První zpochybnění Einsteinovy relativity  
Tak jsme se konečně dočkali. Poprvé se serióznímu vědeckému týmu povedlo provést experiment, který doslova bourá Einsteinovu obecnou relativitu. Jeho výsledek se od předpovědí liší o dvacet řádů.

Několik týmů vědců sdružených při ESA studovalo gravitomagnetické pole v blízkosti kroužku supravodiče, který roztáčeli z klidu až na 6500 ot./min. Rotující supravodič vytváří slabé magnetické pole nazývané Londonův moment. Výzkumníci chtěli otestovat, zda jejich nová teorie korigující drobné odchylky hmotnosti Cooperových párů (Dvojice elektronů, která je nositelkou proudu v nízkoteplotních supravodičích.) předpovězených kvantovou teorií je správná. Zahrnuli tedy do výpočtů vliv rotujícího gravitomagnetického pole a tento jev nazvali gravitomagnetický Londonův moment, protože je to obdoba magnetického Londonova momentu zmíněného výše. Ke kroužku připevnili několik akcelerometrů, začali jej roztáčet a s napětím očekávali výsledky.

Šokující výsledky

Zvětšit obrázek
Obrázek naznačující rozložení fyzikálních polí v okolí rotujícího kroužku (Credit: ESA)

Experiment je obdobou tvorby magnetického pole průchodem elektrického proudu cívkou. Vědci skutečně zjistili, že rotující supravodivý kroužek generuje silné gravitomagnetické pole. Vyhodnocení měření bylo překvapující. Přestože naměřené zrychlení bylo pouhou sto milióntinou gravitačního zrychlení, bylo sto miliónů biliónů (1020) krát větší, než pole předpovězené Einsteinovou teorií obecné relativity. Výzkumníci nemohli svým výsledkům ani uvěřit.

Samotný měřený jev je poměrně složitý. Diskutující fyzici na fóru Aldebaranu jej vysvětlují tak, že elektrony, které jsou součástí rotujícího kroužku, se ochlazováním stanou najednou v jeho rámci supratekuté (O podobném jevu včetně detailnějšího vysvětlení se na Oslu dočtete v článku Suprapevnost – stav hmoty z říše fantazie.) a jejich hmotnost se přestane podílet na roztáčené hmotě kroužku (přesněji momentu setrvačnosti). To vyvolá škubnutí, jež by měly změřit akcelerometry stejně, ať už by byly umístěny kdekoliv. A právě různě umístěné akcelerometry zaznamenaly výrazně odlišné zrychlení, což by mohlo znamenat, že gravitační pole setrvačníku má póly.

Během tří let bylo provedeno 250 experimentů, vylepšovalo se měřící zařízení a dalších osm měsíců byla probírána správnost výsledků. Až poté se vědci odhodlali k publikaci šokující zprávy. Souběžně s tím pracovali na teoretickém vysvětlení jevu. Předpokládají, že vysvětlení naleznou v analogii s supravodivostí.

Potvrdí se experiment?

Zvětšit obrázek
Schéma testovacího zařízení použitého k testování a následnému vyvrácení předpovědí Einsteinovy obecné relativity (Credit: ESA)

Nyní už si pouze počkáme, zda se povede potvrdit experiment nezávisle v jiné laboratoři. Pokud ano, bude to první krok k nahrazení obecné relativity přesnější teorií. Když jsem nedávno psal článek o testování kvantové gravitace, netušil jsem, že vědci budou mít tak brzy příležitost napasovat své různé "super" a "M" teorie na nějaký experiment. Je poněkud zvláštní, že ačkoliv od publikace tiskové zprávy z 23. března 2006  Kompletní vědecká zpráva (PDF 390 kB) uplynuly již téměř dva měsíce, v masových ani populárně vědeckých mediích jsem žádný ohlas nezaznamenal.

Také by mě zajímalo, jak reagují ostatní gravitační teoretici. Bude zpráva odsouzena, nadšeně přijata, nebo bude dlouhé ticho po pěšině, nikdo nebude moci teorii zpochybnit, ale bude se bát dát to najevo podobně jako v případě publikace zprávy popisující možnosti cestování v čase pomocí červích děr?

Antigravitační pohon na obzoru
Jelikož o této fyzice nic nevím, netroufám si tvrdit, že právě tento zaznamenaný jev bude mít široké uplatnění. Neodpustím si však poznámku o tom, že na obzoru vidím skvělý antigravitační pohon vesmírných lodí, skoncování s podvozky všech dopravních prostředků (Na co podvozek, když se budeme moci pohodlně a nekodrcavě pohybovat libovolným terénem - na našich silnicích se to hodilo již dnes.) nebo přinejmenším antigravitační zvedák těžkých břemen.

Článek První zpochybnění Einsteinovy relativity vyšel původně na Techblogu.

Datum: 22.05.2006 08:18
Tisk článku


Diskuze:

mistr perlení

Sk,2006-09-05 18:44:33

na zpochybňování čehokoliv je nejlepší se juknout sem
http://www.hypothesis-of-universe.com/index.php?nav=m

Odpovědět

Jesli je to vono

Honza M,2006-05-31 08:10:38

Pokud naměřili "něco" 10e20 krát většího než čekali, tak se jedná asi o úplně jiný přírodní zákon.
Stomiliontina gravitačního zrychlení = 10e-7 m/(s2)
Řekněme že ten rotující kroužek měl poloměr 1cm, pak odstředivé zrychlení = cca 400 g (to je při 100 otáčkách za sekundu, pro větší poloměry to bude horší). Jak v tomhle chcete naměřit něco o 10 až 11 řádů slabšího? Navíc odstředivé zrychlení velmi ostře závisí na vzdálenosti od osy otáčení.
Nebo neměřili akcelerometrem zrychlení?

Odpovědět

Gravitofotony a Londonův moment

ZEPHIR,2006-05-23 23:34:12

Skutečnost je, že tenhle experiment (podobně jako dřívější Podkletnovovy pokusy) teorii relativity ani nepotvrzuje, ani nevyvrací, ta se těmito efekty jakožto teorie gravitace nezabývá.

Namísto toho má být demonstrací existence gravitofotonů, čili směsný interakce EMG a gravitace, podobně jako je třeba silná interakce směsnou interakcí slabý interakce a elektromagnetický, nebo jako sou vlny na hladině výslednice gravitační interakce a interakce mechanických vln na vodní hladině. Fígl je v tom, že pokud se stýkaj dva prostory vymezený šířením nějakýho druhu vln, vzniká na rozhraní další fáze, s výrazně vyšší hustotou energie, než obě dohromady

Bližší vysvětlení viz třeba zde: superstruny.aspweb.cz/?s=Lagrangian%20mechanic

Gravitofotony můžou mít prsty (či spíše vlny) v takových jevech, jako jsou geomagnetické anomálie nebo efekt pyramid (který pro ně představujou jakýsi retroreflektory) apod. jevech, který až doposud oficiální věda uctivě obcházela, protože si s jejich teoretickým výkladem něvěděla rady...

Odpovědět

...i relativita je

Jara,2006-05-22 20:44:49

....dalo se to predpokladat, i relativita je jenom relativni....Vas Jara Cimrman

Odpovědět

Ohlas

Michal,2006-05-22 10:51:51

Na toto téma vyšel článek u nás zřejmě poprvé na lidovkách 30.3. - http://lidovky.zpravy.cz/ln_veda.asp?r=ln_veda&c=A060330_094517_ln_veda_zn

Odpovědět

Ad poznámka s podvozkem

jirkaz,2006-05-22 09:23:44

K tomu "antigravitačnímu" podvozku v závěrečné poznámce - velikou výhodou 4 kol na silnici je právě ta "obrovská nevýhoda" spočívající ve velkém tření - pomocí tohoto tření je možné výborně brzdit a také pomáhá dobře udržovat směr. Jakékoliv vznášedlo či letadlo má právě s udržením směru (za větru například) to nia bržděním problémy. V případě ztráty tření např. pokud zaprší a umrzne na silnici krásný led nastává spíše dopravní kalamita než nadšení řidičů nad dokonalým povrchem. Pasivní způsob brždění a držení směru je navíc bezpečnější než aktivní způsob - co když aktivní prvek selže?

Ostatně, nevíte zda je nějak tento problém vyřešen u "vznášedlových" typů dopravních prostředků?

Odpovědět


vrtulka

Elpepe,2006-05-22 18:28:05

No maj vrtuli, ktera kdyz je na zpetnej chod tak zabrzdi to vznasedlo ne?

Odpovědět


mate prd fantazii

magornot,2006-05-22 18:34:29

Kdyz by byl k dispozici takovy flexibilni pohon daji se vymejslet kejkle, neni tudiz treba silnice jako takove ale jakasi svodidlova draha ktera by pomahala drzet smer

Odpovědět


ad vrtule

jirkaz,2006-05-22 18:44:42

Ad ta vrtule u vznášedel - patrně to není úplně ideální - pokud vím vznášedlům a vrtulníkům, které jsou poháněny vrtulemi docela hodně vadí například poryvy větru, a změnu směru větru vůbec. Takový vítr co vadí vozidlu srovnatelné velikost s helikoptérou (traktor?) - to už musí být pořádný hurikán.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz