Zvětšit obrázek

K uhnízdění zárodku v děloze dochází až po šesti dnech, kdy byl jako vajíčko uvolněn do nálevky vejcovodu. Látkou, která je klíčová pro to aby se zárodek v děloze uhnízdil je Anandamid. Pokud ho není ve vejcovodu „tak akorát“, k otěhotnění nedojde.

Od embryologů přichází varování. Objevili klíčový faktor, který rozhoduje o šancích embrya, zda se mu podaří zahnízdit nebo ne. Jak u myší, tak i u lidí, oplodněné vajíčko sestupuje z vejcovodu do dělohy.  Americkému týmu z Lékařského centra Vanderbiltovy university v Tennessee se podařilo přesným rozborem tekutiny ve vejcovodu pokusných myší zjistit, že uhnízdění v děloze se odvíjí od toho, zda ve vejcovodu se některé látky vyskytují v patřičné koncentraci. Vejcovod není pro vznikající život jen něco jako skluzavka. Prostup vejcovodem je řízený proces, během kterého se o rozvíjející se zárodek řádně pečuje. Je to procházení monha koupelemi jejichž složení se mění. Časová prodleva, nebo nesprávné namíchání ingrediencí, se zárodku vymstí. Vědci objevili že látkou která rozhoduje o tom, zda dojde k uhnízdění zárodku v děloze je anandamid.  Hladina anandamidu rozhoduje, zda zárodek bude patřičně připraven, a nebo zda bude potracen. Když je ho málo, je to špatně. A když je ho moc, je to špatně také. O to, aby ve vejcovodu byla optimální hladina této látky se starají dva enzymy. Jedním je NAPE-PLD. Tento enzym hladinu anandamidu ve vejcovodu zvyšuje. Druhý enzym nazvaný NAAH zasahuje tehdy, když to ten první s tvorbou anandamidu přežene.

Přesné řízení koncentrace anandamidu je pro nastávající matku, ale vlastně i pro vznikající život, něčím co připomíná balancování na ostří nože. Zjišťování momentální hladiny této látky v těle zjišťují čidla. Jsou jimi buněčné receptory. Pro anandamid jsou to receptory na nervových buňkách, které nesou receptory CB1. Jejich prostřednictvím je mozkové centrum informováno, když je potřeba jeho hladinu upravit. Vědci nyní zjistili, že tento řídící systém kontrolující hladinu anandamidu není neomylný a že některé chemikálie jej dokáží zmást.

Zvětšit obrázek

Marihuanu lidi kouří proto, aby jim látka THC zpříjemnila život. Ženy ale jak se zdá, mají smůlu. THC se váže na stejné receptory, které řídí hladinu látky, která rozhoduje o správném vývoji zárodku. Tou látkou je anandamid.

Jednou z látek, která dokáže tento systém "rozhodit" je tetrahydrocannabinol (THC). THC je hlavní psychoaktivní složka marihuany.  Má tu vlastnost, že se stejně jako anandamid, váže na receptory CB1 (říká se jim někdy také kanabinoidové receptory). Funguje to tak, že THC z těchto receptorů anandamid vytlačí. Řídící část mozku to vyhodnotí jako pokyn, že je anandamidu v těle málo a zajistí „nápravu“.  Jeho hladina roste do té míry, že na embryu dojde ke změnám. Zatím není jasné k jakým, nicméně jsou neslučitelné s přežitím. Embryo se neuhnízdí, matka prakticky potratí.

Zvětšit obrázek

Anandamid

Poruchy spojené s neschopností embrya se uhnízdit jsou jednou z hlavních příčin neplodnosti. Z jiných studií zase vyplývá, že počet žen postižených právě tímto problémem v posledních několika desetiletích narůstá. Pokusy s anandamidem nejsou tak daleko, aby se dalo říct na jak dlouhou dobu k takovému „rozhašení“ normálu u žen po kouření marihuany dochází, a zda kouřením marjánky nemůže u některých z nich dojít k poruše s trvalými následky. V každém případě ale lze již nyní konstatovat, že kouření marihuany u žen v reprodukčním věku není tou nejlepší volbou. A ještě poznámka závěrem. Bohužel nejde jen o kouření marihuany. Neplodnost si mohou ženy navodit i s pomocí některých léků na hubnutí. Ale to už je jiná kapitola a o tom až zase příště.

Pramen:
Vanderbilt University Medical Centre