Unikátní Electric Truck Hydropower nahrazuje hydroelektrárnu konvojem  
Představte si vodní elektrárnu. Přehrada, nádrž se spoustou vody a turbíny. Tohle všechno je možné nahradit opovážlivě ambiciózním systémem Electric Truck Hydropower, který je založený na nonstop konvoji elektrických náklaďáků, co vozí dolů z kopce cisterny s říční vodou a nabíjí při tom baterie.
V Antiatlasu by to určitě fungovalo. Kredit: Anderson sadyv / Wikimedia Commons.
V Antiatlasu by to určitě fungovalo. Kredit: Anderson sadyv / Wikimedia Commons.

Šikovně postavené vodní elektrárny mohou produkovat velké množství elektřiny. Mají ale i své stinné stránky. Například, obvykle dramaticky změní okolní prostředí. Julian David Hunt z rakouského institutu International Institute of Applied Systems Analysis (IIASA) a jeho spolupracovníci proto navrhl bezohledně unikátní hydroenergetický systém, jehož podstatou je nahrazení klasické vodní elektrárny nákladními elektromobily. Na první pohled to působí jako vtip, ale podle všeho jeho myšleno vážně a stojí to za pozornost.

 

Julian David Hunt. Kredit: IIASA.
Julian David Hunt. Kredit: IIASA.

U typické vodní elektrárny překříží řeku přehrada, která vytvoří velikou vodní nádrž. Z této přehrady je pak možné vypouštět vodu, která teče směrem dolů a její energie roztáčí turbíny, co vyrábějí elektrický proud. Jenže, vytvoření přehradní nádrže zároveň znamená zaplavení velké území kolem řeky, čili obvykle cenné a malebné krajiny. Přítomnost přehrady rovněž zpomaluje tok řeky, zvyšuje teplotu vody a vede ke hromadění sedimentů. To vše má následky. Přehrady také značně komplikují migraci ryb a dalších živočichů ve vodních tocích.

 

Proto vystupuje do hry neuvěřitelný systém Electric Truck Hydropower. Měl by fungovat v hornatých oblastech s prudce se svažujícími silnicemi. Na vybrané horské řece, ve vysoké nadmořské výšce, bude vybudováno „nabíjecí místo“, kde budou říční vodou plněny velké cisterny. Každá z cisteren bude naložena na elektrický náklaďák, který ji poveze dolů. Váha vody podstatně zvýší hmotnost náklaďáku. Automobily tohoto konvoje budou muset celou cestu brzdit, což bude vytvářet spoustu elektřiny, která dobije jejich baterii.

 

Elektrický náklaďák s cisternou dojede na „vybíjecí místo“ v nižší nadmořské výšce. Tam bude cisterna vody vypuštěna zpět do řeky a jejich baterie bude vyjmuta a přemístěna, aby dodávala elektřinu do rozvodné sítě. Náklaďák bude naložen prázdnou cisternou a dostane z části nabitou baterii, aby mu energie vydržela na cestu zpět nahoru, na nabíjecí místo.

 

Electric Truck Hydropower. Kredit: Hunt et al. (2022).
Electric Truck Hydropower. Kredit: Hunt et al. (2022).

Aby tenhle podivuhodný plán fungoval, musí automobily při cestě nahoru spotřebovat podstatně méně energie, než kolik ji vyrobí při cestě dolů. Badatelé odhadují, že kdyby tento systém zavedli na vhodných místech po celém světě, mohl by přinést ročně 2 PWh. To by představovalo asi 4 procenta celosvětové spotřeby energie v roce 2019. Zajímavé by měly být náklady na systém Electric Truck Hydropower. Vědci odhadují, že činí asi 30 až 100 amerických dolarů na 1 MWh. Konvenční vodní energetika přitom stojí asi 50 až 200 dolarů na 1 MWh.

 

Jak podotýká Hunt, jejich systém nevyžaduje přehrady, nádrže nebo tunely. Nenarušuje tok řeky, ani zásadně neovlivňuje místní živočichy. Electric Truck Hydropower potřebuje k provozu jen strmě se svažující silnice, které obvykle na daném místě již existují, elektrické náklaďáky, nabíjecí a vybíjecí stanice a zařízení, které umožňuje pouštět do rozvodné sítě elektřinu z baterií zmíněných náklaďáků.

 

Literatura

Energy 248: 123495.

New Atlas 7. 3. 2022.

Datum: 12.03.2022
Tisk článku

Související články:

Energy Vault uskladňuje energii s masivním jeřábem a těžkými bloky betonu     Autor: Stanislav Mihulka (17.10.2019)
Startup Gravitricity staví prototyp gravitačního systému pro uskladnění energie     Autor: Stanislav Mihulka (01.09.2020)
Přichází doba elektrických lokomotiv na baterky?     Autor: Stanislav Mihulka (15.11.2021)
Vlak na baterky „Infinity Train“ bude nabíjet sám sebe, gravitací     Autor: Stanislav Mihulka (03.03.2022)



Diskuze:

Vodní kolo

Roman Dubravský,2022-03-16 13:56:41

To je úžasné, jak komplikovaně lze postavit obyčejné vodní kolo.

Odpovědět

Vidím, že nejsem sám

Pavel Aron,2022-03-15 13:56:25

Vidím, že nejsem sám, komu se okamžitě vybavil Jára Cimrman.
Je to technicky naprostý nesmysl.
Především díky několika věcem :
Efektivita jak finanční tak celková tedy účinnost přeměny na elektrickou energii.
Místo jedné vodní turbíny, množství malých v nákladních autech. Tření auta a pneumatik bude asi poněkud vyšší než tření a tedy ztráty proudící vody. K tomu si připočtěte nutnost ta auta částečně nabitá vrátit zpátky nahoru.
Někdo to třeba spočítá ale odhadoval bych, že tisíc takhle jezdících aut bude mít stejný výkon jako jedna malá turbína na malé přehradě. Ovšem podstatně nižší účinnost. O těžbě kovů na výrobu baterií ani nemluvě. Životnost baterií vs životnost turbíny.
Inu Jára Cimrman byl mistrem odhalování slepých uliček vývoje.

Odpovědět

Fantastické

Karol Kos jr.,2022-03-14 09:24:10

To je opravdu fantastický ekologistický nápad, určitě by stálo za to je kontaktovat a zařídit pilotní projekt takových padesáti až osmdesáti cisteren u nás mezi Špindlem a Vrchlabím. Je tam všechno už připraveený - přehrádka i silnice... Možná by se to dalo protáhnout až do Hostiného. To by bylo fakt super a byli bychom konečně světoví.

A mohlo by to naprosto ekologisticky zásobovat elektrickou MHD ve Vrchlabí. A možná i lanovku na Sněžku.

Odpovědět

obr.1.: V Antiatlasu by to určitě fungovalo, pokud by nahoře byla bývala Amazonka. Ani by nebylo třeba rybníka!

Josef Hrncirik,2022-03-14 06:43:09

Odpovědět


Re: obr.1.: V Antiatlasu by to určitě fungovalo, pokud by nahoře byla bývala Amazonka. Ani by nebylo třeba rybníka!

Josef Hrncirik,2022-03-14 07:16:06

V okolí Kaprunu již nějaké přehrady, potrubí, elektrárny i přečerpávačky i silnice jsou. V obr 2 i 3 článku mohl zaznamenat průtoky, nadmořské výšky, výkony, náklady i ev. ceny proudu či zisky z přečerpávaček. Měl udat konkrétní kapitálové a provozní náklady či doby návratnosti v okolí Kaprunu
ev. náklady na silnice či mýto. Jinak vzniká dojem, že po 33 letech Kapitál vždy musí provést reprivatizaci a přecenění.

Odpovědět


Re: Re: obr.1.: V Antiatlasu by to určitě fungovalo, pokud by nahoře byla bývala Amazonka. Ani by nebylo třeba rybníka!

Josef Hrncirik,2022-03-14 07:37:47

Aerodynamika je vypočtena dobře. Při optimálních 40 km/h v 10% klesání však prakticky roli nehraje. Valivý odpor 1% je převzat z velmi obskurního článku. Je sice otázka zda platí i při jízdě 10% sklonem, kdy je pneu namáhána více do smyku než na rovině, je to však jen podružný detail. Aby se dala vozit voda po sklonu 10%, cca tento sklon by měla mít na rozumné délce vodnatá řeka.
A opět jsme v anti Atlasu.

Odpovědět


Re: Re: Re: obr.1.: V Antiatlasu by to určitě fungovalo, pokud by nahoře byla bývala Amazonka. Ani by nebylo třeba rybníka!

Pavel- Piskač,2022-03-14 08:41:34

Podstatně jednodušší je verze Petřínská lanovka (v původní podobě).
Verze s nákladními vozy je Cimrmanův krok stranou...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: obr.1.: V Antiatlasu by to určitě fungovalo, pokud by nahoře byla bývala Amazonka. Ani by nebylo třeba rybníka!

Josef Hrncirik,2022-03-14 08:52:17

Při tehdejších cenách vodného a stočného .

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: obr.1.: V Antiatlasu by to určitě fungovalo, pokud by nahoře byla bývala Amazonka. Ani by nebylo třeba rybníka!

Josef Hrncirik,2022-03-14 08:55:38

Truck PRC.
Jak provést platbu?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: obr.1.: V Antiatlasu by to určitě fungovalo, pokud by nahoře byla bývala Amazonka. Ani by nebylo třeba rybníka!

Josef Hrncirik,2022-03-14 10:00:37

Cena 1 t baterie neuvedena.
Battery war warranty dle tab.1 = 80 000 km = cca 2000 hod. jízdy kdy lze na 10% stoupání + klesání při plné až 250 kW regeneraci získat nanejvýš 250 MWh ale vzhledem k obsahu sušiny nanejvýš jen díl 250.23117/33100=176 MWh. Při nabíjení 1 C jen 84% a totéž i při vybíjení (Cu, Fe, Si) tedy jde do sítě 123 MWh a jdu si koupit novou tu novou tunovou baterii.
Podle v obr.4g lhou, žena při 10% sklonu na 1 MWh žádá platbu 40 US dolls. Na 123 MWh jí stačí cca 4920,- usd. Z toho plyne, že auto se rozsype cca po 2000 hod.145000(usd za truck)/4920usd=6,7a; tj. po ujetí cca 2,4 Mkm, a nejspíš spotřebuje 29,5 t baterií.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: obr.1.: V Antiatlasu by to určitě fungovalo, pokud by nahoře byla bývala Amazonka. Ani by nebylo třeba rybníka!

Josef Hrncirik,2022-03-14 10:28:23

Jak to viděli v 2011 kamioňáci?
Vhttps://kamionaci.com/?clanek=nejezdete-pod-1-euro-na-km

Vše ještě shrnuto v tabulce:
Tahač 2,40,-
Opravy, údržba 2,50,-
Návěs 0,20,-
Gumy 0,80,-
Nafta 9,00,-
Mýto 3,50,-
Řidič 3,50,-
Ostatní 1,00,-
CELKEM 22,90,-
Náklady na ujetý 1 km = 23 Kč

Pro výrobu 123 MWh by museli najezdit 80 000 km za cca 23.80 000=1,84 MKč.
1 kwh potom přijde bratru na 1840 000/123 000 = 15,- Kč/kWh.
Bývávalo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: obr.1.: V Antiatlasu by to určitě fungovalo, pokud by nahoře byla bývala Amazonka. Ani by nebylo třeba rybníka!

Josef Hrncirik,2022-03-14 10:33:21

MWh je pak za 15 000,-Kč = cca 650 usd.
Nikoliv 30-100 usd.

usd tedy zpevní cca 6,5-22x!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: obr.1.: V Antiatlasu by to určitě fungovalo, pokud by nahoře byla bývala Amazonka. Ani by nebylo třeba rybníka!

Karol Kos jr.,2022-03-14 11:05:17

Brilantní výpočet, děkuji.

Bude tedy nutné zatlačit na vládu, aby u těhle pokrokových ekologistických a západních obnovitelných elektráren zvýšili výkupní bonus alespoň na 25 Kč/kWh.

Jinak nebudeme moct zavřít ty špinavé uhelné a ideologicky vadné plynové a jaderné zdroje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: obr.1.: V Antiatlasu by to určitě fungovalo, pokud by nahoře byla bývala Amazonka. Ani by nebylo třeba rybníka!

Pavel- Piskač,2022-03-15 09:03:24

Nemyslim, že by ty náklaďáky vozily pitnou vodu (:-) Ale vyloučit se to nedá...

Odpovědět

Mně je taky smutno

Igor Němeček,2022-03-13 20:02:13

Tento zvláštní projekt nemůže vycházet, nepočítá se zbytečně vynaloženou energií při diskuzích. Takový vědeckotechnický bulvárek a co to s lidmi dokáže. Pro autora palec nahoru.

Odpovědět


Re: Mně je taky smutno

Radoslav Porizek,2022-03-14 19:04:21

Myslim, ze clanok dostava nalozene po zasluhe: "ekologicke" riesenie 300 nakladiakov buracajucich v panenskej prirode, nabijajuce akumulatory sice s mizivou ucinnostou ale za to extremne draho...

Jak bolo pisane, pokial by to predlozil chlapec do 10 rokov, bolo by to v poriadku, ale ked sa to predlozi ako profesionalny vedecky projekt, tak je to alarmujuce.

Odpovědět

Je mi smutno

František Kroupa,2022-03-13 18:56:33

Když čtu zdejší zpátečnické příspěvky, vůbec se nedivím tomu, že se současní osvícenci musí ve své snaze o záchranu lidstva uchylovat k novinové inzerci (Právo, 12. 3. 2022):

Profesionální vynálezce hledá investora (y) na projekt Chlazení planety Země.
Tel. 775 003 772, vyvojzk@seznam.cz RKC220157

Odpovědět

Jozef Vyskocil,2022-03-13 10:00:13

To je od Járy da Cimrmana.

Odpovědět

Výborný nápad

Jiří Macek,2022-03-13 06:49:48

Když mi bylo šest let, vymýšlel a kreslil jsem auta poháněná závažím jako třeba kukačkové hodiny. Když může závaží pohánět hodiny, proč by nemohlo pohánět auta, že? Vidím, že mám následovníky.

Odpovědět

Účinnost?

Jiří Kocurek,2022-03-13 03:34:25

Mám podobný nápad: Do tendru naložit akumulátory namísto uhlí a elektřinou z akumulátorů topit v kotli parní lokomotivy. Účinnost takového pohonu bude podobná.

Odpovědět

Ekonomika...

Radim K,2022-03-12 19:55:30

Docela se děsím, že autor tohoto nápdu má volební právo.
A docela se děsím, že pan Mihulka podobnými články plevelí Osla.

R.

Odpovědět


Re: Ekonomika...

Jan Novák9,2022-03-12 20:42:30

Nejen že má autor tohoto nápadu volební právo, on se vymýšlením takových nápadů živí, a to pravděpodobně lépe než vy nebo já.
Publikace podobných článků je dobrá abychom se zde na Oslu neuzavřeli do informační bubliny a nemysleli si že ti kdo rozhodují o energetice v Rakousku a Německu a ti kdo jim radí jsou ještě normální. Nebo možná oni jsou UŽ normální jen my ještě ne dost na Idiokracii...
Norma se řídí podle většiny...

Autor Idiokracie řekl že natočili bláznivou komedii ... a teď se s hrůzou dívají jak se stává skutečností.

Odpovědět

Mirek Bautsch,2022-03-12 19:54:36

Existuje turbína zvaná Peltonova. Vhodná pro velké spády a menší průtoky. Dle tetičky Wiki má malá turbína účinnost 80-85%, velká 85-95%.
Takže i ta účinnost 80% bude určitě mnohem větší, než účinnost nabíjení a vybíjení akumulátorů. A to se ještě část energie spotřebuje pro jízdu cisterny nahoru (zbytečná ztráta).
Při turbínovém provozu nic nahoru vozit netřeba.

Odpovědět


Re:

Milan Šťáva,2022-03-13 10:24:41

Ano, hned při čtení článku jsem si říkal, jestli by nebylo efektivnější v takových místech dotáhnout z vrchu dolů trubku a hnát ekvivalentní množství vody do turbíny. Také by mě zajímalo, jestli daný vědec zohlednil náklady na údržbu přetěžované silnice.

Odpovědět

Inspirativní

Jan Krásenský,2022-03-12 19:10:02

Lákavé je také využití vysokohorské turistiky. Co si budeme povídat, většině horolezců a turistů jde především o to, vylézt nahoru, dobýt vrchol. O cestu dolů až tolik nejde, jsou vyčerpaní a demotivovaní, hlavní pro ně je, aby se dostali rychle do civilizace. Postavme pro ně tobogán - cívku, skrz něj by - na magnetické podložce a za úplatu, absolvovali cestu dolů. Takto získaná elektrická energie by byla nejen bezkonkurenčně levná, ale také velmi populární a výnosná. Takové detaily, jakými jsou hmotnost magnetického vozítka, jak jej dostat zpět na vrchol, cena výstavby a údržby tobogánu, nechme realizátorům. Koneckanců ty tři až pět kilo navíc si jistě každý rád sám vynese na kopec, aby se pak mohl kochat rychlou jízdou dolů.
(ironie)

Odpovědět


Re: Inspirativní

Petr Nejedlý,2022-03-16 18:27:17

Proč ironie? Tuhle jsem elektromobilem cestou přes hory ve 3000 stopách nabral stopaře.
Poctivých 200Wh živé váhy, no neberte to!

Odpovědět

Trubky jsou okoukané a už nudí.

Zdeněk Kratochvíl,2022-03-12 18:58:09

Inteligence, přirozená nebo umělá, nabízí nečekané řešení. V jednom studentském klubu býval nápis: Nevzdělance poznáš rázem, bezohledně plvá na zem. Inteligent si to všimne, na zeď nebo na strop plivne.

Odpovědět

Kupředu, levá a zelená

Florian Stanislav,2022-03-12 16:53:41

A) Potrubí. Zádržná přehrada by měla alespoň trochu regulovat průtok vody, na jaře je vody moc ze sněhu a v létě sucho. Takže na jaře dodává hodně elektřiny vzhledem k vysokému průtoku. Lipno má hráz vysokou jen 25 m a hladina kolísá jen několik metrů, nádrž slouží k rekreačním účelům.
Potrubí na horské řece = elektrárna průtoková. To je třeba Gabčíkovo na Dunaji. Hodně vody a malý spád. To dává smysl v rovinaté krajině, ne v horách.
Potrubí dát 10 m nad horskou řekou, a na něm směr nahoru udělat atraktivní lávku pro pěší a vybírat drahé vstupné
B) Lanovka. Pokud lanovka by měla přepravit byť jen 10 m3 vody za vteřinu, tak údržbář s olejničkou, co někdo navrhuje, asi stačit nebude. Nehledě na to, že lana se mažou teflonovým sprejem.
Taková lanovka se v podstatě rovná vysutému mostu s nosností desítky tun a mnoha pilíři.
C) Náklaďáky. Šílený zásah do krajiny, že tetřev hlušec by ohluchnul nebo se vrátil na Šumavu mezi běžkaře. Náklaďáky se musí potkávat. Kdo jel po horské silnici autobusem, musí se divit, že lidé mají odvahu tam jezdit osobním autem v obou směrech. Prostě existující silničky nejsou stavěné na trvalý a hustý provoz náklaďáků v obou směrech.
Když už tam musí něco jezdit, tak snad trolejbusy, které přebytek při cestě dolů dávají do sítě a nahoru berou zase ze sítě. Proč nabíjení baterií a jejich tahání do kopce. V 60.letech se trolejbusy hrabaly na Petřín docela zdatně.

Odpovědět


Re: Kupředu, levá a zelená

Jan Novák9,2022-03-12 20:27:13

A) jako Absolutní blbost.

"Potrubí na horské řece = elektrárna průtoková. To je třeba Gabčíkovo na Dunaji. Hodně vody a malý spád. To dává smysl v rovinaté krajině, ne v horách."

Měl byste si doplnit alespoň ty nejzákladnější znalosti k tématu energetiky a základní fyziky v rozsahu základní školy. Myslím že to bylo v sedmé třídě. Čím větší převýšení tím větší zisk energie z menšího množství vody.

Lanovka souhlas

Trolejbusy - skutečně levnější než navrhované akumulátorové náklaďáky, místo 1000x dražší než trubka s turbínou jen 200x dražší. No nekupte to.

Odpovědět


Re: Re: Kupředu, levá a zelená

Florian Stanislav,2022-03-12 22:44:29

Žádný z bodů A,B.C nepovažuji za řešení pro horskou řeku, to jste nepochopil. Reaguji na návrhy v diskuzi. Argument, že větší spád = více potenciální energie, to je teda objev. Čím to asi bude, že horské řeky nemají potrubní elektrárny, ale hráze? Vnější potrubí znamená devastaci koryta řeky, podzemní tunel je šíleně drahý sekat v kameni. Elektrárna horní nádrž má, potřebuje se spouštět podle potřeby v síti ve špičce třeba hodinu denně. I mlýny ve středověku měly často nádrž nebo i rybník, když byly na malém potoku.
To potrubí elektrárny bez přehrady neumožní efektivně. Elektrárna Lipno odvádí vodu podzemním kanálem a Čertovy proudy na Vltavě jsou skoro bez vody přes 4 km.
https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny/ceska-republika/lipno-58166

Odpovědět


Re: Re: Re: Kupředu, levá a zelená

Jan Novák9,2022-03-13 10:43:48

Nikdo neříká že je nutné využít celý průtok. Potrubní horské průtokové elektrárny existují, pravda většina z nich pochází ještě z doby kdy lidé chápali že pro civilizaci je energie potřeba. Hráze jsou na horských řekách většinou kvůli ochraně před jarní povodní a pro vyrovnání průtoku. Výroba energie je často sekundární protože průtok není veliký ani stálý. Věřte tomu že sekat potrubí do skály se vyplatí pokud je dostatečný průtok. Razit do skály je mnohem jednodušší než třeba pode dnem řeky ve zvodnělém písku. Dnes se to většinou nedělá ručně (ale pokud budou energetickou politiku určovat zelení tak k tomu dojde).

Ne každá vodní elektrárna je špičková. Průtokové nejsou bez ohledu na spád.

Mlýny ve středověku měly nádrž právě jen tehdy když byly na malém toku který nestačil spolehlivě pohánět kolo ani při využití celého průtoku. Jinak by byla zbytečná.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Kupředu, levá a zelená

Florian Stanislav,2022-03-13 12:46:49

Článek se snaží působit zeleně, že se vyrobí elektřina pro nabíjení a zachová příroda skoro bez hráze a zatopení údolí.
Píšete odborně :"Výroba energie je často sekundární protože průtok není veliký ani stálý. Věřte tomu že sekat potrubí do skály se vyplatí pokud je dostatečný průtok". Odporujete si, ještě jste ani nezačal.
Takže fajn, ale máme malou horskou řeku, průtok nestálý a pěkné údolí. Stálé jsou jen kecy kolem toho. Průtoková elektrárna potřebuje hodně vody a stále.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hind%C3%BAku%C5%A1sk%C3%A1_vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna
Ano, kombinované průtokově-zádržné elektrárny horské existují.
Hindukúš,průtok 45 m3/s, 1,3 MW. Mimořádně příznivý maximální rozkyv o poměru zhruba 1:3. Při zádržných systémech v řádu pouhých desítek milionů m3.
Dlouhé Stráně mají asi 2, 5 milionu m3 vody a podobný výkon.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bogu%C4%8Dansk%C3%A1_vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna
Na Angaře, průtoková, hráz výška 96 m, hltnost turbín je 575 m3/s. Takže ne horská říčka.
Spočítat se dá všelicos. Pokud budete mít horskou říčku průtok 2,6 m3/s ( to je průtok vodárny Vidov, hráz Řimov na Malši, hráz výška 47 m). Pod tou horskou řekou nechť je kopec 10% délka 1 km , takže převýšení 100 m.
Pak ta Vaše potenciální energie, co jí prý nechápu, bude pro 2,6 m3 =2600*100*10 = 2,6 MJ. Takže teoretický výkon 2,6 MW pro průtok 2,6 m3/s. A teď se podívejte na turkmenskou na výhodném místě. Má průtok 45 m3, má hráz a má výkon 1,3 MW.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Kupředu, levá a zelená

František Kroupa,2022-03-13 18:39:01

Na Islandu mají velkou (690 MW), kompletně podzemní průtokovou elektrárnu, která jede trvale - napájí hliníkárnu.
Díky ní je Island jedním z největších výrobců hliníku na světě, byť se tam příslušná surovina netěží.


https://en.m.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1rahnj%C3%BAkar_Hydropower_Plant

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kupředu, levá a zelená

Florian Stanislav,2022-03-14 09:01:57

Podzemní průtok, na povrchu přehrady, spoustu vody je třeba na 690 MW, to není horská říčka v Alpském údolí.
"Přehrada Kárahnjúkar je středobodem pěti přehrad a největší svého druhu v Evropě, stojí 193 metrů na výšku s délkou 730 metrů a zahrnuje 8,5 milionu metrů krychlových materiálu.
Projekt byl těžce kritizován za svůj dopad na životní prostředí a využití zahraničních pracovníků."

Odpovědět


Re: Re: Re: Kupředu, levá a zelená

Pavel A1,2022-03-13 21:22:29

Opravdu si myslíte, že sekat tunel do skály je příliš drahé?

Tak to se podívejte na dvě rakouské přehrady Wasserfallboden a Mooserboden https://mapy.cz/s/bojupakapu. (Ta vyšší s hladinou ve výši 2000m je údajně nejvýše položenou přehradou v Evropě.) Všimněte si, že aby je postavili, vybudovali několik desítek kilometrů dlouhý silniční tunel (dnes tam vozí autobusy turisty). A taky si všimněte, že tam mají v tunelech přivaděče vody z desítky kilometrů vzdálených potoků. A přesto jsou ty přehrady věčně prázdné, jen tam něco málo nateče, hned to proženou turbínami, protože kvůli nedostatku elektřiny způsobeným jejich zeleným šílenstvím prostě berou kde co je bez ohledu na přírodu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Kupředu, levá a zelená

Karel Marecek,2022-03-14 12:51:42

Existence nedokazuje, že daný tunel je drahý ani, že je levný, pouze, že ho někdo zaplatil.

Odpovědět

S čím autoři nepočítají.

M. Marvan,2022-03-12 16:22:18

Nedalo mi to. Nahlédl jsem do původního článku. Autoři sice počítají s odporem vzduchu, ale nepočítají s platy řidičů ani nikoho jiného. Naopak počítají s pohybem 300 autonomně řízených automobilů za hodinu v každém jízdním pruhu horské silnice. Každý automobil, který pojede dolů, poveze 20 t vody. Námitky, prosím, směřujte k vykladatelství Eslevier, které článek s 12 autory zveřejnilo v režimu open access.

Odpovědět

Pokud je nahoře dost vody na nepřetržité

V. Novák,2022-03-12 15:46:25

plnění cisteren, pak je jí nejspíš dost i na vpuštění do roury, které povede vodu na turbínu/turbíny. Pozor! - na rozdíl od elektrocisteren nebude třeba nic tahat zase nahoru. Ledaže by ty cisterny nahoře vznikaly, ale nevím, jestli hory s takovými krpály jsou vhodné pro výstavbu nákladní elektromobilky (podle vzoru "automobilka").
Opravdu genitální nápad vhodný do kombinace s úložištěm elektřiny ve formě jeřábu se závažím.
Kdybyste vydrželi ještě půl měsíce, byl by to velmi dobrý článek...

Odpovědět


Re: Pokud je nahoře dost vody na nepřetržité

Jiří Kocurek,2022-03-13 02:54:40

Položit potrubí namísto výstavby navrhované silnice je zastaralé řešení. Nelze na něj pobírat peníze z výzkumných grantů, nelze na něj pobírat provozní dotace, odehrává se příliš málo energetických konverzí a manipulací a co je nejhorší: Vytváří to nepřípustné zisky, včetně těch energetických.

Odpovědět

další OZE

Radomír Voráček,2022-03-12 12:09:21

je nám předkládán další projekt Občasného Zdroje Elektřiny, jen pohled na mapu (mapy.cz) nám ukazuje, že vodní toky jsou zde značeny jako občasné, v našich zeměpisných podmínkách si určitě umíme představit cca 10t kamiony sjíždějící po zasněžených serpentinách...

Odpovědět

Apríl?

Karel Rys,2022-03-12 12:07:05

To je doufám jen nějaký aprílový článek, který byl omylem zveřejněn předčasně, ne?

Odpovědět

Ekonomická stránka věci

Jan Novák9,2022-03-12 07:31:33

Nejhorší na tomhle řešení není to že je neekonomické.
Nejhorší je to že greendiots jsou schopní tohle řešení učinit ekonomickým.
A to tím že zakážou všechna lepší řešení a tím zdraží energii tak aby se tahle hrůza vyplatila.

Odpovědět


Re: Ekonomická stránka věci

Josef Hrncirik,2022-03-12 07:59:45

Již dlouho je známo, že v Rakousku jsou místa s nebezpečně nízkým obsahem jodu ve vodě.
Až v jiné souvislosti tento vedoucí vědecký pracovník dostane preventivní jodidovou injekci, toto nebezpečně cca kreativní myšlení ho bez následků přejde.

Ekonomická stránka věci:
Kolikrát by nyní bylo dražší vybudovat PE Dlouhé Stráně?
Na jaký úrok by nám kdo NA TO pújčil?

Odpovědět


Re: Re: Ekonomická stránka věci

Josef Hrncirik,2022-03-12 11:53:01

Zatím však nemá viditelné vole. Je tedy možné, že pokud pochází z blízkosti Orlího Hnízda, po Diesel Gate má velmi vyhraněné stanovisko k electric trucs convoys.

Odpovědět


Re: Re: Ekonomická stránka věci

Jan Novák9,2022-03-12 17:51:05

Děkuji za ukázku greendiotského myšlení v praxi.
Vyberete naprosto nesouvisející věc a pak je falešně srovnáváte.

Tohle nenahrazuje přečerpávací elektrárnu s jejími dvěma nádržemi. Tohle drahé, neúčinné a provozně velice nákladné řešení nahrazuje jednoduchou, levnou, spolehlivou trubku s turbínou na konci prakticky bez provozních nákladů. Jak píše už pan Brabec v příspěvku dole.

Odpovědět

Staci roura

Ivo Brabec,2022-03-12 07:22:12

Stejneho efektu docili tim, ze od te nabijeci stanice udelaji rouru do udoli a na konci turbinu. Stejne v te nabijeci stanici uz nejakou rouru mit museji, aby plnili nadrze, tzn. nejakou malou tunku uz v korytu reky musi vyhrabnout. Nestoji za timto Elon?

Odpovědět


Re: Staci roura

Martin Smatana,2022-03-12 08:11:57

Turbíny by sa mohli nainštalovať po celej dĺžke potrubia a na dolnom konci navyše môže byť fabrika na spracovanie mletého rybieho mäsa.

Odpovědět


Re: Staci roura

Jiří Kocurek,2022-03-13 03:24:22

Tohle řešení se používá u Niagarských vodopádů, na obou březích řeky. Ve Švcarsku mají také nejméně jednu, Kraftwerk Amsteg. Cirka 100 let stará věc.

Narozdíl od silnice a bateriového náklaďáku to potrubí přežije 100 roků a dá se 100% zrecyklovat. Jediný "odpad" je štěrk ze stavby potrubního přivaděče.

Odpovědět

Nulová efektivita

Tomas Novak,2022-03-12 02:49:00

To je ale taková blbost. Jakékoli jiné řešení by bylo efektivnější. Třeba i kdyby to nahoru vozili lanovkou.

Odpovědět


Re: Nulová efektivita

Jan Novák9,2022-03-12 07:05:22

Řešení hodné desetiletého kluka. Jenom ten pán nevypadá na deset.

Připomíná to starou scénku:

Můj syn je tak chytrý, když začne padat sníh tak říká: padá tních, budeme stavět huhulálá.

To je tedy chytrý, a kolikpak je mu roků?

No bude mu osmnáct.

Odpovědět


Re: Nulová efektivita

Jarda Ticháček,2022-03-12 13:50:52

Ta lanovka by mohla docela dobře fungovat. Na jedné straně každých par metrů patnáct tun zátěže, na druhé straně od točny se nahoru veze půl tuny prázdné nádrže. Ubrzdit tu srandu by spotřebovalo dost energie. Která by se dala transformovat do jiné podoby.
Nakonec, takhle funguje spousta lanovek v různých dolech a lomech. Jen by nikdo nemusel stavět a udržovat silnici, měnit baterie v autech (což je v podstatě nesmysl, takže by asi 70% vozidel čekalo pod kopcem připojeno k síti a vybíjelo se), platit spoustu lidí...
Stačilo by jedno rekuperační zařízení, pár stožáru a kus lana. Vstupní náklady asi tak na úrovni dvou těch náklaďáků, provozní náklady? Chlap s olejničkou. Možná by to bylo i účinnější, nežli trubka shora dolů s turbínou, nebo sérií turbín.

Odpovědět


Re: Re: Nulová efektivita

Jan Novák9,2022-03-12 18:00:18

Nebylo. Trubka s turbínou je zcela jistě nejúčinnější řešení, a to proto že pracuje kontinuálně, kdežto nádrže musíte plnit, ať už je to na náklaďáku nebo na lanovce. Při plnění musí lanovka stát. Také náklady na provoz jsou nejnižší právě u trubky.

Odpovědět


Re: Re: Nulová efektivita

Aleš Procháska,2022-03-13 10:01:14

Já bych to ještě vylepšil. V technice platí, že kontinuální provoz je zpravidla výhodnější než přetržitý, proto bych nepoužil jednotlivé nádrže, ale přímo lano lanovky vyrobil z molitanu. Na horní stanici by bylo lano vedeno vodním tokem, kde by nasáklo vodou, ztěžklo a vlastní vahou pohánělo lanovku. Na dolní stanici, tzv. ždímací, by se voda mechanickým působením z lana uvolnila a vracela zpět do vodoteče.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace