Ekologický audit restaurací  
Britská studie, kterou provedli na na Nottinghamské univerzitě, doporučuje restauracím provést ekologický audit.


 

Zpráva z tisku: „Ekologická udržitelnost britského restauratérství – Analytická studie londýnských restaurací objevila, že zátěž, které je vystaveno životní prostředí, než se potraviny dostanou v restauraci na talíř, je mnohem vyšší, než se do té doby myslelo“.

 

Zvětšit obrázek
Mezi restauracemi zapojenými do výzkumu je Konstam na Prince Albert v London"s King"s Cross. Strategií této restaurace je získávat místní sezónní potraviny z okolí Londýna.

Student Will Brookes se věnoval studiu 40 londýnských restaurací a provedl široký průzkum, aby otestoval znalosti o místní produkci a zatížení životního prostředí při dovážení potravin. „Každý ví, že dovážení potravin nevyhnutelně tvoří více CO2 než potraviny získané v místě,“ řekl Brookes, „ale byli jsme ohromeni, když jsme objevili, že množství CO2 z jídel založených na ingrediencích importovaných z neevropských zemí je v průměru více než stokrát vyšší než při použití potravin vyrobených v Británii.“

 

Studie zjistila, že průměrné jídlo používající suroviny z neevropských zemí „vyprodukuje“ během dopravy ingrediencí více než pět kilogramů oxidu uhličitého. Pro srovnání, na potraviny, které si ekologicky smýšlející „zelené“ restaurace pořizují z místních zdrojů, připadá jen 51 gramů CO2. Je odhadováno, že samotný transport potravin tvoří 35 procent celkových emisí dopravy ve Velké Británii a potravinářský průmysl je třetím největším přispěvatelem.

 

Podobné průzkumy nejsou žádnou novinkou. „Byl tu například rozsáhlý výzkum nákladů na dovoz potravin do supermarketů, ale tohle je první studie svého druhu zabývající se restauracemi a jejich vlivem na životní prostředí. Jestliže se odhaduje, že je až třicet procent veškerého lidmi indukovaného globálního oteplování způsobeno skleníkovými plyny produkovanými světovými potravinářskými a zemědělskými systémy, tak i to je jedna z oblastí, která zaslouží být podrobně prozkoumána.“

 

Ve studii jsou restaurace rozděleny do čtyř skupin: zelené, britské, evropské a neevropské.
Zelené restaurace jsou takové, co se snaží o trvale udržitelné podnikání a podporují tradiční postupy a suroviny z nejbližšího okolí.

Doktor Nick Mount ze School of Geography a vedoucí Willyho bakalářské práce: „Důležité je mít také na paměti, že cílem této studie není zaútočit na restaurace, které nepoužívají místní potraviny. Pokud by všechny restaurace používaly potraviny z místních zdrojů, staly by se jednotnými a nevýraznými a my bychom ztratili možnost nových chuťových zážitků. Ale tím, co je tímto výzkumem jasně zvýrazněno, je potřeba určité regulace, která by vedla restaurace k tomu, aby i jejich chování přispělo k dlouhodobé udržitelnosti životního prostředí.“

Zbývající zařízení byla rozdělena podle jejich „domácí země“, takže italské restaurace patří do evropských, zatímco indické byly zařazeny do neevropských.
„Důvěra Britů v jídla připravená v restauracích je docela vysoká. To staví restaurace do vysoce významné pozice,“ říká Brookes. „Restaurace mají možnost být v popředí při zdokonalování udržitelnosti potravinářského průmyslu. To samozřejmě přináší nároky na znalosti a propagaci místní sezónní produkce. Ale to by na oplátku mohlo inspirovat a zdokonalit zpracování potravin i v domácnostech.
 

Studie připouští, že získávání surovin z místních zdrojů není vždy možné. Ale v případě, kdy nejsou k dispozici odpovídající místní zdroje, studie navrhuje, že restaurace mohou ušetřit energii jinde. „Asi se nedá očekávat, že například argentinský „steak house“ začne podávat britské hovězí,“ říká Will. „Ale mohli by tam například začít třídit odpad na recyklovatelný a kompostovatelný.“

 

Dalším doporučením obsaženým v závěrečné zprávě je, že zákazníci by měli být schopní vykompenzovat „uhlíkové náklady“ jejich jídla podobným způsobem, jako je třeba zakoupení „uhlíkového kreditu“ u leteckých společností. Stálo by to méně než penci, aby se vyrovnalo průměrné „zelené a britské“ jídlo o třech chodech. Evropské jídlo by vyšlo téměř na dvě pence, zatímco u neevropského jídla by museli zákazníci za kompenzaci zaplatit bezmála 8 pencí. Tato specifická oblast by však mohla přinést některé neočekávané výsledky.
 

Zdroj: University of Nottingham.

 

 


 

Autor: Ota Beran
Datum: 27.05.2008 11:43
Tisk článku

Maturitní otázky - ekologie - Mudrych Karel, Mudrychová Jitka
 
 
cena původní: 129 Kč
cena: 108 Kč
Maturitní otázky - ekologie
Mudrych Karel, Mudrychová Jitka
Související články:

Kůrovcová kalamita prospívá včelám     Autor: Josef Pazdera (16.10.2020)
Opravdu jsou požáry v Amazonii rekordní?     Autor: Vítězslav Kremlík (25.08.2019)
Aktivisté milují hesla, momentálně frčí „Zemi nekompromisně zalesnit!“     Autor: Josef Pazdera (13.07.2019)
Většina z vytěženého dřeva zakrátko končí na skládkách     Autor: Josef Pazdera (03.05.2019)
Nahrazovat plastové nákupní tašky textilními je asi tou nejhorší variantou     Autor: Josef Pazdera (27.04.2019)



Diskuze:

Ach jo

Didi,2008-05-28 07:52:15

Je to příšerné, jak se šíří naprosto deformované, nesmyslné a tendenční "vědecké" zprávy.
Už tvrzení, že třetí největší producent produkuje 35% celkové produkce čehokoliv je nesmysl, i kdyby první dva produkovali jen nepatrně více než třetí a žádný čtvrtý už nebyl tak součtem dostaneme 105% :-)
5 kg CO2 na porci? Na jeden kilogram CO2 potřebuji spálit přibližně 0,3 kg nafty, na 5 kg CO2 cca 1,5 kg což je asi 1,66 litru, tedy 58 Kč. Opravdu si myslíte, že polovimu ceny vašeho jídla v restauraci tvoří náklady na palivo při jeho dopravě?
Myslím že dál není třeba pokračovat, zase si aktivisti vytváří bu-bu-bu atmosféru, aby mohli vymlátit z lidí další daně a z nich si financovat svou činnost. Smutné je, že jim to pořád část veřejnosti žere :-(

Odpovědět


Ach jo!

RomanK,2008-05-28 09:29:16

Smutné je spíše to, že někteří čtenáři mají problém s aritmetikou a pochopením jednoduchého psaného textu.

Věta: "Je odhadováno, že samotný transport potravin tvoří 35 procent celkových emisí dopravy ve Velké Británii a potravinářský průmysl je třetím největším přispěvatelem." vůbec netvrdí to co vy vyvracíte. Nebo si snad myslíte, že potraviny se vyrábějí tak, že se od někud někam dopravují?

V té větě se píše, že zhruba každá třetí tuna nákladu, která od někud někam jede (letí, plave) je s prominutím "žrádlo". Zdá se vám to moc? Možná. Mně se nezdá, že by to nebylo možné.

A druhá část věty znamená, že výroba potravin je třetím největším přispěvatelem. Jestli je to moc nebo málo nevím, já to nepočítal. Nevím, kteří jsou první dva a kolik procent vyprodukují, ale vím docela jistě, že výroba potravin není jejich doprava. To jsou dvě naprosto odlišné věci.

A to co jste spočítal vy je s odpuštěním hovadina. Jednak to není CO2 který se vyprodukuje jen dopravou potravin (i když ta dělá u zámořských surovin určitě veliký podíl), ale i výrobou. A za druhé počítáte podle divných cen. Nebo se snad domníváte, že si v Londýně dáte oběd ze zámořských ingrediencí (třeba žraločí nebo klokaní steak) za necelých stodvacet korun? To mi musíte prozradit, kam tam chodíte.

A pokud si dáte v hospodě "Na růžku" česnečku, pličky na smetaně nebo bůček s bramborovým knedlíkem a pivo, což by tak mohlo vaší ceně kterou kalkulujete na jedno jídlo odpovídat, tak vás mohu ujistit, že na to se pět kilo CO2 asi nevyprodukuje. Protože brambory na knedlíky asi nebudou zámořského původu stejně jako ten bůček. pajšl nebo smetana.

Takže klídek!

Odpovědět

Zdravý rozum

Mahe,2008-05-27 14:58:48

nahovára, že sušené slivky z od dedka Hornej Dolnej musia byť "ekologickejšie", ako banány z Panamy. Len nechápem, prečo je v medzi nimi taký obrovský cenový rozdiel ?! Pokiaľ EU neskončí s nezmyselnou dotačnou politikou v poľnohospodárstve a "zvrátenými subvenciami", potom sú všetky takého štúdie na pr...

Odpovědět


No a právě o tom zdravém rozumu to je.

Ota Beran,2008-05-28 10:34:49

Už v článku o víně jsem psal o zatížení které způsobuje doprava naprosto nesmyslným převážením potravin (tam to bylo o víně)

Já naprosto nechápu proč by se měly vozit tisíce hektolitrů průměrného vína okolo celé zeměkoule, když průměrné víno si mohu dovézt zpoza kopce. To nemluvím o jedinečných a drahých unikátech, jedinečných právě proto, že jsou, odkud jsou. Ale tam je cena za dopravu jen opravdu malým zlomkem jejich hodnoty. Ale vozit z Argentiny stolní víno za šedesát korun láhev mi připadá jako luxus.

Odpovědět


Re: Ota Beran

ad,2008-05-29 20:59:35

zdravý rozum napovídá, že se zvýšená spotřeba nafty (=více CO2) projeví na ceně. Pokud se cena neliší, neliší se ani spotřebovaná energie (zanedbejme dotace). "Chytrák", který z ekologických důvodů pojídá místní "eko" steak místo zámořského, žádnou spotřebu energií nesnížil. Jen přesunul své peníze/energii ze zámořské přepravy do luxusního auta místního farmáře.

Odpovědět


ad

Rozumný Občan,2008-05-30 02:27:07

Jistě, luxusní auto, neodmyslitelná to výbava každého drobného farmáře...

Odpovědět


Re: ad Odhalil jste mě!

Ota Beran,2008-05-30 11:36:13

Ano teď jste mě odhalil. Jsem skutečně ten "chytrák", který si všímá odkud potraviny, které kupuje, doopravdy jsou.

Jsem ten "chytrák", který cíleně podporuje domácí producenty potravin. Jsem ten, který si dá maso možná méně často, než je průměr v naší populaci, ale chce vědět, jak vyrostlo.

Jsem chytrák, který si na masu chce pochutnat, a tak chce vědět, z čeho je. Kdo ví, jak chutná steak z mladého býčka plemene belgické modré, charolais, nebo aberdeen angus, tak možná pochopí, o čem píšu.

Jsem chytrák, který cenu, kterou za to maso dá, pokládá mimo jiné za investici do naší krajiny, protože i za moje peníze ji mohou producenti potravin kultivovat.

Jsem chytrák, co nezávidí chovatelům pěkná auta, protože vím, že terénní auto potřebují k tomu aby dojeli za svými zvířaty i v zimě, na rozdíl od blbečků, kteří s ním z Prahy za celý rok nevyjedou.

Jsem chytrák, který za maso raději zaplatí přímo tomu u koho zvíře vyrostlo, než abych živil řezníky "Krkovičky", kteří prodávají pořád jen maso "mladého býka" a myslí si, že nevím, že šest svíčkových na něm asi nenarostlo.

Mimochodem zkusil jste si někdy prověřit, jestli dobytče, jehož maso se vám ocitlo na talíři při nedělním obědě vedle svíčkové a knedlíků, vůbec existovalo? Není nic jednoduššího: http://www.hovezimaso.cz/skot/ Možná že se nebudete stačit divit.

Jsem zkrátka prohnaný chytrák. Ale kdyby nás chytráků co se zajímají o to co jedí, byla většina, tak bychom si nemuseli stěžovat na obecný jev poklesu kvality potravin, protože pak by se Ti, co je "vyrábějí" a převážejí z místa na místo, jednoduše neuživili. Kdyby nás "chytráků" bylo opravdu mnoho, třeba bychom si nemuseli stěžovat na dálnice přecpané kamiony zbytečně převážející potraviny sem a tam. Pak bychom si ani nemuseli stěžovat na pastviny zarostlé bodláky a pcháčem, protože "lacinému" zahraničnímu masu se prostě nedá konkurovat.

Ale to už vůbec není o nějakém CO2 a jiných podobných zástupných problémech, co se jimi krmí veřejnost, aby si nevšimla ani toho co jí, ani toho, kdo a kam s ní manipuluje, a ve jménu koho. Inu chléb a hry. To není nic nového. Laciný žvanec, aby nebyl hlad a "reality show" gladiátorských zápasů. Arény už sice nahradila televize, ale princip zůstává.

Nechcete být raději také chytrák, co se zajímá o to co jí a odkud to je?

Odpovědět


Re: Ota Beran

ad,2008-05-30 16:33:52

klídek, nic proti vám nemám. Komentuji pouze způsob přemýšlení.
Pokud vás trápí manipulovatelnost mas, tak ta nemá s ekologií nic společného - stejně se dá manipulovat "antiekologicky" jako "ekologicky".
Váš příspěvek je hnedle pěkným příkladem směsky dobré vůle a zmatení pojmů. Manipulace spočívá právě v tomto - nesmyslné, nefunkční a škodlivé myšlenky jsou obaleny do hezkých idejí, ušlechtilých pojmů (např. "kultivace krajiny").
Nechce se mi rozebírat váš příspěvek bod za bodem, takže jestli máte chuť argumentovat, zkuste třeba následující:
- obhajte, že rozšiřování nebo udržování plochy polí ve střední Evropě je tou pravou (z hlediska ekologie) kultivací krajiny, např. oproti vysazení lesa, obnovení mokřadů a lužních lesů, nebo oproti tzv. "nové divočině"
- obhajte, že nezarostlá pastvina má větší ekologickou hodnotu než pastvina zarostlá
- obhajte (nebo alespoň specifikujte) pojem "domácí producent potravin", můžete vyjít např. z následujících námětů - je domácí jen ČR, nebo ještě stále i SR? Co EU? Co blízké pohraničí vedlejších států? Jak je to s Čechy a Moravou? Co bývalé Sudety? Jsou "domácí" firmy (zemědělské a potravinářské), které působí v ČR, i když mají zahraniční majitele?
- obhajte, že správnou investicí do krajiny v ČR je udržování místního zemědělství na co nejvyšší úrovni
- obhajte předpoklad, že většina "luxusnějších" aut (které jsem zmiňoval já, Š120, Forman, Felda a LadaNiva nás nezajímají) na venkově jsou džípy, a to užitkové (ekonomické) verze, odvysvětlete množství audin, mercedesů atp. mezi zemědělci, a to nejlépe se zřetelem k celkové ekologičnosti využívání domácího zemědělství.
- vysvětlete (a obhajte) předpoklad, že není třeba dělba práce, a bylo by dobré (z ekonomicko-ekologického hlediska) zrušit následující profese - řezník, dopravce, obchodník s potravinami. Dokažte, že z hlediska celku společnosti (a ochray přírody) by bylo výhodné, aby všichni jezdili nakupovat potraviny na farmy od prvovýrobců.
- dokažte, že cena potraviny (ať dovezené, nebo místní) neodpovídá spotřebované energii, nebo energii, která bude po zaplacení ceny příjemcem peněz spotřebována
- dokažte váš implicitní předpoklad, že místní farmáři jsou morální elitou, jsou skromní a nesobečtí, do ceny jejich potravin se promítají jen náklady a mírný zisk.
Za utržené peníze nekupují luxusní nesmysly (jako ostatní), ale jakožto správní hospodáři všichni jezdí škodovkou (max. feldou), pokud mají džíp, tak Nivu, svůj majetek udržují kvalitní, ale prostý atp. Ve volných chvílích kultivují, bez ohledu na svůj zisk, krajinu.

Pokud jste chytrák, baví vás přemýšlet a výše zmíněné úkoly budou pro vás hračka. Snažil jsem se vám nic nepodsouvat, a vycházel jsem z tvrzení ve vašich dvou příspěvcích.

Nakonec:
- nestěžuji si na dálnice přecpané kamiony kvůli přepravě potravin, stěžuji si na přístup ŘSD, která není po dvaceti letech schopna přesunout opravy dálnic do nočních hodin, a která ve výběrových řízeních nedbá ani na termín, ani na efektivitu oprav.
Stěžuji si na CŠD, protože po dvaceti letech je to stále nejprodělečnější podnik ve státě a stále i s dotacemi není schopný konkurovat ostatním druhům přepravy.
- nestěžuji si na zarostlá pole, krajina v ČR je přeorána až moc, vadí mi např. divoké zastavování krajiny podivnými obytnými a průmyslovými koloniemi bez jakéhokoli urbanismu
- nestěžuji si na "laciné" dovozové potraviny, mohu si koupit kvalitní potravinu za vyšší cenu, pokud mám zájem


Odpovědět


Re: Rozumný Občan

ad,2008-05-30 16:50:35

Nevím, co myslíte drobným farmářem. Žiju na vesnici, a farmáři dnes patří (jako to bylo před válkou) k nejbohatším lidem ve vsi - jsou z nich znovu bohatí sedláci.
Chudého sedláka jsem už asi 8 let neviděl. Luxusním autem myslím cokoli, co je výrazně (dejme tomu o 20%) dražší než standard (nová Felda, Niva). Přičemž nepočítám hodnotu zemědělské techniky, to beru jako výrobní prostředek.
Auta horší než Felda vůbec do majetku nepočítám.
Jinak, nic proti tomu nemám, jen jsem to použil jako protiargument proti tomu, že zahraniční potraviny stojí více energie (protože jsou dovážené) - pokud jsou zemědělcem utržené peníze utraceny za další zboží, tak se spotřeba energie nezmenší, jen se přesune jinam.
Platí (přibližně) rovnice "stejná cena=stejná spotřebovaná energie=stejné CO2". Peníze, které farmář utrží, se totiž nevypaří, nakoupí se za ně jiné zboží. Cena nakoupeného zboží opět (přibližně) odpovídá energii, která byla při výrobě použita. Atd. furt dokola.
Pokud by tudíž Ota Beran argumentoval tak, že chce, aby místní zemědělci byli bohatší, tak je tento postup (nákup od místních zemědělců) v pořádku (jen musí dát pozor na zahraniční vlastníky českých firem, a vyřešit, kdo je vlastně "náš").
Pokud chce pojídat dražší a chutnější potraviny, a proto nekupuje levnější dovoz, opět nelze nic namítat.
Ale pokud tuto svou volbu prezentuje jako správnou z ekologického hlediska, je třeba upozornit, že tento postoj nemá s ekologií nebo efektivností nic společného.

Odpovědět


ad

Rozumný Občan,2008-05-30 17:12:15

Přece nemůžete do energetických nároků výrobku započítávat všechny aktivity který jeho výrobce provozuje. Musíte započíst jen aktivity s výrobou spojený.

Odpovědět


Re: ad

Ota Beran,2008-05-31 20:04:46

Já proti Vám také nic nemám...

Jen jsem se Vám snažil vysvětlit, že jsem "chytrák" jiného druhu, než za jakého jste mě pravděpodobně na základě článku měl. Ne vždy musím zastávat stejné názory jako mají autoři výzkumů prezentovaných v článcích. To mi nezabraňuje informovat o jejich úsilí, které může být pro leckoho zajímavé.

S drtivou většinou názorů, které jste mi odpověděl, buď souhlasím nebo je považuji za podnětné a zcela na místě. Bohužel je jich tolik, že by to asi bylo na dlouhé vyjasňování názorů, na jejichž konci bychom se shodli, že nám vadí podobné věci a ostatní by to příliš nezajímalo. Raději zkusím, připravit nějaký zajímavý článek, a budu doufat, že se vám bude líbit víc než tento. Přeji Vám vše dobré a doufám, že se na stránkách Osla budeme setkávat dál.

Odpovědět


Re: Rozumný Občan

ad,2008-06-06 12:59:54

"Přece nemůžete do energetických nároků" - no přesně, ale to taky nedělám. Jen říkám, že pokud je stejná cena, utratí se (+-) stejně energie, akorát v jednom případě třeba za zámořskou přepravu (tj. za lodě, personál, přístavy atp.) a v druhém např. za "luxus" (auta, domy), tj. z hlediska ekologie je to jedno a dá se to rozlišovat jen z hlediska politiky/ekonomie. Nic více jsem říci nechtěl, a reaguji na článek, který hovoří o ekologickém auditu a z hlediska ekologie žádá preferování domácích potravin. Tj. ještě jednou, z hlediska spotřebované energie je jedno, zdali se utratí před dodáním, nebo po dodání výrobku, vždy tu energii někdo "spálí". Z hlediska ekologie bychom museli sledovat, jak "hospodárně" byla energie spálena, a zde nejde jen o účinnost spalování, ale také o smysluplnost. Od toho se odvíjela má úvaha, zda je smysluplnější/ekologičtější energii "propálit" v zámořské dopravě nebo v domácím zemědělství s nákupem "luxusních" výrobků (které se taky často vyrábějí v zahraničí a byly třeba dovezeny).

Odpovědět

Uhlíkové kredity

Pavel,2008-05-27 12:48:03

Hezký nápad. Jen nějak není jasné, jak zaplacením uhlíkového kreditu dostanu to CO2 z atmosféry. Spíš tím umožním někomu jinému (žijícímu z byznysu s kredity) aby produkoval toho CO2 ještě více.

Odpovědět


Že se ještě něčemu divíte

Rozumný Občan,2008-05-27 13:03:58

Po tom co soudruzi vymysleli zkapalňování CO2 v elektrárnách mě už nemůže nic překvapit.

Odpovědět


Sláva gigantickému vědeckému počinu!

J. Horský,2008-05-28 00:37:03

Zaplacením CO2 kreditu sice nic nezlepšíte, ale třeba umožníte nějakému příštímu Nickovi a Willymu sepsat další takovou doktorskou práci, postavenou na aritmetice ZŠ. To se, panečku, zase světová věda pohne kupředu!
Sobě pak navodíte pocit viny pokaždé, když opepříte patagonskou krávu.
Historie zaznamenala i jeden Goebbelsův potravně-protioteplovací projekt, uvedený heslem (lovím z paměti): "Nepotřebujeme tě, citróne. Naše německá rebarbora tě plně nahradí!"

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace