Simulace letu na Mars  
Rusko plánuje ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou simulovat let šestičlenné posádky na Mars. Cílem projektu Mars-500 je studovat chování lidí v podmínkách izolace, které by byli v případě reálného letu vystaveni.

 

Zvětšit obrázek
Pilotovaný let k Marsu. Kresba: ESA

Pilotovaný let na Mars je v současné době stále ještě otázkou vzdálenější budoucnosti. Nejdříve je na řadě návrat lidí na Měsíc. Podle nynějších plánů k tomu dojde zhruba na přelomu druhého a třetího desetiletí tohoto století. K Marsu se lidé zřejmě vydají ještě později, v lepším případě kolem roku 2030. Samozřejmou nutností je mít k dispozici kosmickou loď, která bude letu na Marsu schopna. Neméně důležitým problémem k vyřešení je ale také sestavení samotné posádky. Neshody mezi jejími členy mohou extrémně dlouhou výpravu ohrozit podobně jako selhání techniky.

 

Zvětšit obrázek
Rudá planeta Kredit: ESA

 

Největší zkušenosti s dlouhodobými kosmickými lety mají ruští odborníci. Vždyť například vůbec nejdelší pobyt ve vesmíru bez přerušení má na kontě ruský kosmonaut Valerij Poljakov, který v letech 1994 a 1995 strávil na palubě kosmické stanice Mir 438 dnů. A tak není divu, že projekt Mars-500 pochází z hlav ruských vědců. Už před časem proběhla podobná ač kratší simulace. V roce 2000 strávila mezinárodní skupina dobrovolníků v izolovaném prostředí devět měsíců.

 

 

Tentokrát se k projektu připojují i odborníci z Evropské kosmické agentury (ESA) a zatím v jednání je spoluúčast americké NASA. Na konci roku 2008 či na počátku 2009 vstoupí vRusku skupina šesti lidí do makety kosmické lodi, která se bude skládat z řady navzájem propojených modulů. Jednotlivé části budou představovat výzkumnou laboratoř, obytné prostory, kuchyň či lékařský sál. Objem vnitřních prostor „kosmické lodi“ bude dosahovat 200 metrů krychlových.

 

 

Zvětšit obrázek
V rámci společného rusko-evropského programu Aurora byl studován vliv dlouhodobého stavu beztíže na lidské tělo. Kredit - ESA - AOES Medialab

Účastníci „letu“ budou vybráni z řad dobrovolníků na základě určitých kritérií. Očekává se, že mezi šestičlennou posádkou budou lidé s lékařským, inženýrským i vědeckým vzděláním. Dvojici členů dodá ESA, ačkoliv její odborníci ještě nezformulovali kritéria, podle kterých budou zástupci vybráni.

 

 

První část výpravy bude simulovat let k Marsu a potrvá zhruba 250 dnů. Poté se účastníci experimentu přesunou do zvláštního modulu, který bude představovat loď pro přistání přímo na povrchu planety.
Po 30 dnech se vrátí do „mateřské lodi“ a vydají na cestu zpět k Zemi. Aktivity členů posádky budou srovnatelné s tím, co v současné době dělají astronauté na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Budou se zabývat řízením a údržbou své lodi, vědeckými experimenty, na programu budou rovněž tiskové konference se skutečnými novináři. „Záměrem je, aby hned od počátku zapomněli, že se jedná o simulaci,“ naznačuje Marc Heppener (ESA). „Lidé mohou být zcela pohlceni počítačovými hrami, takže v simulaci můžeme zajít dostatečně daleko.“

 

 

Co se týká zásobování, veškeré potraviny si simulovaná kosmická loď „poveze“ sebou převážně v mražené formě. Pro obohacení jídelníčku se ale uvažuje o tom, že součástí simulátoru bude i skleník, ve kterém si posádka bude moci vypěstovat čerstvé produkty.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Kreslířova představa práce astronautů na povrchu Marsu. Kredit - NASA / Pat Rawlings, SAIC

Aby bylo dosaženo co největší shody se skutečností, bude zpoždění v komunikaci s vědci odpovídat aktuální „vzdálenosti“ mezi lodí a Zemí. V extrémním případě tak může řídící tým zaznamenat nějakou událost na palubě až 20 minut poté, co ji posádka oznámí. Odpověď pak dosáhne lodi teprve 40 minut poté, co byla zpráva na Zem odvysílána. To umožní studovat rovněž reakce pozemského personálu. Operátor, který dostane žádost o pomoc, bude muset mít na paměti, že byla odeslána před 20 minutami a vzít tak v úvahu i to, co se mohlo stát mezitím.

 

 

Vědci připraví posádce nejrůznější drobné poruchy a bude na jejích členech, aby si s nimi poradili. Rovněž zdravotní problémy budou řešeny přímo na „palubě“. Pouze v případě, že by došlo k akutnímu ohrožení života, bude moci postižená osoba simulátor opustit.


Zdroj:
NewScientist.Com
Space.Com


 

Autor: Pavel Koten
Datum: 10.04.2007 11:32
Tisk článku

Související články:

Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?     Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)     Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)     Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu     Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Hledání života na Marsu 1 Úvod série     Autor: Jan Špaček (19.01.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz