Biologický limit
Kdo se někdy pustil do výroby domácího vína většinou ví, že proces kvašení dokáže slušně poprskat celý strop. Ale jen zpočátku. Postupně se kvasný proces zpomaluje, až bublání ustane úplně. To když je v demižónu koncentrace alkoholu tak vysoká, že se stává pro kvasinky osudným. Prakticky se svým vlastním produktem otráví. Vědci nyní dokázali spustit proces, který kvasinkám zvyšuje odolnost k tomuto jedu. Vinařům se klasickou selekcí také podařilo vyšlechtit kvasinky, které alkoholu snesou více, ale přirozený způsob dovoluje zvyšovat toleranci pomalu, tak říkajíc jednou za čas, když se náhodou některý z genů výhodně změní. Jenže tolerance k alkoholu je prevít. Závisí na mnoha genech, které spolu musí navíc spolupracovat. To je důvod, proč je klasické šlechtění kvasinek téměř neúčinné.
V genomu kvasinek existuje gen, který je znám již delší dobu, má jméno SPT15. Byl již použit při šlechtění baktérií. Kóduje totiž proteiny, které řídí aktivitu mnoha dalších metabolických genů.
Nyní je to ale poprvé, co se vědci pustili k ovlivňování tohoto genu u kvasinek. Pokus se jim zdařil. Geneticky modifikované kvasinky mají významně vyšší odolnost k alkoholu. Kvasinky s tímto pozměněným genem překvapily své stvořitele ještě v jedné věci. Naštěstí mile. Podle Grega Stephanopoulose dokáží vyprodukovat za 21 hodinový cyklus o polovinu alkoholu více, než jejich geneticky neošetřené sestřičky. Zatím se neví co jim tuto produkci tak urychlilo, ale je to tak.
Laškování s mnoha geny současně většinou buňky zničí. Stephanopoulosov, který tak činil prostřednictvím SPT15 ukázal, že existují výjimky. Ikdyž se zatím jedná o laboratorní výsledky, vědci jsou přesvědčeni, že kvasinky by stejně dobře měly pracovat i v provozních pomínkách velkovýrobních technologií.
Stávající kmeny kvasinek používané v lihovarnickém průmyslu přestávají pracovat jakmile koncentrace alkoholu stoupne na dvanáct až patnáct procent. Modifikované kvasinky dobře snášejí mnohem vyšší koncentrace a živé zůstávají i když se koncentrace alkoholu zvýší násobně.
Tyto výsledky zřejmě neskončí jen u levnější produkce biopaliva. Vědci si myslí, že gmo kvasinky najdou uplatnění také v pivovarech a u vinařů. Dovolí totiž vyrábět přirozenou cestou kvašené nápoje o takovém obsahu alkoholu, jaké se musely dosud připravovat pomocí destilace a nebo přimícháváním syntetického lihu.
Pramen: NewScientist
Baterie dobíjené vodou?
Autor: Josef Pazdera (04.03.2011)
Pouštní keř palivem budoucnosti
Autor: Stanislav Mihulka (04.05.2009)
Začneme jezdit na vodík?
Autor: Ota Beran (12.06.2008)
Diskuze:
Kvasný bioetanol z bolševníka velkolepého
Vilma,2006-12-25 21:53:26
(Heracleum mantegazzianum) by nevyžadoval nákladné sušení a jeho obsah 30% cukru k celkové hmotě je nadějný, takový proces by naskýtal možnosti výzkumu využití destilátů i pro farmakologii. Roste rychle, není náročný na půdu ani na hnojiva a sám je skoro pesticidem. Při intenzivním pěstování by nehrozilo nebezpečí nekontrolovaného rozšíření do okolí, ani dotyku s nechráněným tělem obsluhy.
Sice zakazuje, ale
Radek Charvat,2006-12-11 14:19:53
Sice je v cele evrope zakazano pridavat lih do palenek s ovoce, ale treba jelinek to dela bezne a je to jeho "know how", pridavani bramboroveho lihu do rumu (tuzemaku) je celkem bezne.
synteticky lih
tmoravec,2006-12-12 12:13:03
je trochu rozdil mezi syntetickym lihem z ropy a kvasnym lihem z brambor. lih je sice C2H5OH nezavisle na puvodu, ale drobne necistoty jsou v obou druzich lihu jine.
Jenže Jelínek pak už nemůže tu řezanou
V.Novák,2006-12-12 16:24:57
slivovici označit jako slivovici (dřív ji označoval extra jemná), ale musel přejít na moravskou švestku, hrušku, meruňku... Což je správné, protože už podle názvu poznáte, co to je - jestli skutečná slivovice jen ze švestek pálená nebo lihovina s příchutí slivovice - a mnohým chutná víc než skutečná slivovice. Není tak ostrá a drsná.
Zrovna tak když se koupí rum, tak teď už to musí být pálenka ze třtiny a ne směs vody, lihu a mravenčanu ethylnatého, čili rumové tresti...
odpoví mi už konečně někdo?
pavelm,2006-12-10 13:38:20
Odpoví mi už někdo proč je diskuze tak debilní (ne, to je opravdu ten nejmírnější výraz co se na to dá použít) a proč každá zmínka o tom je okamžitě smazaná? Možná bych měl začít hledatz díry a trochu vám to promazat, protože nevim, jak jinak vás přimět k opravě. (nevěřim, že to je neschopností, opravit takovou úplně zbytečnou chybu, že tlačítko "diskuze" na hlavní stránce odkazuje ne na diskuzi, ale jen článek je otázka pár minut, přesto je to tady už snad několik let...)
A k čemu je například tlačítko diskuze - přidat příspěvek? Kdykoli na to omylem kliknu, můj příspěvek skončí v propasti času. Taktéž chyba na pár minut.
Nemluvim o mazání příspěvků při zmáčknutí tlačítka zpět. To obtěžuje zdaleka nejvíc, a muselo stát rozhodně hodně úsilí přijít na to, jak tohoto efektu docílit...
tedy
pavelm,2006-12-10 14:38:05
Myslím ten odkaz těsně nad diskuzí. Pokud na něj kliknu, tak mi to dá formulář, který se ovšem odešle neznámo kam.
komentáře
jirkaz,2006-12-10 15:00:22
Ostatně, když už jsme u té kritiky, komentáře by mohli být vidět rovnou na stránce článku bez kliknutí na "vypsat celou diskuzi" - stejně s po kliknutí zobrazí opět celý článek a celá diskuze.
Pokus o odpověď
josef pazdera,2006-12-10 15:40:40
Osel má takový redakční systém, jaký si momentálně může dovolit. Výhružky "promazáním" mu nepomohou. Chci vás ubezpečit, že autoři, kteří jej dělají, mají každý jiné zaměstnání a práce na Oslovi nás všechny akorát hodně zatěžuje. Zcela vážně jsme s Jaroslavem Petrem již uvažovali, že nám to nestojí za to. Chci tím říci, že svým činem nám usnadníte rozhodování a naše rodiny to rozhodně uvítají.
Ještě poznámka ke stížnosti na mazání vašich příspěvků. Nepředpokládám že mi to budete věřit, ale příspěvky mažeme jen v případech, když se v nich vyskytují vulgárnosti a oplzlosti.
Zvažovali jsme také cestu, že se diskutující bude muset registrovat. Toho jsme ale čtenáře chtěli ušetřit. Registrace by podle nás odradila především ty, o jejichž připomínky byste měli stát pod články nejvíce - totiž o připomínky profesionálů z dané oblasti. Odborníci jsou totiž většinou tak vytížení, že jim psát do populárního webu nestojí za moc námahy. Jejich karierní řád je hodnotí podle publikací v impaktovaných časopisech a to Osel není. Informovat veřejnost je víceméně "zdržovačka" za kterou bychom měli být chytrým lidem hodně vděčni. Zdlouhavý způsob přihlašování, by právě tyto lidičky odrazoval nejvíc. Chtít na profících, aby si pamatovali hesla pro vstup,... Něco jiného je, když je něco popíchne a jim stačí pod článek napsat poznámku bez zdlouhavých procedůr.
Jednu z možností, kterou nám někteří z Vás doporučujete, je také abychom odstřihnout diskusi zcela, neboť se začíná využívat ke všemu jinému, jen ne k odborné diskusi. Tomuto směru jsme se zatím bránili, protože myšlenka víc hlav víc ví, je nám stále blízká.
Existuje i možnost generovat dostatek finančních zdrojů. A všechny vaše připomínky že by měla diskuse dělat to či ono a že bychom si měli najmout korektorku na češtinu,... Prostě zadávat to specializovaným firmám. K tomu by nám snadno pomohlo zveřejňovat reklamní placené články. To je věc, která by pro nás asi byla nejsnazší. Brání nám v tom jenom to,že při vzniku Osla jsme si řekli, že touto cestou nechceme jít.
Uvítám, když nám k tomu budete psát na ja(zvainutec)osel.cz
Josef Pazdera
PS: Prosím diskutující, aby vystupovali pod svými jmény. Patří to k zásadě, kterou tvůrci těchto stránkách považují za výraz slušnosti. Všichni autoři článků se k Vám chovají stejně.
Redakční systém
pavelm,2006-12-10 20:56:53
Pane Pazdera, ten redakční systém stojí skutečně za ho**. Doslova a do písmene. Možná nechápu černé díry, ale tohle ano. Jestli za něj ještě platíte, je to smutné. Já kdybych stvořil takovýhle paskvil, tak ho ani nezveřejním a budu dělat, jeako že s nim nemám nic společného. Ty chyby jsou skutečně strašné a na i na SŠ jsme dostávali špatné známky i za věci s menšími chybami.
Existuje spousta redakčních systémů, které jsou k dispozici zcela zdarma, například český phpRS. Pokud není tvorba plně funkčního redakčního systému ve vašich silách, nevidím tedy důvod použít hotový.
A příspěvky se stížností jsou opravdu mazány. Ať už moje, tak ostatních po krátké době zmizely. A to ne jednou.
zkuste
pavelm,2006-12-10 21:06:35
Zkuste si také zadat adresu do validátoru. Konkrétně tato stránka má 68 chyb, a ne všechny josu banality typu chybějící alternativní text u obrázku.
hm
pavelm,2006-12-10 21:09:25
phpRS tedy sice taky vytváří docela dost chyb, ale aspoň funguje spolehlivě, odkazy na diskuzi odkazují skutečně na diskuzi a přízpěvky se, věřte tomu nebo ne, neztrácejí.
ještě
pavelm,2006-12-10 21:23:26
Jen tak pro pobavení by mě zajímalo, k čemu je například toto:
<input type='submit' name='nemackat' value='nemackat' style='display: none;' />
<input type='text' name='nevyplnovat' value='' style='display: none;' />
<input type='text' name='nemenit' value='nemenit' style='display: none;' />
<input type='text' name='nemenit2' value='2331563544' style='display: none;' />
pomoc
Miroslav Mácha,2006-12-11 10:15:36
Jsi-li odbornik v této oblasti, určitě by redaktoři uvítali tvoji pomoc.
Mám zkušenost, když uživatele upozorníš na chyby,kterém jim neříkají, tak pokrčí rameny a nic to neřeší. V článcích se autoři snaží komplikované věci vysvětlit polopatě, tak to zkus stejně.
Redakční systém
Milan Bacik,2006-12-11 15:39:19
Je pravda, že s přidáváním příspěvků do diskuze není všechno v pořádku. Často se mi stává, že můj příspěvek přidán není. Registrace můžou být i volitelné (viz. třeba www.cdr.cz). Možná se najde nějaký dobrovolník co Vám s tím pomůže.
Asi ano
josef pazdera,2006-12-12 23:52:05
Milane, diky za echo a odkaz na ty stranky - inspirujici. Az budeme zadavat pozadavek na to jak ma diskuse na novych strankach vypadat, pouzijeme to asi jako vzor (pokud prezijeme). Cus. Josef
Přidám také svou trošku do mlýna
Ccecil,2006-12-14 19:21:06
Co se týče zdarma redakčních systémů atd, doporučuji kouknout na http://sourceforge.net/. xoops je velmidobrá volba. http://www.xoops.org/
už se těším
tvaruzek,2006-12-09 21:23:50
škyt
Teoreticky by to mohlo znamenat, že se bude slivovice místo pálení qasit. Předpokládám, že to docela zamotá hlavu státu, protože qasinky si nijak neohlídá a domácí qašení bude hóóódně těžko zdaňovat.
Takže jen více zeleného paliva!
slivovice jen kvasit?
Luda,2006-12-14 17:09:34
To jako jen kvas zcedite a sup s nim do stamprele? Videl jste nekdy jak takovy kvas vypada nebo znate jen uz finalni produkt? Taky nevim jak by jste u svestek dosahl takove cukernatosti (bez pridavani repneho cukru), aby v nem bylo procentne dost cukru na prokvaseni, tedy na dostatek lihu.
konkrétní číslo tu chybí
CC,2006-12-09 16:40:24
a ta glosa ke konci o výrobě nápojů přídavkem syntetického lihu???
pokus o odpověď
Josef Pazdera,2006-12-10 14:05:23
Ano, konkrétní číslo chybí, protože ani zdroj na který odkazujeme jej neuvádí. Doufáme, že autoři brzo zveřejní podrobnější informnace. Potom je do článku doplním.
U syntetického lihu bych nerad zapřádal diskusi. Pravda je, že naše legislativa jeho použití v nápojích nepovoluje.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
