Mineralogická mapa Marsu je jistě zajímavá sama o sobě. Pokud z ní ale navíc můžeme zjistit výskyt hornin, k jejichž vzniku byla zapotřebí kapalná voda, může nám to navíc pomoci i v pátrání po marsovském životě. Výsledkem interpretace je ovšem zatím spíše návrh na nové geologické členění historie Rudé planety a konstatování, že stabilnější výskyt kapalné vody na povrchu byl záležitostí období před 4 miliardami let.
Podrobnosti: Astro.cz

Černá díra by se mohla uplatnit jako jakýsi motor. „Ukázalo se, že velká část energie uvolněné při „pádu“ horkého plynu do černé díry se uvolňuje v podobě výtrysků vysokoenergetických částic a není pouze „vyplýtvána“ v podobě vyzářeného světla. Vyvržená hmota letí neuvěřitelným tempem, v některých případech dosáhne až 95 procent rychlosti světa.“
Podrobnosti: Lidové noviny

Podle čeho se vlastně pojmenovávají geny a jaké zmatky z toho mohou vyplynout? Obdobné geny mají u různých organismů různá jména (to příliš nepřekvapuje), ale platí i opak. „Naprostým vítězem v této kategorii je na první pohled neškodné MT1, které k dnešním dni označuje 11 odlišných genů.“
Podrobnosti: Vesmír

Multimédia by mohla získat nový rozměr. Do japonských kin přichází film, který bude promítán spolu s vůněmi odpovídajícími jednotlivým scénám. Vůně mají být vytvářeny mícháním aromatických olejů pod sedadly diváků.
Podrobnosti: Idnes-Technet
Poznámka: Z řady důvodů to působí jako těžko realizovatelné, hlavně přece předešlá vůně ve vzduchu může zůstat docela dlouho.

Fytosterony (polyfenoly) obsažené v pivu mají všeobecně pozitivní zdravotní dopad, speciálně by prý však mohly být prospěšné ženám v období přechodu. Pro tuto skupinu čeští vědci dokonce vyvíjejí speciální „léčivé“ pivo, které by jednak bylo prakticky nealkoholické, za druhé by mělo obsahovat i minimum kalorií. Uspělo by takové pivo na trhu?
Podrobnosti: Svět piva

V dalším článku o příčinách první světové války se pokusíme vyvrátit oblíbenou marxistickou tezi o tom, jak na válce vydělávají zlí byznysmeni. „V Londýně bankéře vyhlídka na celoevropskou válku naprosto děsila mimo jiné proto, že v případě války hrozil většině velkých firem  angažujících se ve financování mezinárodního obchodu bankrot. Samotní Rothschildové se snažili odvrátit anglo-německý konflikt, ale jejich úsilí bylo marné.“
Podrobnosti: Business World

DNA se v nanotechnologiích může uplatnit mnoha způsoby. Schopnost dvou komplementárních řetězců vázat se k sobě lze využít i pro spojení dalších částic. Pokud navíc přijdeme na to, jak dvojšroubovici opět (vratně) rozplést, můžeme takto s nanočásticemi manipulovat podobně, jako kdybychom měli k dispozici miniaturní suchý zip.
Podrobnosti: Science World

Zpěv špačků by mohl způsobem, jakým je vytvářen (rekurze), v mnohém připomínat lidský jazyk.
Podrobnosti: Eurekalert

Paradoxy přirozeného výběru živočichů, kteří žijí uprostřed lidských sídel přináší New Scientist. Zajímavé je, že se zde píše o tom, že zdroje potravy v urbánních oblastech jsou relativně předvídatelné. Ve Vesmíru nedávno vyšel krátký článek s úvahou, že právě prostředí měst vede (u ptáků) k pozitivní selekci na inteligenci, protože prostředí je zde naopak nepředvídatelné. Pak by bylo logické, že jsou dnes ve městech hojné třeba straky (i sojky), tedy ptáci patřící mezi krkavcovité. Ale zase – to se prostředí měst před dvaceti lety natolik odlišovalo?
Podrobnosti: New Scientist