Mars byl příliš slaný  
Opportunity na povrchu Marsu zjistil vysokou koncentraci minerálů, které byly v „mokrém“ raném období planety rozpuštěny ve vodě. Toto slané prostředí pravděpodobně učinilo Mars nepřátelským i pro ty nejodolnější mikroorganizmy.


 

 

Zvětšit obrázek
Viktoriin kráter (vrstva „Lyell“). Kredit: NASA/JPL-CALTECH/Cornellova univerzita

„Ne všechna voda je vhodná k pití,“ řekl biolog Andrew Knoll (Harvard University, Cambridge, Massachusetts). Důkazy jsou uchovány ve skalách, které byly v minulosti zaplaveny vodou.

Zvětšit obrázek
Opportunity na Marsu (ilustrace). Kredit: NASA

Vše nasvědčuje tomu, že prostředí raného Marsu bylo jak kyselé tak slané.

 

„Bylo opravdu slané – ve skutečnosti, bylo tak slané, že jen hrstka známých pozemských organismů by měla šanci na přežití tam, kde byly podmínky nejpříznivější a to ještě minimální,“ vysvětlil Knoll. K těmto závěrům dospěli vědci na základě výzkumu, který provedlo marťanské vozidlo Opportunity. Podle Knolla byly podmínky pro život na Marsu v uplynulých 4 miliardách let přinejmenším velmi problematické.

 

Na výročním setkání AAAS (American Association for the Advancement of Science) v Bostonu (14.- 18. února 2008) vědci a technici diskutovali o nových pozorováních roverů na Marsu, o analýze dřívějších objevů, výhledech do budoucnosti i o dalších plánech, při nichž využijí úspěchy aktuálních misí na Mars.

 

Pro Opportunity a jeho dvojče Spirit začal minulý měsíc jejich již pátý rok na Marsu (více než 1400 dnů), čímž několikanásobně překonali plánovanou tříměsíční misi. „Úsilí techniků, které umožnilo roverům takovou dlouhověkost, velmi zvýšilo jejich vědeckou návratnost,“ řekl Steve Squyres (Cornell University, Ithaca, N.Y.) „Všechny nejdůležitější objevy se uskutečnily až po primární misi.“

 

Zvětšit obrázek
Přistání mise Phoenix na Marsu (ilustrace). Kredit: NASA

 Opportunity strávila nedávné měsíce zkoumáním jasná skupiny skal u vnitřní stěny impaktního kráteru Victoria. Vědci předpokládali, že tento materiál pochází z doby ještě před dopadem meteoritu.

 

Zvětšit obrázek
Andrew H. Knoll (Harvard University)

Místo přistání roveru Opportunity (25. ledna 2004) - planina Meridiani (Meridiani Planum) je jedním z nejplošších terénních útvarů na planetě a je zajímavá výskytem hematitu (oxidu železa). Proto tato oblast byla vybrána, aby ji studoval rover Opportunity. Počítačové modely a experimenty simulující podmínky na Marsu pomáhají vědcům zdokonalovat dřívější závěry, zda na planině Meridiani byly v minulosti příznivé podmínky pro mikroorganizmy. Šance se snižují.

 

„Nejdříve jsme se zaměřili na kyselost, protože životní prostředí by mělo být velmi kyselé,“ řekl Knoll. „Teď také hodnotíme vysokou slanost vody, která po sobě zanechala usazené minerály nalezené Opportunity.“ Ještě dodal, že tyto objevy „utahují smyčku okolo možnosti života“.

 

Podmínky byly možná příznivější dříve, když voda na Marsu nebyla ještě tak slaná. Největší naděje na objevení života je podle Knolla v oblastech, které ještě nebyly zkoumány -  v starších a podpovrchových vrstvách.

 

 

Zvětšit obrázek
Phoenix na Marsu (ilustrace). Kredit: NASA

Současné rovery a orbitery se zaměřily na „hledání vody“ na Marsu. Zjišťují roli a osud vody na planetě, hlavně její současný nedostatek.

 

Zvětšit obrázek
Charles Elachi (JPL, Pasadena)

„Naše další mise Phoenix a Mars Science Laboratory se vyznačují přechodem od vody k obyvatelnosti Marsu – posuzování míst, kde byla voda a zda jsou tam vhodné podmínky pro život,“ řekl Charles Elachi (JPL, Pasadena, Kalifornie).
V „obyvatelných“ místech budou pozdější mise hledat důkaz života.


 
 Elachi citoval úspěchy roverů Spirit a Opportunity. „Pracovaly 16krát déle a ujely 20krát víc než bylo plánováno. Ale zejména našly různorodé geologické záznamy účinků vody v raném prostředí Marsu,“ řekl. „Nesmíme usnout na vavřínech. Každá mise představuje nové výzvy.“

 

Mise Phoenix (NASA) přistane blízko severního pólu planety (25. května 2008), kde bude provádět vrty do zmrzlé horniny a bude hledat známky mikrobiálního života v minulosti nebo přítomnosti.

 

Zvětšit obrázek
Steve W. Squyres (Cornell University)

 

Příští generace amerického roveru - Mars Science Laboratory (MSL) má naplánovaný start na rok 2009 a přistání na Marsu v roce 2010. Bude 2krát větší a 3krát těžší než Spirit a Opportunity. Bude sbírat vzorky půdy a skal na Marsu, analyzovat je a hledat organické sloučeniny.

 

 

Zdroj: NASA

 

 

 

 

 

 

 

 


 

Datum: 24.02.2008 18:23
Tisk článku

Související články:

Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?     Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)     Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)     Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu     Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Hledání života na Marsu 1 Úvod série     Autor: Jan Špaček (19.01.2023)



Diskuze:

to me vzdycky dostane :)

Spike,2008-02-26 10:38:02

Proc se vedci porad snazi montovat pozemske organismy na cizi planety? Kdyz je sance, ze z tech nasich by tam par prezilo, tak je podle me velmi pravdepodobne, ze tam byl mozny zivot i na odlisne bazi nez u nas.

Uz i tak se potvrdilo, ze to takhle nemuzeme brat, protoze jsme vsude predpokladali, ze muze byt jen zivot ktery dycha kyslik.. a ejhle - mame tu organismy u morskych sopouchu, pro ktere je kyslik jed.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz