Nic proti názoru, že škola musí děti především bavit. Ve svobodné společnosti na něj mají lidé právo stejně jako na přesvědčení, že Země je plochá nebo že mRNA vakcína proti covidu přepisuje očkovaným lidem dědičnou informaci. Primární úlohou škol všech stupňů je, aby z nich žáci a studenti odcházeli naučení. Pokud se přitom zároveň pobaví, není to na škodu. Ale pokud odcházejí pouze pobavení, je něco špatně. A že je učení namáhavé? No, tak už to na světě a v přírodě chodí. Žádný učený z nebe nespadl. To je prostě přírodní zákon. Jednu z nejnáročnějších škol absolvují orangutani sumaterští (Pongo abelii). Nic jiného jim nezbývá. Vědomosti nabyté v téhle škole jim zajistí přežití.
Názorně lze výuku lidoopů demonstrovat na stavbě hnízda. To je určeno doslova na jedno použití a na první pohled se může zdát, že jeho příprava nedá moc práce. Orangutan ohne či nalomí a následně do sebe zaplete několik větví, stráví na nich noc a ráno stavbu opustí. Studium života orangutanů sumaterských odhalilo, že tak jednoduché to není. Tito lidoopi si budují hnízda dvou typů. Přes den odpočívají v jednoduchém hnízdě a na noc si staví v korunách stromů ve výšce zhruba 20 metrů bytelnou postel.
Dospělí samci váží až 130 kilogramů, což klade na pevnost celé stavby vysoké nároky. Starší orangutani vybaví hnízdo i polštářem, přikrývkou a někdy také stříškou. Není to jen úkryt před nepohodou, ale nabízí i ochranu před komáry.
Mláďata začínají s pokusy o stavbu hnízda už ve věku šesti měsíců. Sednou si poblíž matky a napodobují ji. Ve splétání větviček se pomalu zdokonalují, ale teprve ve věku kolem jednoho roku je výsledkem jejich snahy jednodušší hnízdo. Tříletí orangutani už postaví kompletní hnízdo, ale spát chodí stále k matce. Teprve v šesti letech se orangutani pokoušejí spát ve vlastních hnízdech postavených vždy blízko hnízda matky a nejednou ještě stráví noc u ní. Mezi sedmým a devátým rokem se mladí orangutani staví plně na vlastní nohy, což se projeví i tím, že spí jen ve svém hnízdě. To je chrání nejen před živly a predátory, ale zajistí jim podmínky pro kvalitní spánek. Orangutani, kteří umí postavit pohodlné hnízdo, spí déle a hlubším spánkem. Podobně jako pro člověka platí i pro lidoopy, že čím jsou odpočatější, tím jsou zvídavější, více si pamatují a lépe řeší problémy.
Jak vyšplhat na ramena obrů
Učit se musíme proto, že lidská civilizace funguje díky informacím nahromaděným předchozími generacemi. Na rozdíl od mnoha zvířat člověk neobjevuje znovu a znovu vše, co potřebuje k životu. Vyvinuli jsme si k tomu řeč. I ta se vyvíjí tak, aby sloužila ke stále dokonalejší komunikaci a předávání i nově získaných vědomostí (např. vytvářením nových slov). Velmi trefně to vystihl Isaac Newton, když v roce 1675 v dopise Robertu Hookovi napsal o svém přínosu vědě: „Viděl jsem dál, protože jsem stál na ramenou obrů.“ Orangutani nás přesvědčí, že i tohle je velmi stará věc. Řečí sice nevládnou, ale poznatky z generace na generaci kumulují, a i proto se musí jako malí hodně učit.
Mládě orangutana odstaví jeho matka zhruba ve věku 7 či 8 let, a i potom se oba drží pohromadě. Po celou tu dobu vodí samice mládě na místa, kde nejsnáze najde potravu, a učí ho, co je a co není k jídlu. Mládě tam také zblízka sleduje, co konzumují ostatní orangutani, čemu se vyhýbají a čím krmí jiné matky svá mláďata. Vedle toho i samo zkouší, co je a co není k jídlu. Naučí se tak zařadit do svého jídelníčku na 250 druhů rostlin a živočichů.
Učení od druhých a učení na vlastní pěst se u orangutanů dokonale doplňuje. Jednotlivá mláďata se ale v poměru obou druhů učení významně liší, přičemž učení od druhých převládá a mládě ho využívá pětkrát častěji. Je to dáno tím, že správné informace získává od matky a dalších dospělých s vyššími zárukami, než když se k nim snaží prokousat na vlastní pěst. A rostoucí orangutan si nemůže dovolit výpadek v přísunu živin s potravou, protože by to vážně narušilo jeho vývoj. Zajímavé je, že když mládě pozoruje dospělé při nějaké činnosti, tak si ji následně samo usilovně zkouší a věnuje tomu v průměru dvě a půl hodiny. Mláďata, která tráví hodně času jak pozorováním dospělých, tak i vlastním zkoušením, si osvojí zhruba třikrát širší sortiment potravy než mláďata, která v obou typech učení zaostávala. Sledováním těch, kteří už se ve výběru potravy vyznají, si ale můžou do značné míry nahradit nedostatek praktického zkoušení. Opačně to nefunguje. Chybějící teoreticky nabyté znalosti se praxí dohnat nedají. Vlastním přičiněním, tedy bez pomoci matky a bez sledování ostatních orangutanů, by mládě odhalilo nanejvýše 150 jedlých položek, a to by mu ke kvalitní výživě nestačilo. Žádný orangutan tedy nezvládne výběr potravy v plné šíři jako samouk a musí čerpat ze znalostí nahromaděných předchozími pokoleními. Prostě se musí učit. Jinak mu hrozí smrt. Platí: „Uč se nebo zhyň!“
Pro mládě orangutana není osm let „školní docházky“ rozhodně procházka růžovou zahradou. Je to dřina, ale vyplácí se, protože zajišťuje přežití. Lidstvo se samo vlastním přičiněním dostalo v mnoha oblastech svých činností do obtížných situací, a i nám jde v řadě případů o přežití. Když ne o přežití fyzické, tak tedy o přežití toho, co považujeme za civilizaci. Opravdu se můžeme ke zvládnutí těchto existenčních hrozeb „probavit“? Vážně můžeme završit svou evoluční cestu, na níž jsme jako jediní tvorové vyvinuli civilizaci, tím, že učení nahradíme zábavou? Tomu se mi nechce věřit, ale budu rád, pokud se mýlím. Jen mi pak bude líto těch Newtonů, Einsteinů, Yamanaků a bezpočtu dalších, že byli tak hloupí a týrali se učením, když se přeci mohli od malička jen krásně bavit.
Prameny:
Permana, A. L., et al. (2024). The ontogeny of nest-building behaviour in Sumatran orang-utans, Pongo abelii. Animal Behaviour, 211, 53-67.
Permana, A. L., et al. (2025). Observational social learning of “know-how” and “know-what” in wild orangutans: evidence from nest-building skill acquisition. Communications Biology, 8(1), 890.
Revathe, T. et al. (2026) How 8 years of social and individual learning interact to shape ecological competence in orangutans. Science 393(6818), 1369-1374.
Howard-Spink, E., et al. (2025). Culture is critical in driving orangutan diet development past individual potentials. Nature Human Behaviour, 10(2), 243-254.
Redakce si dovolila přihodit autorův pokec „o genetické revoluci, která změní lidstvo“
Jak moc jsme zhloupli za posledních 3000 let?
Autor: Jaroslav Petr (16.11.2012)
Jak naučit "starého psa" novým kouskům?
Autor: Jaroslav Petr (08.09.2024)
Kdo píše lepší práce? ChatGPT nebo studenti?
Autor: Jaroslav Petr (25.05.2025)
Diskuze:
D@1imi1 Hrušk@,2026-09-30 11:25:53
Souhlas nejvíce s tím překotným vývojem - s ohledem na to, jak jsou jakékoliv státní instituce inherentně rigidní, se školství ještě relativně pružně snaží reagovat na vývoj doby. Zázraky nelze čekat, lepší nějaké školství než žádné školství, ale zároveň to není nelze brát jako výmluvu pro spokojení se se současným stavem.
K té angličtině - já jsem si myslel, že generace narozená po roce 2000 bude ovládat angličtinu díky odkojení internetem zhruba na úrovni lidí v severských státech (Nizozemsko, Dánsko, Norsko), ale toho jsem si nějak nevšiml.
K efektivitě její výuky - ve škole se učí asi způsobem, jako kdyby se v tělocviku místo fyzických aktivit vyučovala fyziologie. Mozek se ale jazyk nejlépe učí, když se snaží dorozumět, ne když se izolovaně učí gramatiku a slovíčka.
K článku - podle mě ta etologie orangutanů poukazuje především na fakt, který v interpretaci autora vůbec nezaznívá - že učení probíhá nejefektivněji v praktických situacích. I celou lidskou historii se to tak dělalo - děti se učily od rodičů nebo vstupovaly do učení k mistrům řemesla, kde dostávaly postupně čím dál zodpovědnější a náročnější úkoly. Mně přišla školní docházka ubíjející zejména tím, že byla odtržená od praktických výsledků (školní známku nepovažuji za praktický výsledek).
Re:
F M,2026-10-01 11:10:36
Možná by bylo zajímavé zjistit nakolik se ty selekční tlaky vedou tím směrem, že to učení ty potomky přeživších víc baví (ale to nejspíše bude mnohogeneracní). Právě mi přijde nesmysl, že by se to nevyvíjelo směrem kde se ten odpor proti tomu jednání jedince nezmenšuje, nejspíše změnou systému odměn. Ale to se nebavím o lidské společnosti, tady je tolik jiných tlaku mimo klasickou evoluci, že se to nedá brát tak jednoduše. Koneckonců, ale možná se mýlím, i u těch kterým ten drill ve škole seděl, by se podle mne nejspíše přišlo na to, že ho nejspíše vnímali jinak než majorita.
Angličtina, to je těžké. Sice vím, že srovnávání s nejlepšími se obvykle považuje za dobrou věc, ale mě osobně sedí málo kdy (asi jsem příliš realista a mám málo omezený rozhled; což je vražedná kombinace i obecně). Na žebříček jsem se díval až teď, a ČR mi tam právě přijde dost dobře postavená, máme dost hendikepů, třeba slovanský základ a Němce hned za hranicemi. Školství v tomhle směru hodnotit nemůžu, sice jsem zaznamenal co a jak se učí na ZŠ v jiných předmětech (myslím od omladiny), ale jazyky mě nikdy nezajímaly. V našem školství (minimálně ZŠ plošně), s ohledem na to co jsem psal o vysokoškolácích dole, je potřeba paralelní hodnocení a ještě obecněji občas ty vysokoškoláky usadit do reality a ukázat jim jejich limity. Ono mi to ještě nedochází (102), a to je bez korekce na přípravu, po odečtení s ní to jde hrubě pod průměr, pokud se vyloučí náročné obory tak si můžete udělat představu o mladších ročnících učitelů (vysvětluje mi to některé uniklé písemky co jsem četl) a samozřejmě půlka je pod tím.
Ps. "School is not a place for smart people, Morty."
Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2026-10-02 16:39:02
Napřed abych se upřesnil - to s tím, jak internetová generace ovládá angličtinu, je můj DOJEM částečně základě omezeného počtu osobních zkušeností a částečně odvozené z různých dalších informací. Pokud má někdo spolehlivější přehled, uvítám jakékoliv upřesnění.
K selekčním tlakům - ona je otázka, jestli v tom není něco inherentně charakteristického pro jakékoliv učení (včetně AI) - mozek zkouší GENEROVAT něco, za co dostane "odměnu". Když se mu to nepodaří, upraví parametry svého algoritmu tak, aby se mu v dalším pokusu výstup povedl lépe. U AI a lidí bez kritického uvažování je to jednoduché - odměnou je externí pochvala (nebo dobrá známka) za výsledek. Pokud ale chceme, aby lidé uvažovali kriticky, docvakne jim, že školní známka není adekvátní odměnou a budou se nahlas ptát klasickou otázku školáků: "K čemu mi bude se tohle učit?"
Pokud jim naopak nedocvakne, že známka sama k ničemu dobrá není, budou usilovat na prvním místě o tu známku - např. podváděním nebo tupým drilováním bez přemýšlení nad souvislostmi.
To průměrné IQ vysokoškoláků vypadá hrozně, ale moc mě nepřekvapuje s ohledem na spoustu lidí, které jsem znal/znám a vím, že tu VŠ prolezli.
co prezivam, to sa naucim
Jn Kral,2026-09-29 13:25:32
primat sa uci
predstavme si:
* primata kompletne pohlteneho cinnostou, az straca vnimanie ostatneho sveta
* primata znasajuceho neprijemnu situaciu, z ktorej sa snazi ujst
v oboch pripadoch sa organizmus uci -
v oboch pripadoch prebiehaju zmeny v organizme - rozdiel je, co sa nauci
pripominam, ze spolu uplne suhlasime
* ucenie je dolezite
* na efektivite zalezi
* ucenie od ostatnych je efektivna skratka - nemusi kazdy zacat od nuly
na zamyslenie je aky pocit zaziva clovek v skole
* bezne skolske prostredie sa napadne podoba vykonu trestu - musi si to tam doslova odsediet a kazda chyba sa tresta
aky pocit zaziva pri dobrovolnej cinnosti
* hlavne vtedy ked je cinnost cielom samym o sebe - pritom moze byt PEKELNE narocna a rozvijajuca
aky pocit zaziva pri cinnosti, taky bude jeho postoj v buducnosti
vidime to okolo seba
* posleme prirodzene zvedave deti sediet, vratia sa apaticke zombie pripadne ludia s postojom "nenavidim ..."
* nechajte deti sa hrat v podnetnom prostredi a naucia sa toho prekvapivo mnoho - cudzi jazyk / ekonomicke principy / fungovanie v skupine s rovnakym cielom / ludske motivacie / ako viest / matematicku logiku ...
ako konkretne vyzera hra, kde sa clovek uci
* boot.dev - ked je mozne absolvovat cele semestre vyuky v priebehu tyzdnov a za smiesne peniaze
co si mysli o vzdelavacom systeme "ucitel roka" s 30-rocnou praxou
* en.wikipedia.org/wiki/The_Underground_History_of_American_Education - ked insider systemu tvrdi, ze system vobec nerozvija to, co by sme chceli
ostatne ani tie orangutany nechodia na predpisanu vyuku z donutenia
citia, ze CHCU VEDIET vo vlastnom zaujme
Pavel Pavel72,2026-09-26 12:35:46
AI to nevyřeší, na to zapomeňte. Ta to jen dorazí... Musí dojít na systémovou změnu ve školách, což zatím nehrozí, pouze se zvyšuje tlak na rozšíření metod, které pád způsobují.
Re:
Martin Smatana,2026-09-26 20:24:11
Súhlasím. Stačí sa pozrieť, na čo sa využíva tzv. "umelá inteligencia". Mládež využíva jej draho platený a energetický náročný počítačový výkon na zábavu a generovanie vtipných alebo nemravných obrázkov a videí, politici ju chcú využiť na získanie čo najväčšej moci a na zavedenie skrytej totality so sociálnym kreditom a zopár naivných dobrákov by ju chcelo využiť na niečo užitočné pre spoločnosť.
A pri jej masovom nasadení do škôl dôjde k "externalizácii"myslenia. Žiaci úplne prestanú myslieť a budú sa spoliehať na "umelú inteligenciu". Indoktrinácia na steroidoch.
Petr Nováček,2026-09-26 11:20:33
Současná školní docházka, která trvá 2 roky školky, 9 let základky, 4 roky střední a 5 let VŠ je dohromady 20 let a je silně neefektivní. 30 dětí ve třídě stejného věku, kteří se akorát šikanují a nakonec někteří nic neumí ani angličtinu.
Dávám velké naděje na individuální výuku pomocí AI, která se individuálně přizpůsobí stylu chápání jednotlivce a může se individuálně zaměřit na to co daný jedinec neumí. A může to být i hravou formou. Dokázal bych si představit, že žák, kterému se bude věnovat AI, bude mít v 15 letech větší znalosti se současnou výukou ve 25 letech.
Další otázkou je, jaké znalosti jsou v současné době relevantní. Lidé studují VŠ, aby byli odborníky na nějaký obor, jenže AI je v tom už nyní často lepší. Třeba u takových programátorů nebo právníků se nyní junioři berou výjimečně. Senior s AI zvládne více práce, které ale nepřibývá, práci zvládnou senioři a pro juniora už práce není.
Re:
Standa Hořejší,2026-09-26 12:42:43
ale také brzy "dojdou" využitelní senioři, krom toho, co píše ve svém příspěvku Pavel Poavel72.
Re: Re:
Petr Nováček,2026-09-26 17:28:28
Jsem seniorní IT programátor, takže znám trh. Před pár lety si programátor vydělal 8 až 9 tis. Kč / den. Dnes je to okolo 7 tis Kč / den. Celkově je práce stejně, ale programátor udělá o mnoho více práce, programátorů je nadbytek a tak fungují tržní principy a programátoři jdou s cenou dolů, i když ostatním profesím platy rostou. Junioři nyní nejsou vůbec potřeba. A až dojdou senioři, jestli tedy a kdy vůbec dojdou, tak se zase začnou brát junioři. Problém je se současnými absolventy, kteří mnoho let studovali a nyní budou mít velký problém si najít práci.
Re: Re: Re:
Pavel Pavel72,2026-09-26 19:52:09
mám dojem, ze vám uniká smysl příspěvku, na který reagujete a celkove je zřejmé, ze o školství nevíte prakticky nic...
Re:
D@1imi1 Hrušk@,2026-09-26 15:36:53
Rozumím, takže sociální hledisko školní docházky Vám zcela uniká.
Re: Re:
Petr Nováček,2026-09-26 17:20:18
Vždyť píšu 30 dětí ve třídě stejného věku, kteří se akorát šikanují. Je opravdu vhodné nahnat do jedné třídy 30 dětí stejného věku? Za mne ne. Povinnou školní docházku tady máme nějakých 250 let a předtím také vše fungovalo. Já bych určitě rozdělil učení a socializaci jak 2 oddělené věci. Dítě by se samo efektivně a zábavně učilo s AI a pak by se nějaký čas mohlo socializovat i s ostatními. Otázkou je, jestli se stejně starými dětmi nebo ne.
Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2026-09-26 20:18:42
A nakonec byste došel k modelu, který by nebyl tak vzdálený tomu současnému, protože byste zjistil, že při té socializaci potřebujete pro školáky nějakou náplň, tak proč to rovnou nespojit s výukou...?
Obecně vás škola naučí fungovat v prostředí, kde se od vás něco očekává. Na prestižních VŠ jsou zase často tím nejhodnotnějším, co vám pomůže v další kariéře, získané kontakty. Vy jste si to sociální hledisko zjednodušil na socializaci. A u školek jde zase převážně o tu socializaci, co byste tam chtěl nahrazovat AI?
Neříkám, že by ve školství nešlo hromadu věcí optimalizovat, ale představa, že stačí výuka pomocí AI je zjevně zkreslená Vaší profesí programátora. Nahoře zmiňujete právníky - chtěl bych vidět, jak by fungovali ve svojí profesi, kdyby je od školky až do promocí učila AI, takže by se vůbec nenaučili obhajovat svoje stanoviska v konfliktních sociálních situacích. To by je rovnou mohla nahradit ta AI.
Re: Re: Re: Re:
Petr Nováček,2026-09-28 01:34:47
Řeším především efektivitu výuky. Třeba taková angličtina, více než 10 let jsem v různých školách měl výuku několikrát týdně. Výsledek nic moc. Potom jsme měli v práci individuální výuku jednu hodinu jednou týdně a ta mne posunula na úplně jiný level. AI by to zvládla ještě lépe, ještě lépe by se individuálně zaměřila na to, co daný člověk neumí, opravovala výslovnost a gramatiku. Za několik let s AI by znalosti angličtiny byly lepší než za celé současné studium. A tak by to bylo i s ostatními předměty. Nějaká socializace je potřeba - třeba ta školka, asi i 1 a 2 třída, ale pak velkou část času nechat individuální výuce pomocí AI. Nebyl by tak problém, aby student v 16 letech měl znalosti vysokoškoláka a mohl se zapojit do pracovního procesu.
Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2026-09-28 08:22:52
Skoro cokoliv je na výuku AJ efektivnější než způsob, kterým se učí ve škole. Nemusí to být zrovna AI, i když je to samozřejmě možnost.
Pro mě je ale třeba znepokojivé, že generace Z a Alfa podle mojí zkušenosti neovládá angličtinu lépe než generace Y, kteřá neměla od dětství, kdy je mozek pro jazyky nejtvárnější, k dispozici tuny anglických videí. Podle mého názoru je to totiž primárně o motivacích, které jsou formovány prostředím. Až sekundárně je to o prostředcích. Pokud bude scrollování na Tiktoku poskytovat mozku levnější dopamin než výuka pomocí AI, stane se z toho pro dítě jen další forma povinnosti, do které ho bude muset někdo nutit. Buď to budou rodiče (ti ale chodí do práce) nebo pedagogové. A jsme tam, kde jsme byli.
To zařazení do pracovního procesu v 16 letech - ono je to hodně i o tom, jak jsou nastavená ta samotná zaměstnání. Dnes na stejnou pozici v průměru potřebujete vyšší vzdělání než před půl stoletím a není to o tom, že by s tím vyšším vzděláním byl zaměstnanec kompetentnější, ale o tom, že má papír. Programování je jedním s oborou, které se tomuto trendu vzpírají a zaměstnavatele více zajímá, co člověk skutečně umí.
Další věc je vyzrálost - řídit auto byste také zvládnul bez problémů nejpozději od 15 let, ale legální je to až od 18 kvůli trestní odpovědnosti a osobní vyzrálosti. Ta dlouhá školní docházka je často užitečná jen k tomu, že dá čas dozrát tomu telátku, které by v zaměstnání nikdo nechtěl.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
F M,2026-09-28 23:46:40
Ono to je všechno strašně individuální a vypadá to úplně jinak když se jde mimo středních 95% populace (neberte to číslo úplně striktně a může se individuálně lišit v různých oborech). Asi by to chtělo nějak vyvážit a kombinovat a zase individuálně, jenže není čas, prostě ta rychlost vývoje je už mimo adaptační schopnosti lidí (společnosti), tedy ono si to nějak sedne, ale kdo ví jak a možností je samozřejmě i kolaps.
Role socializace upadá a bude.
Angličtina, těžko říct, co znám mladý tak se domluví, což se o starších generacích plošně říct nedá. Pokud se z jedné hromady vezmou jen to co se snažili a nejspíš spíše méně podprůměrní a na druhé všichni... Možná by se dalo kouknout na výsledky maturit, kolik a jak dnes a kolik a jak dříve.
Potom je tam ten výběrový efekt, prostě lidé jsou cca stejní a když se dnes vybírá 10% nebo 35% (a ne čistě zhora a v jedné polovině populace prakticky 50% v OECD plošně) musí se někde ubrat na náročnosti. Prostě medián IQ vysokoškoláka by dnes měl být cca IQ102 (ověřoval jsem to a vzal jsem to lepší číslo bez korekci na přípravu). "Mnohem silnějšími prediktory úspěšného absolutoria jsou dnes svědomitost, mechanická paměť, motivace a finanční či sociální zázemí".
Takže asi tak. (Osobně jsem si myslel, že pár bodů navíc tak ještě bude)
No a potom jsou ty náročné obory a lidé kteří mají nějaké výraznější schopnosti a těch je prostě málo a nemusí zapadnout (asi norma).
Ps. Až zase uslišíte v nějakém průzkumu, že něco preferují vysokoškoláci, nejspíš s kontextem, že oni to musí vědět líp.
Pardon spíš mimo vlákno.
Mám problém s několika věcmi. Zaprvé to odsuzování zabavy z článku. Prostě lidé jsou nastavení tak, že pokud se baví učí se lépe. Ano někteří ten stres zvládají lépe, nebo jim nevadí a mohou v případě kdy je přítomen (nebo jimi tvořen) získat výhodu, nebo naopak citliví mají problémy. Třídění, respektive přežití v systému vzdělávání, na základě těchto podmínek nese také určité kvality. Otázka je nakolik chce společnost využít všechny zdroje, zvlášť těch opravdu talentovaných bych si tipl většina stále končí hluboko pod potenciálem (s čímž nemám problém pokud o to nestojí, zajímá je něco jiného) a nakolik ještě (mimo pár oborů) ještě o tyto "kvality" společnost stojí.
Druhá věc je klasický artefakt našeho školství, ale asi i společnosti (české obzvlášť) tedy "soustředit se na to co mi/mu nejde", ideálně s výsměchem a vyřazením i když daná věc je vcelku irelevantní pro široké spektrum využití. Ano občas je potřeba zatlačit i tam kam to nejde, ale vždy by mělo být důležitější to co člověku jde, to co zvládne. I to směřování, třeba AI by mělo být tím směrem.
Pardon, su moc širokej.
Re:
Waldemar Nováček,2026-09-27 06:16:24
Takže děcka jsou dnes na mobilech, řešíme jestli mobily ve školách ano nebo ne (zcela pomíjím fakt, že už jenom to, že řešíme jestli je nějaké podobné téma k diskusi vhodné, je alarmující) a Vy je chcete přikovat víc k obrazovkám, víc odtrhnout od společné interakce, víc individualizovat, víc odcizovat, víc atomizovat...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
