frekvence klesne jen málo, ale klesne. Ty menší elektrocentrály to mají horší (myslím ty malé domácí přenosné). Každopádně ta setrvačnost má veliký vliv, ani baterie by nestihly reagovat pokud by tam toto nebylo a je to velký potencionální problém, naštěstí téměř všude něco ještě je (JE, uhlí, voda, dovoz).
Něco jiného je ten posun fáze z toho výš, tam jsou ty vůle vyšší (desítky stupňů), dokonce potřebné.
S tím zbytkem o frekvenci v síti souhlasím.
Re: Re: Re: Re: Re: Už nedokážem nezareagovať,
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-29 14:37:35
Nejde jen o obrovskou váhu turbogenerátoru, ale také o obrovskou rychlost - konce lopatek nízkotlakých turbín běžně dosahují i dvojnásobku rychlosti zvuku a jak známo, energie roste se druhou mocninou rychlosti. Při takové rychlosti i zpomalení o 1 % (0,5 Hz) znamená obrovské množství energie.
Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Martin Novák2,2026-07-27 13:49:16
Generátor:
1.) Normálně nejede na 100% ale o něco méně
2.) Je krátkodobě schopný 100% o hodně překročit, a to na povel tehdy když je to potřeba.
Pro případ havárie musí být síť schopná pokrýt výpadek největšího generátoru takže má kapacitu vykrýt jakýkoliv výkyv. Všechny generátory jedoucí na 100% je nesmysl. Záloha, i když "horká", ale reaguje v řádu minut zatímco občasné zdroje při poklesu frekvence přetížením sítě vypadávají v milisekundách a výpadek každého zdroje v takové situaci vyvolá další pokles frekvence. Generátor v takové situaci začne hučet a dodává pár minut i 150%
Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
F M,2026-07-28 14:07:26
Kdo má elektrocentrálu a někdo mu tam připojil něco rozumně přes hranu tak to zná, nevyletí to hned a všechno (spotřebiče) hned neshoří.
Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Florian Stanislav,2026-07-28 18:45:10
>>D@1imi1 Hrušk@
Většině toho, co píšete nerozumí, souhlasím víc s Vaším odpůrcem Ilil Akil.
Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-28 23:42:08
https://oenergetice.cz/elektrina/pred-mesicem-zachranily-evropu-pred-blackoutem-klasicke-elektrarny
„Velkou výhodou tradičních zdrojů jsou tzv. setrvačné hmoty, kterými disponují všechny uhelné a jaderné elektrárny a v omezené míře plynové. Díky nim dokážou velké roztočené stroje v případě potřeby skokově dodat mnohem více energie, než aktuálně produkují, a to s minimálními řídicími zásahy,“ Zdeněk Müller z katedry elektroenergetiky ČVUT a vysvětluje, odkud se tato energie bere: „Když tyto velké turbíny najíždějí, musí se investovat velké množství energie na jejich roztočení. Čím jsou větší, tím více energie je potřeba. A tato energie je během chodu zachována – zůstává v těchto strojích uložena po celou dobu jejich otáčení.“
Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Martin Novák2,2026-07-29 09:17:10
"souhlasím víc s Vaším odpůrcem Ilil Akil"
V tom případě warning: Ilil Akil je v tomto případě Dunning-Kruger v praxi a není to část kde experti podceňují své znalosti. Z pohledu elektrotechnika pan D@1imi1 Hrušk@ má znalosti které se Ilil Akil snaží nahradit čtením obecné teorie na wikipedii. Pak dochází k efektu jakoby se pokoušel aplikovat teorii obtékání překážek vodou na škodu způsobenou bleskovou povodní - voda přece nemůže zbourat dům protože pevnou překážku obtéká.
Re: Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Alex Alex,2026-07-29 10:41:08
Dupľujem warning. P. Akil nemá potuchy ako funguje elektrárenský generátor a prečo je v sieti 50Hz. Inak kolísanie 1% je v norme.
Re: Re: Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Ilil Akil,2026-07-29 14:02:49
Nože nás oboznámte s tým, prečo je v sieti práve 50 Hz.
Alebo si radšej nájdite niečo o regulácii a riadení elektrizačnej sústavy, začnite pojmami ako primárna, sekundárna, terciálna regulácia a ďalšie veci o jej regulácii.
Re: Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Ilil Akil,2026-07-29 14:20:01
Vidím to značne opačne.
Pán Hruška tu stále len opakuje o tých zotrvačnostiach z nejakých článkov.
To môže mať veľký pozitívny vplyv na sieť pri rýchlych závadách rádovo tak možno desiatky sekúnd a bez regulácie by potom nastal havarijný stav.
Tá "zotrvačná energia" by sa minula a taký alternátor by mohol naopak sieti škodiť.
Bez regulácie siete by jej frekvencia značne kolísala.
Re: Re: Re: Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-29 14:50:49
Původní tvrzení (od pana Floriana) bylo, že generátor jedoucí na plný výkon nemá žádnou možnost jak pokrýt další potřeby sítě, tak jsem mu odpověděl, že to není pravda a vysvětlil jsem proč. Vy jste se do toho začal montovat a psát sem nějaké věci úplně mimo a do teď tu nikdo pořádně neví, co se ve vláknu snažíte sdělit a co vlastně z mých příspěvků rozporujete (kromě toho, že se to teď snažíte zakecat, abyste nevypadal hloupě). Klidně pokračujte.
Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
F M,2026-07-29 15:09:59
On už tu někdo odpověděl.
Generátory zaprvé generují i "na dluh" (i z té setrvačnosti to je nad 100%) a za druhé mohou dočasně jít nad 100% (na dočasně jsou rezervy). Samozřejmě pokud se nepřipojí další zdroje, nebo něco nevypne tak to dlouho nevydrží. Ale právě ty první sekundy jsou kritické i u baterií, potom se může postupně reagovat i řízeně vypínat.
Záleží také co řešíte, myslíte velký výpadek výkonu v síti, nebo nějakou nestabilitu? Tedy ty setrvačníky jsou důležité u obojího, jde spíš o to jestli stačí, respektive kdy by už nestačily a byla tma.
Setrvačník (článek) je úložiště ne elektrárna, bude z těch rychle připojitelných zdrojů, ale bez té setrvačnosti těch elektráren to také nestihne včas. Pokud v síti bude víc těch stabilních zdrojů se setrvačníky (tepelné elektrárny i xmasa, vodní, geotermální), nebude potřeba tolik úložišť, tedy ani těchto setrvačníků ke špičkování, ani k překlenování občasných, třeba nočních, výpadků produkce. Určitě je dobré mít i v takové sítí nějaké to úložiště.
Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
Otakar Ištvánfy,2026-07-27 14:27:51
Zotrvačník si dokáže vymieňať energiu jedine za cenu zmeny otáčok.
Re: Re: Cena by měla kompletně jít za provozovateli OZE
F M,2026-07-29 15:13:17
Jo to by mě zajímalo, nějaký pracovní rozsah, zpřevodování a tak. Přenos by měl být bez dalšího motoru, asi jako že při roztáčení je rotor ten setrvačník.
Vždyť se "běžně" využívá
Oldřich Vašíček st.,2026-07-27 08:06:17
Nechci být rýpal, ale tyto technologie se již běžně využívají.
Beacon Power - 3 elektrárny v USA doplněné 400 setrvačníky, 7 mil. h provozu.
Stephentown - 20MW/5MWH 200 setrvačníků
Amber Kinetics - sice stále vývoj, ale instalace USA, Austrálie, Japonsko, Filipín.
Teraloop - taky ještě vývoj, ale průmyslové instalace Terceira, Azory.
Technologie jsou různé, od ocelových setrvačníků s velkou hmotou a menšími otáčkami, až po kompozitní, vysoceotáčkové a ve vákuu běžící instalace.
Nehodí se na nějakou kapacitně velkou akumulaci. I s tou dobou akumulace to není tak horké (uvádí se 1-3%/h nebo při 0,01Pa 25% pokles za 24h). Ale má obrovskou přednost v okamžitém připojení (skoro - jednotky ms).
Re: Vždyť se "běžně" využívá
Kamil Kubu,2026-07-27 09:57:45
Dal bych to povinně ke každé fotovoltaice nad 100 kWp jako výstupní stabilizátor a vyhlazovač výkonové křivky. A předepsal jim maximální přípustné fluktuace výkonu kolem dohodnutého denního diagramu. A v podstatě by mi asi i bylo jedno, jestli si tam dají baterky nebo setrvačník, nebo oboje. A na dotacích ani korunu. Teprve pak by se vidělo, jaká elektřina je skutečně levná.
Re: Re: Vždyť se "běžně" využívá
Oldřich Vašíček st.,2026-07-28 01:05:13
Ideálně oboje (setrvačník - "metronom" sítě, baterie - kapacita). Min na jeden celý den, aby se FVE chovala jako řiditelný a stabilní zdroj.
Re: Re: Vždyť se "běžně" využívá
Michal Kára,2026-07-28 16:22:15
Takhle to ale už funguje. Majitel elektrárny prodá elektřinu na burze a pak ji musí v tom prodaném množství dodat. Vymýšlíte kolo.
Re: Re: Re: Vždyť se "běžně" využívá
Martin Novák2,2026-07-29 09:23:11
Takhle to funguje jen pro stálé zdroje. Pro OZE majitel dodá elektřinu a dostane zaplaceno. Co se s ní potom stane je problém distributora. V Německu dokonce distributor nesmí ze zákona dodávku odmítnout - proto záporné ceny i u nás, distributor se zoufale snaží se energie zbavit. U nás může dodávku odmítnout, ale musí stejně zaplatit jako by ji dostal.
Souhrn z VUT v Brně (2023)
František Kroupa,2026-07-26 21:56:30
https://dspace.vut.cz/items/21747035-d1fd-40b3-bc12-197d36668c92
Bezpecnost
Miroslav Pragl,2026-07-26 21:51:12
Na druhou stranu bych nechtel byt pobliz, az se z nejakeho vnitrniho nebo vnejsiho duvodu rozkmita a vyrazi se podivat ven.
MP
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
