Pozitronium - molekuly z hmoty a antihmoty  
Isaac Asimov dal svým robotům pozitronický mozek. Z podobné substance jsou i androidi ze Star Treku. Že by na molekulách tvořených současně hmotou i antihmotou, přece jen něco bylo?

 

 

Zvětšit obrázek
Vakuová komora, kde pozitrony jsou implantovány do porovitého filmu tvořeného křemíkem. Magnetické cívky jimižprotéká proud 1000 ampérů po několik setin milisekundy, generují silné magnetické pole. To dokáže stlačit a zúžit paprsek pozitronů. Kredit: D. Cassidy

Dva roky po zveřejnění myšlenky, že by se atomy vytvořené z hmoty a antihmoty mohly spojovat v molekuly, přináší kalifornští vědci důkaz, že takové párování je možné.

 

Zvětšit obrázek
Allen Mills, fyzik, astronom, vizionář.


Existenci pozitronu poprvé předpověděl r. 1928 Paul Dirac. Pozorován byl ale až v roce 1932 Carlem Andersonem, který této částici dal jméno. Jen pro zajímavost, odbočíme. Anderson rovněž navrhoval přejmenovat elektron. Chtěl ho nazvat negatronem. Neujalo se to.

 


Pozitron, nebo také antielektron, je antičástice elektronu. Jde o složku antihmoty, která má kladný elementární elektrický náboj. Její spin je 1/2 a je stejně hmotná jako elektron. Pozitrony mohou vznikat při beta + radioaktivním rozpadu, nebo interakcí hmoty s fotonem s energií nad 1,022 MeV. To všechno o pozitronu a o možnosti vzniku páru elektron-pozitron, bylo již známo.

 


David Cassidy a Allen Mills z University of California at Riverside nyní přichází s něčím zcela novým. Tvrdí, že mají doklad o existenci molekul, ve kterých pozitrony (elektronoví sourozenci z antihmoty) jsou spolu svázány pomocí elektronů. Tohoto hybrida hmoty s antihmotou nazvali molekulárním pozitroniem. Zkráceně Ps2.

 

 

Protože elektrony a pozitrony mají stejný (i když opačný) náboj, mohou být k sobě připoutány obdobně, jako když v nám známém atomu vodíku obíhá okolo kladně nabitého protonu elektron.

 

 

Zvětšit obrázek
David Cassidy, specialista na laboratorní přípravu antihmoty o nízké energii

Teoreticky by  atomy pozitronia (páry elektron-pozitron),  měly být také schopny vytvořit molekuly, stejně jako dva vodíkové atomy formují molekulu vodíku H2. Protože hmota pozitronu je  1/1836 protonu, molekuly pozitronia by byly mnohem lehčí než vodík.
Podobných zvláštností na nové substanci (bojím se říci slovo hmotě, protože se jedná o směs hmoty s antihmotou), je více.  Ps2   je zvláštní třeba i tím, že než aby se dva dobře definované atomy  k sobě spořádaně připojily, čtyři částice začnou jedna okolo druhé obíhat a provádí jakési společenské tanečky.

 

Clifford Surko, šaman, který dokáže připravit pozitrony hromadně. Chytá je za pomoci křemíku do pasti a prodlužuje jim tak život.

Dalším specifikem je jejich nicotnost. Molekuly je obtížné spatřit. Sotva se objeví, s pšouknutím a zábleskem zmizí. Hmota a antihmota se vzájemně anihilují. Přemění se do dvou fotonů gama záření. V případě jejich izolace ve vakuu, přežívají atomy pozitronia poněkud déle, přesto to je méně než miliontina sekundy.


Cassidy a Mills si vzali do hlavy, že pokud připraví dostatek pozitronia a atomy, předtím, než zaniknou, zabudují do molekul. Myšlenka stará dva roky, ale jak prokázat, že to jde? Vyšli z úvahy, že pokud se atomy spojí, měly by o sobě dát vědět změnou svého charakteristického podpisu. Tím je gama záření, ke kterému dochází při jejich anihilaci.

 


Cassidy a Mills přizvali do party třetího kolegu Clifforda Surkoa z University of California ze San Diega. Ten umí pozitrony „koncentrovat“. To je důležité, aby byla vůbec nějaká šance, že se jich ve stejném okamžiku na jednom místě vyskytne víc. Surko k tomu používá triku s pórovitým křemenným sklem. To totiž chytá pozitrony jako do pasti.

 

Chlazení

Zvětšit obrázek
Pohled do Millsovy „pozitronové“ dílny, kde vzniká pozitronový laser. Kredit: UCR

Konečnou fází jejich práce bylo rozpitvání dat týkajících se intenzity gama záření v závislosti na měnící se teplotě při které k anihilaci dochází. Teoreticky by k anihilaci elektronu s pozitronem mělo dojít rychleji u molekuly Ps2, než u samotných atomů Ps. To proto, že jejich vazba zvyšuje riziko kolize. Směs pozitronů by měla zaujímat větší proporce než molekuly vzniklé při nízké teplotě, kdy je nízká teplota učiní stabilnějšími. Gama záření by se mělo stát intenzivnější, pokud se směs zchladí. Tak jak předpověděli, tak se také stalo. Důkaz směsných molekul na bázi hmoty a antihmoty byl podán.

 

Podle vědců by odhalení existence této molekulární substance, mělo přispět k pochopení nejožehavějšího problému elementární fyziky – proč je ve vesmíru mnohem více hmoty než antihmoty?


Kromě teoretizování o vesmíru má Mills ještě jeden praktický cíl. Chce vyrábět Ps2 molekuly v takovém množství, aby při jejich anihilaci vzniknul laser. Laser gama paprsků o vysokých energiích. Pokud se mu zase bude dařit a připraví tisíce atomů pozitronia, které spolu začnou ve stejnou dobu anihilovat, budou mít vojáci brzo o jednu hračku navíc.

 

Pramen: Nature
 

Datum: 13.09.2007 11:11
Tisk článku

Související články:

Co opravdu říká supernova SN1987A k rychlosti světla     Autor: Vladimír Wagner (05.07.2014)
Přelomové pozorování magnetických monopólů ve kvantovém oblaku     Autor: Stanislav Mihulka (30.01.2014)
Kočka Šklíba novým kvantovým paradoxem     Autor: Stanislav Mihulka (28.11.2013)
Kvantové jámy jako účinné sběrače energie     Autor: Stanislav Mihulka (29.10.2013)
Nobelova cena za fyziku pro Peter W. Higgse a Francoise Englerta     Autor: Vladimír Wagner (08.10.2013)



Diskuze:

Výsledek diskuse

Slavík,2007-09-15 01:48:26

Jak tady tu diskusi pozoruji, navrhuji následující řešení. Redakce napíše Cassidimu, Surkovia Millsovi, že to co předpověděli a pak rukama udělali, poté napsali, že se vlastně hluboce mýlí. A to co si dovolili nazvat atomem, že atom není. A to co v nazvech svých článků nazývají molekulou, že to je vlastně také hloupost, protože to žádné molekuly nejsou.
Od vydavatelství Nature, které už na toto téma otisklo několik článků, ve kterých se to pojmem molekula pozitronia jen hemží budeme požadovat aby vyměnili svoje referee a aby uveřejnili dementi s tím, že všechno je jinak a že se jedná jen o bubliny, prostě éter, jen takovou pěnu.

Odpovědět


...

ren00r,2007-09-15 12:53:29

...na takove to domace zvykani :)))

Odpovědět


Historické kontra logické názvy

Pavel Brož,2007-09-15 13:28:31

Ve fyzice a nejen v ní se vyskytuje spousta pojmenování, která se nedají brát doslova, ale zůstávají v ní buďto proto, že tak historicky vznikla, anebo proto, že se prostě ujala bez ohledu na jejich nelogičnost. Např. barva u kvarků opravdu nemá nic společného s barvou, tak jak ji známe. Atom, ačkoliv jde o zkratku z a-tomos, tedy nedělitelný, dělitelným je. CERN je zkratka pro Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire čili evropská rada pro jaderný výzkum, ale jaderná fyzika se tam nedělá a vlastně ani nikdy nedělala - je to pracoviště pro výzkum vlastností částic, i když okrajovou část jeho výsledků je možno použít i v oblasti, kterou se zabývá jaderná fyzika.

Zkrátka a dobře při vzniku názvu čehokoliv nového se většinou použije asociace s něčím, co většinou zdaleka není věrnou analogií, a je dobré to mít na paměti bez ohledu na to, jestli se nový název ujme či ne. Systém dvou elektronů a dvou pozitronů má do vlastnosti molekuly opravdu daleko a to je fyzikální fakt, se kterým nelze hnout. Pojmenovat si takovýto systém jakkoliv je samozřejmě právo kohokoliv, v prvé řadě pak právo jeho objevitele či v tomto případě přesněji řečeno jeho přípravce, přičemž nikde není psáno, že toto pojmenování bude všeobecně přijato (mimochodem názvy jako foton, černá díra, velký třesk atd. nevymysleli jejich objevitelé, a ujaly se pouze proto, že byly čtenářsky atraktivnější než jiné).

Zephirovy bubliny, pěnu a vůbec celou jeho tzv. éterovou teorii ignorujte, žádný fyzik ji za teorii nepovažuje.

Odpovědět


žádný fyzik ji za teorii nepovažuje

ZEPHIR,2007-09-15 18:38:28

Stejně jako žádnej astronom dlouho nebral vážně Koperníkův heliocentrickej systém, žádnej biolog nepovažoval za teorii Darwinovy nápady, nebo žádnej geolog nebral vážně teorii kontinentálního driftu.

Odpovědět


kopernik, darwin

e - zephirovo svedomi,2007-09-15 18:48:20

a kdo je dalsi? no prece zephir!
jak rad bys vyplul ze svyho prumernyho zivota a ziskal trochu obdivu, ze jo? Ale vybral sis spatnej obor, fyziku neokecas, btw. co dela kohomologicky baleni?

Odpovědět


a ziskal trochu obdivu

ZEPHIR,2007-09-15 19:58:47

Svý životní frustrace mi přisuzovat nemusíš, mě fyzika prostě baví, což zjistí každej, kdo navštíví moje audita, třeba mageo.cz/.chatroom/87521. Když přijdu na nějaký zajímavý souvislosti, rád se vo ně podělim, jako se lidi vyměňujou recepty na nakládaný vokurky. Proč nespojit příjemný s užitečnym, žejo... :o)

Odpovědět


smir se s tim

e - zephirovo svedomi,2007-09-15 21:24:17

fyziku nedelas a na nic si neprisel, ty ses vlastne takovej nevinouckej ublizenej bastard, kteryho nikdo nechape a ktery si prece jen chce v poklidu 'delat vedu' a 'upozornovat na zajimavy souvislosti' ve svym smrdutym koutku
vazne si myslis ze jsou vsichni idioti?

Odpovědět


vazne si myslis ze jsou vsichni idioti

ZEPHIR,2007-09-15 21:53:21

Vidiš, vidiš, už zase projektuješ svůj sociopatickej způsob myšlení do cizího... :o) Můžeš někde doložit, kde a jak fyzika názorně vysvětluje, co to antičástice sou, v čem spočívá jejich rozdíl oproti klasickejm částicím, atp? Já jen vyplňuju prostor na trhu - je záležitosti každýho, co si o tom pomyslí a na jaký souvislosti ho to přivede. A nepotřebuju za to ani poplatky za recyklaci papíru, ani uznání.

Myslíš si, že lidstvu, potažmo český vědě prokazuješ službu, když tu zapškle potíráš cizí nápady? Važně si myslis, ze sou vsichni idioti?

Odpovědět


a aby uveřejnili dementi

ZEPHIR,2007-09-15 22:00:27

Já tu přece nepolemizuju s ničim, čeho se ten článek týká a žádný zvěřejňování dementů nepožaduju. Ve svým oboru vlastně nemam žádnou konkurenci. Nikdo přece nemaluje obrázky částic a antičástic a nesnaží se názorně vysvětlovat čim se od sebe lišej. Kdyby takový vysvětlení existovalo, asi bych ho sem nepsal.

Odpovědět


Pro srnku

Slavík,2007-09-16 01:35:08

Zephire ty jsi fakt nemocný. Vždyť ty se musíš zatajovat i vtěch svých koutcích. Jednou jsi srnka jednou zephir, a podpravým jménem ani ránu. To je jasná schizofrenie. Navíc, jestliže lidi, kteří dělají profesionálně fyziku, ti tady říkají, že jsi blb, měl bys svoje výplody omezit. Fakt tím ostatní obtěžuješ.

Odpovědět


Panu "Z"

Naďa,2007-09-16 02:02:12

Zkuste někdo panu "Z" domluvit, že je ve fyzice fakt mimo. Že by měl spíše číst, než tady neustále pěnit. Je to fakt magor. Mně kdyby tolikrát usvědčili, jak blábolím, tak zalezu, ale on je opravdu hroší anonimní kůže. Nemocnej potížista jak vyšitej.
Pane "Z" Vy nemáte obavy že Vaše děti jednou přijdou, jakou máte přezdívku? A že si přečtou co píšete...?
A už se tady ze svejma ubohejma stránkama, kde máte přezdívku srnka nevnucujte. Jsou fakt bída. Tak pro základní školu.

Odpovědět


Jednou jsi srnka jednou zephir

ZEPHIR,2007-09-16 03:14:43

Na Mageo je počet příspěvků v auditu omezenej na 400, počet auditů na identitu na pět. Jinak na žádný svý identitě nelpim, jméno je to poslední, čeho byste si měli v příspěvkách všímat. Já se taky nezajímam o to, co ste zač.

A proč bysem taky měl - stojíte snad o to/za to?

Odpovědět


Zephir

vosel,2007-09-16 11:03:18

Ano, ZEPHIRovy teorie jsou podivné, ale za přemýšlení sand nebudeme upalovat ne? Kromě toho, žádná teorie která by vysvětlovala co to částice jsou obecně přijatá neni, nebo se pletu?

Odpovědět


Příspěvky Zephira alias Srnky,...

Slavík,2007-09-16 11:37:11

Jeho výplody nejsou podivné, jsou vesměs hloupé. Za podivné je považují jen laici a tím jste evidentně i Vy. Fyzikální weby už mu na stránky přístup zakázaly. Nezbývámu, než exhibovat na těch, kde mu to tolerují. A to je rozdíl. Je dobré vzít v úvahu, že profíci, jako je Wagner, Koten, Jakeš, Bradler, Sobotek a další, kteří se v diskusi vyjadřují, k fyzikálním věcem, se podepisují pravým jménem a dávají na sebe fungující adresu. Nic z toho pan Zephir nedělá. Zato se cítí být povolán rozumět všemu. Od asanačních ústavů, evoluci, kosmické pěně. Zkuste se nad tím zamyslet. On sám sbereflexe schopen není.

Odpovědět


Jeho výplody nejsou podivné, jsou vesměs hloupé

ZEPHIR,2007-09-16 12:01:54

No jasně, ale proč sou hloupé? Sou snad špatně?
Dokud to "profíci" neodhalej, nic s nima nenaděláte.
Krom toho, to že děláte do fyziky profesionálně neznamená, že na ni máte víc času než já.

Odpovědět


WTF?

Nobody,2007-09-16 12:18:48

To vám legie Zephir tak vadí ? možná vám ve skutečnosti vadí že si dovoluje vstupovat do zóny kam VY nemůžete protože to je príma způsob jak se diskreditovat nebo být diskreditován, a von si tam ještě trhá kytičky a dělá nám z nich pugéty :o)

Já ho čtu rád, je to takové osvěžení, co na tom že jsou to třeba blbosti, to už se říkalo o hodně věcech a upřímě mě to nezajímá co se o čem říká, já si dělám názor sám.

Vadí tohle "vědcům" ? jejich chyba že nemají pro věci lepší vysvětlení, sami dávají "fantastům" prostor a nové zóny.
A nejenom fantastům i církvím, kdyby byla odpověď na všechno tak takové nepřístojnosti jako "bůh" nejsou potřeba. Allah Agbar

Odpovědět


Ale to je plk, že věda nemá lepší vysvětlení :-)))

Pavel Brož,2007-09-16 13:03:02

I v češtině existuje spousta populárně naučné literatury o fyzice mikrosvěta, např. nedávno vyšla knížka od nositele Nobelovy ceny za fyziku Martinuse Veltmana s názvem "Fakta a záhady ve fyzice elementárních částic", podobných titulů bych tady ale mohl jmenovat asi dvacet. A pokud čtenáři není zatěžko hledat i např. v anglickojazyčných zdrojích, tak tam jsou podobných laikům přístupných textů tuny. Tady nejde o to, že by věda neměla lepší vysvětlení, tady jde čistě jenom o to, že renomovaní odborníci jako např. zmíněný Veltman na rozdíl od Zephirů nemají čas zaplácávat kdejakou internetovou diskuzi svými výtvory, a pokud se k tomu ještě připočte lenost některých čtenářů při shánění si kvalitních informací, tak je jasné, že u takovýchto čtenářů budou mít Zephirové nad Veltmany vždycky navrch. Jak prosté :-)

Odpovědět


reklama

Král Kojot,2007-09-16 13:25:10

A co na tom Zephirově nápadu založit reklamu na pivo?
AETHER, PIVO SE SUPERHUSTOU PĚNOU!
Mlask! Hned bych si jedno dal!

Odpovědět


Vy mě bavíte jako klauni

Nobody,2007-09-16 14:12:57

2 Pavel Brož: A to je čí problém že nemají čas ? můj ne, já se tu nevztekám nad fantas teoriemi.
Literatura, ano, tak do papírové literatury nehodlám investovat, zabírá to moc místa (jako fyzicky), nedá se v tom vyhledávat hesla automaticky, nedá se na to linkovat, s autorem se těžko vede komunikace ani email v knize nebývá natož poštovní adresa, vydavatelství doržuje ochranu osobních údajů, nanic. Při tom množství by to stálo i pěkný balík (a sponzorovat hodlám až na základě pozitivní zkušenosti).

To není o pohodlnosti, autoři zaspali dobu... nebo doba je ? primární zdroj informací je dneska internet, zeptejte se svých studentů ať Vás zorientují když jste zmateni.

A věda opravdu nemá lepší vysvětlení, proto k ofiko vědě přistupuji stejně vlažně jako k fantas teoriím, ofiko má akorát oproti fantas "patafyzikám" vzorcové konglomeráty podle kterých jde něco zbastlit, ovšem ty jde získat bez teorie, to je čistá zkušenost, ps: navíc ofiko teoretic-fyzika popírá komplet sama sebe už zákonem o zachování energie, podle tohoto krásného pseudo-zákona by vesmír vůbec neměl vzniknout, tomu říkám ironie, a pak co je patafyzika.

Odpovědět


Na to se docela hodí citát z Koperníka :-)))

Pavel Brož,2007-09-16 15:12:15

Když už tady padlo to přirovnávání Zephira ke Koperníkovi a když už je tady řeč o tom, že fyzika se dělá jaksi s použitím vzorcům (kdo by to byl řekl? Jak skandální! :-))), tak si dovolím ocitovat z předmluvy Mikuláše Koperníka ke knihám Oběhů nebeských sfér, adresované papeži Pavlovi III.:

"Jestliže se snad najdou hlupáci, kteří byť zcela neznalí matematických věd, si osobují právo o nich soudit kvůli nějakému místu z Písma, které k svému účelu nedobře překroutí, a odváží se kárat a napadat toto mé učení, na ty nic nedám, a to do té míry, že i jejich posudky budu pohrdat jako nejapnostmi. Není totiž žádným tajemstvím, že i Lactantius, spisovatel jinak znamenitý, ale chabý matematik, měl kupodivu dětinské představy o tvaru Země, když se vysmívá těm, kteří tvrdili, že Země má tvar koule. A tak ať se adeptům vědy nezdá nijak divným, jestliže takoví se budou smát také nám."

Co k tomu dodat? Evidentně blázni a pomatení filosofové existovali v každé době, naštěstí v každé době také existovali lidé schopní kritického úsudku a tvrdé vědecké práce - lidé, kteří usilovně mnoho let studovali, kteří se nejenže namáhali číst práce svých předchůdců, ale třeba i cestovali na velké vzdálenosti, aby mohli konzultovat problémy nad nimiž bádali, a kteří své teze nestavěli jen na subjektivních vágních imaginacích, ale především na číselných výsledcích spousty praktických pozorování. Lze si snadno domyslet, jaká by byla Koperníkova poznámka na adresu Zephira a Nobodyho.

Odpovědět


hezké

Nobody,2007-09-16 15:39:32

V překrucování jste tedy mistr jen co je pravda.

Zapomínáte ovšem na to že skepse je na místě nejen u nových věcí, a o tom psal i ten už mrtvý pán co už nám k dnešnímu stavu svoje neřekne.

Odpovědět


heh

Nobody,2007-09-16 15:42:40

PS: Až mi bude stát sponzorovat cesty tak též budu cestovat za konzultacemi "na velké vzdálenosti" místo mnohem levnější komunikace přez videochat nebo fórum, jo cestování je moc pěknej koníček, když jsou na to prachy.

Odpovědět


To sedí

Slavík,2007-09-16 15:43:48

Broži, tohle se Vám povedlo. To sedí! Smekám. Snad to dojde i tady našemu panu Lactantiovi. Kéž by.

Odpovědět


Nadpis

Nobody,2007-09-16 15:53:25

Hrajete tu pěknou komedii, pane. Ovšem pozor, já nejsem Zephir ani žádné jeho alter ego.

Odpovědět


geniální

Lenka H.,2007-09-16 16:17:10

Pane Broži. Víte co je na tom Vašem příspěvku geniální? Že aniž byste jmenoval, všichni vědí, že jde především o pana "Z". Jen aby to došlo i jemu.

Odpovědět


kamil bradler

to nobody,2007-09-16 16:19:54

Zkusil bych trochu polemizovat. Mam celkem hodne knizek elektronicky a opravdu neni na to hodit je na usb nebo prenest v laptopu a cist si kdekoliv, ale zkusil si nekdy cist celou knizku na pocitaci (jedno jestli crt nebo display)? A myslim tim ne nejakou beletrii ale neco kde muzes nad strankou stravit treba hodinu protoze proste potrebujes pochopit ten (tebou nenavideny) vzorec a 100x se vratit na ruzny mista zpet. To teprve ocenis mit tu knizku v ruce. Opravdu nejde o konzervatismus ale efektivitu prace. Zadruhe, kvalita online textu je, rekneme, promenliva. Zatim to neni jak arXiv clanku, kde vetsina miri do peer review casopisu. A ani asi nebude, zkus napsat knizku z oboru, kdyz clanek o ctyrech stranach ti muze zabrat treba rok (od napadu do publikovani). A zatreti, vydavatelstvi nezatajuje jmeno autora a kde pusobi (vetsinou staci otevrit prvni stranu), proto ti bude stacit klik na webu a mas email autora, takze prosim bez techto vymluv.
To ze se veda, potazmo fyzika, dela se vzorci, no to je opravdu skandal ja napsal p. Broz :) asi prehodnotim ty leta na knizkama. Musis se s tim vyrovnat, sorry, ale matematika je vazne jediny popis prirody. A to neni dogma vycteny ze stary knizky to je v podstate experimentalni fakt, nikdo nic lepsiho dosud nenasel. Na druhou stranu je to i celkem netrivialni fakt, ale to je na delsi diskuzi.
Mam pocit, ze pro tebe jsou 'ofiko teoretici' druh sekty zuby nehty branici jinym lidem jim do toho mluvit a maji hruzu z nejakych extravagantnich teorii. Ani nevis jak daleko jses od pravdy (i kdyz zamozrejme znam par megalomanu-fyziku, preci jen jsou to stale lidi). Kazdy fyzik ale vyhodi kohokoliv kdo mu zacne placat neco bez matematiky - jo to je fakt. A to ze ti vadi ze fyzika neumi vzechno vysvetlit dneska neznamena ze to nebude umet vysvetlit pozitri. Kdyby lide takto uvazovali treba ve 20. letech min. stoleti a rekli no soucasna fyzika neco neumi vysvetlit, tedy se popira, skonceme to, neexistuje kvantova mechanika. A ta je zatracene uspesna uz sto let prave proto, ze neco drive podivneho, vysvetlila.

Odpovědět


Litomyšl

Vendula Krátká,2007-09-16 16:31:52

Pane nobody a pane Zephire. Jestlipak víte proč Vám stát ani jiné instituce neplatí a nebudou platit cesty do zahraničí na konzultace? Netušíte? Protože jediné, na co se zmůžete, jsou tyto ubohé diskuse. A dokonce nejste schopni vést diskusi ani k obsahu tohoto článku. Přečtěte si několikrát poslední příspěvek pana Brože. Je nadčasový. A jak už tady někdo psal, je SUPER!

Odpovědět


Nadčasový příspěvek pana Brože

ZEPHIR,2007-09-16 19:26:52

Bohužel, pan Mikuláš Kopernický se seoučasným teoretikům, především strunřům podobá v mnohem víc věcech, než jen ve svý úctě k matematice. Jeho formální teorie heliocentrickýho modelu byla oficální vědou svý doby přijímaná stejně rezervovaně, jako teorie současnejch strunařů. Chyběl jí totiž k formální dokonalosti neformální přístup k jejímu pochopení. Ten do Kopernikovy teorie vnesl až Galileo se svýma obrázkama stínu měsíčních kráterů a fází Venuše. Jelikož Koperníkův model neuměl spočítat dráhy planet o nic líp, než Ptolemaiovskej model, zůstal ignorovanej vědou skoro celý další století. A pozor, superstrunový teorii je už dneska pomalu taky čtyřicet let.

Tak to ve vývoji vědy chodí, je to důsledek specializace: někdo dělá teorie a nestará se o její použitelnost, někdo zase dává dohromady teorie s realitou. Je nutný si uvědomit, že ani jeden z těch pohledů nemůže dominovat nad tím druhým, musej zvostat v rovnováze a jde to dokonce odvodit i z chování tý pěny, kde jsou kauzální houbovitý fluktuace v rovnováze s těma chaotickejma, napohled neviditelnejma.

Kdyby strunaři nebyli zahleděný do svý matematikyy, mohli to bejt právě oni, kdo by ukázali světu, co jejich struny vlastně sou, Zephirů apod. vykladačů Písma by nebylo potřeba. Jenže oni to neudělali, svou šanci propásli a dnes místo progresívního představujou konzervativní křídlo fyziky, který se pod tlakem ostatních teorií dostává do defenzívy. Jen proto, že se do jejich výzkumnejch skupin lije tolik prostředků, můžou se udržovat na špici v publikační rovině, ale ce se týče testovatelnejch předpovědí, začíná je válcovat i mnohem chudší smyčková teorie gravitace, nemluvě o Yilmazově, Heimově teorií a dalších.

Čili závěr je, že nestačí mít formálně dokonalou teorii (a ty slepence strunařů maji do konzistence pěkně daleko), je nutný mít intuitivní vhled do jejich fungování. A ten mi v současný fyzice chybí.

Odpovědět


Ale to je plk, že věda nemá lepší vysvětlení ...

ZEPHIR,2007-09-16 19:38:58

Fakt nemá, jinak by tu už bylo dávno uvedený, nebo aspoň nalinkovaný. Jak souvisí výrok Diraca o antičásticích jako částicích žijících v záporným čase s fyzikální definicí času? Čim se liší částice od antičástic, proč se lišej tak málo, proč neutrino vykazuje totální narušení CP symetrie, proč je antihmoty tak málo ve vesmíru ve srovnání s normální hmotou? Atd.

Je nutný si uvědomit, že v okamžiku, kdy současná věda nemá kazuální vysvětlení teorie relativitý ani kvantový mechaniky, nemůže kauzálně vysvětlit ani libovolnou další teorií, která je na nich založená. Kompletní pochopení vesmíru tedy musí vzejít z představ a modelů, který sou na těchhle teoriích kompletně nezávislý. Éterová teorie takovým modelem je.

Odpovědět


OT

Nobody,2007-09-16 20:51:33

2 Vendula Krátká: Já si už před drahně lety otestoval prostředí a nazdal že nemá smysl se o něco snažit "bojem" s establishmentem, nemíním se díky sviním dostat s nervama na hunt a být uznán až in memorian jako už se to už pár nešťastníkům v historii stalo (touha po uznání od lidí je stejně pouhá pošetilost), na to abych se věnoval "vědě po svém" nikoho z Vás nakonec nepotřebuju, překvapeni ?

Ta poznámka o cestování byla žertem (po cestování opravdu netoužím), v době internetu kvůli rozhovoru nikdo nemusí cestovat, mimochodem dobrý námět na úspory v resortu.

2 kamil bradler: Matematika (aparát co jsem potkal) je srašně nepružná a pro práci se serioparalelním multiprostorem naprosto nepoužitelná (brrr) násobné lineární podprostory prostorového nebo časového rozměru vůbec nezná (LOL), operuje s danýma datatypy (zavedení vzorce v matematice je definováním datatypu) což efektivně brání pravdivě emulovat realitu, používám vlastní zápis, jinak proti matematice nic nemám, pěkně se s tím kreslí grafika.

"Musis se s tim vyrovnat, sorry, ale matematika je vazne jediny popis prirody." LOL, když řeknu že je příroda krásná tak popisuju co ? to už asi není příroda co popisuju když nepoužívám matematiku, asi nějaký kouzlo nebo co, lidi co se s váma děje ? připomínáte mi roboty, ano pane, splním váš příkaz pane, věříme v jednoho boha pane, jmenuje se matematika pane, hehe.

Literaturu i ve formě papíru samozřejmě používám, jen jsem chtěl vidět co z Vás tady vypadne, autory nekontaktuji znám jejich styl, nemá to smysl, jsou to vyhraněné osobnosti a rozhovor se brzo stává přesvědčováním, to je dovůd proč se nakonec nebavím ani se Zephirem, jen si ho sem tam čtu, myslím že takto to nemám jen já a ne jen s ním.

Odpovědět


Matematika jako popis přírody

ZEPHIR,2007-09-16 21:42:27

Záludnost použití matematiky pro popis přírody je v tom, že je striktně kauzální, což příroda pochopitelně neni. V přírodě je každej ostrůvek kauzality balancovanej oceánem chaosu. Většina lidí si zřejmě ani neuvědomuje, že viditelná hmota vězí v obrovským objemu vakua, tvořeným vysoce chaotickým mořem částic - tak chaotickým, že se jejich účinek ruší už na velmi krátký vzdálenosti, díky čemuž ho nepozorujem.

Další problém s matematikou je ještě zásadnější: matematika je založená na formální logice a Peanově algebře spočetnejch množin. Sama představa spočitatelnejch skalárních entit je založená na konceptu kolidujících fermionů, vlny se navzájem prostupujou, tedy je nelze ani spočítat. Tímhle způsobem je kauzální popis formální matematiky vždycky omezenej jen na tu kauzální složku éteru, tvořenou fermiony. Názorně je vidět v případě strunový teorie, která poposuje éterovou pěnu tak, jako kdybychom ji na fotografickým snímku erodovali tak, že by se bubliny pěny rozpadly na individuální membrány a jejich 1D spojnice. Strunovej popis je v podstatě erodovanej popis reality.

Smyčková teorie (LQG) je v popisu pěny důslednější, ale zase ignoruje fakt, že bubliny éterový pěna jsou samy vyplněný hustší pěnou, je to tudíž pouze 3D model vícerozměrný reality. Ani jedna z obou teorií ale netuší, že vlastně popisuje chaotický fluktuace v silně stlačeným poli dalších, fundamentálnějších částic, čili jim nutně unikaj detaily na rozhraní pěny a chaosu, do kterejch formální matematika "vidí" špatně. Formální modely se uvnitř bublin stávaj chaotický a zatížený singulárníma nekonečnama, protože jsou vyslednicí působení mnoha částic současně z různejch směrů, jejichž moment se navzájem kompenzuje. Lidská intuice je na podobným modelu založená, protože je tvořenou analogovou simulací takovýho vícerozměrnýho systému částic prostřednictvím neuronů, proto jí nedělá problém chování takovýho systému předpovídat. Ale formální matematika s tím problém má a musí se uchylovat k limitám nekonečen (renormalizaci) a dalším nepříliš čistejm trikům, který jsou současně vždycky spojený s jistou ztrátou informace.

Je nutno si uvědomit, že stejně jako formální matematika i naše chápání reality je založený na inutitivní fyzzy logice, nikoliv kauzální matematice. To že máme pro popis heliocentrickýho modelu Keplerovy rovnice nic neznamená, jelikož i ty rovnice jsou založený na intuitivní představě Země obíhající kolem Slunce. A tuhle představu rovnicema jednoduše nevyjádříte. Proto se taky Keplerův model dostal na pořadí dne až tehdy, když poskytl právě tu intuitivní představu, kterou do něj vnesl Galielo.

Odpovědět


Pro pana Brože a ostatní posmívající se individua:

vosel,2007-09-17 01:06:33

Proč tuhle diskuzi jednoduše neukončíte tím, že napíšete co to podle dnešní "oficiální" fyziky částice je? Proč místo toho píšete nic neříkající posměšky o zephirovo hlouposti? (a mojí hlouposti, protože jsem takový strašný hlupák že nemám potřebu každého hned urážet)

Odpovědět


Podle současný fyziky sou jednoduchý částice...

ZEPHIR,2007-09-17 02:29:34

...tvořený chomáčem virtuálních kvarků (nositel hmoty částice), který obalujou valenční (vazebný) kvarky (nositele náboje). To se dá podle éterový teorie intepretovat jako pěna vyplněná další pěnou, v místě, kde se stýkaj dva druhy "bublinek" s různou křivostí membrány pěny kmitat po uzavřený spirále, která určuje chiralitu vibrací uvnitř částic. Ta může bejt pravo nebo levotočivá, podle toho jakej povrch bublin (vnější nebo vnitřní) se ve vibracích angažuje.

Všimnite se, že na nějaký trojice nebo dvojice kvarků si částicová fyzika už dávno nehraje, dvojice či trojice ve vší tichosti nahradily dva nebo tři druhy valenčních kvarků, slovo "kvark" tedy doznalo významnýho významovýho posunu. Dnes slovo kvark prostě označuje jakejkoliv žvaneček hmoty uvnitř částic apod. V éterový teorii je kvarkem element spinorový vibrace, skládající ty spirálovitý vibrace. Proč má kvark dvoutřetinovej náboj se lehčejc nakreslí, než vysvětlí, dole je knotovej model vibrací v elektronu a protonu a neutronu.

http://befe.wz.cz/castice.gif
http://befe.wz.cz/electron.gif
http://befe.wz.cz/protonneutron.gif

Odpovědět


Fyzikální model vakua podle éterový teorie

ZEPHIR,2007-09-17 03:12:02

Kdybyste měli zájem vidět vakuovou pěnu vidět naživo, todle krátký video zachycuje průběh kondenzace superkritický páry (tušim hexafluoridu síry) v zatavený ampuli. Podstatnej je ten závěr, kdy se na rozhraní kapaliny a páry vytvoří jakási metakapalina, tvořená emulzí z houbovitejch fluktuací hustoty (tzv. spinová síť nebo strunová kapalina).

http://befe.wz.cz/supercritic.avi

V okamžiku, kdy se v prostoru taková pěna vytvoří, se mechanická energie šíří po jejím povrchu a výrazně se zpomalí, proto uvnitř pěny expanduje časoprostor (inflace). Kdyby to prostředí bylo hustší, začaly by se ty fluktuace tvořit i ve výsledný pěně a vznikla by tak jakási emulze z emulze. Stojí za zmínku, že počet těch úrovní agregace je jednoznačně omezenej geometrií (pokud je prostředí ještě hustší, začnou se jeho fluktuace zase rozpadat) - mj. proto strunová teorie operuje v časoprostoru o pevným počtu dimenzí.

Odpovědět


smutné

Jaroslav Petřík,2007-09-17 06:53:08

Nobody, Zephir a vosel. Tento trojlístek jakoby si z oka vypadl. Všimněte si, jak stále rozlišují vědu na oficiální a neoficiální. Ta oficiální, tu dělají lidi, kteří nejsou anonymní. A o té druhé mají přehled oni. Ta první je dobrá jen tehdy, když se shoduje s jejich vírou. Proč s vírou? protože vlastně žádnou vědu nedělají, nemají ždáná data, nedělají žádné pokusy, nemohou se opřít o žádný svůj výtvor, ani o nějaké svoje pojednání, které by prošlo recenzním řízením. Tak tyhle anonymní nicky tady s Vámi se všemi cvičí. A jsou čím dál tím arogantnější. Smutné čtení.

Odpovědět


...a jsou čím dál tím arogantnější...

ZEPHIR,2007-09-17 09:07:02

Jak arogantnější? Já tu přece nikoho neoznačuju za blázna, pomatenýho filozofa, blba, magora nebo bastarda. A to je tadle výměna názorů na webový poměry ještě docela korektní.

Odpovědět


Jaroslav Petřík

vosel,2007-09-17 14:15:04

Jakou mojí víru máte na mysli? Víte je zajímavé že tady dostali vynadáno ti, kdo se chytají označení molekula, a přitom sami chytáte mě za slovo. Proč? Tak mi poraďte jak to mám napsat abych nebyl označen za debila, vy debile. Nechápu proč jsou tady čtenáři uráženi )a jsou jim přisuzované jakési obskurní víry) jen proto, že si dovolili upozornit že by se lidi v diskuzi neměli urážet. Proč ty zephirovy teorie prostě nevyvrátíte ať je klid? Víte, vědci se dělí zhruba na 3 typy.
1. To svoje si v klidu zkoumá a ostatní ho nijak moc nezajímá.
2. Komunikuje s alickou veřejností, ovšem jeho koníčkem je urážet kohokoli kdo se snaží přemýšlet sám. Vždyť on je VĚDEC, jak může někdo být takový hlupák aby se mu pokoušel odporovat nebo vymýšlet něco nezávisle na něm? Proč by měl něco vysvětlovat, když je každému jasné, že on je VĚDĚC tak má pravdu?
3. Bohužel velmi malá skupina, která nejenže komunikuje s veřejností, ale komunikuje s ní slušně a bez urážek.

Skupina 2 je bohužel nejvíc vidět. Bohužel proto, že u spousty lidí snižují důvěryhodnost vědy.

Odpovědět


překlem

vosel,2007-09-17 14:15:39

alickou=laickou samozřejmě

Odpovědět


Měření

Nobody,2007-09-17 18:27:48

2 Jaroslav Petřík: Měření které vyrací "zákon o zachování (ničeho)" provádím hned po probuzení každý den vlastníma očima se zřejmým výsledkem, nebo oči nejsou fyzikální čidla ? ;-)

Nadruhou stranu to že v detektoru nějaká částice "při měření" udělá piruetku ještě nic neznamená, musí se to interpretovat, interpretace jsou poplatné době autorům a jejich modelům.

PS: Ják víte že neprovádíme měření a pokusy ? Vy máte křišťálovou kouli ?

Odpovědět

Antihmota podle éterový teorie

ZEPHIR,2007-09-14 10:37:53

Podle éterový teorie je vakuum tvořený hustejma fluktuacema, který připomínaj pěnu v kondenzující superkritický páře. Geometricky podobnej model vyznává smyčková teorie gravitace i teorie strun. Částice jsou vlnový balíky vibrací tý pěny, který třepáním houstne jako každá pěna, čili místa kde vegetujou částice se jeví jako hustej žmolek bublin - strun, brán a virtuálních kvarků.

Koncept antihmoty souvisí s štěpením šipky času, kterej pro antihmotu navrhnul už P.A.Dirac. Podle vlnový teorie éteru je veškerá realita tvořená fluktuacema hustoty éteru, časoprostor neni výjimkou. Když je fluktuace hustoty éteru placatá jako vodní hladina, gradient hustoty v jednotlivejch směrech se výrazně liší. Směr, ve kterým se mění nejvíc je časová dimenze, směry, ve kterejch se mění málo jsou dimenze prostorový. Podle nich se šíří energie.

Z modelu éterový pěny vyplývá, že její (mem)brány sou tvořený časovejma dimenzema. Každá membrána má dva povrchy, čili povrchový gradientu, který jsou ale v případě běžný pěny velmi těsně u sebe (časoprostorový brány sou velmi tenký). Částice sou tvořený vibracema gradientů tý pěny jako vlny na hladině, normální částice sou ty, co se tvořej na gradientech uvnitř, antičástice sou ty, co se vlněji na straně vnější. Lišej se helicitou svejch vibrací, jinak jsou ale za normálních podmínek velice podobný. Proto je těžký napohled částice a antičástice rozlišit, pokud se ale jejich vibrace smíchaj, navzájem se vyrušej a dojde k explozi a přeměně ustálenejch vibrací hmoty na chaotický záření.

Za zmínku stojí, že částice a antičástice nikdy nemůžou bejt úplně stejný. Vibrace gradientů uvnitř bublin maj vždycky o něco vyšší křivost časoprostoru, tedy i vyšší hustotu energie a jsou stabilnější. Protože sou ale membrány velice tenký, je ten rozdíl velice malej a označuje se jako narušení CP symetrie. Pokud se do éterový pěny uvede energie, pěna zhoustne, její bubliny se zmenšej, zakulatěj se a membrány pěny ztloustnou. To znamená několik věcí.

Jednak vzrostou rozdíly mezi stabilitou částic a antičástic. Jelikož takovou etapou s vysokou hustotou energie vesmír prošel při svým vzniku, je zjevný, že částice značně převládaly na antičásticema. Čili dnes, kdy je stabilita obou prakticky stejná už žádný antičástice ve vesmíru nenajdeme, nikdy tam totiž pořádně nebyly.

Za druhý, jelikož se světlo vede gradientama hustoty na povrchu memebrán, zahuštění pěny je spojený se dvojlomností vakua a rozštěpením radiační šipky času. Proto vakuum vykazuje v okolí magnetarů dvojlom. V případě rotujících černej děr rozštěpení šipky času vede až ke vzniku několika horizontů událostí a vzniku multiversa, kde jedna časoprostorová událost vyvolává dva následky ve dvou místech časoprostoru současně.

Tak to jen tak na úvod, abyste získali názornou představu, co to antičástice vlastně sou.

Odpovědět


Zephir nám to pěkně uzavřel

Colombo,2007-09-14 17:05:15

tedy že je zbytečné nad tím hloubat.:D

Odpovědět


je zbytečné nad tím hloubat

ZEPHIR,2007-09-14 21:39:11

Tušit CO ještě neznamená chápat JAK, chápat JAK ještě neznamená vědět PROČ. Ale názvosloví pozitroniovejch molekul bysem zas tolik moc neřešil.

Odpovědět

Prostě hotové babylónské zmatení jazyků

Pavel Brož,2007-09-14 09:52:30

On to asi nejlépe vyjádřil Jirka - označovat systém dvou pozitronů a elektronu za molekulu jde jen s nadsázkou, já dodávám s velikou nadsázkou. Stejně tak označovat systém dvou pozitronů a dvou elektronů, či obecně systém m pozitronů a n elektronů za molekulu je terminologie přitažená za vlasy. A úplně stejně je matoucí označovat pozitronium čili vázaný stav pozitronu a elektronu atomem. V duchu téže logiky byste potom museli označit jádro deuteria za atom (vázaný stav dvou částic, neutronu a protonu) a naproti tomu jádro hélia za molekulu (vázaný stav dvou neutronů a dvou protonů). Co myslíte, bylo by takové pojmenování jader užitečnou analogií nebo zbytečným matením?

Ono těch vázaných stavů pozitronů a elektronů (ve smyslu možných kombinací m a n v systému vázaných m pozitronů a n elektron) zase tak moc nebude, ale ty, které budou existovat budou mít do vlastností molekul pěkně daleko. Už jenom z toho důvodu, že pozitronium na rozdíl od atomu vodíku je kvantově polním systémem, kdežto atom vodíku lze úspěšně aproximovat jako kvantově mechanickou úlohu pohybu elektronu v poli klasického Coulombického pole pevného jádra. To nefyzikům sice asi příliš neřekne, dá se to ale přeložit do lidštiny tak, že odlišnosti obou systémů jsou naprosto zásadní a proto "přetížení" významu pojmu atom či molekula na elektron-pozitronové systémy žádný užitek nepřinese, právě naopak.

Odpovědět

Nový prvek?

Mirek Toman,2007-09-14 08:49:47

Jak vidno, tak za určitých okolností spolu může hmota a antihmota docela slušně koexistovat a mít spolu molekuly. Také by mne zajímalo kam takový prvek zařadit?

Odpovědět


Molekula

Jirka,2007-09-14 09:01:29

Myslim, ze se ted ukazuje, ze oznacit system dvou pozitronu a elektronu za molekulu, bylo nestastne.

Sestem dvou e+ a jednoho e- je za molekulu oznacovan s urcitou nadsazkou.

Odpovědět

dotaz

Jan First,2007-09-14 08:37:21

Velmi zajímavý příspěvek.
Když tu máme atomy pozitronia a molekuly, které mají delší životnost než atomy a jsou stabilnější, lze hovořit o tom, že by pozitronium byl nový prvek?
A jaké by měl místo v tabulce Mendělejeva?
Jde hovořit o prvku?
Může být do tabulky zařazeno něco, co je zplácáno z hmoty a antihmoty?

Odpovědět


Ne,

Jirka,2007-09-14 08:57:00

nejde o atomy nejakeho prvku. Pozitronium je jen soustava elektronu a pozitronu. K atomu je prirovnavam proto, ze je navenek neutralni a proto, ze po elektricke strance v nem panuji podobne pomery jako v atomu. Ale atom, jak ho zname treba u vodiku, to neni! Nema zadne tezke jadro.

Pozitronium tedy nemuze byt povazovano za atom noveho prvku. O chemickych vlastnostech takoveho systemu bych nerad spekuloval.

Odpovědět

Jen ne molekula pozitronu

Ladislav Horák,2007-09-14 08:23:25

Návrh říkat tomu molekula pozitronu, jak uvádí Wagner, je nesmysl. Pozitron je částice. Atom látky je tvořen pozitronem a elektronem. Atom byl nazván pozitronium. Říkat molekule pozitron není správné. Rozhodně se v češtině ani ve fyzice neujme. Molekule se nejspíš bude říkat tak, jak ji nazvali sami autoři. Molekula pozitronia.

Odpovědět


Jak ten objekt ksakru nazvat ??? :-))

Vladimír Wagner,2007-09-14 09:28:28

I já považuji za nejvhodnější (pokud už pro slovo molekula sáhneme) název molekula pozitronia. A navrhoval jsem to hned od počátku a první jsem ho zavedl do češtiny :-)))): "Na system dvojice pozitronů a elektronu však název pozitronium nerozšiřuje, je korektnější mluvit jako o molekule pozitronia". O molekule (koho čeho) pozitronu jsem se jen zmínil jako o ne úplně vyloučené možnosti. Jinak, který název se ujme a bude případně používán je dost ve hvězdách. V řadě názvů ve fyzice (a nejen v ní) se logika ztrácí a jsou dány spíše historickým vývojem a i řadou náhod.

Odpovědět

Pozor! Nelze mít pádné výhrady.

Slavik,2007-09-14 00:41:12

Pane Broži a Wagnere, myslím, že jste tady rozvinuli diskusi aniž kdo z vás originální práce od Cassidiho a či od Surko, četl. Diskutujete o tom, že molekula je tvořena dvěma pozitrony a jedním elektronem a vyvozujete z toho dalekosáhlé závěry. Ale o tom není v pramenech nikde řeč. Autoři hovoří o atomu pozitronia, který je tvořen jedním pozitronem a jedním elektronem. Je tedy zcela mimo mísu, doplňovat sem vlastní teorii o plusech a mínusech.
Látku, kterou připravili ze dvou zmíněných atomů, nazvali molekulou. Molekula pozitronia je tvořena dvěma atomy (obsahuje tedy dva pozitrony a dva elektrony). Motat sem tří a pětičásticové systémy není diskusí k objevu o kterém je tento článek.

Odpovědět


Ještě naposledy o definicích

Vladimír Wagner,2007-09-14 07:55:41

Moje základní námitka byla proti formulaci příspěvku v Oslovi, která už je a pravděpodobně byla i v době, kdy jste se k příspěvku dostal Vy, opravena (pravě na základě mé poznámky). Tam se psalo, že David Cassidy a Allen Mills přisoudili název pozitronium systému dvou pozitronů a jednoho elektronu. Já jsem upozornil, že název pozitronium je již dávno zavedený pro vázaný systém pozitronu a elektronu a pro nově pozorovaný systém popisovaný v příspěvku se hodí spíše název molekula pozitronia. Po nahlednutí do obou příspěvku v Nature jsem si ověřil, že přesně tak se to tam označuje. Redakce Osla pak svůj příspěvek opravila. A teprve pak jste ho asi teprve četl Vy, a to vedlo k Vašemu nepochopení a obvinění mě a pana Pazdery, že se bez důvodu a nahlédnutí do původních materiálů snažíme diskutovat.

Odpovědět


Omluva

Vladimír Wagner,2007-09-14 07:59:07

Omlouvám se, že jsem právě zaměnil Josefa Pazderu a Pavla Brože. Kdo rychle píše, dvakrát píše :-)))

Odpovědět

Ono jde ale o molekulu stejně jako o atom

Pavel Brož,2007-09-13 21:55:05

Pozor, lze mít pádné výhrady vůči označení systému dvou pozitronů a elektronu za molekulu, byť ionizovanou. Pokud totiž chceme hledat známé analogy tohoto systému, tak najdeme hned dva. Jedním je ionizovaná molekula vodíku H2+, sestávající se ze dvou protonů a jednoho elektronu, druhým je aniont H- sestávající se z jednoho protonu a dvou elektronů - ten vznikne tak, že atomární vodík přibere do svého elektronového obalu ještě jeden elektron (pokud by někomu vadilo, že zde máme celkový náboj opačný než u systému dvou pozitronů a elektronu, pak lze buď uvažovat ekvivalentní systém dvou elektronů a pozitronu anebo iont(antiH)+ sestávající z antiprotonu a dvou pozitronů).

Myslím si, že výhrady V. Wagnera jsou oprávněné, ve veškeré fyzikální literatuře se opravdu pod pozitroniem myslí vázaný systém elektronu a pozitronu. Vázaný systém dvou pozitronů a elektronu (či dvou elektronů a pozitronu) je specifickým vázaným systémem tří částic, který má stejně daleko k ionizované molekule H2+, jako k pozitronem dopovanému antiatomu vodíku, iontu (antiH)+.

A co se týče terminologie, tak ono zavedení Ps2 coby "molekuly" pozitronia aneb vázaného systému dvou "atomárních" pozitronií toho moc nezjednoduší, tam bych měl za to, že ten "gulage" naopak vznikne. Tak např. Ps2+ bude co, bude to tříčásticový systém sestávající ze dvou pozitronů a jednoho elektronu (aneb Ps2 bez elektronu), anebo to bude pětičásticový systém sestávající ze tří pozitronů a dvou elektronů (aneb Ps2 s pozitronem navíc)?

Odpovědět


Ještě poznámka k výrobě antihmoty

Pavel Brož,2007-09-13 22:19:35

zde přidávám pár odkazů ohledně výroby antiatomů vodíku, tj. neutrálních vázaných stavů antiprotonu a pozitronu:

http://newton.ex.ac.uk/aip/physnews.605.html
http://newton.ex.ac.uk/aip/physnews.611.html
http://newton.ex.ac.uk/aip/physnews.714.html#2

Pokud vím, antivodík je zatím jediným vyrobeným antiatomem. Příprava molekuly antivodíku (pokud už nebyla provedena) už bude jen otázkou relativně krátkého času v horizontu několika let, naopak příprava těžších "antiprvků", než je antivodík, bude bezpochyby velice zapeklitou záležitostí. Podstatou těchto těžkostí je to, že těžší jádra vznikají buď štěpením či tříštěním těch ještě těžších (což v tomto případě logicky není cesta), anebo termojaderným slučováním těch lehčích za extrémních tlaků a teplot, což ale opět není použitelné v případě, kdy generované paprsky antičástic jsou enormně řídké.

Odpovědět

Pokud to jde u elektronu

Ccecil,2007-09-13 17:05:19

Pokud to jde u elektronu a pozitronu, nechci ani domýšlet, jaké vlastnosti by mohl mít systém proton-antiproton.

Odpovědět


šlupka

ladislav Nekula,2007-09-13 17:07:48

To by asi teprve byla šlupka. Co vlastně by se vyzářilo?

Odpovědět


Solárko s masáží

Vrata,2007-09-13 19:18:27

No zase asi nakonec fotony, před tím nějaké mezony pi, mohl by vzniknout i neutron s antineutronem. Rorhodně šlupka o energii 2m0*c2.

Odpovědět


Antineutron

Jirka Š. Svejkovský,2007-09-14 10:23:14

Promiňte, neutron a antineutron, to mě zaujalo. Mohl byste upřesnit?

Odpovědět


ad antineutron

Pavel Brož,2007-09-14 11:17:35

Antineutron byl experimentálně objeven v roce 1956 (antiproton v roce 1955). Ačkoliv je neutrální stejně jako neutron a má stejnou klidovou hmotnost, jde o odlišnou částici. Neutron je složen z jednoho kvarku u o náboji +2/3 a dvou kvarků d o nábojích po -1/3, zatímco antineutron je složen z jednoho antikvarku anti_u o náboji -2/3 a dvou antikvarků anti_d o nábojích po +1/3. Interakce neutronů a antineutronů v obyčejné hmotě jsou diametrálně odlišné. Tak např. absorbce neutronu těžkým jádrem vede v řadě případů pouze k vytvoření těžšího izotopu téhož prvku, kdežto absorpce antineutronu těžkým jádrem nadělá vždycky paseku v důsledku bouřlivé interakce antineutronu s nějakým neutronem.

Odpovědět

vojáci

Ota Vinklar,2007-09-13 16:33:01

Takový výkonný gama laser v rukou zelených mozků, to teda bude dílo. Tím by mělo jít ve vzduchu ina zemi zničit prakticky všechno a na jakoukoli vzdálenost....
To nás čekají věci.

Odpovědět

vesmír

Lenka K,2007-09-13 16:29:57

To by ale znamenalo, že ve vesmíru by se mohly molekuly tvořené současně hmotou i antihmotou vyskytovat v docela zajímavém množství, což by mohlo poopravit naše názory na něj.

Odpovědět


Zajímavé

Vrata,2007-09-13 19:26:58

Zajímavé by bylo setkání muže se ženou ze světa antihmoty. No myslím, že k anihilaci občas dochází. Co teprv podivnost a černá díra!!!

Odpovědět


Mozna

Jirka,2007-09-13 19:44:48

je na miste zduraznit, ze pozitronium je vcelku nestabilni zalezitost a ani pridani dalsiho pozitronu tomu nepomaha.

Hlavne je treba mit ale na pameti, ze nejde o atomy, jak je bezne zname - tedy tezke jadro a lehky elektronovy obal.

Antiatomy uz vytvoreny byly, nicmene se nevyrabeji nijak masove, rozhodne si nemuzete prohlednout nejakou vec z antihmoty. Existence molekul z nekolika antiatomu se da predpokladat (rekl bych, ze uz byly i pozorovany, ale nejsem si tim jisty). Na druhou stranu existenci molekul slozenych zaroven z atomu i antiatomu si predstavit nedokazu. Rozhodne by to nebylo nic stabilniho, drive nebo pozdeji by doslo k anihilaci.

Antihmoty opravdu ve Vesmiru moc neni. Kdyby existovaly oblasti s antihmotou, museli bychom pozorovat silne zarici plochy tyto oblasti ohranicujici, ktere vsak nepozorujeme.

Odpovědět


Antihmoty opravdu ve Vesmiru moc neni

ZEPHIR,2007-09-14 21:45:19

Čim lehči a menší částice, tím obtížnějc spolu navzájem interagujou a jejich anihilace zanikně v tepelným šumu vesmíru. Ve vesmíru je temný hmoty dost, může v ní bejt spousta antičástic.

Odpovědět

amps

josef,2007-09-13 16:18:52

Edisone, máš pravdu. amps je ampérů.

Odpovědět

Zůstal bych u formulace objevitelů

josef pazdera,2007-09-13 15:16:20

Díky za připomínku, ale bez ohledu na českou terminologii bych zůstal u terminologie, kterou použili autoři objevu. Čtenář v tom nyní může mít docela gulage. Proto bych vše v kostce zopakoval tak, jak je to míněno v mém článku a jak to presentuje Nature a stejně tak stránky UCR. Plusy a mínusy bych v článku nezaváděl.
Podstatou objevu je, že se autorům podařilo vytvořit molekuly z něčeho, co se nazývalo pozitronium. A nazvali to molekulární pozitronium. To co bylo dříve pozitronium, tak tomu začali říkat atom pozitronia. Shodneme se na tom, že atom této látky je tvořen jedním elektronem a jedním pozitronem. Molekula, kterou tyto atomy tvoří má za normální situace krátké trvání. V případě, že se pracuje s pórovitým křemíkovým sklem, život molekul tvořených z části hmotou a z části antihmotou se podstatně prodlouží. Anihilací molekulárního pozitronia se uvolňuje větší energie, než jaká by se uvolnila z atomů této látky.
Co bych ale měl dodat, žeobjev nebude sloužit jen vojákům, ale využití najde i v lékařském oboru tomografie.

Odpovědět

Jaký systém se označuje jako pozitronium?

Vladimír Wagner,2007-09-13 12:28:39

Dovolil bych si upřesnit trochu definice. Jako pozitronium se striktně označuje systém složený z jednoho elektronu a pozitronu, které obíhají kolem společného těžiště. Tedy nejedná se o systém složený ze dvou pozitronů vázaných pomocí elektronů označovaný jako pozitronium v článku. V článku se vázaný systém pozitronu a elektronu označuje jako pozitronový atom. V českých textech se takové označení neužívá a striktně se dodržuje označení pozitronium. Jako zkratka se používá označení Ps. A. Mills sice ve svých anglicky psaných textech používá pro systém elektronu a pozitronu označení jak pozitronium tak pozitronový atom. Na system dvojice pozitronů a elektronu však název pozitronium nerozšiřuje (ale ten konkrétní článek v Nature jsem nečetl), je korektnější mluvit jako o molekule pozitronia (označuje ji jako Ps2, podobně jako H2). Ja bych přidal ještě Ps2+, protože se jedna o kladně nabitou ionizovanou molekulu :-). V českém textu bych však opravdu zůstal u klasické definice pozitronia. Je dobře zavedená a dlouho používaná. Vždyť pozitronium vzniká při interakci pozitronu s látkou běžně (pozitron se ionizací zastaví, je zachycen elektronem - zachytí elektron :-) a po krátké existenci pozitronia systém anihiluje. Tento jev je běžně využívan jak ke studiu systému složeného z hmoty a antihmoty (přechody mezi vzbuzenými stavy pozitronia) i při aplikacích v materiálovém výzkumu i medicíně (PET)

Odpovědět


Kroužek navíc

Vladimír Wagner,2007-09-13 12:38:21

V textu mi přibyl kroužek navíc. Mělo být "systém složený ze dvou pozitronů vázaných pomocí elektronu". To by byla ionizovaná molekula pozitronia Ps2+, pokud by ty elektrony byly dva, tak by byla neutrální tedy Ps2. Jinak by se taky dalo říkat molekula pozitronu jako se říká molekula vodíku. Který pojem se v češtině případně ujme, je otevřené :-))

Odpovědět


Molekulární pozitronium

Vladimír Wagner,2007-09-13 14:20:35

Tak jsem se dostal aspoň zběžně k tomu článku od D. B. Cassidyho a A. P. Millse, Jr v Nature a v případě systému dvou pozitronů a jednoho nebo dvou elektronů se tam mluví molekulárním pozitroniu, tedy molekule pozitronia Ps2 na rozdil od jednoduchého pozitronia Ps (systému pozitronu a elektronu). Pokud existuje vázaný systém dvou pozitronů a jednoho elektronu, měl by existovat i vázaný systém dvou elektronů a jednoho pozitronu. Tedy Ps-. Jak ho budeme nazývat?

Odpovědět


Nazov pre Ps-

Richard,2007-10-30 12:29:20

Co tak pouzit ten (dufam ze este volny nazov) negatron a negatronium ?

Odpovědět

hmmm

ren00r,2007-09-13 12:02:23

a co tak rovno pozitronove delo? to by mohli rovno anihilovat nepriatelski vojaci :)

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace