Zvětšit obrázek

Jennifer Elisseeffová se svými kmenovými buňkami uzavřenými v hydrogelu s oranžově zbarveným živným roztokem. Foto: Keith Weller.

Rozsáhlá poškození kostí lebky se hojí špatně. Příslib obětem závažných úrazů hlavy přináší objev, který představili američtí vědci z John Hopkins University na nedávném kongresu Americké společnosti pro buněčnou biologii.

Vědci věří, že jejich experiment s kmenovými buňkami povede k novým metodám ošetřování zraněných, jež je nebudou zatěžovat.

Jako výchozí surovinu použili lidské embryonální kmenové buňky, které lze získat z pět dnů starého lidského zárodku.  Tyto buňky se neomezeně množí a při vytvoření vhodných podmínek jsou s to proměny na jakýkoli typ buněk dospělého lidského těla. Nathaniel Hwang a Jennifer Elisseeffová donutili lidské embryonální kmenové buňky k proměně na buňky kostní dřeně a ty pak nasadili na podklad ze zvláštního kompozitního materiálu. Buňky začaly vytvářet plochou kost.

O tom, že by se takto vypěstovaná kost hodila k léčbě rozsáhlých poranění, se vědci přesvědčili poté, co s ní zakryli rozsáhlý otvor v lebce laboratorní myši. Zranění, které by se samo nikdy nezhojilo, se dokonale zacelilo. Myši tak mají díru v hlavě vyspravenu lidskou kostí.