Globální oteplování už dávno není neutrálním badatelským fenoménem. Stalo se strašidlem, novodobou náhražkou božího soudu nad naší civilizací. Bojí se ho děti. Koncept mytologie globálního oteplování vychází z toho, že se pozorované klimatické změny v rozhodující míře dějí v důsledku lidských aktivit. To je zcela klíčové, protože kdyby tomu tak nebylo, tak najednou nebudeme zlí čerti likvidující krásný panenský svět, ale jenom banda mírně afektovaných primátů, co jen jako statisté sledují jeviště globálních klimatických procesů. Nemuseli bychom si nepřetržitě posypávat hlavy popelem a třeba by zbyl i čas vymyslet něco chytrého, co by pomohlo ustát budoucí změny klimatu. Ty nevyhnutelně přijdou, i kdybychom zítra zakázali spalování úplně čehokoliv.
Mediálně hlasití odborníci mají v téhle záležitosti většinou jasno a těch pár nešťastníků, co si dovolí pochybovat, bývá ocejchováno za zkorumpovance průmyslových korporací. Přesto se občas objeví pozoruhodná představa nebo studie, která se zeleným oteplovacím dogmatem kacířsky polemizuje. Pravidelně si tím vyslouží nálepku „kontroverzní“.
Mezi odvážlivce se teď zařadil i ruský akademik Vladimir Šajdurov, expert na modelování složitých jevů. Na mítinku pořádaném britskou University of Leicester vystoupil s obstojně šílenou teorií, která nadělala velký rozruch. Dovolil si tvrdit, že globální oteplování nemá vůbec co dělat se spalováním fosilních paliv a s množstvím oxidu uhličitého v atmosféře. Podle něj hraje klíčovou roli množství krystalků ledu vysoko v atmosféře. Změny koncentrace ledových krystalků ovlivňují tenkou, ale významnou vrstvu mraků v mezosféře ve výšce 50-85 km, která odráží část slunečního záření dopadajícího na zemský povrch.
Šajdurov vyšel z detailní analýzy změn průměrných ročních teplot za posledních 140 let. Překvapivě zjistil, že do počátku dvacátého století teplota navzdory rozvoji průmyslu mírně klesala. Pokud to tak bylo, má představa, že planetu otepluje nárůst oxidu uhličitého v důsledku rozvoje průmyslu vážný problém. Pro pozorovaný nárůst teploty, jehož počátek se odhaduje mezi lety 1906 a 1909, nabízí Šajdurov alternativní vysvětlení. Je to šílenost, ale postavená na realistických základech. Viníkem je podle něj podivuhodná událost k níž došlo 30. června 1908 na Sibiři severovýchodně od Bajkalského jezera. V onen den v oblasti řeky Tunguzky nejspíš explodoval asteroid či jádro komety, který chvíli předtím pronikl z vesmírného prostoru do atmosféry. Zanikl ve výšce 6-10 km a i když se vedou spory o jeho rozměry, neboť není úplně jasné, z čeho byl, každopádně vybuchl v oslnivé explozi o síle 10-25 megatun. Pokácel při tom 60 miliónů stromů na ploše větší než 2000 kilometrů čtverečních a do atmosféry vymrštil gigantické množství prachu. Kolem události samotné jsou ještě otazníky. Podle Šajdurova ale Tunguzský meteorit rozhodně řádně zamíchal horní vrstvy atmosféry. A mohl být oním spouštěčem vzestupu globální teploty.
Šajdurov argumentuje, že nejmocnějším skleníkovým plynem není oxid uhličitý, ani metan, ale voda. Relativně malé změny obsahu vody v atmosféře, kde je ve formě páry a krystalků ledu, podle něj vyúsťují v globálně znatelné změny teploty zemského povrchu. Vliv oxidu uhličitého a další plynů by v takovém případě byl jenom zanedbatelný. Jen pro představu, vzestup obsahu atmosférické vody o 1 procento by mohl zvýšit globální průměrnou teplotu zemského povrchu o více než 4 stupně.
Role vody v regulaci planetární teploty je diskutovaná už přes 150 let. Teď, v době globální oteplovací hysterie není jaksi populární o ní příliš mluvit. Není divu, lidská civilizace nemá na globální koloběh vody, jenž stojí zejména na výparu ze světových moří a na celosvětových srážkách, příliš významný vliv. Jak praví Šajdurov, jenom brutální přírodní jev planetárních rozměrů, jakým byl Tunguzský meteorit, mohl změnit vodní poměry v horních vrstvách atmosféry.
Celá Šajdurova teorie nepostrádá divokost tak typickou pro ruskou vědu a je dobré ji brát tak trochu s nadhledem. Je to ale každopádně velmi zajímavý pohled na klimatické změny našeho století, jemuž alespoň část klimatologů věnuje pozornost a je bezpochyby hodný dalšího zkoumání. Nakonec se klidně se může stát, že sto let starý sibiřský meteorit zachrání miliardy dolarů, které by stálo možná úplně zbytečné omezování emisí oxidu uhličitého a jako bonus vylepší rating lidstva v našich vlastních očích.
Pramen: University of Leicester
Nechtěný efekt ekologického zemědělství
Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo
Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Zase jeden omyl v prognózování
Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Mohly by nám medúzy pomoci čistit odpadní vody od mikroplastů?
Autor: Dagmar Gregorová (15.04.2023)
Exploze na potrubí Severních proudů rozvířily toxický sediment
Autor: Dagmar Gregorová (22.03.2023)
Diskuze:
Moderní mýtus
Ccecil,2006-03-26 04:15:13
Taky si myslím, že bláznění okolo skleníkových plynů je umělý mýtus, aby bylo jak zase uplatnit přerozdělování vybraných peněz na ekologických daních. Neříkám, že člověk planetu neovlivňuje, ale mnohdy jinak, než se prezentuje. Například zanikla zcela zpráva o hořící chemické továrně v iráku za války, která vyprodukovala za měsíc tolik oxidů dusíku, jako celý slavný průmysl země za několik let předtím. Na malichernosti se poukazuje, spoří se drobné, ale ve velkém se plýtvá.
To by nebyla dobra zprava
Ladislav,2006-03-20 22:30:39
Take je mozne, ze se nakonec ukaze, ze soucasne zmeny jsou proste vychylkou systemu jako predchozi "mala doba ledova:, apod.
Nicmene se tu rada lidi tak radostne tvari, ze bude hrozne fajn, kdyz se prokaze ze za to clovek nemuze. Pokud ne, muze se ukazat, ze muze oteplovani i velmi spatne ovlivnit a pak bude mit docela problem.
Popve se bude koincidovat vyznamnejsi klimaticka zmena s technicka civilizace a zalidnenou planetou. Ne, ze by nejak hrozil konec sveta (myslim lidstva), ale dnesnich statnich systemu v krajnim pripade muze.
Pokud by za oteplovani mohlo hlavne lidstvo, stale bylanadeje ho proste presvedcit, opustit fosilni paliva, a bude to, takhle bude podstatne tezsi.
Nevěřím v realizovatelnost Vaší poslední věty
Pavel Brož,2006-03-20 23:27:43
Bohužel, sám bych si to sice přál, aby se lidstvo dalo přesvědčit k vzájemně prospěšnému ekologickému chování, je to podle mě ale stejná utopie, jako svět bez armád a válek. Třeba taková Čína má největší nevytěžené zásoby černého uhlí na světě. Nikdo ji nedonutí, aby tyto zásoby nespálila, protože kdyby je opravdu nespálila (nebo výhodně neprodala ke spálení jiným zemím, tak jako dnes prodávají ke spálení ropu země OPECu), tak by si velice výrazně ekonomicky uškodila. Evropa i Spojené Státy spálily co mohly, proč by se zrovna Čína měla zachovat jinak? Právě proto je nutné pohlížet jako na sic smutnou, nicméně nevyhnutelnou realitu na to, že velká část fosilního uhlíku se bohužel zřejmě opět dostane do atmosféry. Mírnění následků klimatických změn působí přízemně, je ale mnohem realističtější, než představa, že se chudý svět dobrovolně vzdá levných fosilních paliv (Kjótský protokol mimochodem právě tyto země ze své platnosti vyjímal). Neochota Spojených Států přistoupit ke Kjótskému protokolu je pak snadněji pochopitelná - je to totiž země, kterou by příslušná omezení stála největší cenu, přičemž by neměla jistotu, že podobnou cenu budou platit jiné velké ekonomiky, až na ně dojde řada.
jíný zdroj
ps,2006-03-21 11:32:18
Dle mého názoru jediná naděje, na to aby lidstvo opustilo spalování fosilních paliv, je objev nějakého jiného levného zdroje energie, který by navíc musel být mobilní.
Jiný zdroj energie by byl určitě hrozně fajn
Pavel Brož,2006-03-21 11:42:01
obávám se ale, že se mnohem rychleji podaří spálit ta fosilní paliva, než se takový levný, široce aplikovatelný a popř. i mobilní zdroj energie vyvine či objeví.
..nezapomenout...
Jara,2006-03-20 19:56:05
...ja myslim ze by se melo upalit jeste par kaciru a spalit par americkejch a danskejch vlajek, a potom uz s palenim vseho druhu nadobro prestat....a bude cistej vzduch...Vas Jara Cimrman
jasno
lyn_x,2006-03-20 17:41:10
Nejen medialne hlasiti odbornici, ale jak se zda i SM ma ve veci jasno. Bohuzel pouziva manipulativni emocionalni vylevy namisto argumentu.
Fakt, ze do pocatku 20. stoleti teplota mirne klesala, se mi nezda byti prilis smerodatnym, vzhledem k relativne malym mnozstvim fosilnich paliv, ktera se v te dobe vyuzivala.
Zrejmou pravdou je, jak poznamenava Pavel Broz, ze o tocich uhliku na nasi planete toho vime pomerne malo. Na druhou stranu nesouhlasim s nazorem, ze bychom se nemeli snazit omezit podil vyprodukovany prumyslem, abychom tak "usetrili miliardy dolaru" - rychlost, jakou spotrebovavame zatim nenahraditelne suroviny je obrovska, mnozstvi uhliku, ktere se tak dostava do atmosfery je cca 1% (ca 8mld tun) rocne z objemu uhliku v ni obsazene. Navic se, podle nekterych zprav, blizime k vrcholu tezby ropy, ktery muze mit velice neblahy vliv na svetovou ekonomiku, se ztratami vetsimi (a nejspis nejen ekonomickymi), nez by byly ony miliardy investovane do diversifikace energetickych zdroju ci jejich efektivnejsiho vyuzivani.
Ještě k těm energiím
Pavel Brož,2006-03-20 15:42:54
Jenom pro představu - zmiňovaná energie 10-25 megatun TNT je řádově energie typického hurikánu, jakých na Zemi vznikne každoročně několik desítek. Také sopečné výbuchy v průběhu roku uvolní energii řádově srovnatelnou. Jinými slovy, v teorii akademika Šajdurova není množství uvolněné energie tím, co by mělo způsobit takovou globální změnu, byť ta hodnota působí na laika impozantně, protože v každoročních přírodních procesech se uvolňují energie mnohem větší. To, čím se ten proces odlišuje od těch běžných, je to, že je zde možnost promíchání extra vysokých vrstev atmosféry, a že přitom mohlo dojít (v závislosti na konkrétním zvoleném modelu) k tvorbě signifikantního množství ledových krystalků právě v těchto vysokých atmosférických vrstvách. Je dobré zmínit, že fyzika procesů probíhajících na rozhraní různých kapalných či pevných mikročástic ve vysokých vrstvách atmosféry je oborem velice složitým a dynamicky se rozvíjejícícm, a že pohled na to, které děje zde jsou či nejsou rozhodující, se v posledních pár letech taky výrazně změnil. Proto se může stát, že Šajdurovova teorie může být dalším vývojem tohoto moderního oboru jak posílena, tak i smetena.
Tam je hodně vlivů, které se teprve teď oceňují
Pavel Brož,2006-03-20 15:04:18
Ještě před nějakými pěti lety mnozí klimatologové věřili tomu, že znají podstatné součásti toku uhlíku v atmosféře a biosféře, a díky tomu že znají ty podstatné parametry klimatických modelů, na základě nichž pak mohou dělat predikce klimatu do budoucna. Uplynulo pár let, a výrazně se upravili např. odhady pro množství metanu uvolňovaného z obdělávaných ploch i z bažin, s překvapením se zjistilo, že nemálo metanogenní je i samotná vegetace, byly objeveny metanogenní bakterie v mocných vrstvách dna oceánů, ke slovu se dostaly i procesy jako je solární oteplování, vynořily se teorie, dle kterých výkyvy klimatu shodou okolností optimální pro následný rozvoj civilizací nevědomky způsobili už první zemědělci v dobách před tisíci lety - prostě současný obrázek vlivů podstatně působících na světové klima je dnes mnohem barvitější, než byl ten před pouhými pěti lety, kdy jako jediný podstatný a navíc výhradně negativní činitel byl zmiňován člověk a jeho současná industriální činnost.
Do nejbližších let se dá očekávat další nárůst těchto poznatků a další zkomplikování už dnes složitého obrazu světového klimatu. Tedy nic pro oblbování mas slogany typu "USA uvaří planetu" či podobnými. Což je dobrá zpráva, totiž zpráva, že takto komplikovaný obraz bude mnohem hůře zneužitelný některými ekologistickými demagogy. Horší zpráva je ta, že klima opravdu má svou dynamiku, že je docela možné, že relativě stabilní klimatické období docela rychle, byť plynule přejde v období mnohem méně stabilní, a že to může být pro světovou ekonomiku docela bolestivé. Racionální využití investic na mírnění následků těchto změn místo jejich rozhazování na nerealistické utopie je jádrem té Lomborgovy myšlenky, a je velice pravděpodobné, že se v blízkých desetiletích právě tímto způsobem začne na tuto problematiku nahlížet, a to bez ohledu na to, jestli by se ekologistům mezitím podařilo Lomborga ukamenovat. Pouze by mě nepřekvapilo, kdyby se k těm myšlenkám později hlásili právě ti ekologisti, kteří by dnes toho Lomborga nejraději ukamenovali.
Nekonzistentni argumenty
Honza,2006-03-20 12:35:28
Nemam problem s tim, ze voda je velmi vyznamny, dulezity a zaroven ne prilis prozkoumany sklednikovy plyn.
Šajdurov dava vzestup teploty pocinajici mezi lety 1906-1909 do souvislosti s Tunguzkou udalosti...ktera se ale stala az v lete 1908. Skora jako by ten meteorit pusobyl zpetne? Nebo na dalku?
Pak mam problem s tim, ze vyvrzeni obrovskeho mnozstvy prahu atp. obecne teplotu snizuje (zname jako global dimming). To bylo dobre porozavano pri vybuchu sopky pocatkem 90. let - na teplotu to melo vliv jeste rok...navic slo fenomen dobre pozorovat i z obezne drahy, coz se v pred stoletin asi moc nedalo.
Jo, meteorit je velka udalost, ktera ma globalni vliv na klima s okamzitou ucinnosti, jiz clovek nemuze rocnim pusobenim konkurovat. Ale staleti kaceni lesu a jejich nasledne paleni a eroze pudy vyzdvihne take docela dost prachu...
:)
SM,2006-03-20 13:13:15
Rok 1908 podle mě vcelku leží v intervalu 1906-1909 :) Šajdurov ještě nic neotiskl, ale takhle to tvrdí a mám za to, že je při smyslech a že ten interval vyjadřuje nejistotu určení počátku prokazatelnýho oteplování.
Vtip je ale někde jinde
Pavel,2006-03-20 13:45:52
O tomhle jsem četl už minulý týden na Akademonu. Tam ale byl nejkouzelnější konec té zprávy. K těmto značně paradoxním výsledkům se došlo na základě stejných modelů klimatu, pomocí kterých se odvodilo, že za oteplování může růst koncentrace CO2. Takže pokud je toto nesmysl, můžeme věřit i tomu druhému tvrzení, když je postaveno na stejně chatrných základech?
lomborg
jarda petr,2006-03-20 08:05:38
Tuším, že v češtině vyšel Lomborgův "Skeptický ekolog". Ten bude ukamenován ještě před Mihulkou. Ale jeho kniha určitě stojí za přečtení. Už jen proto, že se dívá na svět z opačného zorného úhlu, než na jaký jsme si pomalu zvykli.
první !!!!
Marie,2006-03-20 08:01:14
Téda, jestli ekologismus vytvoří inkvizici, Vy budete první na hranici :))).
Holt antropocentrismus. Naše Země je středem vesmíru, nás stvořil Dokonalý Bůh k obrazu svému, tak když oteplování, tak za něj přece můžeme My, Velké Lidstvo. Přiznat si že na klima nemáme vůbec žádný vliv a můžeme se mu jen přizpůsobovat je moc velká rána pro ješitné lidi.
PS.
Taky se mluví o zvyšující se aktivitě Slunce jako o možném pachateli globálního oteplování.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
