Vdechování plísní chrání děti před alergiemi  
Vědci z University of Cincinnati (Ohio, USA) zveřejnili výsledky studie, které dokazují, že vdechování prachu s plísněmi může dětský imunitní systém posílit a snížit u nich riziko vzniku alergií v pozdějším věku.

 

Děti, které byly vystaveny kontaktu s vysokými dávkami prachu obsahujícího částečky plísní a kvasinek, měly ve srovnání s dětmi, které rodiče chovaly jako v bavlnce, třikrát menší výskyt problémů s dýcháním a astmatem. Je to poněkud zvláštní situace, protože za příznivým efektem má stát polysacharid zvaný glukan. Glukan je látka, která se v perorálním podání používá jako potravinový doplněk k posílení imunity. Avšak jeho vdechování v přirozené formě (jako detritu z kvasinek a plísní), je považováno za nežádoucí, protože u dospělých osob způsobují respirační problémy. Takže glukan, který je dospělých považován za alergen, může dětem od alergie pomoci.

 

Zvětšit obrázek
Včasný kontakt dětí s plísněmi může vést k tomu, že budou pokašlávat. Zato je to ale může zbavit pozdějšího martyria s alergiemi.


Glukan je vlastně zkrácené označení pro poly-beta-1,3-D-glukopyrózu s vysokou molekulovou hmotností. Rozvětvený polymer beta 1,3-D-glukanu je přírodní polysacharid, který se hojně vyskytuje u hub. Podle první autorky (Yulia Iossifova), která je pod studií podepsána, se ochranný efekt vdechování glukanu dostavuje jen v případech, kdy si děti domácího prachu dopřávají měrou vrchovatou. V napulírovaných domácnostech, kde dítě svojí „dostatečnou“ porci mikrobů nedostávalo, se změna reakce imunitního systému neprojevila.

 

Závěry tohoto výzkumu budou publikovány v květnovém čísle vědeckého časopisu Allergy. Jde o první epidemiologickou studii, která dokládá, že pokud děti vdechují dostatečně velké množství beta 1,3-D glukanu, prospívá jim to.


Tento provokativní závěr vědecký tým zveřejnil až poté, co se mohl opřít o výsledky získané na populaci 574 dětí. Ve všech případech se jednalo o děti s větší mírou ohrožení alergií. Byly to potomci rodičů, z nichž jeden byl alergik.

 

Studie trvala pět let a během této doby vědci sbírali prach z podlah místností, kde se sledované děti nejvíce zdržovaly a kde si hrály. V získaných vzorcích se následně zjišťovaly alergeny, glukan a bakteriální endotoxiny. Opomenuty nebyly ani takové maličkosti, zda se v domě nevyskytují místa s vlhkými zdmi a nebo ložiska rostoucích plísní. Kromě pečlivého sledování problémů s dechem a charakteristického alergického „sípání“ se u dětí zjišťovaly reakce na alergeny a to jak na ty environmentální, tak na ty z potravin (mléko a vaječný bílek). Vznik alergií se u dětí se zjišťoval jednou ročně a to klasickými kožními testy a testováno bylo 15 alergenů.

Závěr studie vyzněl ve prospěch časného vystavení dětí mikrobiálním složkám, jako jsou bakteriální endotoxiny a plísňové glukany. Zmíněné složky mohou stimulovat imunitní systém k produkci látek, které zabrání infekcím a vzniku alergie. Příznivý efekt glukanu se ale projevuje až při jeho vysokých dávkách a to tehdy, když jeho koncentrace v prachu přesahuje hodnotu 60 μg/g.

Hlavní autorka studie radí rodičům, aby se v domácnosti raději vyvarovali  antibakteriálních sprejů, atibakteriálních mýdel a aby to nepřeháněli jak co do péče o podlahu, tak o svoje tělo. Někteří mikrobi totiž mohou našim tělesným schránkám pomáhat a antibakteriální prostředky nerozlišují mezi mikrobem prospěšným a zlým. Používání těchto látek podle autorky eliminuje přirozenou rovnováhu mezi bakteriemi a plísněmi. Navíc mikrobi, kteří nepřežijí, dávají často prostor ještě infekčnějším, odolnějším a nebezpečnějším druhům. I když ze studie vyplývá prospěšnost batolení se v prachu zcela jednoznačně, je dobré mít na paměti, že plísně jsou velmi různorodou skupinou mikroorganismů a že některé svými mykotoxiny místo toho, aby byly ku prospěchu, mohou škodit.

 

To, jakým způsobem zmíněné prachové částice navozují větší odolnost dětí vůči alergiím, vědci zatím neví. Ale podle poznatků výzkumu provedeného na Harvardské univerzitě to vypadá, že glukany se zachytí na membránách makrofágů, které  k jejich přichycení mají receptory. Ty na šroubovicové molekule glukanu rozeznávají zhruba sedm sacharidových jednotek. Po navázání glukanů na tyto receptory dochází k aktivaci makrofágů a aktivované makrofágy lépe zajišťují nespecifickou imunitu.


 

Souvislosti s parazity a baktériemi
Stále jasněji se nám tu rýsuje souvislost mezi nárůstem alergií a tím, na co je evolučně nastaven náš imunitní systém. Zdá se, že jeho nedostatečné zaměstnávání vede k tomu, že si začne vymýšlet a zlobit. A že z dlouhé chvíle napadá buňky vlastního těla a způsobuje autoimunitní choroby.

Svědčí o tom také pokusy, které nedáno provedl J. Weinstock na University of Iowa. Tehdy šlo o to, že lidským pacientům se záněty střev způsobenými autoimunitními reakcemi už žádná léčba nepomáhala a tak jim naordinoval vajíčka parazitických hlístic. Vylíhlé larvy se pacientům uchytily ve střevech a zaměstnaly přebytek jejich imunoglobulinu E. Osobám, které „pojídaly“ vajíčka těchto parazitických červů každé dva týdny, se výrazně ulevilo.

Zvětšit obrázek
Tiina Reponen (vlevo) a Yulia Iossifova, dvě hlavní protagonistky studie propagující časnou aplikaci glukanu. University of Cincinnati.

Z poněkud jiného soudku, tentokrát bakteriálního, jsou poznatky popsané Jane Heyworthovou z Univerzity západní Australie v Crawley. Ta se svými kolegy zase zjistila, že výskyt gastrointeritidy, lidově označované jako žaludeční chřipka, se vyskytuje menší měrou u dětí, které žijí v domácnostech, ve kterých jsou psi nebo kočky. Z jejího sledování vyplynulo, že děti z rodin, kde chovají psa nebo kočku, mají o 30% nižší pravděpodobnost, že onemocní gastroenteritidou. Jak je vidět, tak mínění, že psi a kočky jsou jen zdrojem infekce, která průjmy způsobuje, si musíme poopravit. Nápadná souvislost se v tomto případě rýsuje také s nyní popisovaným poznatkem o potřebě včasného kontaktu s plísněmi. Podobně jako v případě Iossifové u plísní, tak i v případě popisovaném Heyworthovou (u baktérií), se zdůrazňuje, že ke zlepšení vede jen pokud se děti s těmito alergeny dávají do kontaktu v jejich nejútlejším věku.


Závěr
Možná už se pohybujeme v tak čistém životním prostředí, že nám to začíná škodit.  A možná, že už také nastala doba, kdy je třeba se tomu začít bránit. Třeba tím, že budeme imunitní systém zaměstnat takovou měrou, na jakou jej nastavila dlouhá doba naší evoluce. Neboť nezaměstnaný imunitní systém si vymýšlí hlouposti v podobě autoimunitních chorob. Jakoby i zde platila slova našich babiček: „zahálka je příčina všech nepravostí!“ Jeden z možných scénářů nápravy, které věda nabízí, by mohl vypadat i takto:

 

1.) Lékárny by nám měly zajistit pravidelný přísun živých vajíček hlístic a tasemnic. Alergici by je měli mít na předpis a úhradu provádět pojišťovny.
2.) V kojeneckých zařízeních by měli být ústavní psi a personál by měl dbát na olizování nemluvňat. Žádné z robátek si nezaslouží, aby přišlo o svojí dávku baktérií, na které má nárok.
3.) Nastávajícím maminkám, jejichž byt voní čistotou a vypulírovaná podlaha se jen leskne, by babičky měly kromě slepičí polévky přinést darem „do kouta“ také sáčky z vysavače. V ideálním případě budou z míst, kde zdi jsou porostlé plísněmi a kvasinkami.  

 

Pramen: University of Cincinnati.
House dust (1–3)-β-D-glucan and wheezing in infants
Allergy, Volume 62, Issue 5: 504-513. doi: 10.1111/j.1398-9995.2007.01340.x

 

 

Datum: 03.05.2007 01:38
Tisk článku

Související články:

Dělají z nás vegetariány klíšťata?     Autor: Josef Pazdera (24.06.2017)
Geny po neandertálcích nám škodí     Autor: Josef Pazdera (09.01.2016)
Proč se záměrně nakazit parazity?     Autor: Stanislav Mihulka (01.01.2014)
S glutenem u kojenců je tomu nejspíš jinak, než tvrdí pediatři     Autor: Josef Pazdera (20.02.2013)
Pšenice s neprobuzenými geny pro lepek     Autor: Josef Pazdera (28.11.2012)



Diskuze:

Rómske deti ...

Mahe,2007-05-04 14:27:56

...nie sú alergikmi. Prečo asi ?
Pred časom som čítal (tuším vo Vesmíre ?)o tom, ako si zopár amerických párov adoptovalo nechcené rómske deti zo Slovenska.
Noví rodičia bolí nadšení, že tieto deti sú "dokonalé" odolné a imúnne voči bežným chorobám.

Odpovědět

Cistotou ke zdravi???

Jiri Polivka,2007-05-03 18:59:02

Mily pane Pazdero!
Pres Vas zakaz si prece jen Osla citam. Vas dnesni clanek potvrzuje, ze zlorecena eugenika ma nekdy pravdu. Prirodni vyber tech silnejsich se neda zastavit. Zvykli jsme si zit priliz ciste.
Udajne u brehu jezera Titicaca zije kmen domorodcu, mezi nimiz je mnoho starcu pres 100 let. Vetsina jejich deti umre jeste jako kojenci, protoze piji spinavou vodu a ziji ve spine. Ti co preziji pak uz neonemocni.
Pokud bychom se smirili s tim, ze jako ve stredoveku vetsina nas a nasich deti "vcas" umre, ti ostatni preziji pomerne zdravi. Staci si vybrat, muzeme se prestat myt jeste dnes!

Odpovědět


K čemu se vztahuje komentář?

Špajda,2007-05-03 21:01:27

Zajímavá nadsázka (s tím vymřením alergiků)
------------
...Jo jo, čistota půl zdraví a špína ta druhá půlka!

Odpovědět


Pane Polívko

josef pazdera,2007-05-03 21:51:02

Jsem rád, že už nejste k autorům na Oslovi vulgární a že se držíte tématu. Ale asi Vás znovu zklamu. Můj článek ani zdaleka nepotvrzuje, že eugenika má někdy pravdu. Eugenika souvisí se snahou vylepšovat genom. Nebo chcete-li se selekcí. Já v článku zmiňuji tři studie a ani v jedné jejich autoři nezaznamenali žádná úmrtí dětí. Vůbec se tedy nejedná o nějakou selekci (přežití silnějších). V žádné z těchto studií tedy nešlo o vylepšování genomu. Pokud Vám poznatky uvedené v článku připadají jako návod na to, aby přežili „silnější“, nic jste nepochopil. Jde o to, abychom neúmyslně nějakou selekci nedělali. Například z neznalosti toho, jak funguje náš imunitní systém. Nejde o žádné vylepšování imunitního systému.
Jde o poznatky, že z naší neznalosti neposkytneme NORMÁLNĚ fungujícímu imunitnímu aparátu něco, na co byl dlouhou evolucí „vycvičen“ aby dělal. Tím si sami z jinak NORMÁLNĚ fungujícího aparátu můžeme připravit něco, co nám bude kazit radost ze života.

Odpovědět

tradiční

pavelm,2007-05-03 16:41:25

Tradiční recept už někdy ze starověku je sníst slupku z granátového jablíčka, ale dneska na to určitě budou nějaký prášky co jí vyženou.

Odpovědět


to

pavelm,2007-05-03 16:43:14

to patřilo jako odpověď dolů.

Odpovědět

vajíčka tasemnic

Martin,2007-05-03 14:50:52

Vajíčka tasemnic se prodávali v 20 - 30tých letech minulého století, i když spíš jako prostředek pro zhubnutí. Dneska by se tedy mohli předepisovat tlustým alergikům. Jak je to ale s léčbou tasemnic? Jde dneska tento parazit nějak "jednoduše" léčit?

Odpovědět


rs:

kahi,2007-05-03 15:55:10

velkou sklenicí olivového oleje? :)

Odpovědět


Dnes je spíš problém sehnat tasemnici

Brloch,2007-05-05 14:47:20

Veterinární a hygienický dozor nad potravinami je tak dokonalý, že je tasemnice nedostatkové zboží. Hodně lidí, co znám, mělo všelijaké podivné nemoci, ale tasemnici nikdo.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace