Čína – „ptačí chřipka“ se vymkla kontrole  
Čínské úřady přiznávají, že šíření viru H5N1 chovy drůbeže nemají pod kontrolou. V severovýchodní provincii Liaoning propukla „ptačí chřipka“ jen za posledních 24 hodin ve třech chovech. Objevil se tam i další případ nákazy člověka.

 

V Číně se používají k očkování drůbeže padělané a neprozkoušené vakcíny proti viru H5N1. Nákazová situace se tím dále komplikuje.

Tak jedeme dále na „bulvární vlně“ viru H5N1 a honíme se za „zvýšeným nákladem“. Tak nějak označil hlavní pražský hygienik Dr. Polanecký ve středečním rozhovoru pro rádio Leonardo současný stav v informování o „ptačí chřipce“ vyvolané virem H5N1. Faktem ale zůstává, že situace je hodnocena jako vážná. „Ticho po pěšině“ nic neřeší. Tím, že se o viru H5N1 nebude mluvit a psát, ptačí chřipka ze světa nezmizí. Takže – další porce „bulváru“.

Zvětšit obrázek
Likvidace nakažených velkochovů je celkem jednoduchá.

Uhynulý plameňák nalezený na pláži v Kuvajtu měl v těle patogenní kmen viru H5N1. Je to další důkaz o tom, že se patogenní kmeny mohou šířit díky volně žijícímu ptactvu. Na druhé straně bychom ale neměli mít na ptáky pifku, protože lidé se přičiňují o prosperitu viru H5N1 mnohem podstatnějším způsobem. Dokazuje to poslední vývoj v Číně.


Za poslední měsíc zaznamenaly čínské úřady propuknutí ptačí chřipky v chovech na šesti místech. Poslední tři případy mají následující bilanci – 1100 uhynulých kusů drůbeže, 670 000 kusů drůbeže bylo utraceno. Do karantény bylo umístěno 116 lidí, kteří přišli s nakaženou drůbeží do styku. Podle zástupce FAO v Pekingu může za postup viru jeho šíření nakaženou drůbeží přesouvanou mezi vesnicemi. Volně žijící ptactvo je v těchto případech zřejmě bez viny.

 

Domácích chovech to bude o poznání složitější.

Čínské ministerstvo zemědělství varuje před „pohromou“. Přiznalo, že se v zemi používají k očkování drůbeže nestandardní a padělané vakcíny. Ty nezabrání infekci drůbeže, ale potlačí projevy onemocnění. Nakažení ptáci pak unikají pozornosti veterinářů a dále šíří virus.
Na zasedání Světové zdravotnické organizace v Ženevě byl přijat plán boje s ptačí chřipkou, jehož náklady ve výši 1 miliardy dolarů by měla nést Světová banka. A peněz bude zapotřebí, protože virus H5N1 zatím řádí přednostně v zemích, které mají hluboko do kapsy. Z 62 oficiálně evidovaných obětí viru H5N1 jich 42 připadá na Vietnam. Ten se už dohodl s farmaceutickou firmou Roche na spuštění vlastní výroby oseltamoviru (Tamiflu) a plánuje zbudování „nemocnice pro ptačí chřipku“ při hranicích s Kambodžou.

S nástupem zimy na severní polokouli se čeká vzestup ptačí chřipky především v zemích jihovýchodní Asie. U nás se podle Dr. Polaneckého nemáme čeho bát. Jak uvedl v rozhovoru na rádiu Leonardo, hlavním rizikem jsou zimní bály a výroční schůze, kde se scházíme a prskáme na sebe viry standardních chřipek. Když už na ně vyrazíte, měli byste si vzít na hlavu čepici, abyste nenastydli, a do kapsy pomeranč nebo raději dva – protože pokrývka hlavy a  vitamíny (tedy ty z čerstvého ovoce a nikoli „umělé“) podle Dr. Polaneckého před chřipkou chrání. 

dvapiliře

 

 Dva pilíře protichřipkové strategie, jak je doporučuje hlavní pražský hygienik.

Pramen: New Scientist

Datum: 12.11.2005 07:51
Tisk článku

Související články:

Zima chřipce svědčí     Autor: Jaroslav Petr (02.11.2007)
Universální vakcíny proti chřipce?     Autor: Jaroslav Petr (03.05.2006)
Zatlouká Čína ptačí chřipku?     Autor: Jaroslav Petr (25.11.2005)
Ptačí chřipka vrací úder     Autor: Jaroslav Petr (05.11.2005)



Diskuze:

k rozdílu mezi izolovanou látkou a komplexem

Petr,2005-11-16 16:42:25

Domnívám se, občas mezi mýty patří i "vědecké", tedy spíše farmaceutické tvrzení, o funkčnosti a genialitě (či minimálně o shodnosti) izolovaných (či většinou spíše již jen "identických" a syntetizovaných) látek.

Již jsem četl více článků o rozdílu mezi účinností izolovaných vitamínů (či minerálních látek, nebo jiných enzymů či čeho) a původními zdroji v ovoci, zelenině či jiných přirozených zdrojích.

Syntecké, koncentrované látky mívají občas horší stabilitu, občas je zde problém s podílem L+ a L- izomerů(to je myslím právě problém u vyráběného vitaminu C - u toho jde ještě o tu "podporu" ostatními látkami v zelenině/ovoci). Jindy je zas problém nižší účinost díky různým "podpůrným látkám", které do přípravku nebyly zahrnuty..

Jednoduchý příklad: kofein v kávě a kofein v čaji. Zcela zásadní rozdíl co do účinku (a délky působení). Nebo dokonce i rozdíly mezi účinkem zeleného, polozeleného a černého čaje. "Účinná látka" ve všech případech je kofein.

Podobně rozdíl v účincích některých léků na bázi THC. Přitom v konopí existují mnoho dalších "účinných a podpůrných látek", které zásadně ovlivňují účinek THC (resp. spíše květiny).

Myslet si, že pomeranč je souhrn vitamínu C, cukru, vody a kyselina citrńové je vážně nesmysl. Jde minimálně o desítky nejrůznějších látek (spíše však mnohem více). O stovkách či tisících látek v čaji, kávě či marihuaně nemluvě. ale která farmaceutická firma by si s tím lámala hlavu (a peněženku), když může vypíchnout jen jedinou látku, že ;-)

Odpovědět


Souhlasím s Vámi, že ty látky nemusí být identické

Pavel Brož,2005-11-17 13:43:07

to ale zároveň nemění vůbec nic na tom, že lze v principu snadno provádět srovnávání třeba toho "protichřipkového" ochranného účinku pomerančů či jiného ovoce a syntetických vitamínů. Na to totiž vůbec není potřeba znát detailní složení jednotlivých zkoumaných entit. Pokud něco jako synergický efekt pro ten ochranný účinek u toho ovoce existuje, tak by se přece měl jednoduše prokázat tím, že konzumenti ovoce budou dostávat výrazně méně chřipek než konzumenti vitamínů. Sám nemám vůbec nic proti pomerančům ani jinému ovoci, stejně tak nemám vůbec nic proti konzumaci třeba toho vitamínu C, pouze jsem přesvědčen, že jejich ochranný účinek proti chřipce je pouze široce rozšířené zbožné přání, a že stejné ochrany proti chřipce docílíte i konzumací vitamínu PP, K, B1, A či jiných - tedy že se jejich konzumací sice ochráníte před nemocemi z jejich nedostatku, konkrétně před pelagrou, před poruchami srážlivosti krve, před nemocí beri-beri a před šerozrakostí, akorát na tu chřipku to vliv jaksi moc mít nebude ...

Odpovědět


Obávám se, že vliv mít bude

Pavel,2005-11-17 15:02:23

Někde níže v diskusi jsou zmiňována doporučení užívat koňské dávky vitamínu C. Pokud se pamatuji, tato doporučení vycházela z toho, že vitamím C je antioxidant, že mnoho nemocí (rakovina a spol) je způsobeno oxidačním poškozením buňky volnými radikály, a že tedy vitamín C bude před těmito nemocemi chránit. Nějak se zapomělo, že volné radikály jsou využívány organismem k obraně před právě tou rakovinou a také infekcemi. Takže velké dávky vitamínu C jen zablokují obranné mechanismy organismu. Bylo už pozorováno, že u lidí, kteří brali dlouhodobě velké dávky vitamínu C je vyšší výsky rakoviny než u lidí, kteří je nebrali. Podobně předpokládám, že velké dávky vitamínu C zvýší náchylnost organisku k infekcím. Zkrátka platí VŠEHO S MÍROU.

Odpovědět


Není to naopak?

KillerZero,2005-11-18 09:44:47

Vždycky jsem měl za to, že volné radikály jsou mimo jiné odpad z imunitního systému.

Odpovědět


Každý odpad byl dřív užitečný

Pavel,2005-11-18 11:40:52

Ty volné radikály, dříve než se staly odpadem, si vyrobil imunitní systém, aby zabily rakovinnou buňku nebo zničily infekční agens. A velké dávky vitamínu C můžou tyto volné radikály zlikvidovat dříve, než stihnou provést svůj užitečný úkol.

Odpovědět


Nemyslím si, že by si vitamin C s imunitním

Pavel Brož,2005-11-18 12:01:34

systémem musel nutně překážet. Ty radikály jsou produkovány uvnitř leukocytů, kde pomáhají zlikvidovat fagocytovaného vetřelce či buňku určenou k likvidaci. Mám za to, že ven z leukocytu už se nemusí těch radikálů dostávat tolik a hlavně že mimo leukocyt už ty radikály svůj hlavní účel moc neplní (spíše působí nevyhnutelné vedlejší škody předtím, než jsou metabolizovány do nějaké inertní formy). Je otázka, jaké koncentrace vitaminu C se byť při jeho předávkování mohou vyskytnout uvnitř leukocytu a proti jakým koncentracím radikálů aktivně produkovaných tím leukocytem tam stojí. Mám takový dojem, že koncentrace těch produkovaných radikálů bude uvnitř leukocytu řádově vyšší, než koncentrace vitaminu C, a proto si myslím, že k omezení účinku radikálů na fagocytované bakterie či buňky by nemělo docházet. To bude ale asi umět zodpovědět spíše nějaký imunolog, který bude znát třeba ty koncetrace radikálů uvnitř leukocytů.

Odpovědět

O účinku vitamínu C jako aktivní ochrany

Pavel Brož,2005-11-13 12:26:43

před nákazou chřipkou velice silně pochybuji. Kdysi jsem byl fanda v pojídání dávek vitamínu C, a mohu potvrdit, že každý rok jsem si i tehdy svou povinnou každoroční chřipkou prošel, stejně jako dnes, kdy s vitamínama už neblbnu. V devadesátých letech tady proběhl dost citelný boom v nakupování a papání vitamínů, ovšem nějaký pokles počtu nemocných křivkou opravdu nevidno. Nepochybuji o tom, že vitamín C povzbuzuje imunitní systém, stejně tak nepochybuji o tom, že vitamín C může mít vliv na to, jak člověk tu chřipku snáší. Pochybuju ale o tom, že vitamín C umí s významnou pravděpodobností ochránit člověka před tím, aby do něj virus chřipky vnikl (to už vůbec ne) a aby se v něm uměl pomnožit a šířit dále. Chřipkové viry totiž disponují velice rafinovanými mechanismy garantujícími jim jejich ochranu před sebevíce zuřícím a vybuzeným imunitním systémem. Jinými slovy si myslím, že vitamín C vaší nákaze chřipkou nezabrání, pouze může snížit subjektivní obtíže tu nákazu provázející.

Odpovědět


vitamin C

kamil,2005-11-13 17:14:50

No mam velice podobne zkusenosti. Nekolik let dozadu jsem pravidelne do sebe nacpal behem dne 2.5 gramu cecka (vzdy po jidle a postupne aby se to nevyplavovalo moci a stacilo vstrebat). Je pravda, ze jsem nektere zimy chripkou netrpel, ale prisly jine dva zajimave efekty. Jeden byl, ze kdyz jsem dostal neco jako chripku (vzdy v dobe, kdy lidi uz normalne timhle netrpi, tedy pozdni jaro), byl prubeh extremne silny a rozhodne na to velmi nerad vzpominam. Druhy efekt je dost neprijemne akne na obliceji, s kterym jsem si pripomnel moje leta tak deset let dozadu, kdy je to celkem bezne. Taky znic dobreho v obou pripadech. Cecko sem pravidelne bral asi 4 zimy, takze snad to ma nejakou vypovidaci hodnotu o efektu. Podobne problematicka je kombinace cecka a becka jako prevence proti kocovine, ktere se da udajne vyhnout prave pozitim zminene kombinace pred 'chlastackou'. No vysledek taky nejednoznacny, takze i tomu se radeji vyhybam.

Odpovědět


Včera jsem se pro jistotu díval do Karlsona

Pavel Brož,2005-11-14 13:11:58

přesněji řečeno do jeho světoznámé učebnice Pathobiochemie, je to sice překlad z německého originálu vyšlého v roce 1982, takže ty informace tam moc aktuální nejsou, nicméně u kapitoly popisujícím účinky vitaminu C je napsáno: "Je dosud sporné, zda vysoké dávky vitaminu C mohou ochránit před nemocemi z nachlazení".

Jinak je docela zajímavé, že hodně lidí má za to, že vitamín C je součástí imunitního systému člověka. Přitom to není pravda - vitamín C se sice jako jedna z klíčových reduktáz účastní mnoha důležitých biochemických reakcí v lidském těle, ale součástí imunitního systému není. Bylo by to i nelogické, aby organismus ve svém imunitním systému spoléhal na sloučeninu, kterou si sám nesyntetizuje (primáti a morčata musí do svých těl dodávat, na rozdíl např. od psů, vitamín C zvenčí). Osobně si myslím, že doporučovat megadávky vitaminu C proti nemocem z nachlazení je podobné, jako doporučovat ho při zlomeninách (růst kostí se jím sice nijak neurychlí, ale zato snížíte riziko různých příznaků z jeho nedostatku, např. nedostanete kurděje :-))) Myslím si, že účinek vitaminu C jako prevence před nachlazením je odvozen od obecné odolnosti zdravě vyživovaného a udržovaného těla proti těmto nemocem - mějte dost zdravého pohybu, otužujte se (ale zároveň se v zimě teple oblékejte, protože chodit v mrazu nalehko není otužování, ale zbytečné tepelné oslabování organismu), jezte zdravě abyste netrpěli ani hypovitaminozami, ani nedostatky jiných potřebných látek, a budete přirozeně odolnější proti nemocem. Pokud budete dělat pravý opak a spoléhat se na to, že megadávky vitamínu C vás spasí před nemocemi z nachlazení či dokonce před chřipkovou infekcí, tak to už můžete provádět jakýkoliv jiný rituál a pevně v něj věřit (a jak říká přísloví víra vaše vás pak možná i ochrání :-)))

Odpovědět

umele vitaminy

machr,2005-11-12 15:53:03

jestli mam spravny informace, tak napr. vitamin C = kyselina askorbova. A kyselina askorbova je vzdycky kyselina askorbova. Zrovna tak jako kyselina sirova bude vzdy kyselina sirova... Jakej je teda podle Dr. Polaneckého rozdil mezi umelimi vytaminy a vitaminy z cerstveho ovoce ????????

Odpovědět


Rozdíl

Pavel,2005-11-12 16:42:39

Je to stejný rozdíl, jako mezi technickým a potravinářským lihem, tedy hlavně v ceně.

Ale vážně, pokud se nemýlím, tak umělý vitamín C není kyselina askorbová, ale její derivát (nevím přesně jaký), aby se prodloužila životnost. Kyselina askorbová je totiž značně nestálá sloučenina. Nicméně účinky by to mělo mít stejné.

Odpovědět


To sice ano,

KillerZero,2005-11-13 11:36:02

Ale nejde jen o to, jaké množství látky, ale taky jak jí dokážeme vstřebat. Je to stený jako s mlíkem, sice je v něm hromada vápníku, ale vázanýho tak, že ho prakticky nedokážeme vstřebat. Já si ale myslim, že dnešní vitamínovy preparáty mají tohle už dávno vyřešeny. Stejně si dam radši pomeranč, aspoň si navíc i pochutnam.

Odpovědět


Pokud si to ještě pamatuju

Honza Urban,2005-11-14 16:01:51

tak máte pravdu, že umělý vitamín C je stejný jako vitamín C v ovoci. Ale v ovoci jsou "provitaminy", které účinky vitamínu C znásobují. Takže pilule vitamínu C a zajíst jablkem :-)

Odpovědět


To je ta hezká myšlenka synergického efektu jablka

Pavel Brož,2005-11-14 17:12:55

tedy toho, že společný účinek látek obsažených v jablku je výrazně větší, než účinek těchže složek podávaných jednotlivě. Ta myšlenka je vážně hezká a sám mám tendenci jí věřit, člověk je totiž přístupný jí věřit už jen protože mu to přijde tak nějak přirozené a logické. Bohužel věrohodných studií tento synergický efekt dokládajících je jako šafránu, pokud vůbec nějaké existují. A konkrétně látku fungující jako provitamin vitaminu C budete v jablku hledat marně - prý ale existuje v žábách, jak se psalo v jednom asi rok starém čísle Vesmíru (autor si v tom článku neodpustil úsměvnou noticku "dojdou-li citróny, jezte žáby" :-)))

Osobně jsem přesvědčen, že existuje velké množství libozvučných mýtů, které pak velice dlouho přežívají, dokonce dlouho poté, když už existují pádné důkazy tyto mýty vyvracející. Dnes např. mi jedna kolegyně v jazykovce vyprávěla o pouhých deseti procentech, na které je využitý lidský mozek. Upozornil jsem ji na to, že podle profesora Koukolíka, který je v tomto oboru uznávanou autoritou, jde právě o jeden z mnoha takových mýtů, které pro svou vnitřní přitažlivost přežívají v širokém povědomí bez ohledu na to, že moderní zobrazovací metody svědčí o něčem úplně jiném. Osobně se obávám, že myšlenka o synergickém účinku látek obsažených v jablku může být přesně takovým široce rozšířeným přesvědčením, které tu oporu v datech mít nemusí.

Odpovědět


nejde jen o synergický efekt

xb,2005-11-16 12:25:48

Slyšel jsem, že samotný beta-karoten způsobuje snížení hladiny ostatních karotenů v těle. Kdysi se zjistilo, že nejaktivněji v těle působí beta-karoten, proto se začal synteticky vyrábět a prodávat, postupně se ale zjišťuje význam jiných jemu podobných sloučenin, které jsou příjmem podobné sloučeniny potlačeny.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz