Y chromozom opravuje dějiny  
Svědectví Y chromozomů současných Angličanů svědčí o jiné historii než se učí ve škole...

Dějiny píší vítězové a tak dochované památky ať už se jedná o sochy, architekturu, písemné nebo i ústně tradované  legendy, jsou často poznamenány „přáním mocných“, a neodráží vždy skutečnost zcela přesně.

Poznávání genetických zákonitostí nám dnes dovoluje vyplnit mezery v historii tam, kde zachované písemné materiály nejsou úplné. Sledování změn v mitochondriích jde ještě dále a  dokonce nám umožnilo nahlédnout až do doby z níž se žádné památky nedochovaly. Mitochondriální DNA dnes odhaluje původ člověka a odpovídá na otázky týkající se pramáti všech lidí. Sledováním mutací v mitochondriích bylo zjištěno, že předpokládaná mitochondriální Eva žila v době před 200 000 lety a že se současní lidé  nerozdělili dříve než před touto časovou hranicí.

Pohled do naší minulosti za přispění genetiky nemusí vždy vycházet jen z mitochodriální DNA. Také jaderná DNA má svou vypovídací schopnost.

Hitem poslední doby jsou výsledky získané výzkumníky z University College London, kteří sledovali rozdíly na mužském pohlavním Y chromozomu u různých populací. Vyšetřením téměř dvou tisíc mužů žijících v Anglii, Skotsku, Irsku a Walesu a porovnáním jejich Y chromozomů s těmi, kterými se vyznačují kontinentální Evropané, přineslo překvapivé výsledky. Y chromozom mužů z Walesu a Irů je velmi podobný tomu, který mají muži z pomezí Francie a Španělska - Baskové.  Další zkoumání rozdílů na Y chromozomu v jednotlivých lokalitách dokonce nutí Angličany měnit názor na své dějiny. Dosud se mělo za to, že Anglo-Sasové „převálcovali“ původní národy v oblasti Anglie a Irska a že zbytky Keltů vytlačili až na samý okraj Skotska a Walesu.

Svědectví Y chromozomů současných Angličanů svědčí o něčem zcela jiném, že totiž Mnoho Keltů v Anglii zůstalo a že to byli Anglo-Sasové kdo odešli z centrální Anglie. Jinak by totiž nutně zanechali  své značky na Y chromozomech nynějších mužských potomků. Dokonce ani jižní část Anglie nejeví takové známky biologického vlivu Anglo-Sasů na zdejší obyvatelstvo jak by odpovídalo  písemným údajům, které po sobě Anglo-Sasové zanechali.


 


Keltové po sobě nezanechali psané památky. Genetické studie Y chromozomu nyní dokládají, že vliv Keltů na současnou populaci mužů v Anglii je větší než se soudilo.


Podobné závěry jako vyplynuly ze studia DNA Y chromozomů  jsou nyní  potvrzovány i rozborem mitochondriální DNA, která vypovídá o mateřské části populace. Mitochondrie vypovídají o tom, že i v minulosti platilo že manželky většinou následovaly své muže při jejich výpadech, cestách  a při stěhování do nových lokalit.


Pravdou je, že v daném případě mužský Y chromozom poskytl podstatně zřetelnější diference v jednotlivých geografických oblastech a že to byl především Y chromozom, který donutil Brity poopravit pohled na svůj původ a změnit dlouho tradovaný mylný názor na historii Britských ostrovů a přehnaný vliv Anglo - Sasů.

Datum: 24.06.2003
Tisk článku

Související články:

Chromozom Y a pravěké migrace     Autor: Václav Hrdonka (14.05.2004)



Diskuze:

Kelti asi ne

Michal,2005-08-23 10:57:01

Baskové a jejich případní příbuzní nepatří mezi Kelty. Už jen jazykově. A z výzkumu vyplývá, že se zachovali více geny národů, kteří přišli před Anglosasy ale i před Kelty.

Odpovědět


jazykově ne

CC,2006-09-28 21:37:02

ovšem geneticky to mohlo být jinak - co když právě keltskou civilizaci tvořili baskům příbuzní praevropané s indoevropským kulturním nátěrem?

Odpovědět

Y chromozom opravuje dějiny

Jarda Petr,2003-06-28 09:02:35

Je to přímo skvělé. Jak říkal Henry Thoreau, někdy je teorie nesmírně důležitá, například když najdete v mléce pstruha. Proč jsme ze "pstruhů v mléce" vždycky tak zaražení. Jeden případ, který nezapadá do našich teorií je důležitější než tisíc případů, které je potvrzují. Aspoň nás to přinutí přemýšlet.
V tomto případě třeba o tom, jak je to všechno v přírodě i lidské společnosti složité. Proč třeba pořád zapomínáme, co nám tak usilovně vtloukal do hlav S. J. Gould, tedy fakt, že v přírodě vše neurčují jen neúprosné zákonitosti, ale i sprostá náhoda. Co asi udělaly v britskou populací po genetické stránce takové události jako "Black Death"? Vymřela podstatná část populace a ta prošla dalšími epidemiemi. Zamýšlí se někdo nad tím, že třeba Irsko ztratilo ještě v polovině 19. století během pěti let polovinu obyvatelstva při "velkém bramborovém hladu"? Co pak asi udělá s takto zredukovanou populací náhodný genetický drift? Nemyslím, že by náhodné události dokázaly zcela zvrátit distribuci genretických znaků v populaci, ale určitě nebyly bezvýznamné. V malých populacích se dějou úžasné věci.

Odpovědět

Tak to bývá

richard,2003-06-27 19:55:40

Asi to bylo o tom, že Anglosasové jen vytvořili říši, které vládl jejich královský rod, ale většina obyvatelstva, a to počítaje i šlechtice a válečníky, kteří mají při rozmnožování největší šanci. byli Keltové. Stejně tak to vypadalo i u Franků za Chlodvíka, nebo v Sasku za Karla Velikého. Zajímavé by bylo hlavně srovnat původ jmen šlechticů z nejstaršího období, takby to bylo jasné

Odpovědět

zajimave

pavel houser,2003-06-24 13:01:58

to je zajimave uz proto, ze clovek by ocekaval, ze prave na chromozomu Y nechaji najezdnici nejvetsi stopu (pobiji mistni muze, znasilni zeny apod.). mam pocit, ze treba ve finsku se doslo prave k tomu - ze finove ze severniho uralu pobili mistni europoidni muze (tj. obyvatelstvo finska jako celek spise europoidni, Y chromozom blizky sibirskym etnikum).
pokud anglosasove nenechali stopy ani hromozomu Y... ale priznam se, ze mi to je divny.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz