Hyperaktivita dětí byla výhodná pro nomády  
Tým vedený antropologem Danem Eisenbergem z Northwestern University si položil otázku, zda nemohly být našim předkům geny pro hyperaktivitu k něčemu dobré.



Tým Američanů si pro svůj výzkum zvolil nomády Ariaaly ze severní Keni. Část Ariaalů stále ještě kočuje se stády dobytka. Někteří příslušníci tohoto etnika se však pod vlivem křesťanských misionářů usadili a životní styl předků opustili. Usadili se a živí se zemědělstvím. Obě skupiny Ariaalů mají tvrdý život. Nikdy se nenajedí dosyta a podle norem evropské medicíny jsou podvyživení. Někteří nomádi se s tím vypořádávají o poznání lépe díky sklonu k hyperaktivitě.

 

Zvětšit obrázek
Hyperaktivní děti s poruchami pozornosti se špatně soustředí a jejich neposednost jim komplikuje život. Často se potýkají s problémy ve škole. Genetici se shodují, že pro tuto poruchu existují poměrně silné dědičné sklony.

U obou ariaalských populací – kočové i usedlé – nese zhruba každý pátý člověk variantu genu DRD4, která zvyšuje náchylnost člověka k hyperaktivitě. Tento gen zajišťuje v lidském organismu správné účinky dopaminu, jehož molekuly se účastní přenosu signálů mezi nervovými buňkami v mozku.  U nomádů má vlastnictví „hyperaktivní“ varianty  genu označované jako DRD4/7R pozitivní vliv na  celkovou kondici. Lidé s tímto genem mají vyšší tělesnou hmotnost. Kila „navíc“ mají uložena ve svalové hmotě. Usedle žijícím Ariaalům vlastnictví  hyperaktivní varianty genu podobnou výhodu nepřináší.

Eisenberg z toho vyvozuje, že se varianta genu zvyšující riziko hyperaktivity prosadila u našich předků v dobách, kdy se lidé ještě  neusadili. Hyperaktivním kočovníkům mohl sklon k impulsivnímu jednání přinášet určitou výhodu, protože nomádský život byl plný neklidu a stavěl  před lidi  řadu překvapení a nečekaných situací.  
„U současných lidí z ekonomicky rozvinutých zemí přináší varianta genu DRD4/7R větší sklon k užívání drog, k hyperaktivitě a k riskantnímu chování. Je možné, že se u nomádů nositelé této varianty genu dostávali do výhody, protože snáze hájili svá stáda proti nájezdníkům, byli úspěšnější při hledání potravy a vody jak pro lidi, tak i pro zvířata. U usedle žijících lidí není ta samá varianta genu nejlepším vkladem do života, protože ztěžuje soustředění ve škole, nedopřává člověku potřebný klid pro soustavnou  práci na polích nebo pro obchodování,“ vysvětluje Eisenberg závěry studie zveřejněné ve vědeckém časopise BMC Evolutionary Biology.

 

Pramen: Northwestern University

Datum: 16.06.2008 11:43
Tisk článku

Související články:

Králové a Knížata versus Kuchaři a Pekaři     Autor: Petr Houdek (23.10.2013)
Toulavý gen     Autor: Josef Pazdera (10.08.2009)
Války invazních mravenců     Autor: Stanislav Mihulka (23.12.2006)
Záchrana lvů je laciná, ale ne jednoduchá     Autor: Jaroslav Petr (22.03.2004)



Diskuze:

..neposedove...

jara cimrman,2008-06-17 15:56:46

...a co kdyz i "najezdnici" meli neposedny gen...??...zajimalo by mne zdali cikani maji zvyseny vyskyt tohoto genu neposedlosti....

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace