Viry staví mosty  
K proniknutí z jedné buňky do druhé nutí viry nakaženou buňku stavět mezibuněčné mosty.

 

Zvětšit obrázek
Ukázka filopodií u bílých krvinek.

Tým amerických vědců vedený Waltherem Mothesem z Yale University kultivoval společně myší buňky nakažené virem myší leukémie (MLV) a zdravé myší buňky. Přitom si všimli, že viry cestují z nakažené buňky do zdravé přes dlouhé tenké výběžky zvané filopodia.

 

 

Zvětšit obrázek
Walter Mothes, Yale University

 

Tyto výběžky „vyztužené“ bílkovinou aktinem obvykle slouží buňkám k pohybu nebo k „šátrání a průzkumu“ v okolí. Z jedné buňky do druhé přejde virus pře filopodium za dvacet minut.

 

 

Virus donutí nakaženou buňku, aby nasávala z okolí volná filopodia tak dlouho, dokud nevytvoří dostatečně stabilní „můstek“ dlouhý i 30 mikrometrů. Nakažená buňka zachytí volný konec filopodia v místě, kde je na jejím povrchu na vazebné bílkovině „zakotven“ obalový protein viru. Virus se tedy sám podílí na vytvoření můstku.

 

 


 

Aktinová vlákna slouží viru podobně …

Virus pronikne do mezibuněčného můstku a vydá se „proti proudu“, přičemž používá aktiniová vlákna podobně jako používají horolezci „fixní lana“ pro stoupání strmým svahem.

Zvětšit obrázek
… jako horolezcům fixní lana.

Podobných příkladů manipulace nakažené buňky lze najít v přírodě mnohem více.

 

 

Například virus HIV nutí nakažený lymfocyt k tvorbě tzv. infekční synapse se zdravým lymfocytem. Vytvoří se přitom poměrně velká styčná plocha mezi nakaženým a zdravým lymfocytem a viry mohou „přestupovat“.

 

Pramen:

Nature Cell Biology

 

 

 

 




 

Datum: 13.02.2007 08:49
Tisk článku

Související články:

Zombie článek: Biofilm z mrtvých bakterií skvěle těží elektřinu z potu     Autor: Stanislav Mihulka (09.08.2022)
Doba izolace 5 dnů pozbývá s omikronem smysluplnost     Autor: Josef Pazdera (15.01.2022)
Přelom roku v novinkách covid-19     Autor: Josef Pazdera (04.01.2022)
COVID-19 – tři novinky, jedna dobrá     Autor: Josef Pazdera (06.12.2021)
Pacient „nula“ byl omyl     Autor: Josef Pazdera (22.11.2021)



Diskuze:

otázočka

Martin,2007-02-13 19:24:06

Vírus sa vydá "proti prúdu"... Akým spôsobom sa pohybuje? Zrejme aj na toto využíva bunku a jej vnútorné štruktúry, prípadne pohyb cytoplazmy. Nepredpokladám, že by mal nejaké vlastné nožičky alebo chápadlá. Bolo by možné upresniť to? Ďakujem.

Odpovědět


pohyb

jarda petr,2007-02-14 03:27:08

Jak jsem napsal, virus používá aktinové komponenty cytoskeletu, konkrétně vazbu na proteiny vázaná na aktivová vlákna, která se po těchto vláknech pohybují i v samotné nanakažené buňkce. Prostě jako autostopem.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz