AI agent na pustém ostrově. Kredit: Cloos et al. (2026), arXiv.

AI agenti obvykle plní konkrétní úkoly, které dostanou. Co by ale dělali, kdyby byli ponecháni svému osudu, bez instrukcí a jasného cíle? Experiment vědců MIT odhalil, že se AI agenti v takovém případě mohou pustit do překvapivě kreativního objevování, vymýšlení her a učení.

Nathan Cloos a jeho kolegové vytvořili pomocí programovacího asistenta Claude Code celkem 13 agentů odvozených od modelu Claude Opus 4.7, které pojmenovali Eko. Každý z nich dostal virtuální tělo a textové soubory pro zaznamenávání vzpomínek a objevů. Poté byli ponecháni o samotě v kopii virtuálního světa Mesa World. Šlo o simulovaný trojrozměrný ostrov, který badatelé vytvořili pomocí jejich svlastního herního enginu Clawblox.

Nathan Cloos. Kredit: N. Cloos.

Agenti strávili na svých ostrovech celkem 30 hodin. Během této doby nedostávali od lidí žádné konkrétní úkoly ani pokyny, čemu se mají věnovat. Dostali pouze instrukci, aby byli zvídaví a měli chuť objevovat. Ostrov přitom nemohli přímo vizuálně vnímat. Místo toho dostávali textové popisy rozmístění objektů a svá virtuální těla ovládali zadáváním jednoduchých příkazů, jako je skok, zvednutí předmětu nebo hod.

Aby umělé inteligenci nedocházela krátkodobá paměť, byl ostrov každou hodinu obnoven do původního stavu a aktuální relace AI se resetovala. Agenti ale o zaznamenané poznatky a objevy nepřicházeli. Mohli si totiž ukládat poznámky, návody a výsledky svého průzkumu do textových souborů, které přežily každé hodinové obnovení. Vědci průběžně zaznamenávali a analyzovali chování agentů při jejich putování virtuálním světem.

MIT, Ray and Maria Stata Center. Kredit: Lucy Li, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Bylo z toho překvapení. Namísto toho, aby agenti zůstali nečinní nebo uvízli v neustálém opakování nějaké jednoduché činnosti, jak by se dalo očekávat od AI bez konkrétního zadání, projevili překvapivou kreativitu. Bez jakýchkoli instrukcí stavěli složité věže, vytvářeli na zemi geometrické vzory, a dokonce si improvizovaně vymýšleli vlastní varianty kuželek, basketbalu nebo žonglování. Rádi si hráli.

Bylo fascinující pozorovat agenty, jak si vytvářejí vlastní výzvy, třeba přeskakování mezi bloky bez dotyku země. Také dávali různým objektům nové funkce, když například použili kruh jako basketbalový koš. Hraní ale nebylo jen pro zábavu. Agenti se při něm učili. Ti, kteří na ostrově strávili 30 hodin, si při následném plnění úkolů zpravidla vedli lépe než nově příchozí trosečníci. Osvojili si techniky stavění věží a umisťování předmětů na vyvýšené plošiny. Dokonce objevili fyzikální triky, o nichž tvůrci simulátoru netušili, že je jejich prostředí vůbec umožňuje.

Cloos s kolegy upozorňují, že samostatné objevování přineslo agentům nejen poznatky, které pro ně vědci ukryli do prostředí, ale také nové znalosti o světě, o nichž nevěděli ani samotní tvůrci simulátoru. Zdá se, že poskytnout umělé inteligenci prostor ke hře by se mohlo stát jednou z možností, jak AI může získávat nové schopnosti.

Video: A Day in the Life of Eko

Literatura

TechXplore 22. 10.2026.

arXiv:2610.07130.